Může být advokát agentem policie?

A ještě jeden post ze Slovenska: na Slovensku teď doslova "frčí" kauza advokátky Márie Mešencové, která měla být vyškrtnuta ze seznamu advokátů proto, že se stala agentkou policie. Ale popořádku.

Jak jsem našel na stránce blogu Karola Sudora, v květnu 2004 byla paní Mešencová ustanovena obhájkyní Ukrajince S.Z. Ten byl obviněn v medializované kauze podvodů kolem „nafty a minerálních olejů“ spolu s dalšími cca osemdesáti osobami. Následně byla oslovena kolegou advokátem P.P., který zastupoval jiného obviněného v téže kauze a nabídl jejímu klientovi i samotné advokátce úplatek ve výši 100 tisíc Sk pro každého za změnu původní výpovědi. Advokátka Mešencová se zachovala jinak, než asi její kolega očekával, totiž nabídku oznámila policii, a s ohledem na důkazní nouzi poté přijala nabídku policii, aby jako policejní agentka pomohla získat policii důkazy o korupci jejího kolegy.

Tady malé zastavení. Slovenský trestní řád prosazený bývalým ministrem spravedlnosti Danielem Lipšicem nastavil slovenské policii poměrně dalekosáhlé možnosti vyšetřování korupce, a to včetně možnosti poměrně extenzivního využití agenta v této oblasti (podle § 10 odst. 19) "pri odhaľovaní, zisťovaní a usvedčovaní páchateľov korupcie môže byť agentom aj iná osoba ako príslušník Policajného zboru ustanovená prokurátorom na návrh policajta alebo príslušníka Policajného zboru povereného ministrom vnútra Slovenskej republiky."). Srov. také § 117 tr. por.).

Zdůrazňuji, že advokátka nebyla agentkou proti svému klientovi, což by nás pochopitelně zaneslo až někam do 50. let a bylo by karikaturou spravedlnosti.

Poté, co byl uplácející advokát obviněn, požádal Slovenskou advokátní komoru (SAK) o disciplinární stíhaní advokátky - agentky. SAK obviněnému advokátovi vyhověla, a dospěla k závěru, že advokátka neměla právo spolupracovat s policií jako agent, protože to ohrozilo nezávislost advokáta ve vztahu ke klientovi. Protože advokátce hrozilo vyloučení z komory, o věci musel rozhodovat včera až Nejvyšší soud Slovenské republiky, který přijal velmi šalamounské rozhodnutí. Na jedné straně advokát podle NS SR nesmí pracovat jako agent policie, na straně druhé NS SR odmítl vyškrnutí advokátky z komory, a tím její profesní likvidaci. Blíže viz SME (na Slovensku má justice "československou" tradici, tedy rozhodnutí se publikuje až mnoho týdnů poté, co jej soud skutečně vynese, takže rozhodnutí soudu ani jeho tisková zpráva ještě není).

Celá kauza přináší velmi složité otázky. Na jedné straně pokud by advokátka konala jinak, dopadlo by to po způsobu Marka Dalíka / Kořistky či Pavla Ploce / nabídka k Zeleným, tedy tvrzení proti tvrzení (a eventuální stíhání advokátky pro nactiutrhání - Marek Dalík a Kořistka by o tom mohli jistě hovořit zasvěceněji). Na straně druhé lze vskutku uvažovat o ohrožení advokátské nezávislosti, a chápu argumenty předsedy SAK, že advokát je pri výkone svojej práce [povinen] presadzovať práva a záujmy klienta a „riadiť sa jeho pokynmi“. Advokátka bola povinná svojho klienta informovať o tom, že niektoré jej telefonické a osobné rozhovory sú s jej vedomím a súhlasom odpočúvané. Mala sa ho spýtať, či ju pozbaví povinnosti mlčanlivosti. ... Advokátka robila to, čo jej polícia prikázala. Stratila nezávislosť tým, že súhlasila so spoluprácou ako agent. Netvrdím, že porušila povinnosť mlčanlivosti, ale vytvorila hrozbu jej porušenia. Súhlasila s odpočúvaním telefonátov.


PS: Na tuto zprávu jsem nepřišel sám, takže děkuji mé inspiraci, Katce Hybenové z naší fakulty.