Cizinče, zvěstuj Lakedaimonským ...

... že jsem se smíšenými pocity zhlédl „300“. Jsem fanouškem Franka Millera a jeho komiksů: nádherná, stylizovaná, temná tuš a grafika, mile tvrďácké texty a glosy. Nedávno bylo zfilmováno Sin City, které se dle mého názoru povedlo, tak jsem byl zvědav, jak dopadlo „300“.

„300“ je starší a méně známý kus z tuše Franka Millera. V typicky stylizovaném formátu Millerově, který poté dovedl k dokonalosti v Sin City, vypráví příběh krále Leonida a jeho 300 členné osobní gardy, která se v bitvě u Thermopylu utká s neskonale větší perskou armádou. Historické reálie ustupují mírně do pozadí (čísla, fakta apod.), vše se soustředí na zápas mezi odvážnými a disciplinovanými Sparťany, kteří představují svobodu a zodpovědnost rodící se západní civilizace vzdorující tupé východní despocii představované perským vojském Xerxésovým.

Zfilmování „300“ se snaží uchopit stejný formát, jako zfilmované Sin City: formát, záběry a jednotlivé scény jsou v podstatě komiksového charakteru, stejně jako množství trikových efektů. Zatímco Sin City (film) se držel černo-bílého provedení komiksu, jen občas proříznutého rudou rtěnkou či krví, „300“ přechází do barvy. Tedy do „stylizovaných“ barev a triků, které ve svém součtu působí  už dost nevěrohodně a kýčovitě, něco ve stylu béčkového akčního videa konce 80tých let. Postavy jsou navíc trochu ploché. Na jednu stranu je zřejmé, že dějová linie je velice jednoduchá (vše jasně spěje ke konečné bitvě a oběti), na druhou stranu je ale právě v podobně dějově jednoduchých filmech vhodné zpestřit děj sílou postav či jejich proměnami. S tím se ale nikdo nezatěžuje: režisér si již před polovinou připíná řeznickou zástěru a zbytek je prostě krvák. No ale i to je vlastně součástí stylizace ...

Tento post nicméně nevznikl proto, že si chci hrát na filmového kritika (Tomáš Baldýnský promine, ale to umí každý). Co mě při přemítání o filmu zaujalo bylo, zda si při utváření a uvedení tohoto filmu do kin americká propagandistická studia ze Svatého lesa (Hollywood) uvědomila tu vtipnou paralelu, do které se tímto snímkem pouští. Film je oslavou hrstky fousatých, zarostlých a tvrdě trénovaných mužů, kteří věří ve své ideály a brání je i za cenu svého života proti neskonale silnějšímu okupantovi, který je představován obrovskou a dekadentní armádou vazalů a otroků, jenž sází na svojí velikost a technickou převahu. Odhodlaní jedinci se ale postaví kolonizační moci. Jejich odvaha má silnou motivaci na ostatní Řeky, kteří se sjednotí a následně se postaví proti okupační moci a vítězí na moři (Salamis) i na souši (Platea) a vyhánějí Peršany z Peloponésu a tím i zastavují jejich další expansi do Evropy. Jsem zvědav, zda někdo z Pentagonu zhlédne „300“ předtím, než se tam začne rozhodovat o Iránu ...