16 února 2007

Může být advokát agentem policie?

A ještě jeden post ze Slovenska: na Slovensku teď doslova "frčí" kauza advokátky Márie Mešencové, která měla být vyškrtnuta ze seznamu advokátů proto, že se stala agentkou policie. Ale popořádku.

Jak jsem našel na stránce blogu Karola Sudora, v květnu 2004 byla paní Mešencová ustanovena obhájkyní Ukrajince S.Z. Ten byl obviněn v medializované kauze podvodů kolem „nafty a minerálních olejů“ spolu s dalšími cca osemdesáti osobami. Následně byla oslovena kolegou advokátem P.P., který zastupoval jiného obviněného v téže kauze a nabídl jejímu klientovi i samotné advokátce úplatek ve výši 100 tisíc Sk pro každého za změnu původní výpovědi. Advokátka Mešencová se zachovala jinak, než asi její kolega očekával, totiž nabídku oznámila policii, a s ohledem na důkazní nouzi poté přijala nabídku policii, aby jako policejní agentka pomohla získat policii důkazy o korupci jejího kolegy.

Tady malé zastavení. Slovenský trestní řád prosazený bývalým ministrem spravedlnosti Danielem Lipšicem nastavil slovenské policii poměrně dalekosáhlé možnosti vyšetřování korupce, a to včetně možnosti poměrně extenzivního využití agenta v této oblasti (podle § 10 odst. 19) "pri odhaľovaní, zisťovaní a usvedčovaní páchateľov korupcie môže byť agentom aj iná osoba ako príslušník Policajného zboru ustanovená prokurátorom na návrh policajta alebo príslušníka Policajného zboru povereného ministrom vnútra Slovenskej republiky."). Srov. také § 117 tr. por.).

Zdůrazňuji, že advokátka nebyla agentkou proti svému klientovi, což by nás pochopitelně zaneslo až někam do 50. let a bylo by karikaturou spravedlnosti.

Poté, co byl uplácející advokát obviněn, požádal Slovenskou advokátní komoru (SAK) o disciplinární stíhaní advokátky - agentky. SAK obviněnému advokátovi vyhověla, a dospěla k závěru, že advokátka neměla právo spolupracovat s policií jako agent, protože to ohrozilo nezávislost advokáta ve vztahu ke klientovi. Protože advokátce hrozilo vyloučení z komory, o věci musel rozhodovat včera až Nejvyšší soud Slovenské republiky, který přijal velmi šalamounské rozhodnutí. Na jedné straně advokát podle NS SR nesmí pracovat jako agent policie, na straně druhé NS SR odmítl vyškrnutí advokátky z komory, a tím její profesní likvidaci. Blíže viz SME (na Slovensku má justice "československou" tradici, tedy rozhodnutí se publikuje až mnoho týdnů poté, co jej soud skutečně vynese, takže rozhodnutí soudu ani jeho tisková zpráva ještě není).

Celá kauza přináší velmi složité otázky. Na jedné straně pokud by advokátka konala jinak, dopadlo by to po způsobu Marka Dalíka / Kořistky či Pavla Ploce / nabídka k Zeleným, tedy tvrzení proti tvrzení (a eventuální stíhání advokátky pro nactiutrhání - Marek Dalík a Kořistka by o tom mohli jistě hovořit zasvěceněji). Na straně druhé lze vskutku uvažovat o ohrožení advokátské nezávislosti, a chápu argumenty předsedy SAK, že advokát je pri výkone svojej práce [povinen] presadzovať práva a záujmy klienta a „riadiť sa jeho pokynmi“. Advokátka bola povinná svojho klienta informovať o tom, že niektoré jej telefonické a osobné rozhovory sú s jej vedomím a súhlasom odpočúvané. Mala sa ho spýtať, či ju pozbaví povinnosti mlčanlivosti. ... Advokátka robila to, čo jej polícia prikázala. Stratila nezávislosť tým, že súhlasila so spoluprácou ako agent. Netvrdím, že porušila povinnosť mlčanlivosti, ale vytvorila hrozbu jej porušenia. Súhlasila s odpočúvaním telefonátov.


PS: Na tuto zprávu jsem nepřišel sám, takže děkuji mé inspiraci, Katce Hybenové z naší fakulty.

10 komentářů:

  1. Anonymní16/2/07 23:56

    Tak skusim taku malu reklamu: http://jost.blog.sme.sk/c/82203/Advokat-nemoze-byt-agentom-moze-byt-agent-advokatom.html
    .
    Ide samozrejme o vyjadrenie hodnotoveho postoja, v blogovom formate. Tak ci onak, ak by sa niekomu chcelo to citat, uvital by som nejaky komentar. Snad sa na mna nikto nenahneva:), ked prezradim, ze popud od kejt hybenovej vysiel prave na zaklade nepohodnutia sa v diskusii, zakladny problem, moze alebo nemoze byt advokat agentom.
    .
    jakub jost

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní17/2/07 00:00

    ospravedlnujem sa, link este raz: http://jost.blog.sme.sk/c/82203/
    Advokat-nemoze-byt-agentom-
    moze-byt-agent-advokatom.html

    OdpovědětVymazat
  3. Čím více o tom přemýšlím, tím více si myslím, že advokát v souvislosti se svou praxí být agentem nemůže. Není mi jasné, jak tady oddělí zájmy svého klienta od zájmů advokáta jeho spoluobviněného (který tady byť kriminálně právě prosazoval zájmy svého klienta), navíc došlo tam ke kvalifikovanému souhlasu klienta s něčím takovým? Takže se lišíme v tom,jak daleko dané privilegium (o kterém ve svém blogu hezky hovoříte) dosahuje. Já bych byl v daném případě asi pro extenzivnější výklad.

    Já jsem spíše proto, že advokát může být agentem, ale v něčem jiném než ve své advokátní praxi. Například za advokátem, který je zároveň politik, přijde někdo s nabídkou úplatku za něco související s jeho veřejnou funkcí. Pak nevidím problém, aby se ten advokát stal agentem, a vybaven odposloucháváním pomohl uplácejícího usvědčit. I tady sice bude nutno sladit jeho činnost jako agenta se zájmy jeho klientů, ale nejeví se mi to jako natolik problematické jako případ, k němuž došlo.

    Nicméně rozhodnutí soudu se mi líbí, protože jde samozřejmě o lidský aspekt věci, a byl by velmi špatný signál, pokud by měla daná advokátka za pomoc při dopadení korupčníka takto potrestána.

    Nicméně jsem otevřen diskusi, zatím úplně definitivní názor na tu věc nemám.

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní17/2/07 19:08

    Tak skusim teda trosku rozsirit svoj pohlad. Ono, blog predsa len stale nie je vedeckym webom (aspon nie ten moj).

    Ano, v tom suhlasime obaja, ze advokat moze byt agentom v cinnosti, pri ktorej neohrozi svojho klienta. Argumentacia Stefana Detvaia, predsedu SAK, je postavena na fakte, ze zakon explicitne stanovuje, ze advokat sa riadi prikazmi policajta. Zaroven je vsak potrebne dodat, ze slovenska legislativa neumoznuje pouzit dokazy ziskane (napriklad) odpocuvanim advokata (napriklad, v pripade, ze je on sam podozrivy z trestneho cinu a nahodou zachytia aj rozhovor s klientom, take pouzitie by teda bolo porusenim zakona. Zakladny problem teda spociva v moznom zneuziti takychto informacii, kedze pravo nepovoluje ich legalne pouzitie. Ak vsak hovorime o zneuziti, tak musime brat do uvahy presne to, co ste Vy spomenuli, t. j. trebars situaciu, ked advokat, vo funkcii poslanca, moze svojim posobenim ako agent TAKTIEZ umoznit zneuzitie informacii o jeho klientoch. A tu sa nazorovo rozchadzame, ja, Vy a Stefan Detvai. Vy tvrdite, ze v takom pripade by sa to dalo nejak ustrazit, preto by ste taketo riesenie skor podporili. Ja tvrdim, ze sa to da/neda ustrazit rovnako (riziko zneuzitia je rovnake) a napriek tomu to ma zmysel, a Stefan Detvai tvrdi, ze ak sa advokat MUSI riadit prikazmi policie, automaticky vystavuje do nebezpecia klienta a teda nemoze byt agentom vobec. Podla mna je to hra na nahodu, ak totiz advokat ma odpocuvany telefon, nikdy nevie, kto a s akou informaciou mu zavola, presne tak ako v pripade, ze ma odpocuvany telefon, ked sa to jeho pripadu dotyka.

    Najsilnejsim "pre" ustanovenie je pre mna najma spoluposobenie korupcie ako problemu, a podpory verejnosti jeho riesenia. Osobne nepoznam nepravnika, ktory by v tomto spore stal na strane SAK. Ak teda hovorime o dovere, zda sa, ze prave taketo pravidlo, takyto system, vzbudzuje v ludoch nedoveru (niekedy otvorene pohrdanie), ktore sa rozsiruje na celu advokaciu a dokonca aj justiciu (nemam nejake hard data, ale som o tom presvedceny, trebars z diskusii). Ludia, ktori su subjektom nejakeho sporu, maju prirodzeny motiv najat si pravnika, ktory podla mna viac prehlusuje nedovera k justicii (plodiaca mnohokrat inu chybnu legislativu) ako individualne pripady zneuzitia informacii.

    Nedavno bol na Slovensku iny pripad, mozno sa o nom zvest doniesla az do Ciech. Jeden z najznamejsich pravnikov, Ernest V., bol podozrivy z trestneho cinu, spolu so svojim klientom, a na tom zaklade mu bol odobraty server so sukromnymi informaciami o jeho klientoch. Analogicky k pripadu s agentkou, slovenske pravo povoluje odobrat informacie, ktore mozu byt pouzite ako dokaz, ale zakazuje odobrat informacie, ktore s pripadom nejako nesuvisia (ci dokonca narusia vztah advokat-klient) a tym padom pocita aj s rizikom, ze k zneuzitiu dojde. A je to z toho dovodu, ze si viac ceni moznosti, ktore prinasa odhalovanie protizakonneho konania, ako absolutnu istotu, ze nedojde k neopravnenej manipulacii s datami.

    Napokon, pravo samotne, pokial nema spravodlivy obsah, je len nastrojom zneuzitia, a na tuto temu nepoznam nic mudrejsie ako Radbruchova formula, ktora vsak v casoch neslobody a zneuzivania zostava len papierovou pouckou vagneho obsahu (oproti ostro konkretnemu "lex" scripta. Ergo, myslim, ze agent so sebou prinasa vitanu iniciativu ako sa zbavit pocitu nadvlady pravnikov (sudcokracia, advokatska mafia, to su vyrazy, ktore koluju medzi ludmi)nad tym, co ludia povazuju za dobre, a myslim, ze prave toto je rozhodujuci argument, preco by podla mna take ustanovenie sice zrejme prinieslo individualne pripady zneuzitia, ale tiez celospolocensky vitanu zmenu klimy v prave.

    Samozrejme, su aj menej invazivne cesty, napriklad dobrovolna premena podplatitelnych sudcov v sudcov pravnych a spravnych...ake tomu vsak davame sance? Sami ste napisali o tom, aka moda je momentalne na Slovensku (Lex Scripta Tradicional Band-skvele, skvele:)).

    Ospravedlnujem sa za takyto rozsiahly prispevok, ale nie som este dost skuseny a vzdelany, aby som podstatu vystihol v kratsom zneni (a aj tak neviem, ci sa mi to podarilo).

    Ak by bola nudza o nejake data, aspon aka taka podpora, tak CPI podla Transparency sme na 49. mieste, tesne za Ceskom, Mauritiom, Botswanou (!) ci Bhutanom...viem, nic exaktne, ale predsa len orientacne pomoze, navyse mam pocit, ze moze prijst obdobie, ked snad po prvykrat po dlhom case klesneme...ale uvidime.

    Dakujem za reakciu a vsetko dobre.

    jakub jost

    P.S. Suhlas klienta s posobenim advokata ako agenta by mohol byt prvym krokom. Samozrejme, zmensuje to ucinnost institutu agenta, ale kompromis by som v tom videl.

    OdpovědětVymazat
  5. Ten případ prošel českým tiskem již asi před rokem, vzpomínám si, že se k tomu vyjadřoval v komentáři JUDr. Čermák a především se rozčiloval JUDr. Sokol.
    Argumenty zde předložené chápu, na druhou stranu mi není jasné, jak by se měl v takovém případě tedy advokát zachovat, přeci nebude krýt "kolegu", který používá kriminální praktiky...
    Řešením by mohlo být, že advokát, aby nepoškodil zájmy klienta, začne pro styk s klienty používat jiný telefon než ten, jehož číslo předal kolegovi ...
    Tam kde je korupce rozšířena nad přijatelnou mez je, alespoň dle mého názoru, třeba používat při boji proti ní i nestandartních prostředků. Zní to hrozně, ale opravdu se ptám co dělat? Mají být advokáti v takových případech nedotknutelní (viz. ona důkazní nouze?)?

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní18/2/07 00:37

    Ad Jan Mates : Velmi jednoducho a presne vystihnute. Momentalne je skratka, podla mna, vacsou hrozbou rozsiahla korupcia v sudnictve, ktora niekedy nabera az formu podobnych excesov. Ludia, ktori vidia, ze pravo nepostihuje vsetkych rovnako nemaju dovod verit, ze nieco take ako pravo maju dodrziavat. Privilegium advokat-klient posobi az ked je pravo respektovane (a definovat kedy je pravo respektovane...to si naozaj netrufam presne).

    OdpovědětVymazat
  7. Argumenty Jakuba pro mne zneji dost presvedcive. Je mi jasne, ze zajmy klientu jsou ohrozeny at tehdy, pokud advokat je agentem v kauze primo souvisejici s jeho klientem (coz byl pripad teto kauzy), tak kauzy s klientem vubec nesouvisejici (muj pripad uplaceneho politika - advokata). Co jsem chtel svym prikladem ukazat, bylo, ze v prvem pripade je zde vyssi intenzita ohrozeni zajmu individualniho klienta, jehoz se to tyka. Navic se pak budou obtizne jednotlive zajmy oddelovat. A tady muze byt obtizne se z toho nejak vymanevrovat ven.

    Ale to, co Jakub uvadi i na svem blogu, je take presvedcive (advokat osloveny trebas soudcem, ze za uplatek mu zprosti klienta: tady je zajem na dopadeni korumpovani chtiveho soudce versus ochrana privilegia advokat - klient - toto balancovani muze vest k zaveru, ze by advokat agentem byt mohl).

    Mimochodem - muze se stat agentem farar? Podle mne ano, ale aspon pri zpovedi by mel mit asi vypnute eventualni odposlouchavaci zarizeni.

    PS: Svoje kriticke nazory vuci soucasne slovenske situaci jsem urcite nemyslel z nejake ceske povysenosti, navic jsem z poloviny Slovak, takze mam k podobne povysenosti dost daleko. Radu opatreni v trestni oblasti, kterou podnikla minula vlada a ministr Lipsic, vcetne trestneho poriadku, vysoce uznavam, a jsou mnohem lepsi nez situace v CR (viz permanentni a stupidni tuzemska, tedy ceska, diskuse o korunnim svedkovi). Narozdil od Michala Bobka ale cesky Ustavni soud hodnotim jednoznacne mnohem lepe nez slovensky, ale o tom Rado Prochazka v CEU Press publikoval celou knizku (mimochodem nejlepsi, co jsem na tema stredoevropske ustavni justice cetl), takze nebudu nosit drivi do lesa a vice to tu rozvadet.

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní18/2/07 15:29

    Ad Zdenek Kuhn: Dakujem za nazor, vazim si ho. Zaujala ma myslienka, ci sa moze stat agentom farar a suhlasim s Vami. Aj ked si myslim, ze vzhladom na to, ze ide o povinnost moralnu (zo strany farara), nemuselo by byt v zakone priamo uvedena povinnost farara neporusit spovedne tajomstvo, nakolko takato povinnost pre neho vyplyva uz z cirkevneho normativneho poriadku a v neposlednom rade tiez z jeho vlastneho moralneho presvedcenia, a ani dnes, pokial viem (ale tu sa mozno kriticky mylim, nepoznam tuto legislativu), stat nedeklaruje zarucenie a vynucovanie spovedneho tajomstva. Ide tam o sukromnopravny vztah.

    P.S. Ja myslim, ze nie je dovod sa tu v niecom specifikovat, povedali ste to velmi presne a vystizne...Alexandra Broestla bude na sude rozhodne velka skoda, a vyrok Lex Scripta Tradicional Band je uz len vtipnou ceresnickou na celej "nuda, nuda, sed, sed" situacii. V tazkych chvilach je asi lepsie siahnut k humoru:).

    OdpovědětVymazat
  9. No myslím, že to není jen morální povinnost - troufám si tipnout (aniž to ted dohledávám), že ochrana zpovědního tajemství je v obou státech právně zakotvena.

    OdpovědětVymazat
  10. on stat to spovedne tajomstvo pokial viem skor toleruje... v CZ najvyraznejsie asi v §168/3 trestniho zakona (knaz a pod. nema v pripade spovedneho tajomstva a pod. oznamovaciu povinnost).

    Inak len tak na okraj a k veci: asi sa viac priklanam k Jakubovi, kazdopadne na tomto pripade bola zarazajuca (az hrozostrasna) skor ina vec: ze komora tu advokatku hned nepodmienecne vylucila (a to uplne ignorujem, ze SAK sama nedodrzala ani zakladne procesne pravidla disciplinarneho konania, ako napriklad oznamenie jeho zacatia...). Ako sami vidime, cela vec je pomerne sporna a vyzaduje si podrobne skumanie a premyslenie. rozhodne nejde o ziadne zjavne a flagrantne porusenie povinnosti advokata, k comu to SAK trestom pripodobnila. A prave postoj SAK ma na tom pripade desi uplne najviac.

    OdpovědětVymazat