04 listopadu 2009

Člověk v tísni: Dějiny, film a lidská práva

Pro zájemce z řad doktorandů z kateder humanitního zaměření a studentů posledních ročníků humanitních fakult připojuji následující informaci o novém projektu Dějiny, film a lidská práva, který je veden pod hlavičkou organizace Člověk v tísni.
Hlavním posláním tohoto projektu je snaha implementovat lidskoprávní tématiku do vysokoškolských osnov a její vyučování skrze dokumentarní filmy, jelikož se domníváme, že tato problematika není dosud na české akademické půdě dostatečně reflektována, ba dokonce by se dalo říct, že byla dosud opomíjena. Náš projekt by tuto situaci chtěl změnit prostřednictvím působení na doktorandské studenty z kateder humanitního zaměření, u nichž je pravděpodobnost, že skrze jejich výzkum a pedagogické aktivity bude možné tyto cíle prosadit a dlouhodobě udržet. Podobně kurzy, jaké bychom rádi uvedli do českého akademického prostředí, již s úspěchem probíhají na Právnické fakultě vídeňské univerzity pod vedením profesora Manfreda Nowaka. Jedním z výstupů bude týdenní seminář konaný v prvním prosincovém týdnu, na nějž budeme ještě dodatečně zvát studenty a mladé akademiky humanitních oborů.
Bližší informace: Šárka Maroušková, Festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět
Člověk v tísni, Sokolská 18, 120 00 Praha 2
Tel: +420 226 200 457 Fax: +420 226 200 401
sarka.marouskova@jedensvet.cz.

37 komentářů:

  1. Anonymní5/11/09 09:46

    Mohu být k tomuto příspěvku kritický ?
    Člověk v tísni je nátlaková instituce, která sleduje povětšinou své politické (a bohužel i majetkové, viz. státní roční dotace 400 mil) cíle. OK, nikdo nejsme bez poskvrny, ale proč vám pane Kuhne aj. nevadí tato věta : "implementovat lidskoprávní tématiku do vysokoškolských osnov" ?

    Pokud pominu fakt, že žádné osnovy na VŠ nejsou, tak nevidím důvodu dělat reklamu jakýmkoli nátlakovým akcím tohoto typu. Pod lidskoprávní tématiku se schová kdeco, i dotovaný člověk v tísni. Pokud zakazujem činnost církvím na akademické půdě, měli bychom minimálně se zdržet podpory analogických aktivit. A že sociomorfně tyto "nadace" jsou církvemi, resp. sektami svého druhu netřeba pochybovat.

    Petr Staněk

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní5/11/09 10:08

    Souhlasím, minimálně na FF a FHS (lidskoprávní obecně, gender, antropologie, občanská společnost) podobných kursů habaděj. Koukněte se ovšem na počet zapsaných v minulých letech. Pokud nejde o povinné kurzy, pak po počátečních 20 kusech to jde do jednotek. Učí tam dokonce i pro 2-3 studenty, čemuž odpovídá i neskutečný poměr profesor/student a ekonomika obou fakult. Někdy se i sám divím, co všechno akreditační komisí prošlo (např. Metody prosazování genderové rovnosti - YMG11PPLI
    Občanská společnost v Evropské unii - cvičení - YMN28PCZI
    Komunikace kresbou - YBK2012BI
    GLBT filmová studia v transnacionální perspektivě - YMG004
    Kontrolovaná četba - Mauss - Esej o daru - YBQDM07ZI
    :-)))))))))

    Nechci nikomu sahat do svědomí, ale pokud by s prominutím ty kvanta žvástů někomu něco dala, byla by účast studentů daleko vyšší. O dobrých kursech se mezi současnými studenty rozkřikne velice rychle.
    Daleko lepší si dát na pražských právech hodinu o konkrétních jednotlicých umluvách, kam se hlási i studenti jiných fakult.

    A pro nás pozitivisty lahůdka na závěr : Od jakého předmětu na vysoké škole (sic!) je následující anotace :
    Předmět se bude věnovat problematice člověka a jeho vztahu k druhému ve všech možných podobách. Jak už je zvykem - je dvousemestrální - a je založen na konfrontaci klasických stanovisek novověkých filosofů a filosofů 20. a 21.století - zejména představitelů fenomenologie. Kurs bude provázen občasnými odbočkami a demonstracemi a pomocí filmové klasiky - v zimním semestru se budeme věnovat strachu a hrůze - tj. čeká nás hororová klasika! Jako vždy je vítána osobní iniciativa studentů, příklady z literatury a umění vůbec!

    J. Peterka

    OdpovědětVymazat
  3. Nejsem nějakým extrémním fanouškem tzv. neziskového sektoru, mimo jiné proto, že se domnívám, že to je často jen sektor "jinak ziskový". Nepřipadá mi ale nelegitimní prosazovat názor, že se o lidských právech dnes na VŠ učí málo (nevím) a že by se mělo učit více (nevím). Seminář či debata na takové téma mi nepřipadá žádným způsobem škodlivá. Věřím, že účastnící se mladí pedagogové jsou dostatečně lucidní na to, aby si z představeného vzali to, co bude pro jejich výuku-výzkum přínosné a odhodili ideologický či propagandistický balast (bude-li).

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní5/11/09 10:56

    Manfred Nowak je t.č. ultralevičák pracující pro OSN. Pamatuji si ho z Německa, kde chodil zásadně v tričku s Che.
    Před nedávnem chtěl nechat zavřít G.Bushe za mučení na Gauntanamu atp. :-) Tohle na univerzitu napatří ani náhodou, ať si ho nechají ve Vídni jako exota. To už sem můžeme opravdu zvát Putiny a současné Leniny.
    Bohužel se nátlak od těchto nadací pod svérázními záminkami směrem k pedagogickým prorektorům fakult objevuje již 10 let. Nyní pochopili, že to bude jednodušší přes studenty, ale jediná uskutečněná zkušenost je právě s fakultou Humanitních studií a ty kurzy skončily totální katastrofou (nikdo se nezapsal i přes poměrně snadnou cestu k zápočtu : sedět, koukat a esej).

    Viktor Krátký

    OdpovědětVymazat
  5. Tak se zdá, že jsem byl více smířlivý, než bylo vhodné :)

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní5/11/09 11:49

    V dnešní době lze studovat opravdu cokoliv, pamatuji si z 90.let vyprávění jednoho navrativšiho emigranta-profesora, co řikal, že ještě vydejchal na západě masovost univerzitiniho studia v 70.letech a ztrátu dlouhodobého kontaktu profesora-student, ale že magisterský studijní program s všeříkajícím názvem surfing advanced byl už nad míru jeho empatie, zvlášť když byla o potřebnosti takového oboru převědčená valná většina studentů :-) Nyní to dorazilo i k nám.

    Od zavadení kreditního systému si naivní panáci také slibovali všelico a všichni víme, že se nic nestalo, jen se k potřebným zápočtům přidává ještě menší počty. Osobně si myslím, že tyto modní a potažmo vládou/EU podporované kurzy (občanská společnost, gender, multikulti atp.) nás i školy neohrozí. Kdo si dnes pamatuje něco ze základů marxismu-leninismu ?

    Do soutěže člověka v tísni přidávám kurz
    Boj zblízka II - PVOT081
    UK (ano Univerzita Karlova):

    Hlavním cílem kurzu je zautomatizování sebeobranných technik beze zbraně I. stupně boje zblízka. Cvičební hodiny směřují ke stabilizaci návyků umožňujících účelné provádění činností boje zblízka v terénních podmínkách.
    Žádám p. Kuhna a Kyselu, zda by ho nezařadila mezi povinně volitelné pro doktorandy a povinné pro budoucí státní zástupce a vyšetřovatel :-) Hodina by mohla probíhat v tzv. bazénu přímo na PF UK.
    Pro ně samotné doporučuji
    Základy přežití - PVOT025 :Metodika a organizace vedení výcviku v přípravě vojáků pro pobyt a pohyb v neznámém terénu při plnění úkolů v odloučení. Přezkoušení vybraných činností pro přežití.
    Povinná literatura : 14: Rozkaz ministra obrany ze dne 27. května 1999. Výcvik vojáků a žáků vojenských škol ve speciální tělesné přípravě. Věstník MO, částka 10.


    Milan Snášel

    OdpovědětVymazat
  7. Anonymní5/11/09 12:02

    Ad Viktor Krátký: Pane kolego (?), brzděte ve svých soudech: Manfred Nowak je mimo jiné profesor ústavního práva a práva lidských práv na Vídeňské universitě, zvláštní zpravodaj OSN pro záležitosti týkající se mučení a jeden ze spoluautorů komentáře k Úmluvě OSN proti mučení, který vydal Oxford University Press v r. 2008. Možná ovšem máte impozantnější (a nepochybně "pravicovější") profesní životopis.

    Pavel Caban

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní5/11/09 12:08

    Surfing Advanced je jistě zajímavá disciplína a Fullbrightova nadace snad vypíše nějaká stipendia, ale již dnes některé české soukromé školy inspirované ZČU nabízejí obdobné magisterské obory
    Modelka
    Top Modelka
    Charita a jiné bohatství (kombinované studium)
    s titulem Ing. a doktorský studijní obor
    Top Modelka s titlem Phd
    a to vše s poněkud dvojsmyslným krycím názvem Správa a finance.

    Jan Kroutil

    OdpovědětVymazat
  9. Anonymní5/11/09 13:26

    Tedy, musím přiznat, že mne - při návštěvě po delší době - překvapuje styl komentářů.
    Ale což.

    Ondřej Roztomilý

    OdpovědětVymazat
  10. Anonymní5/11/09 13:40

    ad Caban : Zažil jsem ho osobně. Mohl jste napsat, že byl u soudu o Bosně atp. vy asi nevíte, kdo všchno je profesorem v Berlíně nebo ve Vídni :-)
    Pokud máte něco věcného o jeho chování a vyjadřování, tak to napište.
    Na DW si můžete mezitím přečíst jeho opravdu "kvalitní" doporučení o tom, jak by G. Bushe zavřel. Odkazuje na nikdy nenalezené dokumenty, na svědectví ze třeí ruky atp. Za mého pobytu v Berlíně obhajoval samozvané okupování cizích domů (nevím, jak se tomu říká v ČR), odsuzoval kapitalismus a navrhoval trestní postih členů představenstev za vysoký zisk jejich firem atp.

    Viktor Krátký

    OdpovědětVymazat
  11. Anonymní5/11/09 13:46

    ad Pavel Caban : To je sice pěkné, ale nesouvisí to s tématet, tj. snaze prosazovat nadační kurzy do VŠ. Jsem také toho názoru, že tyto tzv. lidskoprávní nadace jsou sektami s nábožensko-politickým programen.

    Člověk v tísni se takto snažil i před časem dostat z FF UK etnologa a dosadit ta místo něho tzv. romologa, který si vědu pletl s kázáními.

    Marek Dusil

    P.S. : kdo například z dárců nebo široké veřejnosti ví, že ADRA patří církvi adventistů 7 dne a prostředky slouží na jiejich misie ?

    OdpovědětVymazat
  12. Anonymní5/11/09 13:56

    Tady je zase dneska legrace:-)

    Pane Peterko, mohl byste sem napsat řešení Vaší otázky? To je anotace pro celou UK i FAMU. Ale z práv to asi nebude. Tam se strachu a hrůze věnujeme v každém semestru, vždycky o zkouškovém. Každoroční hororová klasika....

    Abych připojila alespoň něco k tématu. Proti Člověku v tísni nic nemám. Považuji ho za užitečnou organizaci. Spíše si myslím, že se takovéto organizace musejí mluvení o genderových tématech a o občanské společnosti věnovat jaksi z nutnosti. Protože se to dnes nosí a nějak se ty peníze na projekty získat musí. Tak se napíše a namluví mnoho slov bez obsahu, ta si potom přečtou „důležití“ lidé, taktéž bez obsahu, leč honosící se znalostí společenských témat, a přidělí peníze. A teprve potom se může začít pomáhat. Je to smutné a věřím, že pro lidi věnující se přímé pomoci postiženým kdekoli na planetě, i značně vysilující.

    Milena Černá

    OdpovědětVymazat
  13. ad J. Peterka:

    neurazejte prosim pozitivisty, ti myslim alespon znaji zakon o VS a znaji kompetence Akreditacni komise...

    k citovane anotaci: urcite by se Vam vic libila anotace stylu "1. Uvod, 2. ..." A to nejlip o "konkretnich jendotlivych umluvach", nebot neni nad lidska prava dokonale oprostena od lidi.

    OdpovědětVymazat
  14. Anonymní5/11/09 14:49

    ad Roztomilá :
    Úroveň komentářů je stále stejná, jen témat postupně ubývá a recyklace Lisabonu a Melčáka tomu moc nepřidaj.
    Neškodilo by něco z občana, při nejhorším tu 196a z obchoda.
    Taky jsem tady už dlouho nečetl něco z tresta a ty diskuse o znásilnění (jako kdyby zde každý právním s tím přišel "do styku":-) byly kouzelné.

    Problém je, že se to tu poslední dobou týká pouze ústavka, právní teorie (to kill two birds with one stone, Mr Sobek) anebo tzv. oddychových těmat typu vliv šířky stěny soudní budovy na fenomenologické nastavení duše v nich zavřených.

    Navíc každý člověk má po jisté době tendenci si minulost trochu vylepšovat nostalgiadamus of nostalgiaholic ?

    Jiří Chuděra

    OdpovědětVymazat
  15. Anonymní5/11/09 14:52

    ad Brezina : Proč odproštěná od lidí ? Na to, abych zatím viděl lidský osud mi stačí konkrétní kauza a ne filmové plátno, to může svoji emocionalností a záměrem režiséra spíše věci uškodit.

    J. Peterka

    OdpovědětVymazat
  16. Anonymní5/11/09 15:08

    Pravda, film umí manipulovat. Lidskoprávní problematiku spojovat s filmovým uměním (tím je i dokument) je poněkud nečestné. Stačí umět jen řadit scény a budou brečet všichni, a udělají si zkratkoviý emocionální názor, kde podle mě žádoucí racionalista už nenajde místo. Hollywood to uměl a umí dokonale, ne vždy se to ale povede. Na FAMU to jistě patří ale jako obor na škole to moc košér není.

    Samotná nadace je továrna (soudím z vlastní zkušenosti) a PR funguje na plné obrátky. Je ale na každém, aby si o tom udělal vlastní názor.

    Marek Takáč

    OdpovědětVymazat
  17. Anonymní6/11/09 00:39

    Štýl diskusie ma vcelku prekvapil. Hore uvedený projekt považujem za výbornú šancu pre tých študentov doktorského respektive magisterského programu, ktorí by sa v budúcnosti radi venovali praktickej výuke. Domnievam sa totiž, že tento projekt im ponúka skvelú príležitosť spoločne diskutovať a vyskúšať si tvorbu interaktívneho právne zameraného semináru. „Účastníci semináře zároveň společně s pozvanými odborníky vyvinou metodiku, jak používat film ve výuce, jak pracovat se studenty, naučit je
    k problémům přistupovat aktivně a kreativně o nich přemýšlet v souvislosti s probíranou látkou,“ (Tizková zpráva http://www.clovekvtisni.cz/download/pdf/198.pdf)
    Domnievam sa tiež, že tak tento projekt nepriamo prispieva k prehlbovaniu pedagogickej zručnosti potenciálnych vyučujúcich, ktorým v pozdejsom období vo vacsine pripadov s ohladom na ich vedecké či iné pracovné vytazenie neostáva príliš vela času zaoberať sa metodikou výuky.
    Naviac myšlienka využit dokumentárny film v rámci výuky právnej historie a ludských práv významne príspeva ku kontextuálnemu právnickému vzdelávaniu, ktorého je v našich končinách stále ešte nedostatok. Myšlienka použit film v rámci ludskoprávnej tématiky nie je sice nejako nová, avšak v našom zkostnatelom prostredí hodne odvážna(Viz príspevky vyžšie). Je preto možné len oceniť otvorenosť UK k takémuto projektu.
    Zárukou kvality projektu sú tiež podľa mojho názoru mená garantov Mgr. Blanka Čechová, odbornice na lidská práva a absolventka tvůrčího psaní na Oxfordské univerzitě, a Doc. PaeDr. et Mgr. Miroslav Vaněk, PhD. a kolektiv Centra orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Domnievam sa sú dostatočnou garanciou toho, že nepojde o sektársky pseudo projekt. K otázke filmu ako prostriedku manipulácie - iste, film a dalsie médiá boli prakticky od svojho vzniku vždy považované za významné kulturné, informačné a propagačné prostriedky, ktoré vdaka schopnosti posobit na emocie su lahko zneužitelné k propagácii najroznejsich ideologii. Nepodcenovala by som ale doktorandov, podla mna nie su meciacimi ovcami, ktoré su neschopné kritickej reflexie a ktoré by v húfe tiahli za zvukom píštaly. Viac informácií o projekte nájdete tu http://clovekvtisni.cz/index2.php?id=824
    Katarína Kukanová

    OdpovědětVymazat
  18. Vojtěch J. Cepl6/11/09 09:32

    Skrytá otázka v postu má několikeré vyznění:

    1) Má být tématika lidských práv vyučována?

    2) Má v tom smysl využívat dokumentární film?

    3) Je v tom využitelný Člověk v tísni (+ konkrétní jména?)

    Zatím co směrem k 1. bodu se mi jeví být odpověď jednoznačné ano, co do efektivity metod (další body) mám už trochu méně jasno; Člověk v tísni je úctyhodná humanitární instituce, která pomáhá lidem, ale co do vysokoškolské výuky v právní oblasti je jeho renomé méně jasné.

    Hlavní námitka je podle mne to, že celý projekt posiluje naprosto falešný dojem, že lidská práva jsou cosi intelektuálně vzdáleného na způsob globálního oteplení či záchrany velryb, co se týká střední Afriky a střední Asie.
    Ani když se ohnisko kamery přesune do Chánova a Janova, stále ještě to není úplně přesné.

    Dokáže Člověk v tísni a dokumentární film zkoumat aktuální problémy všedního světa běžného Středoevropana?

    OdpovědětVymazat
  19. Anonymní6/11/09 12:58

    Ad výhrady k "propagaci" Člověka v tísni: Kamarád v "Člověkovi" pracuje a shodli jsme se třeba na tom, že v podstatě je profilován politicky, tedy že nejde proti názorům svých významných chlebodárců, resp. že má "proamerickou" linii - tzn. řeší třeba Kubu, ale sbírku pro oběti bombardování a vojenských operací v Gaze, kde jistě byla spousta potřebných, nevyhlásí (naposledy akce Lité olovo; BBC měla i miniskandál, když odmítla reklamu na sbírku) - oběť by měla stát na správné straně a lump také, tedy na opačné než my. Na druhé straně to nic nemění na tom, že Člověk dělá spoustu užitečných věcí, a co dělá, dobře dělá (např. projekt Postavme školu v Africe). Ostatně se domnívám, že nikdo nemůže řešit všechny bolesti světa a jistá specializace je nutná a vhodná. a kvalitě snímků od Člověka myslím neškodí, že se upozorňuje jen na něco, nikoliv encyklopedicky na vše, co se kdy kde stalo.
    Jan Potměšil

    OdpovědětVymazat
  20. Anonymní6/11/09 15:44

    AD VJC: "Hlavní námitka je podle mne to, že celý projekt posiluje naprosto falešný dojem, že lidská práva jsou cosi intelektuálně vzdáleného na způsob globálního oteplení či záchrany velryb, co se týká střední Afriky a střední Asie."

    Nesuhlasím, predsa to, akým smerom sa celý projekt vydá, bude závisiet od kolektivu doktorandov a od kokrétnych tém, ktoré si v svojich prihláškach na seminár zvolia.

    S ohladom na názov Dějiny, film a lidská práva je dosť možné, že si niekto napríklad ako jednu z tém zvoli ludské práva v období komunismu. Táto téma je pre dnešnú generáciu studentov práva dosť vzdialená, avšak určite sa zhodneme na tom, že má svoje nepopieratelné miesto pri pravnickom vzdelavani. Dokumentárny film k politickým procesom z 50. rokov spoločne s dalsím materiálom (archiváliami, právnymi normami atd) tak naopak može byt významným doplnkovým nástrojom priblíženia toho, akým sposobom komunisti nazerali na ludské práva a aký dopad mala aplikácia komunistického práva na životy jednotlivcov.

    K otázke nakolko je pri takomto projekte vyuzitelný Člověk v tísni respektive iné NGO.

    Práve nový projekt PF UK "Rekonstrukce politických procesů z 50. let" (spolupráca s festivalom Mene Tekel), ktorý fakulta tohoto roku prvý krát spustila ako volitelný predmet, ukazuje že spolupráca s NGO typu Člověk v tísni atd je dosť dobre možná pri doplnkových formách výuky. Na PF UK je naviac vždy podmienená určitými odbornými garanciami zo strany jednotlivých katedier. Otázka efektivity výuky týchto nových projektov a záujmu o ne zo strany studentov sa u doplnkových foriem v podobe napr. volitelných predmetov dá riesit zvýšenou konkurenciou týchto projektov a tým, že v prípadoch, kedy sa neuchytia, sú od dalsieho semestru jednoducho vyradené z ponuky. Len pre istotu pripomeniem, že medzi volitelné predmety patrí napr. telesná výchova.

    katarína kuk.

    OdpovědětVymazat
  21. Anonymní7/11/09 17:53

    K dokumentarnemu filmu k politickym procesom z 50 rokov - dnes som na strankach ct objavila, že dokumentarny cyklus Proces H - aneb proces so skupinou Milady Horakovej, ktory televizia vysielala v juny tohoto roku, je na webe on-line. Možno to je pre niekoho nové info rovnako ako pre mna, takze posielam odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/program/207562268640002.html?online=1
    kk

    OdpovědětVymazat
  22. Anonymní8/11/09 16:07

    Předem říkám, že o Člověku v tísni nevím skoro nic a nemám na tuto neziskovku žádný pozitivní ani negativní názor.

    Otázkou v tomto případš není, jak má vypadat na škole lidskoprávní kurz, ale zda ho má mít po pseudopatronací neziskovka, o které nevíme, kdo/co za ni stojí. A pokud víme, tito lidé nenesou žádnou přímou odpovědnost narozdíl od vyučujícího-garanta. Jak by se vám líbilo, kdyby garantem kurzu bylo Jenda Benda a.s. ?

    Za předmět má odpovídat fyzická osoba - učitel, ten má jí se svou kůží na trh a ne ziskovka, která má vždy nějaký expicitní nebo implicitní záměr a která si v takovém případě určije personální obsazení a díky poskytnutým prostředkům bude do předmětu a jeho obsahu mluvit.

    Ano, lze to udělat i skrytě, tj. tak, že návrh kurzu bude prezentovat učitel, a za něj se nějaká ziskovka skryje, ale pak v případě provalení se to bude případně ostuda toho učitele. Bylo by velkou chybu, aby pro něčí Dobro byl umožněn přístup na půdu univerzity církvím, mešitám, spolkům, lobistům a sdružením. Pak je už na řadě opět KSČ nebo jiné politické strany. Začne to peticemi těchto sdružení proti jednotlivým vyučujícím a skončí to ...
    Univerzita má mít právo sama si vybrat svůj studijní program a za ten by měli přími i nepřímo odpovídat konkrétní lidé, ne nějaká sdružení.


    Mirek Navrátil

    OdpovědětVymazat
  23. Anonymní8/11/09 21:47

    Ad MN: Neviem ako je to na iných fakultách v Olomouci, v Plzni či v Brne, ale na PF UK vždy kurz garantuje min. jeden vyučujúci, ktorý nesie odpovednost pred fakultou, jej vedeckou radou a svojou osobou projekt po všetkých stránkach istí.

    Napr. na PF UK nie je úplne jednoduché presadiť predmet ako voliteľný poprípade výberový. Avšak keby ste z podobnej iniciatívy akú svojim projektom reprezentuje Clověk v tísni vylúčil spolky a združenia respektive NGO sektor plus napríklad advokátne kancelárie (ako lobbing svojho druhu), tak by pravdepodobne z ponuky PF UK vypadla napr. Ekonomická analýza práva (Common Law Society s PF UK a VŠE), Sportovní právo (Všehrd s PF UK a Mezinárodní asociací sportovního práva, plus Ceskomoravský fotbalový svaz), dalej Legal writing (povodne pripravovany pod patronaciou nemenovanej advokatnej kancelarie), respektive v buducnu kurzy právnych dovedností, a tiež hore uvedený projekt Rekonstrukcie politickych procesov z 50 rokov (Všehrd, PF UK a festival Mene Tekel). Dalej studentské spolky príkladmo Common Law Society (Zuz Vikarská a Jan Klesla) tiež úspešne realizovali projekty ako napr. Letnú školu interpretácie práva, ktorá v prípade, že sa im vydarí druhý ročník, možno získa status kreditmi ohodnoteného seminára podobne ako voliteľné predmety. Predpokladám tiež, že spoločne s úvahami zaviesť právne kliniky na právnické fakulty, sa bude spolupráca neziskoviek s fakultami prehlbovať (Matne sa mi zdá, že s touto spoluprácou má skúsenosť predmet vyučovaný na Katedre medzinár. práva PF UK Teorie a praxe azylu a uprchlictví).

    Takže z môjho pohľadu ani tak nie je otázkou či iniciatíva NGO ano/či nie (za mňa áno, pretože NGO do právnického vzdelávania prináša nové impulzy a tudíž je podla mojho názoru zvýšená konkurencia neziskoviek pri poskytovaní právne zameraných vzdelávacích projektov určených pre študentov práv žiadúca), ale skôr akú formu a pravidlá má mat spolupráca medzi fakultami a neziskovkami a ako nastavit garancie apolitičnosti, odbornosti a vôbec záruky kvality týchto projektov aneb je konkurečné prostredie v tomto smere dostatočnou garanciou ?

    Preto by ma zaujímal názor vyučujúcich a doktorandov z jednotlivých právnických fakúlt v ČR predovšetkým na otázku č. 3 v poste V.J.C.
    Kata Kuk.

    OdpovědětVymazat
  24. Vojtěch J. Cepl9/11/09 11:01

    "Hlavním posláním tohoto projektu je snaha implementovat lidskoprávní tématiku do vysokoškolských osnov a její vyučování skrze dokumentarní filmy, jelikož se domníváme, že tato problematika není dosud na české akademické půdě dostatečně reflektována, ba dokonce by se dalo říct, že byla dosud opomíjena."

    Souhlasím, že lidskoprávní tématika je důležitá, že je opomíjena, a že její výuka je problematická (a to zřejmě i na právech; ale to sem nepatří).

    Ovšem čas, který mají školy k výuce, je omezený. Pouštět dokumentární filmy (byť skvělé; ta Horáková šla nedávno v televizi) není podle mne dostatečně efektivní metoda. Ke zjištění, že proces s Horákovou nebyl z hlediska lidských práv únosný, netřeba shlédnout toto rozsáhlé dílo.

    A jiné, konkrétnější a užitečnější zjištění (např. kterých práv se proces dotkl a jak se k daným otázkám vyjadřuje současná judikatura) je stejně zapotřebí seminář, vedený někým, kdo má odborné znalosti. A znalosti tohoto druhu u humanitární nadace nepředpokládám.

    Mnohem zajímavější mi připadá zaměřit toto jednoduché snažení o stupeň níže, totiž na střední školy.

    OdpovědětVymazat
  25. Protože jsem podepsaný pod první reakci a sesypala se na mě lavina souhlasu i kritiky, doplňuji svůj komentář.
    Nevadí mi organizování akcí různých oborových společenství (např. asociace zdravotního, církevního práva atp.), vadí mi (a mělo by vadit všem) zapojování "nátlakových" sdružení.

    Pokud například bude chtít zavést nebo nezavést sdružení zdravotního práva euthanasii do našeho práva a kurz bude propagací jejich pohledu, pak mají vzít akademici rozum do hrsti a z nabídky kurzů předmět s takovým obsahem vyponklokovat. Ano, názory obou stran jistě do předmětu zdravotnické (potažmo občanské) právo patří, ale je rozdíl mezi deskripcí a preskripcí.

    V Narodní technické knihovně na každé zdi visi propagační leták ČvT, kde se píše o "tzv. oranžové revoluci" v černobílém pojetí dobří vs. zlí. Kdyby na fakultu přišli mladí konzervativci vyučovat Evropské právo, tak je také pošleme někam.

    Petr Staněk

    OdpovědětVymazat
  26. AD V.J.C. Námietka efektivity filmového semináru je dobrá(napr. semináre Ústavu pro studium totalitních režimů http://www.ustrcr.cz/cs/prednasky-ustr sú fakt dlhé).

    Otázkou je, či toto nie je len vec technického riešenia a teda či to nevyriešia webové stránky projektu, na ktorých by bol vybraný subor "pracovných" dokumentárnych filmov uverejnený a študenti spoločne s dalšími materiálmi by si všetko naštudovali pred hodinou, poprípade doplnili o materiály dalsie podla iniciativy. Takéto riešenie by umožňovalo jednak naplno hodinu využiť, jednak by sa vedla doktoranda mohol semináru účastnit pozvaný hosť - ktorý by sa práve preberanej téme expertne venoval.

    S ohladom na to, že tento post mi poskytol priestor uvažovať nad prihláškou do projektu, tak aj ked som sa nakoniec neprihlasila (ako to občas býva z inych dovodov, než ktoré tu zazneli), chcela by som podakovat Zdenkovi za to, že o projekte informoval. kata kuk

    OdpovědětVymazat
  27. V zasade se nestacim divit, kolik zle krve a opovrzeni zde vyvolal nevinny inzerat "propagujici" v zasade zapojeni modernejsich metod do vyuky... Podivujici to je o to vic, ze se ta kritika nenese jenom na hlavu konkretniho projektu (kde s ni sice rovnez nesouhlasim, ale jakz-takz jsem schopen ji pochopit), ale v zasade spise obecne, proti pouzivani (dokumentarnich) filmu ve vyuce obecne, pricemz mam z te diskuse intenzivni pocit, ze bychom tim neco zkazili... To si opravdu myslite, ze se to pravo u nas uci dobre??? Nebo se nad tim vlastne ani zamyslet nechcete, zabalite si to do "natlakoveho ngoismu" a vratite se k uzetku, pripadne "konkrétní kauze", at uz tim pan Peterka myslel cokoli...

    Zakladnim problemem samozrejme je, ze se na pravech neuci prakticky vubec zadna hermeneutika, tudiz maji studenti (ovsem nezridka i ucitele) tendenci nahlizet jakakoli data (zakon, doktrinu, "konkretni kauzu", dokumentarni film) jako zjevenou pravdu - to ovsem neni problem tech dat, ze ano... Jako prvni krok k naparve bych prave z metodologickeho (a hermeneutickeho) hlediska navrhoval nekolik kinematografickych legend: Kurosawuv Rashomon, skvely Sesty smysl nebo ve vyuce asi obecneji uplatnitelny film 12 rozzlobenych muzu. Vsechny tri tyto filmy velmi presvedcive a atraktivne ukazuji zaludnost jakychkoli dat a jejich prezentace. Mozna ma VJC pravdu a patri to spis jiz na stredni skolu, ale podle mne neuskodi, pokud si tuto lekci studenti zopakuji i na vysce. Po Rashomonu bych se pak nebal pustit jim ani intenzivne indoktrinovany dokument (a la M. Moore) - ostatne ucelem VS studia by preci nemelo byt chranit nebohe studenty pred indoktrinaci, ale spise naucit je kriticky ji celit.

    OdpovědětVymazat
  28. Ach, Bože, dovolil si "kritizovat kapitalismus"! Komouš jeden. Jsem hluboce otřesen.

    Mojmír Příhoda

    OdpovědětVymazat
  29. Vojtěch J. Cepl10/11/09 18:09

    Peter Brezina

    Díky vám za podnětnější vstup do problému; osobně mi připadá temné antiNGOistické mumlání jako nedostatečný základ pro debatu.

    Jo. Myslím si že se to učí špatně; už jsem to řekl, a milerád to zopakuji. Důkazem mi jest to, že drtivá většina vystudovaných lidí, včetně právníků má jen velmi mlhavou přadstavu, co jsou to lidská práva, jak fungují, jak se vymáhají. Lidská práva jsou "takový to, co je v nějaké listině či chartě", a dál s tím není třeba otravovat (a teprve začne "opravdové právo"), případně je to něco, co porušují zlí nacisti, komunisti, islamisti atd., v každém případě někde daleko v čase a prostoru, nás se to netýká, leda snad podpisem pod nějakou petici.

    Můj celkový dojem je, že se většinou dokumentů tohle jenom umocní. Rašomon a Šestý smysl je určitě lepší, a je třeba tím začít nicméně - neměl by právník být už dál? Neměl by být schopen řešit opravdový reálný případ?

    OdpovědětVymazat
  30. Jana Jurčová24/11/09 17:01

    Člověk v tísni bohužel není jen humanitární organizace, ale i organizace dost často vyhraněně politicky zaměřená. Čím dál bude od VŠ, tím lépe.

    OdpovědětVymazat
  31. "Člověk v tísni" je humanitární a obecně prospěšná společnost, která se již cca 20 let snaží starat o "věci" o kterých mnozí z nás ani nečetli.A že tato i jiné Nadace nejsou v obecné oblibě, na tom se nejspíše podílí i páně prezidentova slova, který :"naprosto odmítl že by občanská společnost měla přebírat některé pravomoci i povinnosti státu".
    A Listina lidských práv a základních svobod - od Listiny základních práv a svobod jsou přece odvozeny další zákony, které úpravu základních práv fakticky rozvíjejí a aplikují v našem právním řádu. Listina lidských práv je Občanský i Trestní zákoník v jednom..

    OdpovědětVymazat
  32. Hlavní problém Člověka v tísni je to, že je to státní charita, což je contradictio in adiecto. Do roku 2007 měl název Člověk v tísni - společnost při České televizi, o.p.s., což svědčí o nevyjasněnosti poslání: Chce být charitou nebo zpracovodajstvím pro media? ("poskytování pomoci mladým novinářům a nezávislému tisku v
    zahraniční a tuzemsku", "tvorba a distribuce audiovizuálních pořadů")

    Jedním ze zdrojů financování jsou koncesionářské poplatky diváků ČT: 1 500 000 Kč ročně.

    Dalším problémem jsou politické cíle Člověka v tísni, které se neslučují s charatativním posláním.

    OdpovědětVymazat
  33. Anonymní7/12/09 13:48

    Paní Dubanová, Klause sem pleťte snad jen při diskusi o pojetí ratifikační pravomoci. Názor na každou charitu ať si udělá každý sám. U České charity vím, že je sou za tím kotolíci, u Adry adventisé sedmého dne, u Člověka v tísni ... ? Na Televizi koukám jen na vražednou kobminacii BBC World a CS film (obzvlášť na kousky z 50.let a 70.let), takže nevím kam se dnes ČT mentálně a politicky posunula, ale jedním z důvodu, proč sem ukončil koukání na ČT byla politizace zpráv, resp. jejich nejasné směrování. Z Člověka v tísni při ČT byl cítit Štětinismus, což je pro mě synonymum pro primitivní aktivismus, který označuje osoby s jiným pohledem na věc za pitomce. viz. Miliband z UK, který lidi jež mají na oteplování jiný názor srovnáva se středověkými odpůrci kulatosti země). Ponechávám stranou fakt, že tento typ lidí čerpá v nejlepším případě historii z History for dummies, ale zmiňovaný leták ČvT o Ukrajině a sametovo-oranžové revoluci je nesmírně černobílý jak z těch 50. let.

    ČT je mi lhostejná stejně jako ČvT, ale jejich vstup na akademickou půdu je pro mě tragedií, protože jejich pohled a strategie vystupování vylučuje odlišné a opačné názory (asi stejné jako kdyby vám na UK učil o islámu jako o kuturně-historickém předmětu průměrný Imám, což se mimochodem před nedávnem řešilo v Anglii). Nedostatek argumentu se nahradí pocity, emocionálními dojmy a neomalenou kritikou vlastních kritiků, příp. odkazem na politickou korektnost a rasismus.

    Milan Svoboda

    OdpovědětVymazat
  34. Zákon o obecně prospěšných společnostech je zcela bezzubý; politické cíle o.p.s. nevylučuje.

    Problémem je ovšem financování této činnosti z veřejných prostředků určených ke zcela jiným účelům: soudím, že vp media by neměla vůbec přispívat na charitu, protože to není jejich posláním a účelem, pro který byla zřízena.

    Zde je navíc silný politický podtext: holt ti politici ve spacáku v OTNce nebyli zadarmo.

    OdpovědětVymazat
  35. Pane Svobodo, píšete, "abych sem Klause nepletla", dovolím si malou poznámku, pan prezident se "sem plete sám" - jak jednoznačně vyplývá z následující citace :
    "Václav Klaus: „Občanská společnost je polemika se svobodnou společností! A je povinností každého demokrata ze všech svých sil, do konce svých věků proti ní bojovat!!!“

    (Seminář „O nebezpečí hrozícím obyvatelům Česka ze strany nevládních organizací a vůbec o občanské společnosti“ v Centru pro ekonomiku a politiku v Praze, červenec 2005)

    Václav Klaus říká: „občanská společnost ... je pro mě nový kolektivizmus a ten já nemám rád“.

    Václav Klaus: „Postdemokracii chápu jako potlačení demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu – bez demokratického mandátu – přímo určovat (nebo aspoň zásadně ovlivňovat) různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Mám na mysli různé projevy NGOismu, politické korektnosti, umělého multikulturalismu, radikálního humanrightismu, agresivního ekologismu atd. Aktivity organizací vytvořených na těchto základech představují nové formy ohrožení lidské svobody, kterou zejména my, kteří jsme prožili komunismus, bereme nesmírně vážně.“
    (projev ve Varšavě 3/2007
    Nedomnívám se, že jeho názor se změnil..pokud jsem se Vás touto citací dotkla, pak se omlouvám.
    marie dubanová

    OdpovědětVymazat
  36. Anonymní7/12/09 22:56

    Paní Dubanová, bojujete s neexistujícím diskutérem. Podobně můžete třeba zdolávat Čapka.

    Milan Svoboda

    OdpovědětVymazat
  37. "Paní Dubanová, bojujete s neexistujícím diskutérem. Podobně můžete třeba zdolávat Čapka.
    Milan Svoboda".
    Máte pocit, že jste přestal existovat,pane Svobodo, to asi není příliš příjemné, že, upřímně Vás lituji,
    marie dubanová

    OdpovědětVymazat