09 února 2007

Polská krev v emigraci

Jeden polský kolega nám nedávno na konferenci v Bruselu vyprávěl vtip: jaký je rozdíl mezi Polskem za Druhé světová války a dnes? Za války byla vláda v Londýně a národ v Polsku, dnes je vláda v Polsku a národ v Londýně.

Tento vtip mi vytanul na mysli několikrát minulý týden, který byl nazval jako celek týdnem polským. Zahájila ho beseda s editorem Gazety Wyborcze, Adamem Michnikem. Ten měl při své návštěvě Evropského univerzitního institutu seminář na téma „Nový populismus v Evropě“. Při jeho barvitém líčení nedávných událostí v polském Sejmu (modlení se za déšť v kapli Parlamentu či návrh usnesení, že jediným králem a vládcem Polska je Ježíš Kristus) spolu s popisem ekonomické situace, efektu „Rádia Maria“ a celkovým ovzduším v polské společnosti pak člověk chápe, proč mladí Poláci hlasují nohama (Podle odhadů polské vlády, které A. Michnik citoval, opustilo po přistoupení Polska k EU zemi přibližně 1, 5 milionů Poláků, především mladších a kvalifikovanějších lidí. Značná část z nich šla do Velké Británie a Irska).

Druhým setkáním byl profesor Zenon Bankowski. Diskuse s ním v rámci semináře „Legal Pluralism“ nad jeho teoriemi byla hodně mimo pozitivistický hlavní proud; profesor Bankowski je dnes již spíše etik a filosof než právník. Jeho teorie empatického práva a životu v právu a skrze právo jsou velice zajímavým osvěžením – poprvé jsem v odborném právním textu četl o potřebě lásky a víry, dokonce vášně (bibliografie pro zájemce zde, doporučuji hlavně knihu Living Lawfully: Love in Law and Law in Love (Kluwer Academic Publishers, 2001) či články 'Law Love and Computers' (1996) Edinburgh Law Review Vol. 1 (1), pp.25-42 a 'Law, Love and Legality' (2001) International Journal of the Semiotics of Law 14: 199-213).

Polská „invaze“ na Institut však pokračuje: za 14 dní je to beseda s polským soudcem při ESLP Lechem Garlickim, na Institut přichází na 8 měsíců jako research fellow profesor Marek Safjan, bývalý předseda polského Ústavního tribunálu. Důležitým faktorem je především neúnavná aktivita místního profesora W. Sadurského, který je emigrant polského původu (a který také bloguje – viz zde). Nejpodstatnější je ale přítomnost polských studentů: polská vláda financuje ročně více jak 12 míst pro polské studenty na Institutu, což z nich myslím dělá po Němcích a Francouzích již dnes třetí největší národnostní skupinu na Institutu (celkem okolo 50 studentů). Tento velkorysý přístup polské vlády k financování vlastních studentů na EUI koresponduje s jejím obecněji dravějším přístupem k prosazování vlastních lidí do mezinárodních/evropských institucí apod. Ve střednědobé perspektivě to pak znamená, že Polsko bude mít značné množství mezinárodně vzdělaných a uznávaných lidí, kteří se budou schopni pohybovat po Evropě.

Mám trochu problém sloučit výše naznačené, do značné míry protichůdné proudy. Na jednu stranu z Polska mladá inteligence „utíká“, na druhou stranu ale polská vláda do svých mladých lidí investuje značné prostředky. Vysvětlením je možná Michnikova (s ohledem na jeho obecně negativního hodnocení všeho polského vcelku překvapivě) optimistická prognóza: v „emigrační“ vlně po roce 2004 se nejedná, na rozdíl od četných polských emigračních vln v minulosti (na toto téma další vtip: jaké je druhé největší polské město?), o emigraci trvalou. Jestliže se tato prognóza potvrdí a mladí Poláci se skutečně budou vracet se svými Florentskými, Oxbridgskými či Americkými diplomy zpět do Polska, pak se můžeme těšit na další znatelný nárůst vlivy a významu Polska a Poláků v celoevropském měřítku.

A co český Hobitín?

6 komentářů:

  1. V tomhle smyslu Poláci o svoji "suverenitu" a "národní zájmy" dbají mnohem lépe, než my, Češi. My jsme se zatím stačili zbavit elitní vzdělávací instituce (Central European University - myslím, že odpovědnost za její přesun z Prahy do Budapešti nese tehdejší předseda vlády, dnešní prezident, kterému familiérně přezdívám mimo jiné "pan mámvždyckypravdu"). Jednou jsem na to narazil v rozhovoru s kolegou: mít vzdělané elity znamená méně pohodlně vládnout. U nás pořád ještě působí argumenty typu "mám čestné doktoráty ze světových univerzit". Pak je lepší příliš nepodporovat příliv lidí, kteří ty doktoráty budou mít z Harvardu, Oxfordu nebo třeba Michiganu. Vedle nich čestný doktorát z Alma Aty vypadá tak, jak má - uboze.

    OdpovědětVymazat
  2. To mi pripada trochu paranoidni.

    Cestny doktorat -- pokud se jim chlubite -- vypada smesne sam o sobe. Chcete-li si zvednout naladu a pokochat se cetnymi cestnymi uspechy V.K., doporucuji knihu V.K. rozmlouva na rovinu. Pokud vim, nabidka a poptavka vytvorily v Levnych knihach ekvilibrium s peknou cenou 5 Kc.

    Priznam se, ze Klausuv sklon polemizovat mi nevadi. Ma-li diskurs hledat pravdu, "neprijemni" diskuteri jsou potreba. Klaus je svym zalozenim vykonny a chytry analytik, ne moudry a konsensualni soudce. Mnohem vice me irituje jeho intelektualni nepoctivost ("to nemuzete myslet vazne", CEP, "kazde male dite vi"). A take to, co provedl ekonomii, jak ji vnima verejnost.

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím, že je třeba, aby ve veřejné debatě někdo nastoloval i "nepříjemná" témata. A je pravda, že mnohdy je nastoluje právě Klaus.
    Problém s Klausem podle mě ale je, že stočí diskusi tam, kde vůbec nemá smysl. Příkladem může být třeba Euroústava. Celé to obrátil do deabty o tom, zda přijdeme o svoji suverenitu a zda se z nás stanou jenom reginální státečky v evropském superstátu. Veškerá diskuse u nás se pak zaměřila na vyvracení těchto tvrzení, která (alespoň podle mě) v debatě o Euroústavě vůbec nejsou podstatná (bavit se o tom, zda přijdeme o svoji suverenitu dva roky poté, kdy jsme díky referendu vstoupili do Unie, která samozřejmě naši "suverenitu" - alespoň tu v Klausově chápání - omezuje, mi připadá naprosto zbytečné).
    On pak řekne v rozhovoru pro HN, že to byla "argumentační finta". Stejně tak teď, když tvrdí, že se nezhoršuje kvalita životního prostředí na zemi. Fajn. Tak zase budeme debatovat nad tím, zda to je, či není pravda. Namísto toho,abychom se bavili o tom, co s tím dělat.
    Ale máte pravdu. Ve vztahu k jeho osobě již jsem asi poněkud paranoidní.

    OdpovědětVymazat
  4. Já se obávám, že tady nejde (zatím) o otázku pohodlného vládnutí bez elit ale spíše o otázku, která této předchází: schopnost elity generovat a schopnost elity snést.

    Česká společnost je podle mého názoru jednou z nejvíc "nejzglajšaltovaných" na světě. Etnická a kulturní homogenita Čechů od skončení Druhé světové války byla požehnáním i zkázou. Viděno cynickou optikou geopolitiky, homogenita přinesla stabilitu regionu. Zbavili jsme se Němců, Židů a konečně je klid, ne? (S Rómy se to moc nepovedlo, ale stále na tom v podstatě pracujeme, aby bylo konečně všechno jiné pryč.) Nicméně ta samá etnická homogenita ve spojení s periodickým a v Čechách tradičním vyhlazováním vlastních elit (Pouze ta první ve 20. století byla uskutečněna příslušníky jiného národa, ty ostatní jsme již zvládli bez vážných problémů sami.) po sobě zanechala monolit. Monolit průměrnosti, který není schopen akceptovat cokoliv jiného, odlišného v rámci společnosti, jakoukoliv deviaci směrem nahoru či dolů. Kdo večer neusedá ke zprávám televize Nova a nezakusuje k tomu klobásku a neupíjí pivko je podezřelý …

    Ale třeba se to lepší - zprává, že "nabidka a poptavka vytvorily v Levnych knihach ekvilibrium s peknou cenou 5 Kc" (skvelá poznámka, Jendo ;-) je znamením inteligence. Takze treba je to jenom moje dopolední chmura...

    OdpovědětVymazat
  5. Pro zájemce o čestné doktoráty (jak víme z nejmenovaného slyšení před nejmenovým soudem, cca 10 z nich JE PRÁVNÍCH) doporučuji jejich kompletní seznam na
    http://www.klaus.cz/klaus2/asp/texty.asp?CatID=urCqD2Z5&catP=10&textID=2 (www.klaus.cz; sekce "životopis"). Nadchly mě zejména následující kousky, kde tamní právní kultura zaručuje jistě odpovídající znalosti Dr. h. c.:

    - Kazakh National University “Al-Farabi”, Almaty, Kazachstán, září 2004
    - National University of Uzbekistan, Taškent, Uzbekistán, září 2004
    - Kyrgyzská státní univerzita, Biškek, září 2004

    OdpovědětVymazat
  6. Další z Klausových oblíbených fint je jeho chlubení se vystoupeními na
    prestižních univerzitách. Tak třeba v Oxfordu. Na jeho stránkách (ano, vždy
    když upadám do intelektuální netečnosti, vždy zabrousím na stránky
    jsem nejlepší!
    , kde se osvěžím, inspiruji a s radostí se vracím ke své
    práci) je uvedeno,
    že v říjnu 2005 vystoupil na "University of Oxford"
    . Mno, ono
    to bylo TROCHU jinak. Nepozvala ho univerzita, ale studentská organizace
    Oxford University European Affairs Society.
    To je trochu rozdíl, že..

    OdpovědětVymazat