31 prosince 2012

Jan Vučka: Otevřený dopis anonymnímu kolegovi

V českých zemích je tradicí, že když si úřady nevědí s někým rady, strčí ho do vězení a svůj problém tak elegantně vyřeší. Dělala to c. k. monarchie a praxi v tom měli i komunisté. Jestliže se po listopadu 1989 začalo hovořit o hypertrofii trestní represe a trestní právo se mělo stát až ultima ratio při řešení společenských problémů, dnes mám pocit, že se kyvadlo vrací zpět a trestní represe se znovu zbytečně zostřuje.
Obětí přepjatého užívání trestního práva je i Roman Smetana, známý řidič autobusu z tykadlové aféry. Poté, co byl odsouzen v kontroverzním řízení pravděpodobně podjatou soudkyní, si za svůj kverulantský postoj vysloužil nejprve jedno, a pak i druhé trestní stíhání pro trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Přitom k jeho stíhání zejména v druhém případě nebyl žádný rozumný důvod. Roman Smetana měl spáchat strašlivý čin tím, že celý jeden týden (!) oddaloval nástup výkonu přerušeného trestu. Když vykonal tento svérázný politický protest, šel se sám demonstrativně přihlásit úřadům. Čím byl tak zásadně narušen veřejný zájem, ptám se?
Netvrdím, že svévolné vyhýbání se trestu je hodno pochvaly. Existence trestného činu podle § 337 TZ je mi též známa (pár lidí jsem dokonce za takové skutky obžaloval). Ale případ Romana Smetany se dosti liší od typického maření, kdy se odsouzenému do vězení prostě nechce a vyhýbá se mu, co nejdéle může, dokud jej nevypátrá policie, případně není zadržen při náhodné silniční kontrole. Roman Smetana oddaloval nástup trestu po bagatelní dobu ze zcela jiných důvodů a sám se pak vydal úřadům do rukou.
Z hlediska vyššího principu mravního je samozřejmě nejsprávnější reakcí na podobné furiantství ta, jež v japonštině nese název mokusatsu. Jinak hrozí, že Roman Smetana bude stíhán znovu a znovu, to mu poskytne příležitost k dalším a dalším kverulacím a nakonec celá záležitost dosáhne nebetyčných výšin a v součtu tisíciletého trestu, jak prý mají dodnes zavedeno v některých jurisdikcích. To vše kvůli naprosto banální kauze a kvůli přehnané aktivitě nějakého novodobého Bretschneidera, který pokládal za nutné aplikovat zákon zcela mechanicky a co nejpřísněji.
Zastánce postupu příslušných míst by snad mohl namítnout, že bdělí pracovníci orgánů musejí dbát znění zákona, a nikoli vyššího principu mravního. Ovšem trestní řád jim dával široké pole k úvaze. V situaci, kdy Romana Smetanu čekal výkon zbytku již uloženého trestu odnětí svobody, současně již běželo jedno trestní stíhání pro předchozí maření a nový skutek se týkal pouhého jednoho dobrovolně ukončeného týdne, šlo o čítankový příklad zralý pro zastavení trestního stíhání pro neúčelnost (§ 172 odst. 2 písm. a) TŘ), případně odložení věci z téhož důvodu (§ 159a odst. 3 TŘ).
Přesto se tak nestalo a orgány činné v trestním řízení daly přednost mechanickému přístupu podle osvědčené litery „paragraf-šavle“. Dovolte mi reagovat otevřeným dopisem určeným tomu státnímu zástupci, který je za další trestní stíhání Romana Smetany odpovědný. Třeba se mu někdy dostane do rukou:

Milá/Milý …,
Tvou práci dobře znám, protože jsem ji nějaký čas sám dělal. Snad mě to opravňuje, abych Ti mohl dát přátelskou radu. SPRAVEDLNOST není jen název rezortu. Je to určitý koncept. Je to myšlenka, že každý má dostat takový trest, jaký zasluhuje; ani větší, ani menší. Také je to představa, že každý má být trestně stíhán, jen jsou-li k tomu přesvědčivé důvody. A je to idea, že výkon práva má být SPRÁVNÝ.
Nejsi akademik a Tvá rozhodnutí mají reálný dopad na lidské životy. Proto nelze, jak jistě i beze mne víš, přistupovat k případům šablonovitě, neohlížet se na morální otázky a neřešit, co je v daném případě spravedlivé. Máš velkou odpovědnost a s odpovědností jsou spojené i jisté nároky a očekávání.
Určitě jste na základní škole v hodinách literatury probírali Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka a práce Karla Havlíčka. A určitě jste se v duchu smáli postavičkám rakouských policajtů, kteří ztělesňovali bezduché prosazování práva spojené s nadměrnou činorodostí. Přesně tyto postavičky pak napomohly tomu, že tolik lidí nepokládalo dané státní zřízení za legitimní a nechali je v kritický okamžik padnout.
Bylo by hloupé skončit podobně. Tvou prací je prosazování spravedlnosti, tak tu spravedlnost každý den hledej a bojuj za ni. Když Ti dá zákon dvě možnosti postupu, vyber tu správnou a morální.
Policisté nemohou stát na každém rohu a hlídat každého. Většina lidí musí dodržovat zákon, nekrást a neloupit dobrovolně a Ty jsi jeden z těch, kteří k tomu mohou přispívat. Stačí nebýt jako ti rakouští orgánové a místo toho přesvědčovat každého, že to, co dělají státní orgány, je SPRÁVNÉ a SPRAVEDLIVÉ, ne pouze legální podle § 337 trestního zákoníku a § 160 trestního řádu. Možností v rámci platného práva k tomu máš dostatek.
Když se nad tímto jen na chvíli zamyslíš, nepochybně se mnou budeš souhlasit. Věřím, že Ti to pomůže být ještě lepší státní zástupce, než jsi nyní, a že Ti to umožní vykonat pro obecné blaho ještě více.
S pozdravem
Tvůj Jan


Do nového roku přeji všem pracovníkům orgánů činných v trestním řízení, aby měli co nejméně práce a aby ve své profesi spatřovali více než pouhé opisování paragrafů bez přemýšlení. Všem ostatním čtenářům přeji samozřejmě totéž.

16 komentářů:

  1. Jan Vučka31/12/12 16:33

    Poznámka pod čarou 1: Samozřejmě by nebylo možné napsat do odůvodnění usnesení o zastavení stíhání/odložení věci, že bylo přihlédnuto ke sporné zákonnosti původního odsuzujícího rozsudku. Ale osoba disponující převahou morálky nad mentalitou úředního šimla by to jistě také vzala v úvahu.

    OdpovědětVymazat
  2. Jan Vučka31/12/12 16:33

    Poznámka pod čarou 2: O legitimitě režimu a ochotě podpořit jej v těžkých časech jsem nehovořil jen tak naprázdno. Žít věčně na dluh nelze a také nelze žít věcně z tištění hezkých barevných papírků (=kvantitativní uvolňování). Až začnou sociální systémy v Evropě skutečně krachovat, jistě se najde hodně osob s nabídkou jednoduchých a rázných řešení. Z třicátých let minulého století s tím máme své zkušenosti. Být zástupcem státních orgánů, hodně bych se snažil budovat si zdání legitimity. Tykadlové aféry, sKarty a Pandury by se mohly jednou pěkně nevyplatit.

    OdpovědětVymazat
  3. Jan Vučka31/12/12 16:38

    Poznámka pod čarou 3: O tom, že dnešní prosazování zákona se občas neliší od Haškových rakouských policajtů, svědčí i nová kauza rapera Řezníka, ale té plánuji někdy v budoucnu věnovat samostatný příspěvek. Laskavý čtenář však nemusí čekat a po přečtení novinových zpráv si jistě udělá názor sám.

    OdpovědětVymazat
  4. Jen pro doplnění,za první maření úředního rozhodnutí mne zažaloval pan Jaroslav Kouřil (olomoucký statní zástupce, který se projevil např. v kauze Čunek).

    Krásný nový rok bez potřeby právní pomoci přeje
    Roman Smetana ;o)

    OdpovědětVymazat
  5. Komentuji sice téměř výhradně k metodám náhodného výběru tzv. občanských kandidátů pro prezidentskou volbu, ale na Silvestra si snad mohu dovolit odskočit mimo obor a zde (bez opory ve spisu, přiznávám) popustit uzdu své tvorby...

    Doporučoval bych se zamyslet, zda neexistuje zvláštní konstrukce pokračujícího trestného činu, spočívající ve skutkové podstatě malování tykadel na cizí billboardy, pořizované dle obecného laického mínění z pochybných zdrojů, a případném následném demonstrativním nevýkonu uloženého trestu, aby si prvého či druhého vůbec někdo všiml (graffiti neřeší jinak prakticky nikdo) s tím, že trest za tento pokračující TČ je již konzumován trestem za první část závadové činnosti. Chápu, že bych s tím u zkoušky z trestního práva examinátora pobavil, ale na druhé straně život je pestrý a všechno náš drahý trestní zákoník rovněž předvídat nemůže, ani mít kvalifikaci na vše.

    Dále mne napadá, že podezřelý mohl jednat v omylu (skutkovém), pokud poškodil billboardy pořizované skutečně z legálních zdrojů, jednal tedy neúmyslně a nemělo se vůbec jednat o trestný čin...

    Rovněž chápu, že nelze povzbuzovat nenastupování výkonu trestu, ale myslím, že s mírou vynaložení interpretačního úsilí menšího, než se uplatnilo při sčítání procent, by bylo lze nalézt řešení ve smyslu návrhu článku J.V.

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní2/1/13 09:47

    Nerozumím tomu. Dle mého názoru lze ve vztahu k témuž trestu "mařit" pouze jednou, bez ohledu na to, zda byl mezitím jeho výkon přerušen (jednou či opakovaně) nebo ne. Shodně viz judikatura ÚS na téma "odpírači" vojenské služby a ne bis in idem.

    Jakub Moc

    OdpovědětVymazat
  7. Jan Potměšil2/1/13 10:10

    Dovoluji si kopírovat z postu Elišky Wagnerové, která tento článek linkuje na facebooku:

    "K odkazu doplňuji, že v tomto případu pana Smetany by měla být, alespoň pro začátek, zvážena aplikace zásady ne bis in idem, tedy zákaz trestat dvakrát pro totéž, interpretovaná ve smyslu nálezů Ústavního soudu v kauzách odpíračů."

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní2/1/13 11:23

    To jsem rád, že se mnou Eliška Wagnerová souhlasí. :-)

    JM

    P.S. Do nového roku děkuji za likvidaci té příšerné captcha. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Milí kolegové, pokud tak vehementně voláte po spravedlnosti pro pana Smetanu, můžete mi prosím vysvětlit, proč ten pán ke své obraně před nespravedlností nevyužil tak jednoduchého prostředku, jakým je odvolání.

    OdpovědětVymazat
  10. Anonymní3/1/13 16:29

    Paní Vráblíková, mám pocit, že svou motivaci celkem vyčerpávajícím způsobem okomentoval již sám pan Smetana. A bez ohledu na to, co si o ní můžete myslet, nepovažuji za správné, aby byl dotyčný za naprostou prkotinu nadosmrti popotahován po soudech, natož pak opakovaně vězněn. Ovšem pro hradního pána, který se (alespoň dle sdělení dvorního šaška) o amnestii radil v širokém kruhu tří lidí, je evidentně podstatnější amnestovat tuneláře způsobivší mnohamiliardové škody, leč spřízněné s jeho rodnou stranou, nebo poslat zpět do funkce justičního mafiána Berku.

    Pokud státní zastupitelství není schopno vynákladat peníze daňových poplatníků rozumnějším způsobem, než na stíhání nálepkových a tykadlových "zločinců", tak se proti tomu - ať již s vaším dovolením nebo i bez něho - budu hlasitě ozývat.

    Jakub Moc

    OdpovědětVymazat
  11. Anonymní3/1/13 19:58

    ad Petra Vráblíková:

    A proč by se měl pan Smetana odvolávat? Cožpak by měl předjímat, že paní Langerová je "mimo"?

    OdpovědětVymazat
  12. Mne by ze všeho nejvíc zajímal psychologický posudek na pana Smetanu. Nějaký důvod, proč si potřebuje dokázat, že je hrdina a málem mučedník, tu být musí.

    Jinak amnestie by se na něj vztahovala, kdyby si pobyt ve vězení nenačasoval tak, aby byl doma už Vánoce.

    A že do věznic tento stát zavírá spoustu lidí, kteří tam vůbec nepatří, je jiná věc. Že je mezi nimi i Smetana, je ještě jiná věc, ale nevím, proč se dělá exemplární kauza právě z něho. Lidí, co se dostali do krimu, aniž by tam v normální zemi patřili, jsou mraky: lidi, co překročili meze nutné obrany, drobné úvěrové podvodnice, co zatajily, že už úvěr mají, všichni ti rádobynacističtí cvoci, které zavíráme za to, že někde mávali jakýmsi hadrem a platíme znalce, aby ten hadr složitě identifikovali ...

    Také máme v kriminálech dost lidí zavřených podle starého TZ, aniž by jim někdo poměrně snížil trest, protože podle NTZ by dostali trest nižší ... (jen další doklad "kvality" (prostě kdosi naprosto odflákl přechodná ustanovení nového trestního zákona) - a zajímá to někoho? Tak co pořád řešíte nějakého Smetanu, který si své trestní stíhání zjevně užívá ?

    P.H.

    OdpovědětVymazat
  13. Jan Potměšil4/1/13 09:46

    Ad PV:

    Že Smetana nevyužil žádných procesních práv myslím irituje každého právníka. Ale třeba chtěl říct "když nemá rozum obžalovaný, mají ho mít aspoň orgány činné v trestním řízení" (což platí i na to stíhání pro mařenu). Zatím se toho rozumu ale moc neprojevilo.

    OdpovědětVymazat
  14. Anonymní5/1/13 16:40

    dnes mám pocit, že se kyvadlo vrací zpět a trestní represe se znovu zbytečně zostřuje...

    Nejsmutnější na tom je, že ten pocit nemáte sám... již několik měsíců to říkám taktéž zcela otevřeně. I když nejde o white collar crime, ale o "pouhé" správní trestání.

    Patrik Šebesta

    OdpovědětVymazat
  15. Tomáš Marný5/1/13 23:13

    Ad Patrik Šebesta: u zločinů bílých límečků by se mělo hovořit o jiném tématu (ač jinak s Vámi i s autorem souhlasím ohledně všeobecného utahování šroubů), a tím je odlišná míra pravděpodobnosti spáchání, kterou soudy vyžadují pro odsouzení. Jsem přesvědčen, že soudy požadují u obecné kriminality nižší míru usvědčení, aby dotyčného shledali vinným. Důvody mi jsou neznámé.
    Bojí se soudci složitějších případů?
    Troufnou si více na poníženého chudáka?
    Nebo si ten rozdíl jen namlouvám?
    I ta poslední varianta je možná, a proto mi nezbývá, než učinit anketu, co si kdo ze zde působích komentátorů myslí.

    OdpovědětVymazat
  16. Jan Vučka15/1/13 19:32

    Podle dnešních novinových zpráv proběhl další soud s Romanem Smetanou. Státní zástupce pokládal první maření za natolik závažný skutek, že navrhoval nepodmíněný trest a odvolal se proti podmínce. V případě druhého maření podal státní zástupce místo zastavení obžalobu.

    OdpovědětVymazat