Glosa ke včerejšímu jednání ÚS ve věci poplatků

Českou mediální scénou se nese všeobecná nelibost nad tím, že po včerejším ústním jednání ÚS nerozhodl. Dokonce i novinář, který píše o právu v českých listech nejlépe, uvedl, že ÚS ve své skutečné roli selhal: nerozhodl. Myslím si, že tentokráte se kritici ÚS hrubě mýlí. Ve skutečnosti český ÚS po dlouhé době (a teď zcela pomíjím spekulace o skutečných důvodech tohoto postupu, které se v médiích objevují) postupoval standardním způsobem jako jeho západoevropské nebo severoamerické protějšky. Rozhodnout okamžitě po jednání toho typu, jaké proběhlo ve středu, by totiž bylo spíše ukázkou toho, že jednání bylo čistě formální a tedy zbytečné. Německý ÚS stejně jako Nejvyšší soud USA velmi striktně rozlišují ústní jednání a veřejné vyhlášení rozhodnutí. Mezi oběma daty zpravidla uběhnou týdny, soudci se scházejí, o věci diskutují, tábory zastánců různých názorů se proměňují. Podle mne je proto dobře, že včera ÚS nerozhodl, protože tím prokázal, že svou roli v takto náročné kauze bere vážně a snaží se nalézt nejlépe propracovanou odpověď na otázku, co je nejlepší z možných čtení Listiny. Doufejme, že se nám ÚS odmění i tím, že tentokrát nebudeme čekat na písemné vyhotovení nálezu týdny, ale bude - jak je tomu opět v západních demokraciích obvyklé - v den vyhlášení pro všechny dostupné, a to včetně disentů.

PS: ÚS se včera zachoval standardně i ve formě výslechů premiéra a ministra zdravotnictví. Věřím, že německý Spolkový ústavní soud by ministra v žádném případě také nešetřil, a provedl razantní dokazování.