Americký právník během studií nemusel
absolvovat žádný kurz o mezinárodním právu, na Georgetown Law je povinný jen 1
kredit, a to v podobě týdenní hry jménem Week One, který čeká na prváky hned po prvním semestru. Jde o
komplexní simulaci soudního jednání před ESLP a rozhodování americké vlády,
letos dle zadání de facto
kopírujícího případ Babar Ahmad a ostatní proti Spojenému
království, který nedávno rozhodl ESLP.
Jakožto LL.M. student na Georgetown Law
jsem se mohl přihlásit do výběrového řízení o pozici Global Teaching Fellow, která během Week One nabízí možnost
asistovat profesorům při výuce a vést některé debaty. Přihlásil jsem se do týmu
profesora Martina S. Ledermana a vybrán jsem byl. Lederman se v poslední
době proslavil memorandem pro Ministerstvo spravedlnosti USA, které ospravedlnilo
zabití amerického občana-teroristy al-Awlakiho, šéfa jemenské Al-Kajdy, pomocí bezpilotního letounu. Week One
byl skvělá příležitost vidět, jak jsou američtí studenti vystaveni komplexní
týdenní hře jménem „mezinárodní právo“.
Studovat práva v USA, tedy tříletá
cesta za magisterským titulem J.D., znamená nejen obrovské finanční náklady
(asi 3 miliony Kč jen za školné) a snahu o přežití v přísně konkurenčním
prostředí, ale také skvělé možnosti. Pokud práva studujete zrovna na Georgetown
Law, máte o možnosti zabývat se mezinárodním právem postaráno. Mezi vaše
profesory patří aktivní právníci z amerických ministerstev, Bílého domu
nebo mezinárodních organizací, kteří si do svých seminářů často zvou své kolegy.
Ostatně Georgetown Law se podle posledního žebříčku amerických právnických
fakult v oblasti mezinárodního práva umístil na druhém místě společně
s Columbií, za NYU a před Harvardem a Yale.
Zadání
Program Week One je vlastně hra skládající se ze dvou částí. V první
části jsou studenti rozděleni do několika skupin – zástupci osob podezřelých z terorismu
(žijící v Paříži a Moskvě), zástupci Francie a Ruska, zástupci USA (zde
došlo k teroristickému útoku) a soudci Evropského soudu pro lidská práva.
USA totiž požádaly Francii a Rusko o vydání obou teroristů, s čímž obě
země souhlasí, nicméně případ se dostal před Evropský soud pro lidská práva,
který posuzuje, zda by vydání do USA s možností trestu smrti či
doživotního žaláře na samotce v tzv. supermax vězení znamenalo mučení či
nelidské zacházení. Celé zadání je samozřejmě komplikovanější, velmi pečlivě připravené
a popsané ve stosedmdesátistránkové knížce.
V druhé části týdne, tedy po skončení „moot“ jednání před ESLP,
nastává otázka, jak se k celému problému postaví USA. Pokusí se
s Francií a Ruskem vyjednat separátní dohodu o vydání již před vynesení
rozsudku? Nebo teroristy americké tajné služby unesou k soudu do USA? A co
udělají zástupci obou obviněných? Studenti tak vyjednávají současné
s několika stranami, k dispozici mají telefony mezi jednotlivými
učebnami, vydávají tiskové zprávy, atd. Vše za dozoru asistentů a profesorů.
V polovině týdne probíhají jednání před ESLP, kde se studenti za
dohledu kamery pokouší prezentovat pozice svých klientů, a později mají možnost
se na svůj výkon podívat. Na konci týdne pak proběhl seminář se skutečnými
právníky z amerických ministerstev zahraničí a spravedlnosti,
advokátem zastupujícím teroristy a dokonce i šéfem Národního
protiteroristického centra USA Matthew
G. Olsenem, tedy koordinátorem celého protiteroristického úsilí v USA a
člověkem, který pravidelně osobně referuje prezidentu Obamovi.
Jenom hra?
Poslední akcí celého týdne je recepce, kde
se studenti mohou osobně s lidmi jako Olsen pobavit. V současné době
sice už více politik, ale posledních 20 let právník v obří instituci
jménem National Security Agency (taková větší CIA s úkolem sledovat váš
mobilní telefon), jistě ví o čem mluví, když popisuje problémy právníka
radícího tajným službám ohledně legality jejich počínání. V USA jsou navíc
prokurátoři přímou součástí exekutivy, více spjatí s vládní garniturou než
v Evropě, proto rady vládních právníků často znamenají poslední soud
v dané věci. Záležitosti tajných služeb nebo národní bezpečnosti se často
k soudu vůbec nedostanou a právníci jsou často vystaveni etickým volbám,
které mohou vyvolat veřejné skandály. Viz tzv. „torture memos“ nebo právě
zabití al-Awlakiho.
Národní protiteroristické centrum USA sice „překvapivě“ nebere stážisty, ale i tak si
myslím, že kontakt s takovými lidmi, jako je Olsen, je pro J.D. studenty skvělá
příležitost, motivace pro každého zúčastněného a připomínka, že celý Week One
není pouze hra.
Naučte se plavat!
Celý Week One je sice skvělá zábava, ale
zarážející je komplexnost a vlastně obtížnost celé akce. Studenti prvních
ročníků právnické fakulty se musí vyrovnat s komplexním zadáním, které je
v současnosti v centru pozornosti mezinárodního práva.
Celá akce připomíná JESSUP, moot court z oblasti
mezinárodního práva veřejného, ale Week One je mnohem intenzivnější. Skoro se
člověk ptá, jestli není podobný způsob výuky kontraproduktivní, když jsou
studenti bez hlubších znalostí vystaveni nutnosti formulovat jednoznačné
odpovědi. Během týdne nicméně absolvují přednášky, mají „celé mezinárodní
právo“ shrnuté do několika desítek stran v učebnici a zdálo se, že většina
z nich nemá problém základní principy mezinárodního práva rychle pochopit.
Právě naopak.
Week One si evidentně užíval i profesor
Lederman, který ve zmíněné stosedmdesátistránkové brožuře zřejmě částečně
odhalil, jak své vlastní (dosud tajné) memorandum pro ministerstvo
spravedlnosti formuloval.
Přípravka na službu
Celý Week One ostatně odráží i další
reálné a aktuální právní otázky. Například problém vydání zadržených osob
podezřelých z terorismu do USA, kde jim hrozí kromě trestu smrti i
sterilní podmínky tzv. supermax vězení, odráží případ jako Babar Ahmad a ostatní proti Spojenému
království nebo Harkins a Edwards proti Spojenému království,
který pár dní po Week One rozhodl Evropský soud pro lidská práva.
Řada studentů z Georgetown Law míří
po škole do centrálních institucí USA ve Washingtonu, celý Week One proto dává
smysl i z tohoto pohledu. Ostatně i šéf amerického protiteroristického
programu se během panelu zapotil. Jeden ze studentů, bývalý mariňák
z Iráku, mu položil několik otázek „na tělo“ ohledně konkrétního člena
Al-Kajdy odpovědného za smrt několika jeho spolubojovníků a neschopnosti
amerických tajných služeb se s ním vypořádat. Právě takovéto diskuse nad
konkrétními dilematy vládních právníků byly jedním z hlavních důvodů, proč
byla většina studentů z celé „hry“ doslova nadšena.
Lukáš
Hoder v současné době s podporou Fulbrightovy komise studuje mezinárodní
právo na Georgetown University ve Washingtonu, DC a působí jako člen Centra pro
lidská práva a demokratizaci v Brně. Je autorem knihy Transatlantické
vztahy v době krize, kterou vydalo nakladatelství MUNI Press
v roce 2009.
Žádné komentáře:
Okomentovat