Rád bych poukázal na nedávné dva rozsudky SDEU týkající se problematiky volného pohybu kapitálu v rámci EU.
V prvním případě jde o rozhodnutí související se známou kauzou Volkswagen (rozsudek a stanovisko generálního advokáta k dispozici zde; tisková zpráva k dispozici zde). Toto rozhodnutí samo o sobě koncepční otázky neřeší, poněvadž je v podstatě jen o výkladu předchozí rozsudku SDEU (konkrétně o tom, že si ho Komise interpretovala příliš extenzivně). Na druhou stranu současně ponechává otevřenu otázku, zda by v daném kontextu mohlo být za omezení volného pohybu kapitálu považováno i jen stanovení stropu pro výkon hlasovacích práv samo o sobě. SDEU totiž fakticky říká, že to sice takto ve svém předchozím rozsudku nestanovil, a Komise tudíž nemá pravdu, když to vůči Německu tvrdí, ale současně to směrem do budoucna nevyloučil. Je otázkou, jak se k tomu nyní postaví Komise ...
V druhém případě se jedná o rozhodnutí vztahující se k přípustnosti zákazu privatizace provozovatelů energetických distribučních sítí v Nizozemí, a to právě z hlediska přípustných limitů volného pohybu kapitálu. Rozhodnutí a stanovisko jsou k dispozici tady; tisková zpráva zde. SDEU sice obecně (a v zásadě standardně) poukázal na neutralitu práva EU, co se týče (veřejného či soukromého) systému vlastnictví, dále ale s odkazem na poměrně konstantní judikaturu uvedl, že se o omezení koncepčně jednat může, poněvadž má způsobilost odradit investory, nicméně současně uvedl, že takové omezení může být objektivně ospravedlnitelné důvody, které jsou z hlediska práva EU uznatelné (jejichž naplnění pak bude muset posoudit národní soud).
V prvním případě jde o rozhodnutí související se známou kauzou Volkswagen (rozsudek a stanovisko generálního advokáta k dispozici zde; tisková zpráva k dispozici zde). Toto rozhodnutí samo o sobě koncepční otázky neřeší, poněvadž je v podstatě jen o výkladu předchozí rozsudku SDEU (konkrétně o tom, že si ho Komise interpretovala příliš extenzivně). Na druhou stranu současně ponechává otevřenu otázku, zda by v daném kontextu mohlo být za omezení volného pohybu kapitálu považováno i jen stanovení stropu pro výkon hlasovacích práv samo o sobě. SDEU totiž fakticky říká, že to sice takto ve svém předchozím rozsudku nestanovil, a Komise tudíž nemá pravdu, když to vůči Německu tvrdí, ale současně to směrem do budoucna nevyloučil. Je otázkou, jak se k tomu nyní postaví Komise ...
V druhém případě se jedná o rozhodnutí vztahující se k přípustnosti zákazu privatizace provozovatelů energetických distribučních sítí v Nizozemí, a to právě z hlediska přípustných limitů volného pohybu kapitálu. Rozhodnutí a stanovisko jsou k dispozici tady; tisková zpráva zde. SDEU sice obecně (a v zásadě standardně) poukázal na neutralitu práva EU, co se týče (veřejného či soukromého) systému vlastnictví, dále ale s odkazem na poměrně konstantní judikaturu uvedl, že se o omezení koncepčně jednat může, poněvadž má způsobilost odradit investory, nicméně současně uvedl, že takové omezení může být objektivně ospravedlnitelné důvody, které jsou z hlediska práva EU uznatelné (jejichž naplnění pak bude muset posoudit národní soud).
Žádné komentáře:
Okomentovat