Minulý rok zjara jsem na závěr krátké interní studie na téma odvolatelnosti předsedkyně Nejvyššího soudu napsal, s ohledem na omezené srovnávací aspekty, které jsem byl schopen dohledat, že „V rovině srovnávací není třeba dlouhých závěrů - naše právní kultura se přesouvá na úroveň asijských stepí, kde eufemisticky řečeno autokratičtí vládci odvolávají bez udání důvodu vrcholné ústavní představitele s úmyslem nahradit je svými nohsledy.“
S ohledem na současný vývoj v Pákistánu však asi budu muset tyto své závěry přehodnotit. Pro ty, co celou událost ještě nezaregistrovali v tisku (zprávy např. v Le Monde zde, zde a zde či na CNN zde a zde): Dne 9. března odvolal pákistánský autokrat, generál Pervez Musharraf, předsedu pákistánského nejvyššího soudu, Iftikhara Mohammada Chaudhryho. Obvinil ho z různých věcí, především zneužívání pravomocí. Západní tisk a domácí opozice se shodují v tom, že pravým důvodem odvolání je to, že Chaudhry si „dovolil“ být nezávislý, a to i vůči vládě. Masharraf následně jmenoval nového, „povolnějšího“ předsedu nejvyššího soudu.
To nejlepší však mělo přijít: Masharrafův krok vyvolal bouři nesouhlasu ze strany pákistánské právnické obce. Tisíce právníků od té doby demonstrují v ulicích, advokáti zablokovali soudní jednání, desítky soudců všech stupňů na protest rezignovali na své funkce, rezignoval též jeden ze zástupců nejvyššího státního zástupce. Opakují se násilné srážky mezi právníky v oblecích a policií (to musí vypadat zajímavě) v ulicích. Advokáti a pákistánská advokátní komora obvinili Musharrafa z toho, že jedná protiústavně. Tisk začíná spekulovat, zda toto nebude ten chybný krok, který nakonec zlomí autokratovi vaz.
Nechci zde činit žádné paralely. Jen cítím potřebu omluvit se Pákistánu.
S ohledem na současný vývoj v Pákistánu však asi budu muset tyto své závěry přehodnotit. Pro ty, co celou událost ještě nezaregistrovali v tisku (zprávy např. v Le Monde zde, zde a zde či na CNN zde a zde): Dne 9. března odvolal pákistánský autokrat, generál Pervez Musharraf, předsedu pákistánského nejvyššího soudu, Iftikhara Mohammada Chaudhryho. Obvinil ho z různých věcí, především zneužívání pravomocí. Západní tisk a domácí opozice se shodují v tom, že pravým důvodem odvolání je to, že Chaudhry si „dovolil“ být nezávislý, a to i vůči vládě. Masharraf následně jmenoval nového, „povolnějšího“ předsedu nejvyššího soudu.
To nejlepší však mělo přijít: Masharrafův krok vyvolal bouři nesouhlasu ze strany pákistánské právnické obce. Tisíce právníků od té doby demonstrují v ulicích, advokáti zablokovali soudní jednání, desítky soudců všech stupňů na protest rezignovali na své funkce, rezignoval též jeden ze zástupců nejvyššího státního zástupce. Opakují se násilné srážky mezi právníky v oblecích a policií (to musí vypadat zajímavě) v ulicích. Advokáti a pákistánská advokátní komora obvinili Musharrafa z toho, že jedná protiústavně. Tisk začíná spekulovat, zda toto nebude ten chybný krok, který nakonec zlomí autokratovi vaz.
Nechci zde činit žádné paralely. Jen cítím potřebu omluvit se Pákistánu.
Terminologií, ehm, novinek.cz dávám bod, u tohoto příspěvku jsem se vysloveně pobavil a jen z hlediska literární techniky si velmi pošmákl. Ještě zajímavější/vtipnější mi ale přijdou komentáře amerického mluvčího McCormacka ohledně demokratického vývoje v Pakistánu, které mi neomylně asociují agenty CIA v tmavých brýlých a oblecích, předávající nikaragujským Contras kufřík s finanční podporou pro boj proti levicové vládě.
OdpovědětVymazatObecně se nemůžu ubránit pocitu, že se mezi americkými občany ohledně boje proti terorismu rozvíjí epidemie doublethinku.