07 října 2009

Radim Polčák: Hledáme asistenta/ku

Kamarád, bývalý host JP, právní teoretik (nebo teoretik práva?), kuchař, gurmán a vizionář IT-law, prostě Radim Polčák, mě požádal o vyvěšení lákavé nabídky na zaměstnání na nejlepší ze tří funkčních českých právnických fakult, což s radostí činím:


VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
Děkanka Právnické fakulty vyhlašuje výběrové řízení na místo
1 x asistent / asistentka
se zaměřením na právo informačních a komunikačních technologií a nebo právní informatiku
na plný pracovní úvazek na dobu určitou v rámci projektu Operačního programu Vzdělání pro
konkurenceschopnost, projekt č. CZ.1.07./2.2.00/07.0471.
POŽADAVKY :
- ukončené magisterské VŠ vzdělání na právnické fakultě, obor Právo
- praxe nebo kvalifikovaný zájem o obor práva informačních a komunikačních
technologií a nebo právní informatiky
- předpoklady pro samostatnou vědecko-výzkumnou činnost
- aktivní znalost min. jednoho světového jazyka
- morální bezúhonnost
Nástup od 1. 1. 2010.
Písemné přihlášky doložené profesním životopisem, doklady o vzdělání a přehledem
publikační činnosti zasílejte na personální oddělení Právnické fakulty MU , Veveří 70, Brno,
PSČ 611 80 nebo na e-mail: vera.uhlirova@law.muni.cz
Uzávěrka přihlášek je 30. 10. 2009.

145 komentářů:

  1. Anonymní7/10/09 14:54

    Mluvil jste o nejlepší PF ale inzerát je z MU Brna. Můžete sem prosím tedy vložit ten avizovaný inzerát na PF UK ?

    Michal Janda

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud jsem to já dobře pochopil, nikdo nemluvil o tom, že by měl být inzerát vyvěšen na třech funkčních fakultách v ČR a v Plzni už nikoliv, ale že jde o nabídku zaměstnání na nejlepší fakultě ze tří funkčních, a to v Brně. Což samo o sobě si odporuje, jak píše pan Janda, což je ale věc jiná. Nicméně o diskriminaci nelze mluvit, snad o lehké ironii...

    OdpovědětVymazat
  3. Ad plzeňský student

    "na nejlepší ze tří funkčních českých právnických fakult"

    Pavel Molek chtěl říct toto:

    FPR MU není nejlepší ze všech čtyř českých FPR, ale pouze ze tří funkčních českých FPR. Tedy FPR MU není lepší než ona (čtvrtá)nefunkční FPR.

    S tím lze souhlasit.

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní7/10/09 16:16

    Přemýšlím, zda s toutéž lehkou ironií nekvitovat skutečnost, že Brno se vůbec považuje za fakultu "českou". Byly doby, kdy bychom si my ostatní za takové označení od některých brněnských kolegů vysloužili laskavé, ale důrazné napomenutí. :)

    Ale ne, neudělám to. To by bylo příliš laciné a pod úroveň tohoto blogu.

    Jan Malast
    PrF ZČU v Plzni

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní7/10/09 16:32

    Mohu vám s klidem v duši sdělit, že p.Gross nikdy na PF UK nestudoval. Dělal jsem s ním klauzuru z občana a ačkoliv na testu nebyl, v seznamu výsledků z toho dnes uvedený byl. To, že mu v Praze kryla záda němčinářka, p.Gerloch, Rychetský, Svoboda (ano, i ten KDU tam z nějakého zvláštního důvodu zkoušel), Pithart atp. je věc jiná a není se proto co divit, že fakulta nemá zájem o vyšetření celé věci. Stačí vědět, kdo je děkanem.

    Narozdíl do Plzně se ale čekací lhůta 5 let dodržovala. Vzhledem k výše protiplnění to mělo svůj výnam.

    M. Nový

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní7/10/09 16:36

    Pane Sobku,
    rád vás upozorním na omyl.

    Pokud jsou tři ledviny funkční a jedna je nefunkční, pak i ta nejhorší z těch funkčních, je stále lepší než ta nefunkční.

    Z jaké to jste fakulty ? :-)

    Ivan Skácel

    OdpovědětVymazat
  7. Ad Jan Malast:

    "Přemýšlím, zda s toutéž lehkou ironií nekvitovat skutečnost, že Brno se vůbec považuje za fakultu "českou"."

    Ale brněnská fakulta přeci nikde v postu netvrdí, že je česká.
    --
    (ano, jsem z PrF MU)

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní7/10/09 16:54

    Ad Jan Šmakal

    Je autorem postu (jenž je členem katedry ústavního práva PrF MU) označena jako "nejlepší ze tří funkčních ČESKÝCH právnických fakult". Jak tomu tedy rozumět jinak?

    (Btw - berte prosím v potaz lehkou ironii, s níž jsem to psal, myslím, že oba dobře víme, že tato debata nemá řešení a nikam nepovede.) :)

    Ad Anonymní student

    To, že S. Gross na PrF UK nikdy nestudoval, ještě neznamená, že neobdržel její diplom a nestal se tak jejím absolventem. M. Nový Vám v tomto neodporoval, nemýlím-li se.

    Jan Malast

    OdpovědětVymazat
  9. Inu, Radim Polčák mě požádal, abych ten inzerát zde pověsil, obvykle když něco pro někoho věším, přihodím k tomu nějakou jednu nahodilou větu. V tomto případě šlo o jednu větu ironickou, politicky nekorektní, pořád myslím, že to unese blog i jeho čtenáři. Díky Michalu Jandovi a Janu Malastovi, že to tak pochopili, a Tomáši Sobkovi za jeho absurdně logickou poznámku a směr, kterým debatu obrátila;) Chcete-li můj vážný názor, ve skutečnosti doufám, že nový děkan je pro plzeňskou fakultu nadějí na zlepšení a přál bych jí to. Čím větší konkurence v malém českém rybníčku, tím lépe. Jdu si přepočítat ledviny.

    OdpovědětVymazat
  10. Anonymní7/10/09 16:58

    Provinční fakulta není ani nejlepší, ani česká, natož pak právnická. Poněkud slušně ji lze snad jen nazvat pojmem "Brněnská", resp. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.
    Na inzerátu je zajímavé příznačné byrokratické zaujetí pro čísla jednací (projekt č. CZ.1.07./2.2.00/07.0471. )

    Pravda ale je, že morální bezúhonnost vylučuje z možných zajemců absolventy PF Plzeň, což je škoda a znalost češtiny pak znevýhodńuje absolventy MU.

    Předpoklady pro samostatnou vědecko-výzkumnou činnost lze v případě Brna a práva jako vědy považovat za chybu při CTRL+C/P nebo za parodický eufemismus.

    Jan Hrzal

    OdpovědětVymazat
  11. ad Ivan Skácel

    Příště budu psát smajlíka, abyste i Vy pochopil, že to je vtip.

    OdpovědětVymazat
  12. Pan Molek si asi myslí, že kdyby napsal, "na nejlepší z českých právnických fakult" působilo by to směšně, protože všichni vědí, že Brno není lepší než Plzeň. Proto raději napsal "nejlepší z funkčních", aby bylo jasné, že Plzeň vyřazuje ze srovnání. Taková pochvala potěší, přesto si myslím, že autor je zbytečně skromný.

    OdpovědětVymazat
  13. Anonymní7/10/09 17:06

    Dobrá, dobrá .. já to i pochopil jako vtip. Stejně jako to, že by někdo považoval Brno za funkční fakultu.

    S narůstajím počtem útoků Plzeňáků zde na tomto webu se nyní musíme smířit, protože se z nich většina vrátí do poslucháren, seznámí se konečně z fakultou (i Vámi jako přednášejícím) a budou nás zde zásobovat s vlastními právními poznatky např. ve správě MČ Prahy 5, města Chomutova, příp. z AK Gross and Schwindel.

    Ivan Skácel

    OdpovědětVymazat
  14. Ad Jan Malast:

    Třeba tak, že ji roztržitý Jihočech považuje za českou, což by se ostatně dalo i čekat...

    Jinak ale máte pravdu :)

    Ad Jan Hrzal:

    Proč by znalost češtiny měla znevýhodňovat absolventy MU?

    OdpovědětVymazat
  15. Anonymní7/10/09 19:30

    to Šmakal :
    Inzerát chce znalost minimálně jednoho světového jazyka a jak známo Brňáci česky mluví velice špatně. Je vůbec otázka, zda taková dovednost je na MU potřebná.

    Jan Hrzal

    OdpovědětVymazat
  16. Anonymní7/10/09 19:41

    Je až s podivem, že na právnických fakultách mají k právu tak daleko, DAMU už dávno nevyplodilo pořádnýho herce, AMU umělce, MFF světového fyzika, FF filosofa a VŠE světové ekonomy. Snad jen FSV plní svoji funkci a plodí sociály a FHS nezaměstnané humanisty. U lekářských fakult jsou podle mých informací výsledky smíšené, tak jen doufám, že na stará kolena si vylosuji toho správného. O českých IT "specialistech" kolují přímo hororové pověsti.

    Za to máme všichni no-name titulů jako vedení Hamásu, až se z toho jednou pose....

    Radek Štastný

    OdpovědětVymazat
  17. Existuje jen jedna opravdová právnická fakulta. Všechny ostatní jsou jen stíny.

    OdpovědětVymazat
  18. Tento diskusní inzerát si zaslouží: "Skvělý post, děkuji."

    OdpovědětVymazat
  19. Anonymní7/10/09 20:48

    Jen aby se tak někdo přihlásil. Možná nějakej Plzeňák bude mít dobrý důvod zmizet načas na Moravu.

    Kdysi se tam takto na čas odložil jeden pražské docent, když v touze po lepších podmínkách při ústní zkoušce zval studentky na svou chatu. Pokud vím, zve si je tam stále.

    Michal Janda

    OdpovědětVymazat
  20. Nejsem si vskutku jist, že u právnických fakult ČR je na místě hovořit o dobré, lepší a nejlepší.

    Ani ta "nejlepší" není lepší než strašná, takže to trošku mate...

    OdpovědětVymazat
  21. Anonymní7/10/09 21:34

    Pane Dvořáčku,
    podle jakých kriterií soudíte ?

    Tuším, že máte své mínění v právu hotové stejně rychle jako Standa vejšku.

    Daniel Suchánek

    OdpovědětVymazat
  22. Anonymní7/10/09 21:50

    Jan Hrzal:
    "Inzerát chce znalost minimálně jednoho světového jazyka a jak známo Brňáci česky mluví velice špatně. Je vůbec otázka, zda taková dovednost je na MU potřebná."

    Mno, jako zástupce jižních Čech tady v Brně musím poníženě přiznat, že Brňáci mluví česky často líp jak Češi. To my máme ty komolící koncovky přídavných jmen, lenivou výslovnost apod. A snad ještě jedna poznámka: kde jste vzal to, že je čeština světový jazyk?

    Michal Hájek

    OdpovědětVymazat
  23. DS: Komplexní rozbor pravděpodobně přesahuje možnosti tohoto blogu. Ale jsa vyzván, zkusím alespoń stručně shrnout, proč podlě mě VŠ právnické vzdělávání v ČR stojí za starou bačkoru. V detailech pak odkazuji na statě chytřejších kolegů, s nimiž se ztotožňuji a které jsou všeobecně známy.

    1) Odkud názor pramení: Tu fakultu, co ráda říká, že je nejlepší, jsem vystudoval a viděl a zažil, jak to chodí. Jako člověk zodpovědný za headhunting a výchovu dorostu v naší AK jsem pravidelně konfrontován s tím, co to znamená průměrný absolvent PrF.

    2) Kriteria. Skladba předmětů a důraz kladený na jednotlivé oblasti. Nesmyslného římského práva jsou snad dva semestry, na náhradu škody jsou tak tři semináře v občanu a obchodu dohromady. Dejinami, filosofiemi, sociologiemi a dalšími zrůdnostmi by se dalo dláždit. A z trestního procesu je pak šest seminářů, z nichž jeden je úvodní, jeden závěrečný a dva odpadnou kvůli práci a válce. Mnoho potřebných předmětů se nevyučuje vůbec.

    3) Devastace kontaktní výuky. Nabere se miliarda lidí, protože to je fiskálně výhodné, a pak je nemá kdo učit, takže je minimum seminářů. Kontaktní výuka je přitom klíčová, protože právo nespočívá v papouškování naučenáho, ale v kreativní aplikaci znalostí, což se lze naučit prakticky výhradně živými semináři.

    4) Strašná literatura. Čest výjimkám. Dobře polovina knih, ze kterých se učí studenti, neměla nikdy spatřit světlo světa.

    5) Vyučující. Zde je nezanedbatelné množství dobrých. Ale je jich menšina. Některých skvělých (Jílek) se fakulta radši zbavila, protože nezapadali do šedivého průměru obyčejnosti. Stále jsou vyuřující, kteří na přednášce čtou zákon střídavě z ÚZ a ze své učebnice. Stále jsou vyučující, kteří si myslí, že seminář spočívá v tom, že studenti čtou referáty. Stále je mnoho těch, kdož žijí z podstaty a nepřinášejí do výuky nic nového. A konečně je příliš těch, kdož sice možná oboru technicky rozumí, ale jsou natolik svázáni s minulým režimem a natolik uvězněni v paradigmatech socialistické zákonnosti, že nejsou schopni ve studentech probudit cit pro elementární hodnoty, na nichž stojí svobodný demokratický právní řád.

    6) Ta škola je STRAŠNĚ LEHKÁ. Doporučuju každému jít studovat rok MFF UK nebo něco podobného, aby pochopil, jak vypadá vysoká škola. Práva jsou svou náročností vtip. Po studentech se nechce nic. Procházejí bezduché seminárky, nic neříkající pseudodiplomky, na zkoušce stačí vědět, z jakého předmětu to je. Za věci, co vykládá studentstvo na státnicích by se mělo střílet a ne dávat titul. Škola zcela rezignuje na požadavek vlastního myšlení, reálněho řešení problémů, srozumitelného formulování myšlenek, hodnocení proveditelnosti a užitečnosti navržených postupů. Škola zcela ignoruje interdisciplinární vazby...

    Obvyklý aabsolvent PrF neumí nic.

    Nemusíte se mnou souhlasit, ale netvrďte, že jsem si to vycucal z prstu.

    OdpovědětVymazat
  24. Ad Dan Dvořáček

    Moje kritérium hodnocení českých právnických fakult:

    Kolika akademiků/učitelů se vaše fakulta v posledním roce zbavila, protože to byli špatní vědci/pedagogové, aby je mohla nahradit někým kvalitnějším?

    OdpovědětVymazat
  25. Anonymní8/10/09 07:05

    Kolega Dvořáček by jistě mohl přilákat do své prestižní kanceláře absolventy práv z neméně prestižních zahraničních škol, není-liž pravda? Aura jeho osobnosti, coby nejmoudřejšího a nejlepšího právníka všech dob (a čestného absolventa MATFYZ) je jistě dostatečným lákadlem, o němž se povídá i mezi studenty škol Ivy League.
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  26. Anonymní8/10/09 07:55

    "Škola zcela rezignuje na požadavek vlastního myšlení, reálněho řešení problémů, srozumitelného formulování myšlenek, hodnocení proveditelnosti a užitečnosti navržených postupů. Škola zcela ignoruje interdisciplinární vazby..."

    Tak ať teď jeďte do Vídně nebo do Berlína a zeptejte se tamějších studentů... Nedávno demonstrovali, že za 6 let studia nikdy neviděli profesora.
    Anglosaský systém vzdělání vypasá trochu jinak, ale je také dělaný pro jiný typ studenta, tj. toho, kdo přijde z highschool a neumí defacto vůbec nic, než to že je "jedinečně chytrá bytost, jejiž budoucnost zavísí jen a jen od ní" . Těm to dochází až po čtyřítce.

    Kdo vám nakukal, že na evropské VŠ se naučíte kreativitě, fungování praxe nebo dokonce formulování myšlenek ? Není chyba ve Vás ? Pět let tam máte být a za to dostanete titul a máte čas přemýšlet o sobě a os světě. Je vaše neskutečná chyba, že věříte omáčkám okolo. A jedna věc na závěr : proto, co jste zde napsal, jste vy sám udělal co ?

    Daniel Suchánek

    OdpovědětVymazat
  27. Anonymní8/10/09 08:04

    Neví,jak to je dnes , ale před 30 lety jste pro zkoušku z trestního musel umět defacto nazpamět skutkové podstaty a polovinu procesa. Na to, abyste mohl být kreativní se nejprve musíte naučit gro, jinak budete připomínat krativitu anglána nebo amíka, který je (zpravidla) jen kreativni proto, že nezná historii, fakta nebo myšlenky svých předchůdců. Malé děti totiž jsou obecně nejkreativnější.
    Doporučuji např,Třetí kultura, John Brockman, kde se US bio posttdocové pouští do filosofie... z genu/memu vyvrátíme antiku. Taková hloupá kreativita vedla vždy jen k hrůzám.

    Daniel Suchánek

    OdpovědětVymazat
  28. SŠ: O co vám jde? Nechcete nám radší říct, co v onom postu není pravda?

    DS: V mém postu nikde není ani slovo o tom, že by zahraniční školy byly úžasné. Mám o tom naopak značné pochybnosti.
    Dotazu, co jsem udělal sám, nerozumím.
    Pokud jde o zkoušku z trestu, netřeba na ni dnes umět nic.

    OdpovědětVymazat
  29. Martin Bílý8/10/09 08:31

    DD: nerad, ale souhlasím s Vámi :-)

    DS: co je dobrého chtít na studentech zákon nazpaměť? U nás to tedy taky chtěli a je to k ničemu, když člověk nechápe principy, když nedovede řešit příklady, když nedokáže sáhnout po analogii. Měl by se učit výklad, principy, a pak teprve zákon...

    OdpovědětVymazat
  30. Anonymní8/10/09 09:15

    Studenti MU neumí česky? Že by na PF MU skládali zkoušky v hantecu? To je krásná představa, snažím se teď odhadnout, kolik studentů by u zkoušky prošlo a navíc jak bychom my , rodilí brňáci museli nejprve pro fakultu vytvořit hantecový slovník odborného pojmosloví. To by byl záslužný čin i příležitost k přivýdělku. Čeština musí mít ovšem na fakultě také svoje místo, dělala by se z ní zkouška stejně jako z angličtiny či francouzštiny, koneckonců nějak se s těmi dalšími, českými fakultami ( dokonce i s tou plzeňskou ) musíme umět domluvit a absolventi tento vcelku příbuzný jazyk určitě zužitkují i při práci ve státních službách.
    Jaroslav Vlašín

    OdpovědětVymazat
  31. Anonymní8/10/09 10:28

    ad Martin Bílý :

    Nevím jak vy, ale pro praxi jsem se nejprve musel naučit pozitivní právo a pak s ním mohl teprve kouzlit, např. na analogii nebo generalizace, které ale vycházely ze znalostí pozitivního práva v jiném případě nebo v jiné oblasti.

    Mimochodem docela pochybuji, že se to dá naučit a už vůbec nějak zkoušet.

    Daniel Suchánek

    OdpovědětVymazat
  32. Souhlasím, že je potřeba pozitivní právo znát. Pozitivní právo je pojem širší než "textové znění zákona".
    Fakulty selhávají ve výuce prvého i druhého.

    OdpovědětVymazat
  33. Anonymní8/10/09 10:56

    DD : Víte, za nás se šlo pozitivní právo naučit skoro celé, přesto jádro práva leželo mimo pozitivní právo v kdejakých podzákonných oborových/resortních předpisech, a to ještě spíše ve formě ustáleného výkladu, který s psanou formou mnoho nesouvisel.

    Nesjem si jist, že by student mohl znát dnešní rozvětvené právo (de facto na každý prd a jednotlivost), takže chápu jistou rezignaci školy na nějaký ucelený komplex znalostí a dovedností. Škole nezbývá než fungovat jako lepší nebo horší supermarket a spíš se starat jen o povinné položky. Římské právo je zcela jistě základ ale mělo se probírat už s nějakým civilem, aby to spojení n. naopak rozdíly mohl student hned chápat.
    Právní teorie byla za nás Marx-Leninismus a pochybuji, že to dnes vychází dokáže někoho pod 40 let obohatit. Přečetl jsem si kdysi Koppovu teorii práva a pro praxi je to naprosto k ničemu. Daleko zajímavější a potřebnější jsou např. historické poznámky v Eliášově komentáři k občanovi.

    Na druhou stranu nedělejme probůh z práva vědu a nesrovnávejme PF s s MFF UK (22% prváků se vyhodí) nebo VSČHT Praha (40% prváků se vyhodí). Jednak chemie i matematiky jsou obory v základním stádiu naprosto jasné, chemie dokonce experimentálně prokazatelná, jednak je úroveň učitelů srovnatelná se světovou špičkou již několik desítek let ale především pokud nepochopíte zgruntu základy, nemá cenu dál pokračovat. Ani jedno na právech neplatí. Právo je navíc daleko jednodušší. O to víc zamrzí, že i mnoho soudců ani po 10 letech praxe nezná svůj obor.


    Daniel Suchánek

    OdpovědětVymazat
  34. Anonymní8/10/09 11:00

    Vážený pane Dvořáčku, o co mi jde? Možná o to, že vy všude neustále jen nadáváte a všichni ostatní právníci, krom vás samozřejmě, nic neumí, jsou špatně vzdělaní a kdesicosi. Jistě není nic snadnějšího, než nadávání, pokud to ovšem myslíte vážně a skutečně vás ta situace trápí, proč na PrF nezačnete učit sám a s ostatními mladými kolegy (mj. i jinoprávníky) se nesnažíte situaci obrátit k lepšímu? Anebo když už nehodláte učit, proč si stěžujete na nedostatečnou úroveň průměrných absolventů a nelákáte ty špičkové? Že byste nebyl až tak schopný headhunter a vaše kancelář pro opravdu dobré právníky až tak zajímavá? Anebo je to tak, že vás to ve skutečnosti ani nezajímá, protože máte na práci výnosnější věci (jako je například zhoršování kvality zdravotnické péče v ČR)?
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  35. SŠ: Nadávám dost, myslím, že je na co. Pokud máte dojem, že žijeme ve státě s fungující justicí a kvalitním VŠ školstvím, názor vám neberu, ale bytostně s ním nesouhlasím.

    Nemám dojem, že bych kdy řekl, že "všichni ostatní právníci, krom mě samozřejmě, nic neumí, jsou špatně vzdělaní a kdesicosi." Rozhodně si to nemyslím. Ale ano, myslím si, že mnozí akademici a soudci mají kvalifikaci strašnou a morální úroveň vymizelou. Nemyslím, že jsem s takovým názorem sám.

    Na PrF učit nebudu. Abstrahuji li od toho, že zdaleka nevím, zda by mne chtěla, ve vedení fakulty a univerzity jsou lidé, s nimiž nechci pracovat. Na mých mladých kolezích, kteří obracejí svět k lepšímu, mne vždy mrzelo, že se s těmito lidmi zahazují.

    Pokud jde o headhunting, myslím, že kolegové v naší AK, které jsem "ulovil", patří ke skutečné špičce těch, kdo fakultu opouštějí. Pokud mohu soudit, zpravidla se takovým právníkům u nás líbí. Proč si přesto stěžuju je nasnadě - headhunting si udělám u nás v AK, neudělám ho ale u soudců, policajtů, státních zástupců, správců daně, jiných úředníků, kteří dnes a denně poškozují mé klienty. Kdyby soudili ti samí lidé, které se daří nalákat do naší AK, bylo by krásně na světě.

    Pokud jde o zhoršování kvality zdravotní péče v ČR, musíte si mne s někým plést. Nedovedu si představit, jak by těch pár medicínských případů, co jsem v životě dělal, mohlo mít jakýkoli vliv na kvalitu péče v ČR.

    Podle mého názoru je to tak, že váš osobně štvu a máte mne za arogantního vola a to je celé. Nedá se nic dělat, určité procento lidí mne nemůže vystát.

    OdpovědětVymazat
  36. Anonymní8/10/09 11:20

    ad Danile Suchánek

    Ať si neděláme iluze o technických oborech. ČVUTáci těžko hledají práci, matfyzáci často končí jako učitelé na středních školách nebo jako otroci na Risku v bankách a fyzici a chemici otročí 12 hod denně pro profesory minimálně v magisterském a doktorském studium za pár drobných v laborkách. O praxi v podniku nebo na AV si nedělejme také žádné iluze.

    Právo je hezká disciplína právě v tom, že je člověk -pokud nedělá od/do v justici- svobodný (a klidně i chudý). Právo vás musí bavit. Těžká škola k tomu nemusí automaticky přispět, spíše vám to znechutí. Souhlasím, právo věda není - je to spíš jistý typ pohledu na život a společnost a trochu je to řemeslo se svým automatismem.



    Michal Dus

    OdpovědětVymazat
  37. Anonymní8/10/09 11:36

    Pane Dvořáčku,
    vaše názory na PF jsou jistě zajímavé ale velice nerad vám připomínám, že vaše AK zastupuje v několika věcech Masarykovu univerzitu. Třeba začnete aplikovat vaše požadavky na školu i na sebe a pochopíte, že nejednáte profseionálně.


    Daniel Suchánek

    OdpovědětVymazat
  38. Ad Michal Dus

    Pokud vím, nikdo nikdy netvrdil stupiditu, že právo je věda.

    Jiná věc je, jestli je možné zkoumat právo vědeckými metodami.

    OdpovědětVymazat
  39. DS: Nedomnívám se, že bych cokoli porušoval. Kritizuji akademické výkony univerzity. Věci, které zastupujeme, se pedagogické či vědecké činnosti univerzity netýkají ani vzdáleně.

    Kdybych se vyjadřoval (a to prosím jakkoli) k otázkám vystupování univerzity v majetkovprávních vztazích, zajisté by to mohlo působit divně, a proto to nedělám.

    OdpovědětVymazat
  40. Anonymní8/10/09 11:57

    Pane Sobku,
    nebudte šměšný. Právo není věda právě proto, že na ní žádné "vědecké" metody aplikovat nejdou. Ukažte mi nějaký příklad, jak lze aplikovat vědu, resp. co si pod tím slovem představujete. Nic ve zlým.

    Michal Dus

    OdpovědětVymazat
  41. Ad Michal Dus

    Na mém stole leží dvě knihy o aplikaci teorie her v právu. Ale myslím, že jejich autorům je vcelku jedno, jestli je označíte jako vědce nebo ne.

    OdpovědětVymazat
  42. Anonymní8/10/09 12:20

    ad Tomáš Sobek
    Ona je teorie her věda ? Pls. co je na ní vědeckého ? Je to jen příklad pro pravděpodobnost a kombinatoriku. Nic víc.

    Jinak spousta profesorů tahá teorii her do ekonomie nebo tvrdou matematiku. Stále to ale věda není ani náhodou. Přečtěte si Poppera

    Vědou přece není ani Fischerovo rozdělení v medicíně - to je čistá kazualistika. Věda se z toho stane až někdo vysloví vyvratitelnou hypotézu, kterou je schopen kdykoliv a nezávisle na zůčastněných osobách (viz. např citace ještě větších kapacit jako v právu tak často použivaný argument) a opakovaně dokázat. V právu nic takového není a ani z principu nemůže být.

    Na tom nic nezmění ani název grantu, vědecká hodnost, titul nebo vlastní sebeprezentace. V tom máte pravdu.

    Michal Dus

    OdpovědětVymazat
  43. Jestli něco považuji za ztrátu času, tak úvahy o tom, co je a co není věda. Svůj čas raději věnuji četbě např. zmíněných knih.

    OdpovědětVymazat
  44. Anonymní8/10/09 13:59

    Ano, proč se zábývat zásadními otázkami, když můžeme řešit marginálie aneb tak se pozná průměrný český vědec AV.
    Michal Dus

    OdpovědětVymazat
  45. Anonymní8/10/09 20:12

    Co by se mělo ještě stát, aby Plzni byla odebrána akreditace na Mgr. studium?

    Leoš Prchal

    OdpovědětVymazat
  46. Současné problémy plzeňské fakulty se netýkají kvality výuky magisterského studia, ale podivných praktik bývalého vedení. Věřím, že nové vedení uvede věci co nejrychleji do pořádku.

    OdpovědětVymazat
  47. ad LP:

    hodne... vy asi uplne netusite, co odebrani akreditace znamena, a kdo je na tom nejvic bit? netvrdim, ze by to tak melo byt, ale dneska je to tak, ze zrovna u oboru typu pravo (na rozdil od treba socialni antropologie ci mezinarodnich vztahu) mechanizmy na ochranu studentu nefunguji (na jaky pribuzny obor by je asi tak skola mohla prevest? 3000 lidi?) a prime odebrani Mgr. akreditace je tim padem fakticky vylouceno. Jisteze to tim padem vede k vetsi sebeduvere a k hadkam s akreditacni komisi misto snahy vyhovet jejim (rozumnym) pozadavkum...

    OdpovědětVymazat
  48. Chlapci, nečilte se a odpusťte mi. Já to tak nemyslel.

    Já jsem fakt chtěl jen nabídnout fakt dobrou práci fakt dobré právničce nebo fakt dobrému právníkovi.

    V dalším prosím viz odbornou literaturu doporučenou v diskusi k předchozímu postu Michalem Bobkem, konkrétně epizodu, v níž Garfield vystupuje jako Temný Mstitel - adekvátní vědecká citace: Davis, J. Garfield přibírá na váze, 2. vydání. Přel. Škába, F. Praha: PAWS Inc., 2003, str. 19 (bacha, absolutně nevědecky tam nejsou číslované stránky, takže je to potřeba odpočítat).

    OdpovědětVymazat
  49. Zdenek Novy9/10/09 00:28

    Ad JH:

    "Provinční fakulta není ani nejlepší, ani česká, natož pak právnická. Poněkud slušně ji lze snad jen nazvat pojmem "Brněnská", resp. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.
    Na inzerátu je zajímavé příznačné byrokratické zaujetí pro čísla jednací (projekt č. CZ.1.07./2.2.00/07.0471.)"

    Když mluvíte o té provinčnosti PRF MU, tak předpokládám, že Vy osobně máte vystudován alespoň Oxford nebo třeba Harvard.) (Anebo alespoň stáž na univerzitě v Ruritánii).

    Jinak to, že má nějaký vědecký projekt určité číselné zařazení, nevypovídá nic o byrokracii.


    "Pravda ale je, že morální bezúhonnost vylučuje z možných zajemců absolventy PF Plzeň, což je škoda a znalost češtiny pak znevýhodńuje (rectius znevýhodňuje- dodal Z.N.) absolventy MU."

    Jsem si jist, že my tady v Brně češtinu umíme. Nadto si rozhodně nemyslím, že by apriorně vylučovalo kritérium "morální bezúhonnosti" všechny absolventy z Plzně. Snad některé, kteří vystudovali skutečně za přinejmenším podivných okolností.

    Jinak kdyby bylo bývalo v Plzni na samotném počátku zavedeno podobné kritérium jako "morální bezúhonnost", nemuseli bychom být svědky té neuvěřitelné ostudy, co se dneska v Plzni děje. Vzhledem k okolnostem, které postupně vyplývají na povrch, však chápu, proč při přijímání akademiků na PRF v Plzni nemohlo být toto kritérium uplatněno (kdo by tam učil?).

    Jinak nevím, kdo věří na objektivní ranking PF v ČR. Má zkušenost (nikoliv sine ira et studio) je následující. Mám několik známých, co studovali nejprve v Brně. Zde museli studium ukončit pro nesplnění studijních požadavků. Pak šli dostudovat na PRF UK, příp. na PRF ZČU. Když se jich zeptáte na srovnání kvality výuky, tak jednoznačně řeknou, že Brno je nejlepší. Není to jediné kritérium, nicméně velmi důležité.

    OdpovědětVymazat
  50. Zdenek Novy9/10/09 00:32

    Ostatně je myslím jasné, že vzhledem k počtu "rychlokvašek" v Plzni, nejsou pánové Tomažič a Kindl jedinými hříšníky. Na tomto stavu se muselo podílet mnoho lidí z PRF ZČU.

    Na druhou stranu je mi líto těch slušných učitelů z Plzně a nejvíce pak studentů, kteří se tam dostali řádným způsobem.

    OdpovědětVymazat
  51. Ad Michal Dus:
    Pane Dusi, nevím proč na T. Sobka takto útočíte.
    O tom co je a není věda jsou napsány stohy papíru a na přelomu 19 a 20 století, lidé strávili mnoho desítek let podobnými debatami. Odpovědi lze hledat tam. A také otázky, některé z nich jsou totiž věčné.
    Jistě, matematický vzorec má svou akribii a snad i eleganci, ale stěží podle něj vysvětlíte, jak a proč se budou lidé v nějaké situaci chovat.
    Dalším měřítkem validnosti teorie je kromě Popperova kritéria např. prediktabilita, tedy míru schopnosti teorie dát předpověď budoucího vývoje.
    A již jsem to tady někde napsal, věda má někdy i prostý "řemeslný" základ, sahající k prataťkovi Aristotelovi, sběr, třídění a analýza dat (data od dob antiky nahradila brouky).
    Komparace byla také jednou z prvních vědeckých metod
    A přehrabovaní empirické haldy dá tu a tam vzninkout teorii, ale každopádně pomáhá v orientaci v realitě.
    Když Ondřej Schneider na svém blogu "přizná", že ekonomie není věda (když předtím tamtéž více méně odebíral vědecký status všem vědám sociálním vyjma sociologie), znamená to, že lidé z CERGE a VŠE "zabalí kačera" a začnou bádat o topologiích grup čtvrtého řádu?
    Toto konstatování prostě jen rezignuje na debatu, která se opakuje a nepřináší nové argumenty, a proto není viděna jako produktivní.
    Opravdu už jsem tyto debaty zažil mnohorkát. Akademik ekonom se ušklíbne nad akademikem právníkem, akademik chemik se za břicho popadá, když akademik ekonom řekne, že ekonomie je věda, a matematik, jda kolem, utrousí něco o tom, že chemie (a fyzika)je jen aplikovaná matematika, což mu ale nebude příliš platné, když bude chtít vysvětlit, proč regulace nájemného přináší nedostatek bytů, nebo proč mu ty nevinné tekutiny v kůlně na chalupě vzplály...
    Toto štengrování (průměrný pracovník AV) je leda tak dobré dovnitř skupiny, k upevnění předsudků o jiných.

    OdpovědětVymazat
  52. Anonymní9/10/09 07:56

    Co si to tady nalháváte ? Že nebudeme rušit akreditaci, protože tam studujou i čistí ? Kdo má tu drzost se nima zaštiťovat ? Podle této teorie by nešla škole vzít akreditace, dokud tam studuje jedinej spravedlivej.

    Jedná škola, jednala škola a jak jednala ? Protiprávně, nemorálně a za penízky bokem. Mají snad děkani ještě někoho zabít nebo stačí už toto ?

    MŠ by mělo akreditaci okamžitě odebrat a ostatní vč. pana exministra si budou muset dodělat školu nebo ji znovu udělat tam, kde podmínky akreditace plněny jsou (a bez vyjimky).

    Michal Starý

    OdpovědětVymazat
  53. Oprava:
    ach, jo, Freude, freude na tě dojde

    Chybně jsem napsal:
    "když předtím tamtéž více méně odebíral vědecký status všem vědám sociálním vyjma sociologie"

    Správně mělo být:
    "když předtím tamtéž více méně odebíral vědecký status všem vědám sociálním vyjma ekonomie"

    A ty články jsou zde
    a
    a zde

    OdpovědětVymazat
  54. Vojtěch J. Cepl9/10/09 08:55

    Zajímavé, že dan Dvořáček víceméně jen zopakoval občasné povzdechy, které se tu a tam na J.P. projevují; že to s úrovní našich funkčních i nefunkčních právnických fakult není až tak skvělé.
    Já bych s ním třeba souhlasil zcela do písmene i v detailech.

    Nicméně reakce je poučná; i za stavu věcí, kdy na jedné z těch fakult dospěly věci k apokalypse, se najde někdo, kdo na podobnou filipiku reaguje ad personam a zjevnou snahou odstřelit Dořáčkovu kritiku coby tlachání jednoho namyšleného Brouka Pytlíka.

    Takže; myslím si totéž, co Dan Dvořáček. Jednu z těch fakult jsem vystudoval. Občas na jedné z těch fakult i učím. Popsaný stav mne mrzí, nicméně nemám naprosto žádných prostředků, jak věci napravit. Jsem v roli bezmocného diváka.
    Jediné, co zbylo, je myslet si a občas napsat. Zdá se, že i to už vadí.

    Dále prosím o odtučňovací dietu debaty o nepodepsané anonymy.

    OdpovědětVymazat
  55. Anonymní9/10/09 09:20

    Odebrání akreditace principielně není sankční rozhodnutí ("za to, co jste tu dělali, máte za trest utrum"), mělo by to být rozhodnutí reagující na neschopnost školy poskytovat vzdělání ("protože tu nemá kdo učit, nemůžete tu tento obor dále poskytovat"). O tuto schopnost plzeňská PrF ale nepřišla a pokud se na ní nastaví plánovaná kritéria transparentnosti, bude v tomto ohledu zcela srovnatelná s ostatními fakultami. A kdyby i děkani někoho zabili, jak píšete, tak MŠMT by jistě bylo to poslední, koho by to zajímalo.

    Jan Malast
    PrF ZČU v Plzni

    OdpovědětVymazat
  56. Anonymní9/10/09 15:29

    Vážený pane Ceple, to, že má kolega Dvořáček v mnohém pravdu nikdo nezastírá ani nezpochybňuje. Situace na českých právnických fakultách není optimální, ale pomalu a průběžně se zlepšuje. Například v Brně je to pozorovatelné hlavně v období působení děkanky Rozehnalové, která postupně začala obměňovat personální složení fakulty a to rozhodnými skoky k lepšímu. I když ani díky tomu situace není ideál, je vidět pozitivní změna. Snadnější a pohodlnější vždycky bude nadávání, ale je zajímavým jevem, že ti kteří nesedí a nenadávají udělají pro věc mnohem více. Např. kolega Molek, který místo destrukce zvolil konstruktivní řešení a jal se řešit problém přímo u pramene - začal učit na fakultě a věci měnit reálně. Je to sisyfovská práce, ale minimálně v Brně na ní zdaleka není sám. Přitom mohl zvolit stejně pohodlnou cestu jako kolega Dvořáček - sedět v kanceláři a hrát šachy s Vašíčkem , nadávat na všechno a na všechny, včetně organizačních složek jednoho z významných klientů. Takhle řešit problémy umí každý, nadávat v hospodě, popř. v komentářích a nedělat nic. Věc je o to pikantnější, že kolega Dvořáček je vskutku výborný právník, který by oním přínosem a změnou pro právnickou fakultu být mohl, nepochybuji o jeho odborných kvalitách. O to víc mrzí jeho projevy osobnostní.
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  57. Anonymní9/10/09 17:46

    Podmínky akreditace nejsou žádná kdyby. Pokud byl porušován zkušební řád, přijimací postup atp. není co řešit. Že odebrání akreditace je!! sankcí, není sporu.

    Ladislav Potomek

    OdpovědětVymazat
  58. Anonymní9/10/09 17:55

    Vážený pane Ceple, s povzdechy pana Dvořáčka lze jistě souhlasit.

    S tou rolí bezmocného diváka však souhlasit nemohu.

    Jistě jsou i další faktory, ale mezi ty hlavní utvářející kvalitu školy jistě patří studenti a vyučující.

    Kvalitou svého kursu tak zcela jistě můžete přispět ke kvalitě školy stejně jako frekventanti Vašich kursů svými požadavky na Vás. To je ale na dlouhou debatu.

    Vaše poznámka o bezmocném divákovi mne však v souvislosti s plzeňskou (dosaďte libovolně kteroukoli další fakultu) vede k možná provakativní otázce: Není právě to, že se valná většina akademické obce staví do pozice bezmocných diváků příčinou daného stavu?

    Martin Vacek

    OdpovědětVymazat
  59. Je jen otázkou času, kdy to praskne i na pražskou fakultu. Vedení se podle posledních informací snaží ze SISu dostat některé absolventy, u nich si není jistá :-), za vůbec vědí, kde fakulta leží.


    Petr Klec

    OdpovědětVymazat
  60. Zajímalo by mě, jestli je pravda, co se říká o habilitační práci děkana Gerlocha.

    M. Černý

    OdpovědětVymazat
  61. Proč by mě nemohlo zajímat, jestli je pravda, že to je skvělá vědecká práce?

    PS. Zkoušel jsem kontextuálně podmíněné reflexy čtenářů JP. :))))

    M. Černý

    OdpovědětVymazat
  62. Protože ve slušné společnosti se nepatří něco zkoušet. Vraťte se na iheute.cz , kam patříte.

    Milan Záhorka

    OdpovědětVymazat
  63. Dobrý večer,

    nedá mi to nevyjádřit se k některým úžasným poznámkám dr. Dvořáčka, a to z pozice vyučujícího na PrF MU. Lze do jisté míry s jeho kritikou souhlasit.

    Ano, stále ještě, bohužel, existují semináře mající jakýsi "úvodní" a "závěrečný seminář". Stále je málo seminářů k náhradě škody :)

    Podíval se ale pan doktor na studijní plány magisterského studia v posledních dvou letech? Na snížení hodinových dotací historie, zvyšování počtu seminářů u právnických předmětů, na změnu ve skladbě předmětů v nižších ročnících? Pokud by tak učinil, nemohl by beze studu psát své bláboly.

    Z trochu jiného soudku. Skončil fakultu v roce 2005. Absolvoval na fakultě odporné, neschopné, nehodné jakékoliv pozitivní poznámky. Sebeúcta mu však nezabránila, aby se na ni o půl roku po ukončení magisterského studia ještě na chvíli nevrátil pro titul JUDr. Škoda, že nešel získat nějaký jiný titul na nějakou lepší univerzitu. Skvostný právník, schopný headhunter a bezchybný vychovatel mladých nedochůdčat v jejich advokátní kanceláři by měl určitě na titul lepší, než mrzký JUDr. z PrF MU, která není k ničemu jinému, než pláči.

    V žádném případě si nemyslím, že vše na PrF MU funguje bezvadně. Naopak, nelíbí se mi řada věcí, včetně toho, jak jsou vedeny některé předměty. Ani to, že zde vyučovali (a občas ještě vyučují) učitelé, kteří za posledních několik let nevydali jedinou publikaci, článek. Změny však byly nastoleny, pokračují, a dle mého mínění jsou na celé řadě věcí patrné. A jsem rád, že i v tomto blogu to zaznělo. Tím pádem je to vidět i mimo fakultu.

    Neopovážil bych považovat sebe samotného za kolegu pana doktora, navíc takového, který obrací svět k lepšímu. Mohu však zcela otevřeně prohlásit, že jsem pyšný na změny, které v poslední době s PrF MU provádí současné vedení v čele s děkankou Rozehnalovou. Nedělá mi žádný problém se s tímto vedením zahazovat. A je mi líto arogantních tupců, jakkoliv jinak geniálních, kteří zaspali v roce 2005 a nejsou schopni připustit změnu.

    Koneckonců, je obecně známo, že nekonstruktivní kritika je to nejjednodušší a také se nejlépe poslouchá.

    Jiří Valdhans
    katedra mezinárodního a evropského práva PrF MU

    A mimochodem - nejsem z Moravy, ale z Čech. Nesnáším hantec. A domnívám se, že nejčistší češtinu lze slyšet právě v některých částech Moravy.

    OdpovědětVymazat
  64. Pane Valdhansi,
    I když obecně Dvořáčkův styl (a řčasto i obsah) nemusím, přece jenom bych se ho zastal. JUDr. se studuje čistě z praktických důvodů, protože to pro klienty vypadá lépe. Na zahraničních školách nám ho nedají (nebo o tom nevím).
    Nikdo, ani já nebo pan Dvořáček o něj jinak nestojíme. Odevzdat jednu práci a odplkat naučenej text z jednoho právního oboru je přeci věc tak triviální, že je jedno na jaké české fakultě se to udělá. Pokud Dvořáček pracuje u Vašíčka v Brně, pak to má patrně nejblíž právě k vám.
    Vy dostanete 10.000,- od nás za "pomoc" při práci a my zato dostaneme JUDra. Taková je "oferta", kterou nám nejen vaše fakulta nabízí. Chtěl jste plivnout na pana Dvořáčka, ale plivnul jste na fakultu, potažmo na sebe.

    Podobné je to i s PhD, kdy se po nás chtěly dva jazyky, pak opakování právní teorie z chaotických přednášek a obtloustlá disertace. Smysl PhD jsem (v Praze) nepochopil, vezmou každého a studijní program je jedním slovem ubohost (srov. s PhD na PřF UK nebo MFF UK).

    Mimochodem dost mě děsí vaš styl a forma argumentace, např. označování druhého tupcem , reklamní sdělení "jsem pyšný" ... atp.)

    Michal Janda

    OdpovědětVymazat
  65. Ad JV:

    Rozhodně nepatřím do fanklubu Dana Dvořáčka, ale v tomto případě bych se ho zastal.

    Ad 2) Pokud jde o skladbu předmětů, ke změnám sice došlo, nicméně ty jsou spíše kosmetického charakteru. Např. dějin, filosofií a sociologií (které bych akorát neoznačoval za „zrůdnosti“) je v prvním ročníku pořád přehršel. Rád se nechám přesvědčit o opaku – v takovém případě je třeba ale zmínit, co přesně se změnilo, abychom mohli posoudit zásadnost změny. Chápu, že je to bolestné a pro vedení fakulty nelehké rozhodnutí, ale „historickosociálněvědní úvod“ je pořád příliš dotovaný.

    Od DD by zase bylo dobré slyšet, KTERÉ předměty mu na PrF MU chybí.

    Ad 3) Devastace kontaktní výuky taktéž sedí. Za to vedení fakulty nemůže (a moc s tím nenadělá), ale to nic nemění na tom, že DD má pravdu. Výjimky ale jsou (např. mootcourty), které byly po letech institucionalizovány (což je jistě pozitivní věc).

    Ad 4) To taktéž sedí, byť se to pomaličku mění k lepšímu.

    Ad 5) K odchodu prof. Jílka se nebudu vyjadřovat, neboť byl mým školitelem. Pokud jde o výuku, nemohu posoudit, protože na přednášky ani na semináře nechodím, ale řada stávajících studentů má k výuce některých vyučujících (stále) velké výhrady. Že se DD nelíbí na PrF MU přítomnost řady lidí s pošramocenou pověstí z minulého režimu (pořád jich je poměrně hodně), na to má DD rovněž právo. Pokud jde o personální obměnu, pomalu, ale jistě se PrF MU zbavuje těch (pod)průměrných. Nejsem si ale jistý, zda nějak systematicky usiluje o nabírání špičkových pedagogů (čest výjimkám). To ostatně prokazuje i typický poměr počtu přihlášek do výběrového řízení a počtu přijatých.

    Ad 6) S tím bych tak úplně nesouhlasil, ale třeba nejsem tak nadaný student jako DD:)

    I KDYBYCH tedy presumoval, že PrF MU je nejlepší fakultou v ČR (jsem předpojatý, neb jsem jejím absolventem), tak je pořád přinejlepším „jednookým králem mezi slepými“.

    Jinak výtka DD, že namísto „JUDra“ neusiloval o získání titulu někde v cizině, od někoho, kdo vše vystudoval jen na PrF MU, mi rovněž nepřijde zcela košer. Ke konstruktivní kritice doporučuji si přečíst komentáře k postu Šiklová vs. Rudé právo před 20 lety.

    OdpovědětVymazat
  66. Otázka potom zní, zda PhD není to samé jako JUDr., totiž že si to lidé dělají nikoliv kvůli možnosti výzkumu v oblasti práva (a pžíbuzných oborů), ale jen jako další vlečku za jménem. Nevím sice, kolik mají školitelé za studenta, ale už v druhé polovině 90.let řekl tehdější děkan FHS Jan Sokol, že pokud " se bude v doktorském studiu pokračovat tímto stylem, bude mít ČR brzo 100.000 doktorů (registrovaných na úřadu práce) ale s nulovým impactem a dopadneme jako Palestinci, kde je také každý inženýr, doktor nebo profesor.

    Doposud to zachraňoval další nesmysl, nárůst počtu soukromých škol, kam se část "akademické" obce schovala a kde ještě nějaký čas budou živeni. Pokud ale si školáci s jejich razantním negativním demografickým vývojem uvědomí, že pro ně má smysl pouze kvalitní škola, pak se nepotřebnost takové vědy a především takových vědců ukáže v celé nahotě.

    O vědu a různá kvalifikační síta se musí postarat sami vědci, to za ně stát neudělá. Pokud je u nás každý druhý docent docentem proto, že si ji udělal na Slovensko "z rychlíku za pár babek" a skoro každý je garantem na třech školách současně, pak takový člověk nese plnou vinu za stav české vědy právní. Čest vyjimkám.

    Nalijme si trochu čistého vína....
    K Plzni bych jen dodal, že to s přijimačkama i nestandardním studiu a podivném spojení s Karlovými Vary věděli všichni, ex ministr Pospíšil dokonce na Karlových Varech v době svého ministrování učil. Věděli to i sami dnešní kritici, kteří tam celou dobu učili (p.Baxa). Bohužel se v ČR nedočkám jediného zásadového řešení, tj. ukončení činnosti školy, protože "tohle" daňový poplatník platit nemá (argument Plzeňáků, že platíme daleko větší hrůzy je jen alibismus).

    Václav Nožička

    OdpovědětVymazat
  67. Ad VN

    Výuka v magisterském programu FPr ZČU je zcela standardní. Nyní se intenzivně pracuje na prošetření pochybných praktik minulého vedení a na zavedení korektního systému.

    Docentury českých akademiků na Slovensku jsou mimo jiné důsledek toho, že habilitační řízení v Česku je ovládáno osobními vztahy.

    OdpovědětVymazat
  68. Bez jakékoliv ironie si myslím, že by DD měl být alespoň jeden měsíc guest bloggerem na JP, protože se mi zdá, že toho má hodně co říct a platforma komentářům je pro toto poměrně nedostatečná. Aspoň takovým způsobem by mohl jít s kůží na trh.
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  69. Výuka v Plzni je zcela standardní, jak správně píše dr. Sobek, jenom několik desítek prominentů na ni nemuselo chodit.

    Co asi udělají úřady výrobci léků, pokud - pouze některé - léky dělá z odpadů a porušuje přitom všechny myslitelné standardy?

    Co by "sakra" musela fakulta či vysoká škola ještě spáchat, aby přišla o akreditaci? Dělat vražedné pokusy na lidech?

    No a že to dopadne na čisté a schopné učitele? To je stejné jako když z uvedené lékové továrny propustí schopné dělníky. Ti ale zpravidla nemají v továrně samosprávu a mohou mluvit o zlých manažerech. Vždyť doc. Zachariáše, doc. Kindla a spol. si zvolili učitelé a studenti prostřednictvím akademického senátu sami.

    Kde jinde je spravedlivá kolektivní odpovědnost než na samosprávné fakultě či univerzitě?

    Průšvih FPr ZČU spočívá v tom, že tam všichni - včetně těch podle všeho schopných a dodnes snad nezapletených - byli jenom jednou nohou a měli další úvazky na PrF UK v Praze, v Ústavu státu a práva, v Karlových Varech a kdoví kde ještě.

    Jsem zvědav, jestli si alespoň novopečený děkan uvědomuje, že jeho práce nemůže být vedlejšák vedle poslancování za Plzeňský kraj. Pokud chce být alespoň trochu věrohodný, pak by už teď měl říkat, že do voleb nepůjde a věnuje se výhradně své mission imposible.

    Filip Křepelka, PrF MU Brno

    OdpovědětVymazat
  70. Pro aktuální a k nedělnímu dopoledni aktuální soupis věcí kolem FPr ZČU viz tady.
    http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=649785

    Jinak nepochybuji o tom, že velká většina vyučujících na té fakultě s tím nemá nic společného, ale smutno je mi z reakce studentů, aspoň jak se ukázalo v médiích, pro které je bývalý proděkan hrdinou a celá věc spiknutím ostatních fakult.

    OdpovědětVymazat
  71. Upřímně řečeno nechápu ten náhlý údiv nad stavem věcí v Plzni, protože vím, že již v dobách mé maturity (rok 2003), kdy jsem se poprvé zajímal o to kam nastoupit svá studia, se o Plzni šířily různé korupční zvěsti, byť jen agenturou JPP. Když jsem pak nastoupil na právnickou fakultu v Brně, dostaly ty zvěsti konkrétnější obrysy. Nyní se v podstatě během pár týdnů všechny ty povídačky, které jsem slyšel už před více jak šesti lety (a slýchával průběžně celou tu dobu) najednou potvrdily, ale leckdo se tváří, že vše přišlo jako blesk z čistého nebe a nikdo neměl o ničem ponětí. A to se týká jak studentů, tak odborné veřejnosti. Já se tady spíš řečnicky optám studentů z Plzně, to se k vám opravdu nikdy žádné zprávy o podivném fungování fakulty nedostaly, když jste se na ni hlásili nebo posléze studovali? Nechce se mi to věřit.

    OdpovědětVymazat
  72. Pane Kuhne,
    už i vy věříte těmhle pohádkám BIS, které přijdou vždy 10 minut po dvanácté, aby si dělali alibi pro své posty a pro jejich nesmyslnou předraženou činnost? Od soudce bych čekal více opatrnosti a ne bulvární linky. Novinám se to pravda líbí, paranoikům všehomíra jakbysmet, ale stupňující se kampaň proti Kindlovi už začíná mít náběh na akci Horáková.

    Pospíšil získá trochu popularity, ale prostředí, ze kterého sám vzešel nemá šanci změnit (stejně jako justici), nestačí totiž jenom technika (ejustice,nesmyslné doručování, ežaloby atp.) a ani normy (publicita prací a obhajob) ale musí být v pořádku i "personální substrát" a to je na desetiletí. Přiznávám poctivě, že mladého konzervativce, který o sobě v 27 letech prohlašuje, že musí být ministrem a pak se jim opravdu v bananistanu stane, nepovažuje za normálního a mám k němu jistý velký odstup.

    Jenom pro zopakování :
    a) že tam byl bordel, to je jasné všem. Že se to dělalo ve velkém je jasné, věděli to všichni a dávno (i pana Baxa). Proč se s tím šlo na světlo až nyní ? Nečeká náhodou někdo vedoucího katedry, docenturu atp. a všude jinde jsou místečka zaplněná?

    b) studenti to chápou správně. I vaše alma mater se všemi možnostmi snaží dlouhodobě znemožnit akreditaci Karlových Var a s postupným propadem počtu studentů bude mít PF UK co děalt, aby nasbírali studenty, natož pak kvalitní studenty.

    c) co vy jste udělal pro vyšetření studia a obhajoby diplomky Standy na vaší alma mater ? Opravdu to byl jedinný případ ? Co proto udělal dnešní děkan ?

    d) co například PhD studium na PF UK a jeho úroveň. Neměla by se akreditačmn komise podívat i na Vás ? O rigorozkách si nebudeme nalhávat snad už vůbec nic (úspěšnost 98%:-). Pokud by se měla odebrat Plzni magisterská akreditace, protože v pořádku nebyla (i když chápu strach pana Sobka), pak by se měla PF UK sebrat i možnost dělat rigorozky i doktorské studium. Má to podobnou úroveň.


    Václav Nožička

    OdpovědětVymazat
  73. Vážení pánové, fascinuje mě jedna skutečnost.

    Do různých institucí se zde navážet může, a kdo tak činí, budiž pochválen. Ovšem když někdo z druhé strany podotkne, že kritika je sice v řadě momentů oprávněná (což jsem učinil), ale nikoliv ve všech jejích bodech, a že je naopak hrdý (pravda, použil jsem slovo pyšný), že na takové instituci působí, nemá na to právo?

    Mám se snad začít navážet do zaměstnavatele pana doktora DD? Nemám potřebu a ani dostatek informací, abych tak činil. Na oplátku předpokládám, že někdo, kdo nemá dostatek informací o stávajícím stavu na PrF MU, tak nebude činit ve vztahu k ní.

    Jsme-li u dotací historickoprávních předmětů - uvědomil si někdo z kritiků, že vzdělávání je poskytováno na základě akreditace? Pokud má dojít ke změnám v hodinových dotacích, je to možné pouze v intencích akreditace a nelze tudíž některé předměty zcela zrušit? Možná někoho překvapí, že i na katedře dějin je několik nových pedagogů, kteří "způsobili" značný nárůst o diplomové práce na této katedře, nebo zaplnění "letní školy právní historie (nepřesný název, pouze pro ilustraci).

    Co se kontaktních předmětů týče - souhlasím, mělo by jich být více. Je to však možné při stávajícím způsobu financování vysokého školství a dnes fungujících modelech rozdělování finančních prostředků mezi fakulty? Kolik z Vás, kritiků, má informace o tom, na základě jakých mechanismů získávají fakulty finance? A i tak se domnívám, že opět dochází k zlepšování i v této oblasti. Ano, je příliš pomalé.

    Fakulta má výrazný zájem a podniká řadu kroků v tom, aby na fakultu přicházeli jak zahraniční pedagogové (velké množství intenzivních kurzů vedených zahraničními vyučujícími) - v míře, jaké je tomu dnes, tak nebylo činěno za žádného předcházejícího vedení.
    Stejně tak je podporována spolupráce s advokátními kancelářemi, jak co se praxí studentů týče, tak co se výuky prakticky zaměřených předmětů týče. Jestliže chce pan doktor DD napravovat studenty již v průběhu jejich studií, nic mu v tom nebrání. Fakulta velice ráda přivítá takový praktický právní předmět, kde bude schopen uskutečnit 12 po sobě jdoucích přednáškových bloků, samozřejmě, může se v jejich průběhu vystřídat více kolegů z jeho mateřské advokátní kanceláře.

    Pane Jando, nevím, kde čerpáte informace o 10.000 v souvislosti s titulem JUDr. Aktuální částka je 5.880 Kč. Z toho oponenti dostávají tuším 500 Kč, dále 3x500 Kč je částka, kterou dostane "konzultant". Jedná se tudíž o vysoce lukrativní činnost, o níž se kdejakému praktikujícímu advokátovi může jen zdát :)

    Jiří Valdhans

    OdpovědětVymazat
  74. A málem bych zapomněl. Nechápu klienta (Masarykovu univerzitu), který se nechává zastupovat od advokáta, který ji neustále pomlouvá. Nad tím by se měl rektorát rozhodně zamyslet.

    OdpovědětVymazat
  75. Ad Filip Křepelka

    S Vaší logikou by zřejmě bylo třeba kvůli případu Gross zavřít celou PF UK. Akreditační komise není trestní orgán, nemá hodnotit minulost instituce, ale její současnost a předpokládanou budoucnost. A ta je v Plzni taková, že zde probíhá intenzivní "vyrovnávání se s minulostí" a nastolování systému, jenž by měl další zrůdnostem zabránit. Nevšiml jsem si, že by kdy něco takového proběhlo v Praze, naopak se zdá, že osoby zopdovědné za některá pochybení tam stále působí.

    Ad Zdeněk Kühn

    To víte, reakce studentů jsou různé. Doc. Kindl byl mezi nimi velice populární a mnozí (zdaleka ne většina) ho pořád považují za oběť spiknutí. Velká část mých spolužáků k tomu má postoj typu "podívejte se, tyhle se děly, dějí a budou dít všude a my s tím nic neuděláme, akorát teď máme díky tlupě mocichtivých aktivistů z ostudy kabát". To je smutné, ale nevěřím, že by to bylo proto, že studenti v Plzni by byli hloupější či konformnější než studenti jiných (nejen) právnických fakult. Spíš je to o tom, že tolerance k určitým jevům se přenáší z generace na generaci, jak o tom psal pod jiným postem Dan Dvořáček.

    OdpovědětVymazat
  76. Prosím o smazání postů Jiřího Valdhanse. Jeho argumentace ohledně AK pana Vašíka už je likvidační povahy a víceméně jde o vyhrožování - Vadlhansovi evidentně docházejí argumenty. Podle něj by DD nemohl říci o své alma mater nic jen proto, že pracuje v AK, která zastupuje v pár věcech celou MU. Takové rány pod pás slyšet oa "akademika" je už síla.


    Nožíčka

    OdpovědětVymazat
  77. Ad poplatek za JUDra. :
    5.000 se platí škole a 5.000 za použití nějaké "pomoci" a knihovny.

    Nožíčka

    OdpovědětVymazat
  78. Milý pane Nožičko.

    Ad poplatek - právě jsem jej platil, vím, kolik jsem platil. Zjistěte si přesné informace.

    Ad AK - nijak jsem se do zaměstnavatele pana doktora nenavážel. Prosím, než něco napíšete, přečtěte si to pořádně. Napsal jsem, zda se MÁM navážet do zaměstnavatele pana doktora. A pokračoval jsem, že nikoliv, neboť a) nechci, b) nemám pro to dostatek informací.

    Proto prosím - mazat příspěvky toho, kdo reaguje na něco, co si nepřečetl, případně to nepochopil.

    OdpovědětVymazat
  79. A ještě jedna věc pane Nožíčko - ukažte mi v soukromé sféře jediného klienta, který se nechá zastupovat advokátem, o němž zjistí, jak jej pomlouvá. Netvrdím, že si to pan doktor nemůže myslet. Jde o to, co, a hlavně jak ventilovat, jestliže pomlouvám klienta.

    OdpovědětVymazat
  80. Koukám, že ve svém posledním komentáři mám ještě víc překlepů než je u mě obvyklé, tak za to se omlouvám. Ještě poznámka k těm co tvrdí, že o "tom" se dávno vědělo, ale někdo to vytáhl ve chvíli, kdy se mu to hodilo. To prostě není pravda. Mnozí pedagogové na fakultě už dávno a opakovaně upozorňovali na některé netransparentnosti (i když o jejich rozsahu neměli ponětí, ten ostatně ani dnes nikdo nezná a je předmětem šetření), ale jejich podněty odpovědné orgány ignorovaly. Postoj rektora ZČU k současným událostem je v tomto směru velmi ilustrativní. Teprve když se objevila Tomažičova povedená "disertace", najednou "to prasklo" a kostlivci začali padat ze skříní.

    OdpovědětVymazat
  81. Pan Valdhans,
    je poněkud popleta, ale tu zmínku o ukončení spolupráce s MU považuji za vysoce neprofesionální. To je jako kdyby mě zde p.Ryška po diskusi doporučil, abych k soudu ani nechodil. Přikláním se ke smazání, ne-li přímo k zablokování tohoto přispěvovatele.

    Poplatky za JUDr.:

    5500 Kč - za úkony spojené s přijetím přihlášky ke státní rigorózní zkoušce a s konáním této zkoušky
    5000 Kč - náhrada nákladů spojených s používáním zařízení a informačních technologií a s poskytováním konzultací akademickými pracovníky a odborníky schválenými vědeckou radou (Poznámka: služby knihovny jsou poskytovány za podmínek, které stanoví Knihovní a výpůjční řád)
    3000 Kč - poplatek v případě uznání disertační práce za práci rigorózní

    Pavel Veselý

    OdpovědětVymazat
  82. Služby knihovny pro uchazeče před podáním přihlášky ke státní rigorózní zkoušce

    Služby knihovny Právnické fakulty MU, ale i dalších knihoven Masarykovy univerzity, lze využívat i před podáním přihlášky ke státní rigorózní zkoušce, tedy v období zpracování rigorózní práce, a to takto:

    Za poplatek 200,- Kč (na dobu jednoho roku) se lze stát tzv. externím uživatelem služeb knihovny, a to nejen knihovny Právnické fakulty MU, ale všech knihoven v rámci Masarykovy univerzity. V oddělení absenčních výpůjček, kde uhradíte poplatek, obdržíte průkaz, který Vás opravňuje v k využívání všech běžných knihovnických služeb.

    Úhradu poplatku za rigorózní řízení je možno provést:

    1. v hotovosti na pokladně fakulty
    2. bezhotovostně (převodním příkazem, poštovní poukázkou)

    Částka 5 880 Kč (od 1. ledna 2009)

    Blíže viz http://www.law.muni.cz/stud/rigoriz.php

    ?

    OdpovědětVymazat
  83. Disertační práci nelze uznat za práci rigorózní, neboť uchazeč podepisuje prohlášení, že jeho práce nebyla použita v jiném řízení.

    Navíc rigorózní práce má mít spíše praktický charakter, zatímco práce dizertační charakter, bojím se napsat vědecký, když právo vlastně není vůbec věda.

    OdpovědětVymazat
  84. Vojtěch J. Cepl11/10/09 12:46

    Ad Martin Vacek

    Nemůžete souhlasit s rolí bezmocného diváka. Dobrá; já jí také nejsem nadšen. Otázka ovšem zní, co mám vlastně dělat?

    Musím brát na vědomí jistá fakta; na řízení školy má vliv její vedení, akademický senát, a snad akreditační komise ministerstva. Nejsem ani jedno z toho. I kdybych se rozhodl opustit svoji práci, kterou pokládám za užitečnou, a chtěl spasit výuku práva, nedomnívám se, že by mé snažení mělo jakýkoli výsledek a že bych byl k jakémukoli rozhodování připuštěn.

    Navíc celá záležitost začíná mít povážlivý rozměr mravní; to, co vyčítám našim fakultám já, je zejména naprostá absence nadšení studentů pro práci; jsou cyničtí často dřív, než začali, a na otázku, proč to chtějí dělat, odpovídají nějak jako "nějak si člověk vydělávat musí".

    "Není právě to, že se valná většina akademické obce staví do pozice bezmocných diváků příčinou daného stavu?"

    Ano, je to přesně tak. Ti slušní zvenku nemají na rozhodování vůbec žádný vliv. Výuka práva není vnímána jako věc veřejná, nýbrž je to soukromý zájem fakulty jakožto uzavřené organizace. Což je ještě posíleno praktickým oligopolem několika málo fakult nad tíámto vzděláním. Je-li vedení fakulty dostatečně "splachovací", nevadí mu dokonce ani odhalení praktik. Plamenné výzvy "pánové, nepodvádějte tolik" vyvolávají shovívavý úsměv v lepším případě, v horším potrestání vyzyvatele. Podobná aféra ostatně proběhla před lety v Praze, a nyní se všichni tváří, že trpí kolektivní amnézií.

    OdpovědětVymazat
  85. Poněkud žasnu nad tím, jak slovutní přispěvovatelé advokáti (patrně) nejsou schopni rozlišit mezi svobodou slova a právem projevit svůj názor, na straně jedné, a vztahem platící klient - služby poskytující advokát na straně druhé.

    OdpovědětVymazat
  86. Pane Valdhansi,
    moc vás prosím už těch narážek nechte. Nevím, kolik je vám let, dost ale pochybuji, že jste někdy v advokacii dělal a to zde předvádíte je slušně řečeno nechutné. Vy nejste klient ani jeho advokát, tak se do jejich vztahu nepleťte. AK Vašíčka je velice profesionální kancelář a DD není advokát, který by zastupoval přímo kvestora, potažmo MU. Pokud budete takto zde pokračovat a nepřímo vyzývat k ukončení spolupráce, dám oficiální stížnost na vaše chování na MU, do vztahu konkrétního klienta a konkrétního advokáta vám opravdu totiž nic není..
    Kromě toho se zde celkem slušně profesně (jako právník) ztrapňujete.

    Toto zde ještě nebylo, souhlasím se zablokováním.

    Petr Rabas

    OdpovědětVymazat
  87. V Praze se platí 10,500 za rigorosum :
    http://www.prf.cuni.cz/predpisy/rigorozni_zk/index.php

    Michal Čep

    OdpovědětVymazat
  88. Akreditace by se měla odebrat. A nejen Plzni. Například málokdoví, že pochybná VŠ správní a finanční získala od MŠMT "univerzitu". Proč ? Tajně totiž koupil 1/2 nějaký pan Roman z ČEZu a zbytek ....

    Ludvík Pačes

    OdpovědětVymazat
  89. 1) Ad kritika DD:

    Nepřijde mi nic nevhodného na tom, vyslovit svůj názor na úroveň právnického vzdělávání na alma mater. Se zastupováním univerzity jako klienta to nemá společného v zásadě vůbec nic. Zkrátka: hodinky a holínky.

    2) Ad VJC:

    Kvalitní lidé z praxe by měli být na fakultách vyvažováni zlatem, sebelepší teoretik zůstane jen teoretikem. K praktickým zkušenostem a osobními poznatky podložené kazuistice se na fakultě prostě nedostane.

    PS: Věřím, že tuto kvalitu za pár dnů osvědčíte i v Brně:o)

    OdpovědětVymazat
  90. Je mi 30 let, v advokátní kanceláři jsem nikdy nepracoval. Nedomnívám se, že by mi to znemožňovalo přednést svůj názor na to, jak by vztah mezi advokátem a jeho klientem měl vypadat.

    Souhlasím s vlastním zablokováním. Dovolil jsem si vznést názor odlišný od zde obecně zastávaného. Je-li toto důvodem pro zablokování, jen do toho.

    Pokud mi ukážete sebemenší náznak toho, že jsem se "navezl" do jakékoliv advokátní kanceláře, přestanu přispívat sám. Opakuji, zatím si stojím, použil jsem pouze přirovnání, že stejně, jako DD kritizuje PrF MU bez znalosti stávajícího stavu věcí, mohl bych bez znalosti stavu věcí vymýšlet urážky vůči jeho AK. Jedinou jsem ale neuvedl.

    Trapné je pouze to, že někteří člení subjekty na takové, do nichž je možné se beztrestně strefovat (bez oprávnění se jich zastat), a takové, vůči nimž to možné není. Navíc bráníte něco, na co nikdo nezaútočil.

    Také, a to zejména, jsme poněkud odbočili od toho hlavního - zdali je stav na českých právnických fakultách, potažmo PrF MU natolik katastrofický, aby odůvodňoval útoky zde vedené. Plus reagovat na údaje, které dle mého mínění dokládají zlepšující se stav. Byť, jak po několikáté opakuji, stav v žádném případě není skvělý a stále jsme na začátku celého procesu a české právnické vysoké školství (a nejen právnické) čeká ještě dlouhá cesta.

    OdpovědětVymazat
  91. Vida, hledá se asistent/ka a taková diskuze:o)

    Ad DD:

    Kolegu Dvořáčka nelze pochopitelně házet do stejného pytle s obhájcem, který by pro svého klienta mediálně nejraději navrhl trest smrti. Ta kritika je v mnohém důvodná a nevidím nic špatného na tom, že kolega hodnotí úroveň své alma mater. Se vztahem klient-advokát to nijak nesouvisí, neexistuje-li tedy např. žaloba studenta na plnění v podobě zajištění kvalitní výuky:o) Zkrátka: hodinky a holínky.

    OdpovědětVymazat
  92. To jsou velmi zajímavé představy - pedagog z napadené instituce má být zablokován, zatímco advokát soustavně napadající organizační složku svého klienta je košer. Mě by zajímalo, proti kterým stavovským a akademickým předpisům se Dr. Valdhans provinil? Já tady vidím jen soustavné porušování stavovských předpisů ČAK ze strany Dr. Dvořáčka.
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  93. Mě by pak zajímala jedna věc, zda-li by tady kolega Dvořáček kritizoval např. nemocnici Třinec-Podlesí, navážel se do úrovně péče ve šunmperské nemocnici, zda-li by nadával na pracovní poměry zdravotních sester a lékařů v Mojí ambulanci?
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  94. K praktikům : měl jsem na cvika z civilního procesu nějakého soudce z Prahy 1, dodnes si pamatuju, jak si vytáhl takové rozkládací hodinky před katedru a monotonně vsedě nás poučoval o tom, jak věc přerušit atp. Přesně na minutu hodinu ukončil a odešel :-) Kdo neusnul, odešel.

    Měl jsem na trest vysloveného teoretika paní Císařovou, která 5x okaovala historku ze železničního neštěstí u Stéblové. Na čas se nedívala, bohužel to muselo 500 lidí protrpět. Kdo byl při smyslech, odešel.

    Praktik nebo teoretik - je to jedno. Škola má v základním Mgr. studiu naučit, v doktorském bych už připustil individualistické výlevy. Většina vyučujících jsou
    a) didaktické nuly : vyjimka např. Jelínek z trestu,
    b) opakují se dozblbnutí (Pithart, Císařová)
    c) utápějí se ve vlastních pocitech a nejsou schopni dovést hodinu k nějaému cíli
    d) monotonní (jinak kvalitní Pauknerová)


    Nikdo na škole kvalitu výuky nekontroluje ani nějak nehodnotí. Schválně jsem si byl poslechnout p.Kuhna a Kyselu, co povídá doktorandům. Pan Kuhn dobře začal ale po 30 minutách sklouznul k diskusi se studenty o tom, kdo jsou dnešní soudci atp. a přednáška se nesla v tradičním českém (hospodském) ukecaném duchu. Pan Kysela neustále opakoval jedno slovo (naštěstí jsem ho už zapomněl) ale hodinu do nějakého stádia dovedl. Nikdo si ale nenapsal ani řádek.

    Hodina má především něco naučit a má být zajímavá. Publikace jsou hezká věc, ale pak stačí zavést e-learning a studovat doma. Michodem kolik z vás vyučujících dělá na své katedře semináře, kde prezentují doktorandi/postdocové své práce, kde se o nich svobodně diskutuje a pak se jde třeba do hodspody a kde se sejdou všichni z katedry i ze studentů jako je to na MFF, CVUTu, PrF UK nebo VSCHT ? Nikdo.

    Michal Čep

    OdpovědětVymazat
  95. Šrobáre,
    to sem nepatří. A za další fakulta není org. složka - doučte se to. Navíc DD nezastupuje MU.

    Ivan Stránský

    OdpovědětVymazat
  96. Ad Honza Kysela

    Michal Čep to slovo zapomněl. Zřejmě bys ho měl opakovat vícekrát.

    OdpovědětVymazat
  97. Jistě mě rád poučíte, co tedy fakulta je. Jinak jsem také žil v omylu - VFH zastupuje MU, DD je člen sdružení VFH a v podstatě provozní ředitel kanceláře, přesto vlastně DD MU nezastupuje, to je zajímavé.
    S. Šrobár

    OdpovědětVymazat
  98. Bol dr. Valdhansovi vymazaný nejaký ukrutne hnusný post? Pretože z toho, čo tu vidím, nechápem ten flame a ban voči nemu.

    OdpovědětVymazat
  99. Ad: "Šrobáre,
    to sem nepatří. A za další fakulta není org. složka - doučte se to. Navíc DD nezastupuje MU.

    Ivan Stránský"

    Mohl byste mi, prosím, pane Stránský, osvětlit, co "sem" patří? Když už to není názor vyjádřený čtenářem po seznámení se s jednotlivými příspěvky? Navíc předpokládám, že by to mohlo zajímat i pana Šrobára.

    Jiří Valdhans

    OdpovědětVymazat
  100. Nehlásím se sice k Radimu Polčákovi jako asistent/ka, přesto se osměluji krátce se zapojit. Není to totiž poprvé, co jsem byl na JP zmíněn v souvislosti s doktorským studiem jako příklad viníka nekoncepčnosti studia, zkoušení a nevalných přednášek.

    Nikdy jsem si nemyslel, že jsem nadaný pedagog, doufal jsem nicméně, že se to zlepšuje. Evidentně jsem se mýlil. Se svým zaměřením ovšem psaní žalob nabídnout nemůžu. Samozřejmě můžu ze školy odejít. Na jednu stranu by mne sice mohlo těšit rasantní zlepšení fakultních poměrů, v nichž jsem najednou černou ovcí, na druhou stranu mne mrzí zklamání studentů, pokud jsem je způsobil.

    Pokud jde o doktorské studium, myslím, že jeho těžiště má být ve spolupráci se školitelem a v individuálním rozvíjení vlastních schopností. Na konci má být disertace, z níž má dobrý pocit především pisatel, dále jeho školitel, komise i ti, kdo ji otisknou. Přednášky v 1. ročníku jsou jen jakýmsi úvodem po kontextu právní vědy a podáním několika průřezových témat. Pokud jsem nezaujal, opravdu mne to mrzí, ale o mnoho více ze sebe nedostanu; snad jiné téma. Selže-li ovšem školitel, což je role, která mne teprve čeká, přednášky to nespasí.

    Možná by bylo dobré sepsat tu představy o podobě doktorského studia. Rád je zprostředkuji katedře teorie práva, jakkoliv nejsme ani oborová rada ani příslušný proděkan.

    Závěrem bych chtěl dodat, že se na fakultách mnoho lidí snaží o zlepšení. Četba JP může v některých ohledech sloužit jako další motivace, v jiných ovšem může vést k povzdechu, že je to stejně jedno...

    Jan Kysela

    OdpovědětVymazat
  101. Za celé své právnické studium jsem byl na dvou přednáškách. Byly to první dvě.

    Přednášky (rozuměj monology učitele) považuji za přežitek z doby, kdy mluvené slovo bylo "levnější" než slovo psané.

    Nenahraditelná je ale interaktivní výuka.

    OdpovědětVymazat
  102. Přednášky na doktorandu jsou dělány systémemch nejmenšího sdíleného zla, proto byly vybrány teorie práva a jazyky. Jestli to má nějaký smysl, např. seskupení lidí dohromady v tom počtu nevím - asi ne. Napsat 200 odborných anglických/německých slovíček ze 100 stránek a povídání o životě mi přijde docela trapné na PhD.
    Na metodologie výzkumu se jaksi zapomnělo, ale ruku na srdce, kdo by to mohl z PF UK učit ?

    Ad Sobek : souhlasím, že chodit do školy na přednášky nemělo žádný smysl (první pol. 90. let). Je to ale normální stav ? Asi ne.

    Ad Kysela : nějaký sousloví při lektuře opakujete, to je fakt :-) ale přednáška to nebyla zas tak špatná. Také mi ale vadí, že když p.Zdeněk Kühn zde píše o něčem zajímavém a skvělém, pokyvuje si s kritikou škol od p.Bobka (nebo Molka - se mě oba pletou), tak že to nepřenise do přednášek (stejně jako vy nebo Gerloch) a projev zůstává unylý. Kvalita projevu ostatních přesnášejících - aspoň před pár lety - byla opravdu ubohá.

    Známí, co dělali PhD na ekonomce, kt. jinak nepovažuji za vysokou školu, mají naopak skvělou zkušenost s metodologií vědy (od prof. Pstružiny) i z přenášek z Makro/Mikro. Pak si k tomu musí dát ještě něco z vlastní katedry. Cizí jazyky se nezkoušely.

    Ad Dvořáček : každý může kritizovat svoji vlastní školu a pokud má kritického ducha, tak i musí. Zakazovat mu to, resp. nedoporučovat mu to s odkazem na uvědomění rektorátu kvůli nějakému linku na zatupování v konkrétní věci považuji za nechutné a zde snad i nepřípustné. Pan Vladhans se pasuje sám do role ubožáka. Je to nejslusnější slovo, které mě v této souvislosti s takovým podlým jednáním napadlo.

    Michal Jedlička

    OdpovědětVymazat
  103. Vojtěch J. Cepl12/10/09 08:09

    Dobrý přednašeč a showman zdaleka není totéž, co dobrý učitel.
    Předpokladů je více; například mít co říci. A souhlasím s T. Sobkem v tom, že interaktivní výuka je vždycky mnohem lepší; v ideálním případě mluví při hodině skoro jen studenti. Takových hodin je zřejmě stále zdrcující menšina.

    Ale osobně bych nerozplétal problém od problémů učitele při lekci. Myslím, že důležitý je výsledek; absolvent fakulty, který v ideálním případě zná platné právo, ale málokdy mu rozumí v souvislostech, a ještě méněkdy ho umí aplikovat v konkrétním případě. Na tohle se věnovala při výuce minimální energie, a obávám se, že si v tom mohou podat ruce všechny naše právnické školy.

    Druhý kardinální problém je ten cynismus. Studenti tam chodí z nutnosti, ne ze zájmu, a pedagogové učí také z nutnosti, ne, že by je to bavilo nebo že by to dělali rádi (čest statečným výjimkám na obou stranách).
    Drama v Plzni je jen nevyhnutelný výsledek tohoto paradigmatu; nejjednodušší a nejefektivnější, jak dosáhnout absolvování školy, je ten titul dát zadarmo. Dá to nejméně práce učiteli i žákovi.

    OdpovědětVymazat
  104. Obávám se ale pane Ceple, že jedno s druhým souvisí. Pokud je hodina nudná jak si výuku asi pamatuje většina z nás nebo je to šprtárna pozitivního práva jak si to také pamatuje většina z nás, pak nějaká usměrněná kreativita nehrozí.

    Pana docenta Kyselu mohu uklidnit, že jeho projev je v pořádku a že nemusí mít z hodnocení nějakou depku. Problém u politicko-právních témat bývá u starších ročníků, že je to na základě životních zkušeností narozdíl od mladých vitalistů moc nezajímá :-) Přežít Pithartovi přednášky ale byl i za mlada celkem zázrak.

    Dalším extremem byl zase prof. Balík, který přednášky četl a studenti si to slovo po slovu opisovali. Kdyby jim to rozdal okopírované, mohl svět byl zase o něco chytřejší.

    Dovedete si někdo představit kreativní hodinu s prof. Pavlíčkem :-) ? I jeho vlastní asáci o něm mluvili dost nepěkně a realita překonala veškeré mé představit. Bohu jsem byl vděčen, že nejsou padesáta léta.

    A co studenti : nedělají v SISu ankety studentů podle nějakých kritérií ? Přece musí ty výsledky někde být.
    Ludvík Čáp

    OdpovědětVymazat
  105. Vojtěch J. Cepl12/10/09 19:26

    Případ toho, kterak se studenti poměrně jednoznačně postavili za pana Kindla je pro mne velmi varující. Korupční nastavení fakulty přijímá korupčně myslící studenty; nejlepší pedagog je zřejmě ten, co toho nejméně chce.

    Myslím dále že směr úvah pana Sobka je daleko systematičtější; otázka první by měla znít, co vlastně chceme studenty naučit; druhá pak přizpůsobit tomu program a metody. A teprve třetí - po nevyhnutelném zjištění, že přednášek téměř netřeba - by vedla k hledání pedagogů, kteří jsou schopni plnit nastavená kritéria. Totiž interaktivně tlachat se studenty; psát s nimi právní podání a tak podobně.

    Zatím se totiž tvořila kritéria podle toho, co přítomní pedagogové umí.

    To, že vám připadal přednašeč nudný, považuji za dané situace skutečně za vedlejší. Otázka zní, zda byla funkční celá přednáška. Pokud ne, pak by neměla být, ani kdyby ji proslovil král přednašečů, nebožtík profesor Kincl.

    A pokud máte k tématu jediného člověka, který tomu rozumí - v ČR stále ještě častý stav věcí - pak jest vám trpět s nudným pedagogem.

    OdpovědětVymazat
  106. Nečiním si ambice cokoli tímto stopětaosmdesátým diskusním příspěvkem vytrhnout, ale vzhledem k tomu, že jsem toto běsnění svým oznámením doplněným o Pavlův rozverný komentář vlastně vyvolal, cítím se být za všechny ty urážky, co tu padly, nějak spoluodpovědný.

    Omlouvám se tedy za to, co následovalo můj inzerát, především těm kolegům a kamarádům, před jejichž odbornými i morálními kvalitami se hluboce skláním a které několik zdejších křiklounů svými neurvalými způsoby dokonce donutilo k reakci. Současně se omlouvám i za to, že jsem nereagoval dřív – měl jsem nějakou práci.

    Možná je to, co začalo několika vtipnými replikami a skončilo takto, jen důsledkem rozdílů mezi tím, jak si různí členové právnické obce představují, že má nebo může vypadat diskuse. Možná je to i důsledek přetlaku vyvolaného současnou aférou okolo právnického studia v Plzni a toho, že se JP, jindy neúnavně tepající i mnohem drobnější poklesky, tomuto závažnému tématu hýbajícímu celým naším právnickým stavem z nějakého důvodu kriticky nevěnuje.

    Chápu Pavla, který mě elegantně odmítnul s mojí žádostí o smazání celého postu – jako bych slyšel Charlieho Nessona, který do zemdlení opakuje, že žádná informace, ani ta nejhloupější, se nemá ničit, protože nám jednou může být k něčemu dobrá. Přesto bych si ale dovolil vyslovit názor, že smazání a následné postupné zapomnění by asi této diskusi i jejím aktérům svědčilo nejlépe.

    Bohužel jsem zde jen pouhým návštěvníkem a nemám možnost vzít zpět svůj inzerát i se vším balastem na něj nalepeným (a škodolibě nechat zdejší partu odhodlaných selektivních kritiků rozvinout jejich úvahy pod nějakým jiným postem nebo na nějakém jiném blogu). Nezbývá mi tedy, než doufat, že bude tento post co nejrychleji přirozeně odsunut dalšími mnohem výživnějšími příspěvky a že jediným důvodem, proč se někteří aktéři této diskuse k němu snad někdy budou vracet, bude hledání těch správných slov k omluvám.

    Abych se na závěr vrátil k původnímu smyslu tohoto postu, dovolím si ještě doplnit někde daleko nahoře uvedená kriteria, která budeme uplatňovat při výběru našeho nového asistenta – obor ICT práva je charakteristický tím, že se vyvíjí překotně a ne vždy má člověk dostatek schopností a erudice chápat nově příchozí technologie. Tu a tam se nám tedy stane, že pompézně vyslovíme nějaký názor nebo argument, abychom později zjistili, že nám prostě něco ulítlo a je to z technického nebo jiného hlediska úplná hloupost. Nevypadá to pak sice moc právnicky (nebo akademicky nebo advokátsky nebo soudcovsky), ale patří se pak prostě říct: „promiňte, já trouba se spletl.“ Vedle vysokoškolského právnické vzdělání, kvalifikovaného zájmu o obor a předpokladů pro samostatnou vědeckou práci tedy vyhlašuji doplňující podmínku, a to umět říct (s náležitým brněnským přízvukem): „sorry kemo, ja su vůl...“

    OdpovědětVymazat
  107. S tímto názorem zásadně nesouhlasím. Celá studia jsem si říkal, zda se někdy učitelé podívali mezi studenty a nezeptali se jich samotných , co od těch 5-10 let čekají a na základě kontinuálního výzkumu se udělali nějaké skupiny studentů podle jejich zájmů a preferencí. Ano, v ,mnoha věcech jsem se tehdy mýlil, ale něco jako dlouhodobější "formace" už škola nemá šanci v kreditním studiu poskytnout, a proto je smysluplnější reagovat (byť jen částečně) na stranu "poptávky".

    Proč například máme jedno JUDr. "právo" ?

    Pro někoho je důležité znát pozitivní právo a víc ho nezajímá, někdo chce více teorie nebo filosofie, někdo pak má zájem o konkrétní obor atp. Přesto všichni děláme stejné zkoušky a státnice, ale stejně srovnatelní (a porovnatelní) nejsme.

    Pan Sobek si klidně může myslet, co má umět právník, každý z nás má jistou představu, ale velký podíl by v tom měli hrát studenti (nebo absolventi).

    K PhD : řekl bych, že přednášky u PhD jsou asi zbytečné. Názor na jednotlivé přednášející můžeme mít různý : já třeba měl rád Boguszaka, kterého celý ročník nemohl pro nesrozumitelnost vystát. Doc. Kysela je jeden z těch lepších (a normálnějších), a proto se i dívím, že reaguje na jednu kritiku tak silně. Přeci doktorandský studijní program nepřipravoval, necht se tedy kritik obrátí na Salače nebo Šafrovou. A že někomu se nelíbíla jeho přednáška ? To je přeci normální, každej jsme jinej, mě se zase třeba jeho přednášky líbíly (a to politiku a politologii nemusím).

    Milan Záhorka

    OdpovědětVymazat
  108. Podobně jako kolega Radim Polčák se podivuji nad odmlkou jindy výřečných přispěvatelů.

    Po tápavém ověřování latinského skloňování a časování napodobuji klasika Ezopa a volám:

    Superbi auctori weblogis „ius alium“! Hic Pilsenum, hic saltate!

    Filip Křepelka, Masarykova univerzita

    OdpovědětVymazat
  109. Zdenek Novy13/10/09 09:59

    Ad Vojtěch J. Cepl:

    "Druhý kardinální problém je ten cynismus. Studenti tam chodí z nutnosti, ne ze zájmu, a pedagogové učí také z nutnosti, ne, že by je to bavilo nebo že by to dělali rádi (čest statečným výjimkám na obou stranách)."

    Nebyl bych až takto skeptický. Má zkušenost je, že se tento stav zlepšuje jak na straně učitelů, tak studentů. Myslím tedy, že cynismu spíše ubývá (ačkoliv je někdy těžké se mu bránit:)).

    Je ale potřeba vidět, že tak, jak je dneska nastaven systém vysokého školství (netýká se jen právnických fakult), tj. trend nabírání velkého množství studentů, vede ke zhoršení kvality seminářů. Jak může učitel smysluplně pracovat s 25 žáky v jedné seminární skupině?

    Pokud se týká přednášek, ty lze dělit do dvou skupin: dobré a špatné. Za mého magisterského studia jsem byl svědkem spíše těch špatných (naopak přednášel výborně např. prof. Hajn či prof. Večeřa). Domnívám se, že by bylo možná dobré popřemýšlet nejen nad koncepcí seminářů, ale i přednášek.

    Pokud má přednáška ad litteram kopírovat kapitolu v učebnici, pak je zbytečná a studentům více prospěje se jít projít do parku nebo si zajít na "jedno" do restaurace(tímto samozřejmě nenavádím studenty, aby na přednášky nechodili).

    OdpovědětVymazat
  110. Učitel: přednášky jsou k ničemu, jde o zbytečné monology, stačí přečíst si text.
    (Bývalý) student Benda: Ta fakulta je velmi moderní, právě proto, že se tam nemusí moc chodit.

    Jeden nechápe rozdíl mezi psaným a mluveným diskurzem, význam a potřebu obou. Druhý nechápe smysl univerzitního vzdělávání a konečně ani modernosti. Oba se ale vcelku dobře doplňují a výsledkem je PF ZČU. :-))

    Petr Švéda

    OdpovědětVymazat
  111. Petr Švéda

    Než zase něco plácnete, tak si laskavě přečtěte komentář, na který reagujete.

    Když jsem studoval magisterské studium (FPR MU, 1995-2000), bylo běžné, že přednášky pouze opakovaly učebnici a pak se to ještě jednou zopakovalo formou monologu na semináři. (Existovaly čestné výjimky.) Tento model výuky odmítám.

    Základem výuky má být interakce (diskurs, sokratovská metoda) mezi učitelem a studentem. Přednášky (monology) se můžou prodávat na DVD.

    OdpovědětVymazat
  112. Ad Sobek :
    i přednášky mají svůj smysl. Někdo vnímá především zrakem (70%lidí), někdo především sluchem (20%lidí) někdo osobním kontaktem jako takovým. Např. u listening comprehenson u TOEFlu to dělá na výsledku pár desítek bodů a ví se o tom - dělat se stím nedá nic.

    Málo se ví, že například asi 15% lidí (bez ohledu na IQ) není schnopno pochopit text s abstrakcí a generalizací (něco jako máte na svém blogu), přitom při poslechu ho pochopí.

    Chyba vaše, moje i jiných je v tom, že svůj příklad zobecňujete (stejně jako většina lidí při volbách si myslí, že má jasno, jak to dopadne) a na základě toho navrhujte řešení. Není lepší si nejprve něco o didaktice (ne o právo, o tom víte jistě víc než já) přečíst ?

    Jan Skácel

    OdpovědětVymazat
  113. Vojtěch J. Cepl14/10/09 10:58

    Tomáš Sobek má naprostou pravdu, a stojím za jeho názorem.

    Právo je řemeslná dovednost; znalost "nasucho" je sice jejím jistým předpokladem, ale naprosto nepostačujícím. Zvláště drastické je to například v procesních disciplínách; IMHO se přednáškami nedají naučit vůbec - a nebo za příšerné a zbytečné námahy. Je to stejně šílený cvik, jako učit jízdu na lyžích bez lyží, na dálku a "teoreticky".
    Vysvětlující síla příkladu je oobrovská a výuka daleko ekonomičtější.

    Poměr přednášek a seminářů býval papírově asi 1:1, a v reálu ještě horší (plno seminářů byly maskované přednášky), by měl být drasticky obrácen ve prospěch interaktivních seminářů, které by měly zahrnovat většinu práce. Studenti musí psát a mluvit sami; jinak se některé věci nenaučí vůbec.

    Dále - pokud někomu chybí schopnost chápat abstraktní problém čtením textu, nemá na právech co dělat. To je totiž jeden z nejčastějších úkolů právníka; ze čtené listiny pochopit, o které obecné instituty se jedná a jaká jsou k nim pravidla.

    A tento celý problém pak předchází ještě to, co nahodil Dan Dvořáček - poměr vyučovaných disciplín, jimiž by mělo být především právo občanské, trestní a administrativní; vše ostatní je jaksi doplněk různého významu.

    Konečně teorií a historií bych raději končil, než začínal; je to opět vychytávka pro machry, pro praktické bakaláře méně potřebná.

    OdpovědětVymazat
  114. Martin Bílý14/10/09 12:13

    Jestliže sám říkáte, že 70% lidí vnímá zrakem, pak má Tomáš pravdu, přednášky jsou zbytečné. Zobecnění je nezbytné, když hledáte nejúčinnější metodu pro všechny. Já sám jsem na ně taky pokud možno nechodil, bylo to jen papouškování nějaké učebnice, kterou jsem si dokázal přečíst rychleji sám.
    Přednášející ovšem nepochopili, že jsou tady pro studenty. V normálním systému by prázdná posluchárna měla znamenat sankci pro učitele, protože není schopen zaujmout (což je pro učitele dost zásadní), v našem systému znamenala sankci pro studenta - hledal se způsob, jak je donutit tam chodit.

    OdpovědětVymazat
  115. Se zájmem jsem si přečetl hodnocení pana Dvořáčka PrF MUNI a jejich absolventů. Rád bych se zeptal, jak z pozice headhuntera hodnotí absolventy pražských práv?

    Děkuju,
    Ondřej Korhoň

    OdpovědětVymazat
  116. Ad T. Sobek:

    Dialog je v humanitních vědách nesmysl. Kdybyste pozorně četl vy ony sókratovské dialogy, po nichž voláte, jistě byste z nich vyčetl i obrovskou ironii Sókrata ke všem ostatním, jeho NEOCHOTU DISKUTOVAT. I u něj šlo svým způsobem o monology, jenže pořád o monology potřebné.
    Student by se měl naučit odezírat z projevů učitele, v první fázi ho prostě umět napodobovat. Např. v umění je metoda kopírování mistra zcela běžná, teprve po dokonalém zvládnutí techniky je možné přijít s vlastní invencí. To, že umění pracuje s hmotou a právo se slovy na věci nic nemění.
    Ale vaši poznámku s DVD chápu jako revizi toho původního "plácnutí" a krok správným směrem. ;-)
    P. Švéda

    OdpovědětVymazat
  117. OK: Určitě mne tu zase někdo virtuálně ukamenuje, ale já se nedomnívám, že je v tom jakýkoli rozdíl. Jednotlivé předměty jsou tu a tam lepší či horší, dtto jednotliví učitelé. Systematicky jsou podle mě špatně obě fakulty ze stejných příčin.
    Jinými slovy - u absolventa nepoznám, kterou z těch fakult studoval, pokud by neposkytl tuto informaci přímo nebo nehovořil o jasně identifikovatelných věcech.

    Ad. dialog v humanitních vědách - v abstraktní rovině zajímavá debata. V konkrétnosti se domnívám, že málokdo bude zpochybňovat, že velmi účinnou metodou výuky práva je nechat studenty řešit právní problémy a diskutovat s nimi o tom, proč a jak věc řešili, upozorňovat je na slabiny či alternativy a nechávat je slabiny obhajovat či řešit a alternativy kriticky hodnotit.

    OdpovědětVymazat
  118. Martin Bílý14/10/09 15:12

    1) Čtení učebnice občanského práva nemá s uměním nic společného a nemá cenu ho napodobovat.

    2) Napodobování mistra při umění snad má smysl, ale když vám bude asistent vykládat o umění, tak nemá cenu ho napodobovat, protože nepředvádí umění ani není mistr.

    OdpovědětVymazat
  119. Pane Cepl a Bílý asi autora nepochopili. Preference vnímání neznamená, že to jedinec nepochopí jinou formou, ale jen to, že je mu to tak dáno a je to pro něj přirozené. Použivá se to například u obchodního jednání (oční kontakt, pužití papíru nebo dotyk).

    Dodnes se dělí matematici na dvě stejně velké skupiny, na ty co chápou integrál jako funkci a na ty, co ho vidí jako obsah pod křivkou. Přesto jsou obě skupiny s ním schopni pracovat následně abstraktně.

    Pan Cepl, který klasicky udělal stejnou chybu a soudí schopnot být právníkem podle sebe - asi stále nepochopil, že četba tun papíru patří do byrokracie a nikoliv do materie sporu nebo negociace. Dobrý právník bývá zpravidla ten, kdo je empatický a dokáže chytře reagovat, ne ten kdo "čumí" do spisu a pak se z toho snaží něco a nějak vykouzlit a nakonec o sobě prohlašuje, že má pravdu jenom on. ten se uplatní možná tak akorát v české justici.

    Petr Navrátil

    OdpovědětVymazat
  120. Ad P. Švéda

    Sokratovy dialogy jsou opravdu jen skrytý monolog a sokratovy (platonovy) myšlenky, byť na svou i dnešní dobu geniální, trpí vadou, které se říká "jedinná pravda". Dialog se může vést mezi stejnými váhami - jednomu totiž chybí základ, jinak to je monolog s otázkami pro zpestření. Hermeneutického kruhu u spol. věd pak nedosáhnete v dialogu se studentem ani náhodou.
    Nakonec Sokratova Obhajoba je celkem slabá - nechal bych ho taky vyhnat (otrávit).

    Petr Záhorka

    OdpovědětVymazat
  121. Michal Matějka14/10/09 17:12

    Pánové Valdhansi a Šrobáre, to si snad děláte srandu!

    Mohli byste pro začátek identifikovat konkrétní ustanovení zákona či stavovského předpisu, které pan Dvořáček podle vás porušil? Pak ještě můžete zauvažovat za rozsahem a dopadem čl. 17 Listiny.

    OdpovědětVymazat
  122. Pane Matějko, vy asi neznáte kárnou judikaturu ČAK a etický kodey advokáta, že?
    Zkuste si ji znova načíst, a pochopíte, že člen komory má omezenu svobodu projevu v mnoha ohledech. Ale je pravda, že DD už kdesi psal, jak snadno jde u advokátních zkoušek podvádět, a tak možná ani on tu judikaturu a předpisy nestudoval. Ale možná mu velmi křivdím, a on dobře ví co dělá a dělá to schválně. Nevím však, jak tím svým klientům pomáhá vyhrát spor, což je úkol, pro nějž byl najat.
    A. Hurt

    OdpovědětVymazat
  123. Vojtěch J. Cepl15/10/09 08:15

    1) Poznámka o Sokratovi a dialogu se mi jeví být naprosto nepřípadná; interaktivní seminář funguje jinak. Student pracuje sám - tedy píše podání, hájí klienta v hraném soudním sporu, vynáší rozsudky atd. a učitel opravuje chyby. O Sokratovský dialog se tedy nejedná vůbec. Pokud jde o monolog, pak o monolog studenta (v ideálním případě).

    Dále pan Navrátil:
    2) Autora jsem vskutku možná nepochopil; měl jsem naivní dojem, že pan Polčák hledá asistentku. Ale možná je za tím víc.

    3) Pokud jde o chápání různých forem vnímání, potom moje informace pramení jednak od psychologů, o kterých se domnívám, že tomu rozumí, jednak ze zkušeností s vyučováním v dosti různých situacích a na obou stranách barikády, jednak z toho, že podobné metody se jinde běžně uplatňují (ano, v USA...). Ale uznám rád, že nejsem pedagog ani psycholog, a nejsem odborně způsobilý vyvrátit názor, že přednáška je nenahraditelná - či dokonce nejlepší - forma výuky.
    Svůj názor nejsem schopen vědecky prokázat.

    4) Schopnost býti právníkem soudím podle toho, co požadují právnická pracoviště v praxi, a co fakulty vydávají ze svých útrob. Nepoměr jest drastický, a skutečně uznávám, že je tu i osobní zkušenost; po fakultě má prvé dny člověk děsivý dojem, že neumí naprosto nic.

    Zbylé podivné ad personam nechávám plavat.

    OdpovědětVymazat
  124. A.H.: U advokátních zkoušek lze snadno podvádět. Předpokládám to potvrdí prakticky každý, kdo tam byl. Tím, že se o tom nebude mluvit, ten problém nezmizí.

    Z žádných etických pravidel, která jsou mi známa, mi neplyne, že by advokát nesměl kritizovat veřejnoprávní instituci za způsob výkonu jejího veřejnoprávního poslání, pakliže ji zastupuje jiný partner sdružení, jehož je členem, v soukromoprávním majetkovém sporu, který s předmětem kritiky nijak nesouvisí.
    Zmíněnou kritikou onomu kolegovu klientovi v jeho soudní při ani nepomáhám, ani neškodím. Předmět kritiky se se sporem zcela míjí. Pokud si dobře pamatuji, tak ten případ soudí jeden ze zde přítomných soudců, a nedokážu si představit, jak by mohl být ve svém rozhodování o majetkovém sporu ovlivněm mými nářky nad kvalitou výuky na MU. To je legrační představa.

    Pokud máte i nadále dojem, že porušuji etická pravidla ČAK, pak ČAK, oddělení pro věci kárné, Národní 10, je správná adresa.

    OdpovědětVymazat
  125. Sobek: základem výuky má býtinterakxce, sókratovská metoda.
    Cepl:Tomáš Sobek má naprostou pravdu, a stojím za jeho názorem.
    ...
    Cepl: Poznámka o Sokratovi a dialogu se mi jeví být naprosto nepřípadná; interaktivní seminář funguje jinak.

    Ad Cepl:
    Člověče, jestli takhle i soudíte, tak se nedivím, že vám ty kauzy berou...

    P. Švéda

    OdpovědětVymazat
  126. Michal Matějka15/10/09 21:07

    Pane Hurte,

    odkaz na konkrétní ustanovení konkrétního předpisu a na konkrétní kárný judikát bych prosil. Bububu umí dělat každý.

    OdpovědětVymazat
  127. Vojtěch J. Cepl16/10/09 08:15

    P. Švéda:

    Máte pravdu; Sókrata přivedl na scénu Tomáš Sobek.
    V tom případě souhlasím se Sobkem jen v tom, že to chce interaktivní seminář; Sókrata netřeba.

    OdpovědětVymazat
  128. K MM
    ... a připravovat se na vlastní obhajobu pomocí dotazů jiných, to umí také každý.
    Promiňte, už nebudu dělat bubudu.

    DD a MM podezřívám, že ani neví, kde etický kodex je, co v něm je, a kde je kárná judikatura.
    Nepochybuji ovšem, že už teď vědí, že v ní jsou díry.
    A. Hurt

    OdpovědětVymazat
  129. Ad Vojtěch Cepl

    Mluvil jsem o tzv. sokratovské metodě výuky, která je běžná zejména na právnických školách v USA, a ne o Platonově Sokratovi. (Označení prvního je pouze inspirováno tím druhým.)

    OdpovědětVymazat
  130. A.Hurt, ať už je to kdokoliv:

    Zatímco DD i MM jsou reální advokáti zapsaní v seznamu ČAK, o žádném Hurtovi v tom seznamu ani vidu ani slechu...

    Martin Michal

    OdpovědětVymazat
  131. Michal Matějka16/10/09 12:29

    A. Hurt:

    Já jsem se vás ptal na konkrétní předpis a konkrétní kárný judikát.

    Beru to tedy tak, že žádný konkrétní předpis ani judikát označit neumíte. Ono to ostatně ani nejde, protože žádný takový není.

    OdpovědětVymazat
  132. Dobrý den, nebudu se vyjadřovat ani k etice ani k Sokratovi. Jenom citim potrebu, jakozto jeden ze studentu, podporit kritiku stavajiciho systemu vyuky prava v CR. Studuji ve tretim rocniku na PF UK.

    Problemy bych shrnul do nekolika hlavnich bodu:
    1) na vetsine seminaru nulova ci nule se blizici priprava
    2) vetsina seminaru jeden veliky monolog - v nejlepsim pripade nadiktovany priklad (diktat trva deset minut)
    3) hodne seminaru (cti zapoctu) za dochazku nikoliv za znalosti- to mi prijde k smichu snad uplne nejvic
    4) seminare sudy/lichy tyden - nejlepe s prvnim organizacnim
    5)urcita cast studentu musi studovat vice vysokych skol ci pracovat, aby se vytizili

    Je mi jasne, ze zde placu na spatnem hrobe, ale vyplakat jsem musel :D

    S pozdravem
    Zdenek Rakusan

    OdpovědětVymazat
  133. Moment, to už AA (advokátní autonomie) dosáhla tak daleko, že právní názor o porušení pravidel advokacie mouho mít jen advokáti?
    Tak to se omlouvám, a omlouvám se i DD a MM. Tento předpis opravdu neznám.
    No a ve zbytku: nechte se překvapit, co vám přijde poštou, já v této debatě pokračovat nebudu.
    A. Hurt

    OdpovědětVymazat
  134. Pane Hurt,
    uklidněte se. Jednatk neeistujete a jste jen druhý profil začínajicího pedagoga a jednak je vaše jednání zde trapné.

    Petr Michl

    OdpovědětVymazat
  135. Vojtěch J. Cepl19/10/09 10:35

    1) Zkusím zklidnit bouři tím, že deatil se Sokratem je zjevně složitější, než jsem myslel, v důsledku omylu - částečně vlastního - souhlasím s panem Sobkem ještě víc, než jsem myslel, a série poznámek, vypíchnutá panem Švédou, je logičtější, než vypadá, neb se jedná o dva různé Sokraty.
    Leč, je to přesto odbočka.

    2) Podstatnější a moudřejší je post Zdeňka Rakušana, který uvádí postřehy z opačné strany. Přesto nevidím jeho pozorování jako to, čím by se mělo začít; úplně primární se mi jeví být otázky Dana Dvořáčka, co vlastně se má učit, tedy, zda dotyčný seminář vůbec má existovat.

    Tady je podle mne první problém; skladba předmětů, a potažmo času jim věnovaných, neodpovídá tomu, co je třeba v praxi (a možná i ve vědě, ale k tomu jiní).

    3) V tomto směru vidím úplný základ reformy v obrácení pořadí; začít co nejpraktičtější a nejprimitivněji kursy tří hlavních disciplín, tedy práva občanského, trestního a správního, a tím po třech letech vyrobit praktického bakaláře, použitelného na úřadech pro běžnou agendu.

    A teprve na tento základ nastavovat magisterské kursy hlubší a odbornější, kde by se mohlo zabíhat do trakových věcí, jako teorie, historie, mezinárodní srovnávání, sociologie, ekonomie, psychologie atd.

    4) A na zvážení je potom už tohle magisterské studium specializovat; idea, že každý právník umí celé právo, začíná být neudržitelná.
    Paradoxně si narozdíl od Dana Dvořáčka umím představit, k čemu je mi římské právo a zemské dsky, neb jsem civilní soudce a dělám katastrální žaloby; naopak kriminalistika a penologie mi mnoho nedá. U trestního právníka to bude přesně naopak.

    OdpovědětVymazat
  136. Ad V. J. Cepl:
    S bakalarskym studijnim programem mam mensi problem. Chapu-li filosofii bakalarstvi spravne (tj. prisel by nekdo s bakalarskym titulem odjinud), dostali bychom na fakultu lidi s odlisnym zakladem, coz jiste pozivitni neni.

    Mel-li bych ze sve perspektivy hovorit o nejake zmene stavajiciho stavu, navrhuji toto:

    1) rapidne (tj. na polovinu ci tretinu) snizit pocet prijatych studentu (v humanitnich oborech si myslim nelze aplikovat cvut-styl: prijmi a rychle vyhaz)
    2) z historickych predmetu (konkretne predevsim: ceske/csl. a svetove pravni dejiny) udelat povinne volitelne predmety (hlavne je nenechat statnicovymi)

    a ted mozna zacnu byt prilis radikalni:
    3) zrusit prednasky
    4) na seminarich zavest styl a la medicina - povinna dochazka pricemz plati:hrube neznalosti => odchod z hodiny a zapsani neucasti.
    5) pisemne testy v prubehu semestru a ustni zkouska pro korekci

    Je mi jasne, ze to je utopie, ne-li hloupost (a to jsem nezacal ani se skladbou predmetu) :).

    S pozdravem
    Z. Rakusan

    OdpovědětVymazat
  137. Vojtěch J. Cepl20/10/09 08:26

    Zdeněk Rakušan:

    Díky vám je diskuse - byť zcela mimo původní téma - najednou věcná.

    Bakalářské studium souvisí s "rapidním snížením počtu studentů". To je totiž dilema, které musíme nějak řešit; máme stále velmi malý počet právníků (ku stávající potřebě), a ještě méně dobrých, nicméně čtyři "kamenné" fakulty to zjevně nezvládají a současné množství je za hranicí možného. Jinde je bráno bakalářské studium jako plnohodnotné vysokoškolské; v dané situaci mi připadá být luxus učit budoucího "standardního právníka" na úřadě nějak podrobně další obory, dějiny, teorii a tak. Ono to také stojí peníze, a čas dotyčného maníka; na to, aby někde rozesílal upomínky za nezaplacenou elektriku je šest let - nebo kolik - studia zbytečný luxus.

    Oddělení "dvou levelů" právníků je podle mne do budoucna jediná reálná cesta.

    Jinak ohledně "čvut-stylu" souhlasím - je to nesmyslný důsledek stavu, kdy je vzdělání "zadarmo" - ono někoho učit rok nebo dva a zjistit, že z toho nic nebude, je opět dost drahá záležitost.

    Tam, kde jste "příliš radikální", tam se mi to začíná líbit. "Praktika" jsou základ medicíny, a v právech by to mělo být to samé; pokud nemáte za sebou ix hodin psaní lejster nebo simulovaných soudních sporů, nevystudujete.

    OdpovědětVymazat
  138. Právníci jsou sice školeni na nesmyslně detailní úrovni z nejarkánějších a nejskurilnějších odvětví práva, ale pak potkáte civilní soudkyni, která po deseti letech praxe nezná rozdíl mezi zastavením trestního stíhání a odložením trestního oznámení, a domnívá se, že trestní stíhání je zahájeno přijetím trestního oznámení.

    Nevyčítám jí to, je to typický produkt českého vysokého školství: obrovský objem fakt, která si student osvojí jen ke zkoušce a okamžitě poté většinu z nich zapomene, bez jakéhokoli rozlišování podstatného od podružného.

    OdpovědětVymazat
  139. Rozdíl mezi odložení a zastavením je právě jedno z těch marginalit, které lze v UZ dohledat.
    Něco jako doplňkové a dodatečné volby.

    Petr Coufal

    OdpovědětVymazat
  140. Stejný názor jako soudce Cepl jsem napsal jinam.

    Rozdíl mezi zastavením trestního stíháním a odložením trestního oznámení mi přijde stejně podstatný jako rozdíl mezi zamítnutím a odmítnutím žaloby.

    OdpovědětVymazat
  141. Dobrý večer,
    děkuji všem diskutujícím za poučnou debatu.

    Jdu si konečně vyřešit další z příkladů, kterými nás, studenty, vytrvale obdařuje tým paní děkanky Rozehnalové. Trochu jsem se zdržel, ale nelituji :)

    Pak zkusím popřemýšlet, co nového vtipného mám odpovědět, až se mne zase další známý zeptá, jestli nemám o víkendu čas, že bych si mohl udělal práva v Plzni...
    Myslím, že to je kolektivní ostuda pro nás pro všechny, kdo jsou v ČR spojeni s právem, bez rozdílu. Za to, že studuji práva jsem se musel mezi obyčejnými "adresáty právních norem" tak trochu stydět dřív a teď už žel zcela a je úplně jedno, že studuji v Brně. Ještě jsem ale neklesl k cynismu :) A to mimo jiné díky pedagogům jako jsou pánové Polčák, Křepelka a Valdhans.

    Osobně na přednášky nechodím ani tak moc poslouchat látku jako spíš pozorovat přednášející - co je to za lidi, co si myslí o právu, jak s ním pracují, jak o něm mluví ... pro sebe si vybírám postoje a myšlenky, které mi vyhovují. Což se ostatně děje i zde, takže ještě jednou děkuji za debatu :)

    Jan Plšek, student MU

    OdpovědětVymazat
  142. ad Zdenek Rakusan

    Pokud uděláte povinné semináře co do účasti s lektorovým právem vyhazovu, tj. že lektor poznal, že jste nečetl a nepochopil tzv. přípravu, pak řešíte jen stránku přistupu studentů, neřešíte však samotný obsah seminářů a didaktické přípravy. Problém jsou ale přeci vyučující (to jsou ti, kteří mohou za stav právnického vzělání) takže se vám ve světle vývoje výuky na PF od roku 1989 z toho stane šprťárna právě těch detailů, na kterých vyučující dobře pozná, zda jste přípravu četl. Navíc to může být šikanozní a např. v extremním (po pravdě na práva ne moc extremno) případě by vás Pavlíček z příštího semináře mohl vyhodit, protože jste měl minule odlišný názor a nepochopil následně jeho (správný) výklad. U průměru vyučujících to navíc sklouzne ke šprťárne a formální přípravě.

    Tzv. příprava má smysl např. na VŠCHT, kde byste neznalostí teorie vůbec nepochopil, co se vám v té baňce v laboratoři děje a jde o plýtvání fin. zdroji nebo že pokápání rukou kys. flurovodíkovou, která se k danému pokusu užívá, si způsobíte rychůe nekrozu tkáně až ke kosti . 2x vysklená okna lab. organické chemie za poslední rok jsou jasným důkazem toho, proč se to dělá. Ale i když vás asistent prostě před začátkem laboratoří po prozkoušení z hodiny vyhodí, vy můžete přijít jindy, pokud bude volno, pouze dostanete jedno F z jednoho pokusu, který se počítá do průměru.

    I přes tato přísná opatření ještě někteří studenti v magistru utírají zbytky rozlité kyseliny na stole rukávem , neví k čemu v každé laboratoři slouží oční sprcha příp. vysypané oxidační činidlo zametou botou pod stůl. :-)

    Také motivace, proč to studenti technických oborů respektují, u studentů je jiná než u právníků. Většina z nich brzo podle zažitého ziská úctu nikoliv k učitelům (i když o to je časté), ale k chemikaliím, tj . k něčemu nezpoychybnitelnému - to u práva nehrozí.

    A ještě jedna věc: technické pojmy jsou o faktech, které respektují v oboru všichni, ne o dojmech. Proto bych nepoužíval metody výuky technických oborů, tím se problémy právních fakult nevyřeší.

    V 60.-70. letech byla na západě moda učit technické obory jako humanitní, a tak se řešil postupný úbytek zájemců. To znamená diskusní semináře, hodně nepovinných přednášek atp. Brzo se pochopilo, že studenti po 5-7 letech jsou pro praxi nepoužitelní, tj. sice byli výřečnější i v nápadech originálnějších než jejich předchlůdci, jenže v technice (architekturu mezi to nepočítám) nebo chemii nelze nic okecat a platí jen to, co někdo opakovaně vyzkoušel a co funguje.

    Vojtěch Brázda

    OdpovědětVymazat
  143. Při vší úctě prosím nesrovnávejte VŠCHT s jakoukoli právnickou fakultou ve východní Evropě. Z 900 studentů VŠCHT jich první semestr přežije 450, posléze znají osobně své školitele, většina předmětů se musí navštěvovat a nelze studovat "korespondenčně" a na diplomce se tráví v průměru 1 rok v laboratoři. K citacím se počítají na PhD jen impacty a ne nějaký Česko-Česko (slovensko, polsko) výměnný ochod v no-name fakultním časáku.

    Sice máme po škole nesrovnatelně nižší platy :-(, zato můžeme dělat svou práci všude v civilizované části světa, protože jsou naše znalosti univerzální.

    Přeju vám, ať se z té plzeňské ostudy dostanete, ale neměli byste hledat chybu u státu, nýbrž si sáhnout do svědomi, jak jste za kvalitu výuky bojovali v době vašeho studia vy. Co znám právníky a ekonomy snaží se studium zpravidla "ošulit" neb považují většinu předmětů za "kecy".

    Petr Wambach

    OdpovědětVymazat
  144. Petr Kalenský19/9/17 13:10

    Z čistě logického hlediska to smysl dává. Takže asi z té nejlepší (vtip, samozřejmě :) ).

    OdpovědětVymazat