Když jsem si dnes v Hospodářských novinách, přečetl že „Klaus má titul díky Švejnarovi“ vzpomněl jsem si na dávnou debatu, kterou jsem v kterési hospodě vedl. Nepřipadá mi nic divného, pokud Jan Švejnar shledal, že Klausova práce splňuje požadavky na profesuru udělovanou VŠE (a všimněme si, že zároveň Švejnar také říká, že pokud by řízení probíhalo na „dobré zahraniční univerzitě“, doporučit by ho nemohl). To by přece neměla být otázka momentálních sympatií, ale otázka alespoň částečně objektivního hodnocení, na základě jeho přínosu pro ekonomickou vědu. Nebo ne?
Otázkou je, zda v době získání své profesury skutečně Klaus splňoval požadavky na získání vědeckého titulu, když podle HN „některým akademikům vadilo, že Klaus titul získal v době, kdy byl ‚jen‘ aktivním a mocným politikem, který v akademické sféře nepůsobil“.
„Klaus přece provedl ekonomickou transformaci na počátku devadesátých let, titul si zaslouží!“, říkali mi kamarádi u piva.
A jsem u toho, co má vědecký titul reprezentovat. Poněvadž se tehdy diskuse odehrávala mezi mými přáteli od sportu, některými z nich absolventy Fakulty tělesné výchovy a sportu, kontroval jsem: „Takže když teď Ruda Kraj získal stříbrnou medaili na olympiádě, tak by od FTVS měl dostat aspoň doktorát, ne?“
V tom podle mě spočívá celá podstata problému: praxe a věda jsou dvě různé věci (ač spolu nepochybně souvisí a ani jedno se bez toho druhého dobře dělat nedá). Stejně jako nebudeme dávat profesuru Tomáši Sokolovi jen za to, že je úspěšným advokátem (a ani Radovanu Krejčířovi za to, jak skvěle se mu daří tahat orgány české justice za nos), nevidím důvod k tomu, proč dávat vědecké tituly politikům za to, že aplikují v praxi ekonomii (bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně to dělají).
Zajímalo by mě, když senátní kandidát za ČSSD Richard Hindls říká, že takový postup je „běžný“ třeba ve Velké Británii, jaká univerzita tam takové profesury dává. Abychom se nemýlili - i mezi profesory na Oxfordu je několik skvělých praktiků, např. Derrick Wyatt, který je advokátem a pravidelně zastupuje Spojené království před Evropským soudním dvorem. Jenže ten současně na univerzitě vyučuje a publikuje ročně několik vědeckých článků (ponechávám stranou téma, které by bylo na samostatný post: populárně-vědecko-politická pojednání, sborníky projevů, popřípadě knihy vydané spřáteleným občanským sdružením nejsou vědeckými texty, ač to tak současný prezident, zdá se, prezentuje). Profesuru tedy Profesor Wyatt má vzhledem ke své vědecké činnosti, kterou provozuje vedle praxe.
Proto také nedává žádný smysl nedávný článek na aktualne.cz, který se zabývá tím, kdo je "lepší" ekonom - zda Jan Švejnar nebo Václav Klaus. Jeho autor závěrem zcela logicky dospívá k závěru, že jde o srovnávání nesrovnatelného. Já bych však dodal: na otázku, kdo je lepším vědcem v oboru ekonomie, je odpověď zcela jednoznačná - pokud aplikujeme stejná kritéria, která bychom použili na jakékoliv jiné vědce.
Článek v HN je tak spíše docela zajímavým podnětem k zamyšlení nad tím, jako vědeckou cenu vlastně některé profesury mají...
UPDATE: Při pozornějším pročtení článku HN mi došla jeho pointa (která tam je však trochu schovaná). Článek reaguje zejména na prohlášení Václava Klause, že práci Jana Švejnara nezná. Autor tedy naznačuje, že by si měl Klaus lépe pamatovat okolnosti své profesorské habilitace. Ve světle svého "objevu" jsem tedy upravil původní příspěvek a jeho název.
Otázkou je, zda v době získání své profesury skutečně Klaus splňoval požadavky na získání vědeckého titulu, když podle HN „některým akademikům vadilo, že Klaus titul získal v době, kdy byl ‚jen‘ aktivním a mocným politikem, který v akademické sféře nepůsobil“.
„Klaus přece provedl ekonomickou transformaci na počátku devadesátých let, titul si zaslouží!“, říkali mi kamarádi u piva.
A jsem u toho, co má vědecký titul reprezentovat. Poněvadž se tehdy diskuse odehrávala mezi mými přáteli od sportu, některými z nich absolventy Fakulty tělesné výchovy a sportu, kontroval jsem: „Takže když teď Ruda Kraj získal stříbrnou medaili na olympiádě, tak by od FTVS měl dostat aspoň doktorát, ne?“
V tom podle mě spočívá celá podstata problému: praxe a věda jsou dvě různé věci (ač spolu nepochybně souvisí a ani jedno se bez toho druhého dobře dělat nedá). Stejně jako nebudeme dávat profesuru Tomáši Sokolovi jen za to, že je úspěšným advokátem (a ani Radovanu Krejčířovi za to, jak skvěle se mu daří tahat orgány české justice za nos), nevidím důvod k tomu, proč dávat vědecké tituly politikům za to, že aplikují v praxi ekonomii (bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně to dělají).
Zajímalo by mě, když senátní kandidát za ČSSD Richard Hindls říká, že takový postup je „běžný“ třeba ve Velké Británii, jaká univerzita tam takové profesury dává. Abychom se nemýlili - i mezi profesory na Oxfordu je několik skvělých praktiků, např. Derrick Wyatt, který je advokátem a pravidelně zastupuje Spojené království před Evropským soudním dvorem. Jenže ten současně na univerzitě vyučuje a publikuje ročně několik vědeckých článků (ponechávám stranou téma, které by bylo na samostatný post: populárně-vědecko-politická pojednání, sborníky projevů, popřípadě knihy vydané spřáteleným občanským sdružením nejsou vědeckými texty, ač to tak současný prezident, zdá se, prezentuje). Profesuru tedy Profesor Wyatt má vzhledem ke své vědecké činnosti, kterou provozuje vedle praxe.
Proto také nedává žádný smysl nedávný článek na aktualne.cz, který se zabývá tím, kdo je "lepší" ekonom - zda Jan Švejnar nebo Václav Klaus. Jeho autor závěrem zcela logicky dospívá k závěru, že jde o srovnávání nesrovnatelného. Já bych však dodal: na otázku, kdo je lepším vědcem v oboru ekonomie, je odpověď zcela jednoznačná - pokud aplikujeme stejná kritéria, která bychom použili na jakékoliv jiné vědce.
Článek v HN je tak spíše docela zajímavým podnětem k zamyšlení nad tím, jako vědeckou cenu vlastně některé profesury mají...
UPDATE: Při pozornějším pročtení článku HN mi došla jeho pointa (která tam je však trochu schovaná). Článek reaguje zejména na prohlášení Václava Klause, že práci Jana Švejnara nezná. Autor tedy naznačuje, že by si měl Klaus lépe pamatovat okolnosti své profesorské habilitace. Ve světle svého "objevu" jsem tedy upravil původní příspěvek a jeho název.
souhlasim Honzo, jedna z veci, pro kterou jsem na UK hrdy, je prave to, ze tehdy Klausovi profesuru "nedala". a to rozhodne ne proto, ze s nim nesouhlasim (nebo ze si myslim, ze zmrvil transformaci), nybrz proto, ze opravdu nebyl a neni vedcem a akademikem. ostatne ani z te docentury na FSV nejsem zrovna nadseny: byla to v podstate sazka, ktera nevysla, nebot V. Klaus se nikdy nestal vysokoskolskym ucitelem, coz je jediny legitimni duvod pro to, aby se akademicke tituly praktikum davaly.
OdpovědětVymazatnavic to srovnani s Britanii je mimoradne sporne: jiste, tady se stavaji profesory lidi z praxe, a to dokonce docela hodne, ALE "stat se profesorem" zde znamena zacit intenzivne pusobit na univerzite, nikoli ziskat honosny titul pred jmeno... Tak bych ostatne rozumel i zdejsi praxi: profesura je zpusobem, jak dostat "do akademie" lidi z praxe, rozhodne ne zpusobem, jak praktiky "proste odmenit". od toho jsou po celem svete kdyztak cestne doktoraty - a tech ma "pan profesor" preci spoustu :)
Myslím, že pragmatický přístup J. Švejnara je v tomto případě ospravedlnitelný. Pokud by měly být tituly počátkem 90. let v ČR udělovány na základě kritérií objektivně srovnatelných s obvyklými kritérii v angloamerickém akademickém prostředí, měla by záhy nejedna vzdělávací instituce v ČR i jinde problémy s akreditací :)
OdpovědětVymazatOstatně ještě během mého studia na gymplu kolovaly šeptandou zvěsti o tom, že na "nejtěžším gymnáziu v Praze" štěstí přeje nejen připraveným. Nakolik je to pravda i nyní se neodvažuji soudit, tuším však, že pro VŠE byl v době své habilitace V. Klaus vítaně blyštivou frčkou.
Souhlasím s autorem. Nicméně, kdyby v archivu PrF UK nahlédl do habilitačních prací z 90. let, tak by zjistil, že vedle některých z nich jsou Klausovy populární knížky vlastně vysoká věda.
OdpovědětVymazatPokud se zde opět nediskutuje o právu, tak bych si dovolil na okraj poznamenat, že znám některé Klausovy vědecké názory, které jsou vysoce objevné, například to, že kommunistická ekonomika není žádným zvláštním druhem ekonomiky, nýbrž se zcela řídí běžnými zákony tržní ekonomiky. Zda to stačí na professuru, to nedokážu posoudit.
OdpovědětVymazatA pokud bych mohl stočit debatu k právu: Myslím, že vysokoškolské studium by se mělo reformovat i na straně titulů. Snad nejsem jen laudator temporis acti, ale ideálem je staré Rakousko, což je systém, který se mi podle JP zdá, že funguje i v USA. Řádný professor je tam vlastně náš vedoucí katedry. U nás je místo toho nesmyslný hierarchický systém: doktorand – aspirant – odborný assistent – docent – professor, přičemž celý systém více připomíná důstojnické hodnosti než akademii.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=2576
OdpovědětVymazatPetr Urban: jen na doplnění ohledně názorů Václava Klause na povahu komunistické/socialistické ekonomiky - z letmého čtení rozhovorů s V. K. jsem získal dojem, že se prvotně jednalo o postřeh L. Mlčocha (Janíček, J.: Přerušený rozhovor, str. 61).
OdpovědětVymazatTěžko říci. Zase tak do hloubky se tím nezabývám. Takže případné spory o prioritu naprosto nemohu rozhodnout.
OdpovědětVymazat