Doufám, že nevzbudím podezření, že se z Jiného práva stává tisková svodka pro justici (myslím, že tu si každá z justičních institucí pořizuje sama). Pokud ovšem v Lidových novinách vyjde rozhovor s předsedou Ústavního soudu, myslím, že by to nemělo mezi našimi čtenáři projít bez povšimnutí. Bohužel se mi nepovedlo vymyslet nějaký chytlavý titulek jako Michalovi ;-)
No, představil své politické názory, ale o právu toho mnoho neřekl. Nezdá se mi, že by ten rozhovor byl pro čtenáře JP zajímavý, pokud se tedy nezabývají osobou soudce Rychetského.
OdpovědětVymazatÚžasné:), tak jsem opravdu zvědav, až se obmění generace, zda náš US bude zrušen či nikoli;) Ach autorita, poslechnout ji je naše břemeno…nic jiného nám ani nezbude.
OdpovědětVymazat„Někteří soudci mají i ke dvou stovkám nevyřízených..“ Neměl by jim tam někdo s tím pomoc? Na to je i funkční období krátké.
Morálka a kandidát na prezidenta – mělo by se to víc řešit veřejně..
Osobně by mne mnohem více zajímal autentický Holländerův text o „porušení demokratické kultury“. Novinářům totiž nevěřím ani za mák; ti máločemu rozumí a zbytek navíc pokroutí.
OdpovědětVymazatTo je však chronická choroba našich soudů, na JP vícekrát kritisována, tajit před veřejností originální texty nebo je nedávat včas. Novináři pro ně znamenají více než odborná veřejnost.
Petrovi Urbanovi:
OdpovědětVymazatNemyslím, že by Pavel Rychetský neřekl něco zajímavého o právu. Osobně mě např. zaujala 1. jeho poznámka o nutnosti oddělovat otázky ústavnosti a zákonnosti (ač je to pouze pěkná rétorika a ÚS ještě pořád funguje jako další obecný soud, než ochránce ústavnosti, tedy ne jako korektor každé nesprávné aplikace zákona), 2. jeho postřeh o tom, proč jsou pravomoci Ústavního soudu ČR formulovány tak široce (nedůvěra v obecné soudy, obsazené personálem ze starého režimu), nebo 3. např. poznámka o tom, kolik toho může reálně ovlivnit předseda NS (zajímavé především pro kritiky předsedkyně Ivy Brožové, když poukazují na jeho nekvalitní nebo nejednotnou judikaturu; teď se nevyjadřuji k manažérskému řízení soudu). Snad tedy nehovoříte za všechny čtenáře JP ;-)
1. a 2.:
LN Jak jste si jako šéf ÚS připadal, když vás prezident Klaus nedávno obvinil, že váš soud ohrožuje demokracii v této zemi?
Ten výrok nebyl šťastný. Každý má právo nesouhlasit. Ale v žádném případě si nemyslím, že by Ústavní soud ohrožoval demokracii. ÚS je tu od toho, aby ji chránil. Základní problém ústavního soudnictví – a myslím tím to naše, německé a španělské – je, že jako jediné mají gigantickou pravomoc. Nejenže mohou zrušit zákon, který přijal parlament. Ony mohou zrušit i jakékoli rozhodnutí jakéhokoliv orgánu veřejné moci, tedy vlády, ministra, soudu. Tak silná kompetence vede k jistému závazku zdrženlivosti. Ústavní soud nemůže do všeho zasahovat, musí velmi vážit, kdy je situace už kritická. A teď položím já otázku vám. Proč si myslíte, že v těchto třech zemích dostaly ústavní soudy tyto kompetence?
LN Asi proto, že mají zkušenosti s diktaturami.
Ano. Jsou to země s dlouhým obdobím totalitního systému a po pádu toho systému tu byla nedůvěra v obecné soudy. Není možno ty tisíce soudců vyhodit. Oni soudili za totalitního systému a budou většinou soudit do doby, než biologický faktor provede obměnu. A proto se v těchto zemích nad ně postavil Ústavní soud. Ale my nejsme další odvolací instance. Kdekdo u nás jde před slavný soud a už křičí: „Já půjdu až k Ústavnímu soudu!“ A teď řeknu něco, co je velmi tvrdé. My v takové kauze zjistíme, že rozhodnutí bylo nezákonné – a my ho nezrušíme. My nenapravujeme nezákonnosti, my napravujeme jenom protiústavnosti. Není možné vršit další a další opravné prostředky, protože pak by spravedlnost nikdy neskončila.
3. [V reakci na to, co přimělo Otakara Motejla, v té době předsedu NS, aby se stal ministrem spravedlnosti]:
A on byl na Nejvyšším soudě trochu nešťastný. Předseda soudu – a já to dneska už pět let cítím – se cítí za ten soud odpovědný, ale přitom na to nemá absolutně žádný vliv. On se tam stará o hadry na podlahu, prostě o to, aby ten soud fungoval. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych já věděl, že třeba paní Kalenská má ústavní stížnost u třetího senátu našeho soudu, šel bych za nimi a ptal se jich, jak se rozhodnou. V tu ránu by mě vypoklonkovali ne z té místnosti, ale ze soudu. Proto Ota na mou prosbu tak rychle přistoupil. Jenže druhý den Zeman nepřistoupil na to, aby do vlády šel Ota místo mě a pěkně nám to rozdělil. Jeden na legislativu, druhý na spravedlnost. A šli jsme oba.
No, asi je to věc názoru.
OdpovědětVymazatad 1. To je banalita, kterou má smysl hodnotit až podle skutků, nikoliv podle slov.
ad 2. Nu dobrá.
ad 3. To je osobní Rychetského názor, který podle mého názoru nemá oporu v realitě. Např. Brožová odmítla vydávat sjednocující stanoviska. Vydává je NS ČR snad?
1. Víte, banalita to bude v okamžiku, kdy na Ústavní soud přestanou padat stížnosti, které se budou dotýkat porušení zákonnosti, které však nedosahuje intenzity porušení ústavnosti. A ve chvíli, kdy se takovými stížnostmi Ústavní soud skutečně přestane zabývat. Pokud na něco takového upozorní sám předseda ÚS v novinovém rozhovoru, vysílá tím myslím dost silný signál do společnosti. Všimněte si rovněž, že pro paní Kalenskou to banalita rozhodně nebyla: podle ní pak totiž neúspěšní stěžovatelé mohou hledat ochranu "až ve Štrasburku". Což je přesně špatně, poněvadž ani tento soud by se neměl zabývat nezákonnostmi.
OdpovědětVymazat2. Skvělé.
3. Teď se trochu spoléhám na svoji paměť, ale snad to pouhá reakce na blogu snese (a netvrdím tedy, že se nemohu mýlit): pokud se pamatuji, nejvíce politikům vadilo, že NS nechtěl vydat sjednocující stanovisko v situaci, kdy začaly nižší obecné soudy rozhodovat ve prospěch pana Kinského a jeho restitučních nároků. Což je PŘESNĚ ten případ, který ukazuje, že je samotný institut "sjednocujících stanovisek" (přinejmenším v té podobě, v jaké funguje) úchylkou z komunistických dob. Myslím, že o tom psal Zdeněk Kühn ve svém článku pro Jurisprudenci a nemám ambici ho tady suplovat.
Moc díky Honzo, toho rozhovoru jsem si nevšiml.
OdpovědětVymazatK Petru Urbanovi - ten rozhovor musí být zajímavý pro každého právníka, který dělá ústavní právo, a nejenom pro něj.
ad 1. Vždyť přeci dobře víte, že je problém všech opravných prostředků. Musíme se rozhodnout, zda půjdeme francouzskou cestou, kde je přezkoumatelné všechno, nebo americkou, kdy se přezkoumává jen něco. Německý model je budoucna neudržitelný.
OdpovědětVymazatÚS mi jednou odmítl ústavní stížnost, ačkoliv jsem jasně namítal protiústavní diskriminaci ze zákona. Kdyby řekl, že diskriminace tam není, tak bych řekl OK, mají jiný, nesprávný názor. Takhle to nebylo nic jiného než odepření spravedlnosti. Zdeněk Kühn o takových neprůhledných odmítaních ústavních stížností kdysi mluvil. Redukce celého problému na ústavnost v. zákonnost je nepřípustná trivialisace.
ad 3. Vždyť s Vámi souhlasím. Jen tvrdím, že to byla Brožová, o níž Rychetský tvrdí, že je bezmocná, která tomu zabránila.
ad ZK. Pořád si myslím, že tam nic extra přínosného nebylo. Nebylo spíše možné někde sehnat Holländerův text o „porušení demokratické kultury“?
jeden lehce osobni komentar k P. Urbanovi:
OdpovědětVymazatPetre, to Vas ta povysenecka poza bavi nebo ji snad povazujete az za nutnou?? pokud Vam ten rozhovor prisel o nicem, prosim, ja Vam to neberu, ale davat "knizeci" komentare o zajimavosti daneho clanku pro ctenare JP... neberte to ve zlem, ackoli spolu zrovna casto ne-souhlasime, povazuji Vase prispevky (s vyjimkou tech, z meho pohledu, historizujicich nesmyslu) za hodnotne a prinosne. o to vic pak zamrzi takovato trapnost... navic, jednu rozsahlou diskusi o "zajimavosti", "vhodnosti" a "hodnotnosti" prispevku jsme tady jiz meli a nemyslim si, ze by si ji kdokoli z pametniku chtel zopakovat...
jedna obecnejsi: ach jo, prijde i k nam doba, ze nebudeme za pravo (nebo obecneji za vec pozornosti pravnika hodnou) povazovat jenom to, co zacina paragrafem?
Máte pravdu, že tato diskusse je o ničem. Nemohli byste založit rubriku / článek, kde by čtenáři mohli diskutovat o právních thematech, která je zajímají a o nichž kmenoví autoři nepíší? Mne například už dlouho svrbí na jazyku rozbor stachanovského rozhodnutí NSS o demonstraci neonacistů, které se nyní navíc aktualisuje díky Plzni. Konkrétně mi jde o ten aspekt, kdy se autoritativně vyjádřili ke zakládaní / vzniku právnických osob.
OdpovědětVymazatJinak máte plnou pravdu, že nejen paragrafem živ je právník. Nicméně, při vší úctě, v takovém případě chodím na jiné servery než je JP. Toto je monothematický blog, což je jeho nějvětší výhoda i nevýhoda. Vedle L&Eblogu je to nejlepší český právnický blog. Na politiku jsou jiné servery.
Ale konec kritiky, tato přestřelka asi málokoho zajímá. Berte to prosím jako pozdní příspěvek do diskusse o JP. A budu rád, když můj příští příspěvek bude o právu; proto sem chodím. (Tedy ne že bych v práci neměl práva dost, ale je to někdy jen routina.)
Jinak k mé osobě: Jsem vzděláním historik; vášeň pro historii v sobě nezapřu.
Samozřejmě, že by mne ten nález v kauze reformy veř. financí velmi zajímal, ale prostě ani v pondělí ráno, kdy píšu tento post, na webu usoudu nic není. Je to ostuda pro ÚS, protože minimálně tiskovou zprávu by si to zasloužilo.
OdpovědětVymazatJinak se chystám napsat na ten nález post jen co ho uvidím, ale je otázka, kdy to bude.
A jinak co se týče toho rozhovoru - moje pojímání práva je prostě jiné. Pokud rozhovor poskytuje předseda jedné z našich tří nejvyšších soudních instancí, ten rozhovor si se zájmem přečtu (a kolegům doporučím), i kdyby byl jen o rybaření (protože i takový rozhovor mi může něco říci i k právu). Jinak tento rozhovor P.R. byl z mého pohledu velmi zajímavý.
OdpovědětVymazat