Michal Ryška: Svět bílého boha (Tomáš Ryška)

V souvislosti s postem Michala Mazance o tom, co právníci čtou, si dovoluji upřít pozornost čtenářů Jiného práva na knihu Svět bílého boha o stinných stránkách rozvojové "pomoci" v thajských a laoských horách. Kniha, která bude dne 7.2.2010 pokřtěna Olgou Sommerovou a Stevem Lichtagem, je zneklidňující výpovědí o lidech, do jejichž životů vstupuje rozvojová "pomoc", a poskytuje čtenáři svědectví o podobě současného globalizovaného světa. V limitované edici vychází i spolu s investigativním dokumentem Zajatci bílého boha, který byl oceněn na řadě mezinárodních filmových festivalů.

"Vědomost dokáže být děsivá. A o tom v podstatě tato kniha je. Je to příběh strukturálních sil, které jsou daleko mimo naši kontrolu. Historické tlaky, posuny v ekonomice a změny organizace veřejné politiky začnou drtit bezbranné vrstvy a jednoduše si s nimi nemilosrdně pohrávají. Vítejte ve světě bílého boha!

Kniha je o lidech, kteří nedostali příležitost se s těmito rozvojovými tlaky vyrovnat. O lidech, kteří byli vystaveni modernizaci více a jinak, než by si snad sami přáli. Lidech žijících v zemi, která je nepřijala za své občany. Lidech, pro které neplatí práva ani druhé třídy. Lidech žijících mimo právní rámec. Tato kniha je o lidech, kteří vlastně neexistují. A přesto právě oni se mi dostali tak hluboko pod kůži, až obrátili můj život naruby.

Ti, které studuji, vkročili, mnohdy proti své vůli, ze svého agrárního do světa industriálního téměř ze dne na den. Mechanismy ovládající jejich životy jsou daleko silnější, než vůle či morální schopnost jednotlivce jednat způsobem, který z něj učiní "produktivního člena společnosti". Kniha je i o vlivech této dynamiky. Pokud navíc zabrousíte hlouběji pod povrch, spatříte proudy, kterými jsou zasaženy mnohé další domorodé komunity na celém světě.

Tato kniha je poděkováním všem, kteří mě na cestě do světa plného lidské tragédie doprovázeli. Všem, kteří mě podporovali na dálku z České republiky, i těm, kteří stáli vedle mě a společně se mnou viděli a prožívali utrpení jiných. Zejména je však poděkováním lidem, se kterými jsem mohl žít pod jednou střechou. Lidem, kteří se dělili i o to poslední jídlo bez výhledu na zítřek. Tito lidé si říkají AKHA. Bůh je chraň."