O tomhle postu jsem přemýšlel již delší dobu, ale k jeho napsání mě vyprovokoval až poslední metodologický seminář, kde jsme se bavili na téma "What Is Good Legal Scholarship?". Bylo zajímavé sledovat, jaká kdo uplatňuje měřítka na to, aby nějaký psaný text, týkající se práva, označil za "dobrý", popřípadě "nejlepší" (součástí semináře také bylo představení toho "nej" článku, který každý z nás kdy četl). Zajímavé bylo vidět už jenom to, co kdo z nás považuje za "legal scholarship". Někteří uváděli učebnice (jeden z kolegů uvedl třeba učebnici práva EU od P. Craiga a G. De Búrcy), někteří články, které jsou daleko za hranicemi toho, co bychom označili za tradiční "právo" (zaznělo jméno Michela Foucaulta - Discipline and Punish), jiní zase na druhou stranu uváděli soudní rozhodnutí (anglický kolega jmenoval stanovisko Lorda Goffa v případu Spiliada).
Já jsem nominoval článek J. Weilera "The Transformation of Europe" (bohužel se mi ho nepodařilo najít volně dostupný; vyšel v 100 Yale Law Journal 2403 (1991) anebo pak jako součást Weilerovy kolekce esejů "The Constitution of Europe"). Ten podle mého názoru podstatně změnil nazírání na právo EU: ukázal, že nikdo, kdo chce doopravdy porozumět právu EU, se neobejde bez kontextuální perspektivy, bez toho, aby se na právo díval v jeho politických, ekonomických a sociálních souvislostech. To asi také bylo moje kritérium pro to, abych ho považoval za "nejlepší": originalita a zároveň schopnost změnit způsob přemýšlení o nějakém právním problému - tady celé oblasti práva. Navíc je napsaný nesmírně čtivě.
Ještě před tímto seminářem jsem se ale zamýšlel nad jinou otázkou: jaký článek bych doporučil někomu, kdo by se zajímal o právo EU, ale mnoho o něm nevěděl? Článek, který by mu ukázal, jak nesmírně zajímavé právo EU může být? V angličtině by to asi byl zase ten Weiler. Pamatuji se, že to byla jedna z prvních věcí, které jsem v angličtině o evropském právu přečetl, v létě v roce 2003. Připadá mi, že jsem si díky němu dokázal nasadit optiku, skrz kterou se na právo (a to nejen evropské) dívám dodnes. Jelikož však není volně dostupný, nabídl bych čtenářům více než plnohodnotnou variantu: Miguela Madura a jeho "Europe and the Constitution: What if this is As Good As It Gets?" [pdf]. Myslím, že Maduro dnes v debatě okolo evropské ústavnosti nahradil Weilera a je na špici v tom, že určuje směr debaty mezi evropskými konstitucionalisty, přinejmenším těmi, kteří vyznávají ústavní pluralismus. Můžeme spíše litovat, že je dnes generálním advokátem na Soudním dvoře a o mnoha věcech zřejmě nemůže psát tolik, jak by chtěl.
V češtině - a teď se předem omlouvám, že budu dělat reklamu svému kolegovi z blogu, bych asi každému doporučil přečíst si Michalovo "Porušení povinnosti zahájit řízení o předběžné otázce podle článku 234(3) SES". Ano, zabývá se velmi malým výsekem evropského práva, navíc "jen" procesem. Ale ukazuje podobně jako Weiler, že právo není "souborem platných právních norem", že je k jeho pochopení potřeba znát mnohem více. Knížku jsem sledoval jak se vyvíjela, od diplomové práce přes rukopis až ke konečné podobě, a byla pro mě velikou inspirací. Myslím, že "novicovi" v oblasti práva EU o evropském právu v češtině sdělí mnohem více, než kterákoliv učebnice.
Ale abych nezůstal jen u práva EU. Zhruba stejnou dobu, jako se zajímám o evropské právo, mě zajímá jurisprudence. Tady si i vybavím jasný iniciační okamžik: přednáška profesora Holländera v rámci cyklu přednášek pro doktorandy. Tehdy jsem snad bezprostředně po ní šel do knihovny a vyhledal si jeho "Nástin filozofie práva", který mě velmi zaujal. Díky němu jsem se dostal i ke Zdeňkovi Kühnovi. Pamatuji se, že jsem listoval (také kvůli tomu, abych si našel další čtivo od Holländera - zvyk ještě z doby, kdy jsem sháněl Foglarovky) knihou "Právní principy" a objevil tam příspěvek "jakéhosi" Mgr. Kühna. Tehdy jsem již měl vypěstovaný zdravý reflex: neposuzovat lidi podle jejich titulů (hodí se dodnes, možná spíš ještě více, s přihlédnutím k tomu, jak a komu se u nás tituly dávají), a tak jsem se do něj začetl. Tolik, že jsem si pak koupil Zdeňkovu knihu "Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře" - jedna z prvních věcí, které mi Zdeněk radil, byla abych dával článkům "sexy" tituly. Musím se ho příležitostně zeptat, proč svým knihám dává zásadně nezapamatovatelné názvy... Ledaže by ta jeho poučka neplatila pro knihy). Ta by asi byla mým tipem v oblasti jurisprudence. U ní jsem totiž měl poprvé pocit, že se o velmi složitých věcech dá psát velmi jednoduše.
A co Vy? Jaké jsou Vaše "the best" v oblasti, o kterou se zajímáte? A jakou knihu/článek byste doporučili někomu, kdo by se o tu Vaši vyvolenou oblast zajímal a Vy byste ho na ni chtěli nalákat (myslím, že je dobré ty dvě kategorie odlišovat; to, co považujete za nejlepší nemusí nutně být tím nejpřístupnějším...)? Co ústavní právo? Nebo právo občanské? Nebo máte nějaké jiné oblíbence v oblasti evropského práva a Weilera byste hodili do stoupy? ...
Já jsem nominoval článek J. Weilera "The Transformation of Europe" (bohužel se mi ho nepodařilo najít volně dostupný; vyšel v 100 Yale Law Journal 2403 (1991) anebo pak jako součást Weilerovy kolekce esejů "The Constitution of Europe"). Ten podle mého názoru podstatně změnil nazírání na právo EU: ukázal, že nikdo, kdo chce doopravdy porozumět právu EU, se neobejde bez kontextuální perspektivy, bez toho, aby se na právo díval v jeho politických, ekonomických a sociálních souvislostech. To asi také bylo moje kritérium pro to, abych ho považoval za "nejlepší": originalita a zároveň schopnost změnit způsob přemýšlení o nějakém právním problému - tady celé oblasti práva. Navíc je napsaný nesmírně čtivě.
Ještě před tímto seminářem jsem se ale zamýšlel nad jinou otázkou: jaký článek bych doporučil někomu, kdo by se zajímal o právo EU, ale mnoho o něm nevěděl? Článek, který by mu ukázal, jak nesmírně zajímavé právo EU může být? V angličtině by to asi byl zase ten Weiler. Pamatuji se, že to byla jedna z prvních věcí, které jsem v angličtině o evropském právu přečetl, v létě v roce 2003. Připadá mi, že jsem si díky němu dokázal nasadit optiku, skrz kterou se na právo (a to nejen evropské) dívám dodnes. Jelikož však není volně dostupný, nabídl bych čtenářům více než plnohodnotnou variantu: Miguela Madura a jeho "Europe and the Constitution: What if this is As Good As It Gets?" [pdf]. Myslím, že Maduro dnes v debatě okolo evropské ústavnosti nahradil Weilera a je na špici v tom, že určuje směr debaty mezi evropskými konstitucionalisty, přinejmenším těmi, kteří vyznávají ústavní pluralismus. Můžeme spíše litovat, že je dnes generálním advokátem na Soudním dvoře a o mnoha věcech zřejmě nemůže psát tolik, jak by chtěl.
V češtině - a teď se předem omlouvám, že budu dělat reklamu svému kolegovi z blogu, bych asi každému doporučil přečíst si Michalovo "Porušení povinnosti zahájit řízení o předběžné otázce podle článku 234(3) SES". Ano, zabývá se velmi malým výsekem evropského práva, navíc "jen" procesem. Ale ukazuje podobně jako Weiler, že právo není "souborem platných právních norem", že je k jeho pochopení potřeba znát mnohem více. Knížku jsem sledoval jak se vyvíjela, od diplomové práce přes rukopis až ke konečné podobě, a byla pro mě velikou inspirací. Myslím, že "novicovi" v oblasti práva EU o evropském právu v češtině sdělí mnohem více, než kterákoliv učebnice.
Ale abych nezůstal jen u práva EU. Zhruba stejnou dobu, jako se zajímám o evropské právo, mě zajímá jurisprudence. Tady si i vybavím jasný iniciační okamžik: přednáška profesora Holländera v rámci cyklu přednášek pro doktorandy. Tehdy jsem snad bezprostředně po ní šel do knihovny a vyhledal si jeho "Nástin filozofie práva", který mě velmi zaujal. Díky němu jsem se dostal i ke Zdeňkovi Kühnovi. Pamatuji se, že jsem listoval (také kvůli tomu, abych si našel další čtivo od Holländera - zvyk ještě z doby, kdy jsem sháněl Foglarovky) knihou "Právní principy" a objevil tam příspěvek "jakéhosi" Mgr. Kühna. Tehdy jsem již měl vypěstovaný zdravý reflex: neposuzovat lidi podle jejich titulů (hodí se dodnes, možná spíš ještě více, s přihlédnutím k tomu, jak a komu se u nás tituly dávají), a tak jsem se do něj začetl. Tolik, že jsem si pak koupil Zdeňkovu knihu "Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře" - jedna z prvních věcí, které mi Zdeněk radil, byla abych dával článkům "sexy" tituly. Musím se ho příležitostně zeptat, proč svým knihám dává zásadně nezapamatovatelné názvy... Ledaže by ta jeho poučka neplatila pro knihy). Ta by asi byla mým tipem v oblasti jurisprudence. U ní jsem totiž měl poprvé pocit, že se o velmi složitých věcech dá psát velmi jednoduše.
A co Vy? Jaké jsou Vaše "the best" v oblasti, o kterou se zajímáte? A jakou knihu/článek byste doporučili někomu, kdo by se o tu Vaši vyvolenou oblast zajímal a Vy byste ho na ni chtěli nalákat (myslím, že je dobré ty dvě kategorie odlišovat; to, co považujete za nejlepší nemusí nutně být tím nejpřístupnějším...)? Co ústavní právo? Nebo právo občanské? Nebo máte nějaké jiné oblíbence v oblasti evropského práva a Weilera byste hodili do stoupy? ...
Dekuji za jedinecnou prilezitost zpropagovat clanek Sunstein, C., Richard, T.: Who's on First.
OdpovědětVymazatSunstein: profesor prava v Chicagu; Thaler: profesor ekonomie tamtez. Původně vyšlo v New Republic. Na webu jsem nasel zde:
http://www.powells.com/review/2003_08_28.html
Ten clanek jsem cetl tak pred tremi roky a stale si myslim, ze je skvely. Upozornuji, ze neni uplne "scholar" -- ale zase je kratky.
Je o tom, jak mohou byt trhy neefektivni, i pokud na nich nepanuje informacni asymetrie; jak jsou lide omylni a setrvacni ve svem mysleni; k cemu jsou dobre kvantitativni metody/statistika; proc je obtizne zavest zmenu v organizaci; proc nedava mnoho smyslu interviewovat uchazece o zamestnani; jak vydelat balik penez.
(Ta nejvice sexy polozka se pry ma dat na konec.)
Mene sexy je, ze clanek si nevychutnate uplne, pokud neznate, aspon trochu, softball/baseball.
Ja bych toho take vyuzil a vyzdvihl nejake knizky na soutezni pravo, ktere povazuji za to nejlepsi, co si lze o (nejen) evropskem souteznim pravu precist:
OdpovědětVymazat1. S. Bishop & M. Walker. The Economics of EC Competition Law. 2 edn.
2. M. Motta: Competition Policy.
Oni jsou obe dve ty knizky dost ekonomicke, ostatne jsou psany ekonomy, byt ta prvni je vysledkem spoluprace pravnik-ekonom, ale pro pochopeni konceptu aplikovanych souteznim pravem, cilu soutezniho prava a pouzivane ekonomicko-pravni argumentace je to asi to nejlepsi, co si muze pravnik (nad ramec standardniho mnozstvi ucebnic ci practitioner's guides) precist.
Z oblasti jurisprudence bych doporucil jiz v nekterem z postu Honzou zminovanych 5 a 1/2 mytu o pravnim pozitivismu od Gardnera. Je to zajimave a moc ctive cteni.
Jeste aby to nevypadalo, ze nejsou dobre ceske knizky, tak zde je par kusu, ktere jsou opet dost na spici (maji sice nejake mouchy, ale prinejmensim jejich prakticka vyuzitelnost je dosti vysoka v porovnani s tim, co se nabizi jinde):
OdpovědětVymazat1. Dedic, Cech a kol. Obchodni zakonik. Komentar. Polygon. - co se tyce prava obchodnich spolecnosti (myslim, ze to mi kazdy praktik potvrdi).
2. Ucebnice MPS od Z. Kucery.
3. (opet reklama na spolublogery) Bobek/Komarek/Passer/Gillis: Predbezna otazka v komunitarnim pravu. :o)) anebo co jste vzdy chteli vedet o rizeni o predbezne otazce, ale bali jste se zeptat ;o)
Rada bych take doporucila jednu knihu, kterou asi rada z vas zde zna, ale pro sirsi publikum muze byt neznama. Tyka se lidskych prav: H. J. Steiner a P. Alston, International Human Rights in Context: Law, Politics, Morals, (ruzna vydani), Oxford University Press. Me druhe vydani ma 1497 stran, ale je to styl knihy text a materiály, takze se v ni da brouzdat a preskakovat. Uplne me dostala, az jsem si ji musela vyprosit jako darek:-). Pokud ji clovek bere jako text, ktery ma dat rozhled, tak je podle meho nazoru neprekonatelna.
OdpovědětVymazatNo, je to asi klišé, ale v The Concept of Law od Harta se výborně nacházejí citáty:).
OdpovědětVymazatJinak se mi z posledních článků, co jsem četl, zdál zajímavý DIRECT EFFECT - MYTH, MESS OR MYSTERY? od Davida Edwarda. Zase mě posunul o krůček dál.
By the way, jestli někdo má zájem o ten článek od Weilera, tak ho najde tady:
OdpovědětVymazatWeiler