Otázka, která se neobnosí, nejnověji byla znovu rozvířena článkem v Economistu „Choosing judges; Wanted: better judgment, fewer crowd-pleasers and lickspittles“. Autor cituje Sandra Day O´Connor a skepsi, která panuje s ohledem na kvalitu volených soudců na úrovni některých států Spojených států amerických. Pak ale činí zajímavou (a nejsem si jist, nakolik nosnou) paralelu mezi všelidovým hlasováním v případě volby státních soudců v USA a volbu soudců mezinárodních (světových a evropských) soudů. Volba jako volba, v obou případech neprodukuje optimální výsledky. Článek vzbudil dost negativních reakcí, některé z nich přetiskl sám The Economist v dopisech čtenářů, které jsou k dispozici zde. Jistě stojí za přečtení.
Vďaka za zaujímavé odkazy. Pred časom mal jeden nemenovaný sudca ICJ :) prednášku na EUI, po ktorej sa zvrtla diskusia aj na spôsob voľby sudcov. Tvrdil, že sa vyvinula preferencia ľudí, ktorí nie sú z akademického prostredia (teda aspoň nie na plný úväzok) a že značnú výhodu majú ľudia so sporovou praxou a vládni poradcovia na poli medzinárodného práva. Zdalo sa mi to príliš kategorické odmietnutie akadémie (aj s ohľadom na to, že sám bol akademikom :), ale asi aj chcel znieť kategoricky, aby diskusia vyzerala viac sexy... ktohovie).
OdpovědětVymazatMě zaujalo, že všechny ty negativní reakce jsou z anglicky mluvících zemí. Znamená to:
OdpovědětVymazat1) že to nikdo jiný nečte,
2) že nezveřejňují příspěvky jiných (to bude asi špatně, uvádím to pro úplnost)
3) že jiné příspěvky nestály za zveřejnění
4) že k tomu nemají co říct?