Jan Broulík: Pleteme si v souvislosti s ekonomickou analýzou, díl 1: Ekonomie není to samé co ekonomika!

Disciplína označovaná jako Právo a ekonomie (Law and Economics, ekonomická analýza práva), [1] se na českých právnických fakultách zatím neetablovala. V říjnu 2012 jsme se proto s Honzou Bartoškem zeptali několika českých akademiků, kteří se v oblasti ekonomické analýzy práva orientují, na jejich názor na důvody dosavadní skepse. Mnozí, jako např. Zdeněk Kühn, Tomáš Richter, Tomáš Sobek nebo Jan Petrov, se vyjádřili v tom smyslu, že k odmítání ekonomické analýzy dochází (mimo jiné) kvůli neznalosti či nepochopení východisek ekonomie nebo její aplikace na právo. Ačkoli existují i jiné důvody chladného přijetí ekonomické analýzy v evropské právní akademii, jsem přesvědčen, že svou roli ve vytváření negativních nálad vůči ekonomické analýze v Česku hrají právě také omyly. [2] V tomto příspěvku a příspěvcích, které budou následovat, se budu těmito omyly zabývat a uvádět je na pravou míru.

Ekonomie není to samé co ekonomika!

První z omylů, kterým se budu zabývat, se týká vztahu práva, ekonomie a ekonomiky. Pro ilustraci se podívejme na úryvek z oponentského posudku k mé rigorózní práci:

„Z hlediska celkového vyznění práce lze vyslovit pochybnost v jednom aspektu a tím je prací se prolínající „převrácené“ chápání vztahu práva a ekonomie. […] Z pohledu ekonomického je totiž právo jen prostředkem k dosahování ekonomických cílů, zatímco z pohledu právního je ekonomika „jen“ jednou z regulovaných oblastí.“

Směšování debaty o vztahu práva a ekonomie na straně jedné a práva a ekonomiky na straně druhé není správné. Je si totiž třeba uvědomit, že ekonomie není to samé co ekonomika!

Ekonomie, ekonomická analýza práva

Ekonomie je „vědou, která studuje lidské jednání jako vztah mezi cíli a omezenými zdroji, které mají alternativní způsoby využití“. [3] Zabývá se různými jevy, které podněcují lidi k tomu, aby se nějakým způsobem chovali (tzv. incentivy). Právo, jakožto jeden z normativních systémů regulujících lidské chování, je přirozeným zdrojem takových incentivů, a je proto i přirozeným objektem zájmu ekonomů. Ti při jeho analýze aplikují ekonomickou (především mikroekonomickou) teorii, aby mohli popsat, vysvětlit, předvídat a hodnotit efekty práva na lidské chování a na společnost jako celek.

Ekonomika, ekonomické právo

Slovo ekonomika znamená výrobu, rozdělování, směnu a spotřebu statků a služeb subjekty na definovaném území. Můžeme tedy hovořit například o ekonomice České republiky, případně o ekonomice tržní nebo o ekonomice centrálně řízené. V konkrétní ekonomice můžeme také pozorovat makroekonomické jevy, jako jsou inflace či nezaměstnanost. Stejný význam jako slovo ekonomika mají také pojmy hospodářství a ekonomický systém. Mělo by tedy být zřejmé, že ekonomika je jednou z mnoha oblastí lidské činnosti regulovaných právem. Mezi právní normy provádějící tuto regulaci, tj. do ekonomického (hospodářského) práva, spadají především normy soutěžního práva, práva jednotlivých průmyslových odvětví (např. energetika), společenstevní právo, právo cenných papírů, daňové právo, obchodní závazkové právo či právo ochrany spotřebitele. [4]

Příčiny omylu

Zaměňování pojmů ekonomie (economics) a ekonomika (economy) může mít různé důvody. Nabízí se následující:

1. Setrvávání u zastaralé definice ekonomie, ve které k sobě tyto pojmy měly opravdu blízko.
2. Podobnost těchto dvou slov (oproštěných od významu). Například slovo „ekonomický“ může znamenat „související s ekonomií“ i „související s ekonomikou“. Závisí vždy na konkrétním případu použití.
3. Nevhodný způsob výuky ekonomie na právnických fakultách, který se soustředí na témata související s ekonomikou. [5]
4. Nejasné oddělení vědy od objektu jejího zkoumání v oblasti práva. V této oblasti totiž často není vedena jasná čára mezi naukou a praxí. Právo není vnímáno jen jako normativní systém, ale také jako věda, která se tímto systémem zabývá. Pro právníka proto může být složité vnímat rozdíl mezi ekonomií jakožto vědou a ekonomikou jakožto jedním z objektů jejího zájmu.

Závěrem

Zmýlené představy o šíři záběru ekonomie nezbytně vedou k chybnému úsudku, pokud jde o šíři její využitelnosti při analýze práva. Ten, kdo chápe ekonomii jako vědu zabývající se (pouze) ekonomikou, si pod ekonomickou analýzou práva představí (pouze) analýzu norem regulujících ekonomiku. Ve skutečnosti lze ovšem za pomoci ekonomie analyzovat všechna právní odvětví.

Poznámky:

[1] Tyto pojmy někdy bývají používány promiscue, jindy je každému z nich přiřazován poněkud odlišný význam. V tomto textu je používám se stejným významem, tj. aplikace ekonomie při studiu práva obecně.

[2] Nepochopení ekonomické analýzy práva samozřejmě není jen českým fenoménem. „Velká část toho, co bylo napsáno proti law and economics, […] je založeno na […] velmi povrchním porozumění centrálních děl tohoto odvětví.“ COLEMAN, J.L. Efficiency, Exchange, and Auction: Philosophic Aspects of the Economic Approach to Law, California Law Review. 1980, vol. 68, p. 221. (Coleman je sám velkým – leč poučeným – kritikem tohoto odvětví.)

[3] ROBBINS, L. An Essay on the Nature and Significance of Economic Science. 2^nd edition. Macmillan, 1935, p. 16.

[4] VELJANOVSKI, C. The Economics of Law. 2nd edition. The Institute of Economic Affairs, 2007, s. 25.

[5] S tím také souvisí nevhodný název předmětu na PF UK, kde je ekonomie vyučována jako „Teorie národního hospodářství“.