Chvíli to trvalo. Dalo to přemlouvání. Ale nakonec se nám podařilo přesvědčit Blanku Čechovou, aby se s námi vydala Divokým Balkánem. Přesněji tedy my s ní: v následujících týdnech a měsících se budou na Jiném právu objevovat střípky z chystaného románu s pracovním názvem „Totál Balkán“. Budou o životě, činnosti a smyslu práce právníka v misích (těch mírových a rozvojových). Představovat Blanku Čechovou asi již nemusím. Věrní čtenáři Jiného práva ji v mezidobí znají. Navíc bych vlastně ani nevěděl přesně jak, neboť právnička a „začínající nadějná mladá spisovatelka“ vlastně již dávno nesedí. Tedy pochopitelně sedí to „mladá“ a „nadějná“, ale už asi ne úplně to „začínající“. Po výtečných „Mých divácích“, které jsem zhltl ještě před vánoci jedním dechem, stejně jako jiných textech, které jsem již mohl od Blanky číst, již můžeme chodit pouze do kurzů pro literárně pokročilé …
Vážená redakce Jiného práva,
OdpovědětVymazatasi se domníváte, že moje příspěvky na stránkách Jiného práva nic nezkazí a proto jste je uveřejnili. Jsem překvapen a rád.
Práva považuji za něco, co má zásadní vliv na celou společnost, a právníky a konečně i soudce za řemeslníky, kteří se starají o jejich chod, pro nás. Bylo by anbsurdní tvrdit třeba, že výrobci aut vyrábějí auta, aby se v nich jejich zaměstnanci a oni sami mohli vozit, ne? Výše zmínění řemeslníci se tak ale někdy projevují.
A tak mne napadlo, že bych s Vaším svolením poslal příspěvek na téma:
Krize, dálniční a poštovní známky a svoz odpadu. Nebylo by to jen o krizi, známkách a odpadu.
Mirek Vorlický