V dnešním monitoru tisku jsem si přečetl, že Ministerstvo spravedlnosti plánuje spustit centrální elektronickou aplikaci na portálu justice, která nabídne pro veřejnost internetový přístup k anonymizovaným rozsudkům všech obecných soudů s inteligentními možnostmi vyhledávání. Tuto informaci „vypustil“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel (Co všechno se máme dozvědět "od soudu"? Právo a Byznys, str. 12). Tento krok nelze než pozitivně kvitovat, byť František Korbel jedním dechem dodává, že zpočátku bude patrně zpřístupněna pouze judikatura od krajských soudů nahoru. Doufejme jen, že tato snaha nevyšumí „po česku“ do ztracena. Když už se v tomto směru něco pohnulo na Ministerstvu spravedlnosti, mohly by se přidat i oba vrcholné obecné soudy (NS a NSS) a konečně zveřejnit kompletní databázi právních vět. Kdyby se podařilo realizovat v roce 2011 alespoň jeden z výše uvedených kroků, bylo by to fajn.
Přeji všem v roce 2011 jen to dobré.
Přeji všem v roce 2011 jen to dobré.
Podobnou věc zkoušejí Slováci už několik let (JASPI), bohužel, bez velkého pokroku.
OdpovědětVymazatObávám se, aby to nedopadlo stejně jako infoSoud a infoJednání, což jsou aplikace, které jsou extremně špatně navržené a navíc na udržování jejich databasí personál soudů kašle, takže se např. stane, že není ani po dvou týdnech zapsáno doručené odvolání (a naivní troubové mého typu se pak ztrapňují, když protistraně posílají výzvy před exekucí).
Informatisace justice je velký projekt a měl by se dělat se znalostí justiční praxe, ne "od zeleného stolu".
Poněkud absurdní je rozdíl v přístupu českých soudů a ESD. Česé soudy zveřejňují maximálně iniciál stran sporu. ESD zveřejňuje plná jména a ty případy se tak pak i nazývají...a jsou -li přelomové, i se o nich učí pod tím názvem. Všichni studenti práv v EU se tak učí, že slečna Donatella Calfa brala drogy a že slečna Paola Faccini Dori se nechtěla učit anglicky. Kromě toho, že je to nelogické to také staví lidi do nelehké situace, kdy musí při rozhodování, zda se obrátit na ESD zvažovat i to, zda si přejí se takto proslavit. Neříkám, že ten či onen přístup je lepší, ale domnívám se, že by bylo na místě, aby byl jednotný.
OdpovědětVymazatJan Horáček
Tak uvidíme jak to dopadne u nás. Každopádně stejně nikdy nikdo neptorestá všechny lumpy.
OdpovědětVymazatV každé SW aplikaci najdeme nedostatky nebo si umíme představit, co by se nám zamlouvalo, aby bylo naprogramováno jinak. Platí to i o již zde zmíněných InfoSoud a InfoJednání. Žádný SW ale především nemůže odstranit, "že na udržování jejich databází personál soudů kašle".
OdpovědětVymazatZašel jsem si nahrát jednání, které vedla předsedkyně soudu. Měla námitky, ale nakonec se smířila s tím, že záměr pořídit si akustickou nahrávku jí vedeného veřejného jednání oznamuji, tedy neptám se na její názor. Současně jsem již při zapnutém záznamníku uvedl, že v jí vedeném soudu (instituci) opakovaně zjišťuji, že jednání, která jsou před síněmi na vývěskách inzerována, se nekonají, a nikdo se nezřídka ani nenamáhá k zamčené síni přijít. Předsedkyně soudu (!) jednání, které neměla dobře připravené, před vynesením rozsudku přerušila na cca 2 hodiny. Zašel jsem si tedy i ten rozsudek, v době, kdy mělo dle informace před síní vyvěšené probíhat již jiné jednání, nahrát. Čekající nechápali, proč v čase kdy oni měli být vyzváni ke vstupu do síně, zazněla výzva ke vstupu pro jiné jednání, a nechápavě sledovali, že jen já jsem sólo vešel do síně v jejich čase. Ani předsedkyně (nadutá) nepovažovala za vhodné seznámit čekající (i advokáty), že upravila programu. Já jsem ale věděl, že informace v infoJednání aktualizovala okamžitě. Při znalostech justiční praxe, by bylo vhodné častěji i veřejně pranýřovat nedostatky. Chápu však, že pro praktikující advokáty je to neakceptovatelé, zejména pokud by mělo jít o jejich "domácí stanici". Vždyť to obvyklé zpětné nahrávání oblíbencům je tak lákavé.
F.Švarc
Jen kratičká novoroční poznámka, aby s nástupem nového roku nepanovala nekritická očekávání ve vztahu k judikatuře Nejvyššího soudu. Drtivá většina rozhodnutí, která Nejvyšší soud vydává, není ani v jeho interní databázi opatřena právní větou, takže ani případné zveřejnění rozhodnutí s právními větami, resp. právních vět jako takových, by nemělo za následek kompletní, komplexní a komfortní přehled o jeho judikatuře.
OdpovědětVymazatPokud mluvíme o těchto novoročních plánech, nejlepší by podle mne bylo vytvoření autentické e-Sbírky zákonů, zrušení povinných papírových verzí, a zejména bezplatné poskytování různých časových verzí právních předpisů (v podstatě ASPI zdarma). Takovýto standard by měl stát v době elektronické poskytovat. To by bylo ještě významnější, než publikace veškeré judikatury. Ale je to samozřejmě jen zbožné přání.
OdpovědětVymazatPlně souhlasím s tím, že je povinností státu zpřístupňovat právní předpisy co nejsrozumitelnější formou - tedy elektronicky. Zejména při dnešní nadprodukci předpisů je to nutnost. Domnívám se, že současný stav přímo ohrožuje oprávněnost ČR označovat se za "právní stát". Bohužel, jen co je mi známo, stát již minimálně 2x platil vývoj právního informačního systému - ale ten se vždy nějak přesunuj do soukromých rukou (nejprve aspi, potom lex galaxy). U aspi šlo prý o přesun dost atypický.
OdpovědětVymazatJan Horáček
Maně si vybavuji, že jsem někdy v průběhu loňského roku zaregistroval oficiální informaci o plánovaném projektu e-Sbírky zákonů (snad od roku 2013 nebo 2014), a to zrovna v době, když jsem se díval do své knihovny a přemýšlel jsem, kam budu dávat další ročníky sbírek zákonů. Protože mi to však přišlo jako tak vzdálená hudba budoucnosti, nevěnoval jsem tomu větší pozornost a informace skončila neznámo kde....
OdpovědětVymazatStejně tak by měly být on-line každému přístupné všechny právní předpisy územních samosprávných celků. Alespoň teoreticky by tak platilo, že se každý může seznámit s tou kterou vyhláškou v každé Horní Dolní, jichž jsou nyní v účinnosti tisíce, řada z nich pak protiústavních. Přispělo by to i k veřejné kontrole jejich (ne)kvality.
OdpovědětVymazatJiž zítra bych si chtěl přečíst kommpletní rozsudek, který soud vynese dnes nad řidičem co zabil cyklistu. Lhostejno, že jde o manžela koulařky Fibingerové. Také jezdím na kole, občas i po chodníku, a byl jsem za to popotahován. Platil (100Kč). Rozumnému úředníkovi jsem vysvětlil, že jednak není zcela zřejmé, že všude, kde je mi policistou přišito, že jsem jel, je skutečně chodník, a že jedu-li mezi chodci, či nepochybně po chodníku, chápu svou odpovědnost tak, že jakékoliv, byť nepatrné poškození chodce mým kolem, či kontaktem se mnou, beru jako svou nediskutovatelnou odpovědnost a je úplně jedno, jestli byl či nebyl chodec případně opilý. Zmínil jsem, že není předpis, ze kterého by bylo patrné, že mé kolo, je opravdu jízdní kolo :-). V ohledu na chodce či jiné snadno zranitelné tvory je mi jedno, jestli jedu po chodníku či stezce jen pro cyklisty či kombinované. Soud ale potřebuje několik roků a znalce na vyřešení, jestli ten mrtvý cyklista náhodou tu nehodu, byť ožralého řidiče automobilu, nezavinil. Opravdu si myslíte, že potřebujeme legislativu a předpisy, nebo je problém jinde ? Vždyť ta věc mohla a měla být vyřešena v několika týdnech !
OdpovědětVymazatF.Švarc
ČR trpí absurdní nadprodukcí předpisů. Když fyrma XY s.r.o. vyrobí nekvalitní špekáčky za 10kč/kilo, tak lid začne volat po tom, že je třeba vydat předpis, který by nařizoval, jak přesně má vypadat špekáček. Aby taková norma byla opravdu účinná, tak ji musí nejprve někdo napsat, poté kontrolovat dodržování, sankcionovat porušování, exekuovat......a pak li prostý lid stěžuje, že je u nás moc byrokracie. To ovšem prostému lidu, novinářům i řadě právníků nebrání v tom, objeví li se jakýkoliv další nešvar zase začít hlásat, že je třeba právní regulace toho či onoho. Problém ČR nejsou špatné zákony, a už vůbec to není jejich nedostatek. Problém je chabá morálka, nezvyk lidí starat se sami o sebe a nedostatek zdravého rozumu. Drtivou většinou věcí, která je dnes upravena právním řádem ČR by se právo nemuselo vůbec zabývat. A v mnoha případech ani nemělo. Nejde jen o špekáčky, ale třeba o absurdní regulaci jmen a příjmení, uzavení sňatku, dvojí stejná evidence odpadů a řada dalších. Ještě bych podotkl, že v některých zemích je naopak poviností cyklisty jezdit po chodníku a ne po silnici. Stejně, jako v některých zemích se smí vozit děti v sedačce pouze na předním sedadle spolujezdce, zatímco jinde pouze na zadních. V některých zemích zákon o veřejných zakázkách nařizuje přijímat nabídku na částečné plnění, je li zjevně výhodná, zatímco v jiných to zakazuje. Cest ke stejnému cíli vede spousta.
OdpovědětVymazatJan Horáček
Není mi moc jasné, v čem je ten nastíněný zítřek se zpřístupněnými rozsudky nižších soudů tak báječně světlý. V tom, že přibude další masa informací(domýšlí se, jak ohromná?), které budou zajímat zanedbatelné množství veřejnosti a soudců stejně tak. V tom, že stát bude potřebovat více pracovní síly (na anonymizaci a další zpracování rozsudků), a tedy i více peněz. Nemůžu si pomoci, ale považuji to za perverzi lidských práv. A pokud se zlobíme nad množstvím předpisů - není tohle podobné?
OdpovědětVymazatZdeněk Pulkrábek