Host na prosinec, genom a LDFakulta roku

Velice děkujeme Milanu Broučkovi za soutěžní listopad. Jako prosincového hosta Jiného práva vítám Martina Dienstbiera. Martina jsme měl tu čest poznat před bezmála deseti lety v australské buši. To sice není ta pravá kvalifikace pro hostování na Jiném právu v prosinci 2012, byť tedy chodec byl zdatný a fotil také výborně. Tím pravý důvodem je, že je vědec. Tedy na rozdíl od většiny nás právníků zde shromážděných skutečný Vědec: vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, na kterou navázal doktorátem v molekulární biologii (s přimíchanou biochemií) na Univerzitě v Cambridge. Následně přesídlil do Oxfordu, kde se věnoval genomice a bioinformatice. Nejnověji se pak přesunul v rámci Oxfordu do jiné laboratoře, kde analyzuje a interpretuje biomedicíncká data získaná sekvenčními technologiemi nové generace. Tedy v překladu, kterého se mi dostalo u piva, luští lidský genom. Na své multidisciplinární cestě po špičkových vědeckých pracovištích posbíral úctyhodnou sbírku výtečných výsledků a ocenění – od ceny za nejlepší doktorskou práci v cambridžské laboratoři molekulární biologie, ve které v minulosti působilo 13 nositelů Nobelovy ceny, až po prestižní publikace.

Martina jsme si jako prosincového hosta dovolili pozvat v rámci jinoprávních výletů do jiných oblastí a oborů. Podobně jako hudbě, ani exaktním vědám nikdo z nás přispěvatelů nerozumí. V příspěvcích či debatách (hlavně tedy o právu či společenských vědách coby „vědě“) na tomto blogu nicméně často zaznívají různá srovnání „jak je to v exaktních vědách“ (často doprovázené právnickým evergreenem zda je právo také „věda“ či pouze „řemeslo“, promíchaným s různou škálou komplexu méněcennosti). Bylo tedy na čase pozvat k přispívání někoho, kdo tomu, jak se dělá na špičkového úrovni věda v exaktních oborech skutečně rozumí. Martin se uvolil, že nám v přestávkách mezi luštěním podstaty vesmíru zprostředkuje nahlédnutí pod pokličku života dnešních Sheldonů: jak vypadá kariéra současného vědce v exaktních vědách, jaké debaty se vedou na téma základní oproti aplikovanému výzkumu, otázky popularizace vědy, výzkumu, náhod ve vědě a dalších témat (na vánoční besídku prý přijde i genom). Budeme se moc těšit. Já tedy určitě.

Závěrem nezbývá než, v ostrém kontrapunktu k výše uvedenému, zkontrolovat: Už jste tento rok hlasovali pro svoji „Fakultu roku“? Výrazně jsem se rozesmál když jsem se nějakou shodou okolností dostal na stránky ankety http://fakultaroku.cz. V ročníku 2011/2012 této „soutěže“ (která zjevně spočívá pouze v tom, že studenti dané fakulty OBJEKTIVNĚ kliknou na Facebooku na svoji fakultu) zvítězila Právnická fakulta MU, která, jak jsem zaregistroval, na to byla náležitě hrdá. Když jsem se nicméně nyní dostal na onen web, tak teprve konečně mohu docenit, o jak významnou medaili se jedná: předstihnout v tvrdém souboji plzeňskou fakultu (ta byla druhá… má totiž mimo jiné méně studentů) za zjevného ignorování této „soutěže“ ze strany ostatních fakult, musí být náročný počin (hlavně když předtím vedení fakulty vyzve emailem vlastní studenty, ať koukají hlasovat). Je ale nejvyšší čas vyzvat studenty znovu k hlasování, než balón nenávratně uletí: v tomto roce totiž zdá se zatím vede Právnická fakulta ZČU v Plzni. A pak už nezbývá než čekat, která z právnických fakult se jako první vizuálně inspiruje a pro své zatraktivnění u studentů a nesporné zvýšení svého výukového a vědeckého potenciálu natočí „LDF“ (inspirace zde, první video zhora, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně). Neznalé upozorňuji, že ono „d“ je „dráždivá“, nikoliv jiné slovo, začínající také na „d“. Dobře, přiznávám: asi už začínám být konzervativní stařec (nicméně smysl pro humor mě zatím snad neopustil). Ale slečny ve spodním prádle vlnící se na židli a borci s motorovou pilou a krumpáči ztělesňující myšlenku současné Univerzity? Au, au, au... Nu ale alespoň se intelektuální meta, kterou budoucí "fakulta roku" musí dohnat a předehnat, stává čitelnější.