... otřepané téma, že? Takový pocit jsem měl, když jsem začal psát svůj článek "In the Court We Trust - But Should We?" Dokonce jsem do úvodu napsal, že se jedná o téma, jehož zpracování vyžaduje zvláštní ospravedlnění - jako svého času psala Carol Harlow o principu odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením práva ES. Pak mi ale Zdeněk Kühn poradil (v prvním kole připomínek, které jsem tento týden zapracovával), že není úplně dobrý nápad začínat článek omluvou za to, že byl vůbec napsán, že... No, možná je to diskusní téma pro kurs právnického psaní, který se rozběhl díky studentům Common Law Society na PF UK. Každopádně doufám, že ten článek vidí problémy a možná řešení současného soudního systému někde jinde, než většina předchozích příspěvků na tohle téma (ne, někdy nejsem skromný...). V pracovní skupině Rady "Soud" ale aktuálně probíhají jednání o dalších změnách v soudním systému, vyvolané Sdělením Komise [pdf], kde prosazuje rozšíření pravomocí Soudního dvora v Hlavě IV SES (zhruba řečeno, jedná se o azylové a imigrační věci a soudní spolupráci v civilních věcech). A tak se otevírají otázky, probrané snad již tisíckrát v mnoha různých příspěvcích přednesených za posledních několik let. (To mě také přimělo k tomu, abych napsal svoji vlastní kapku do moře).
Až teprve včera jsem ale objevil sborník z konference "The Future of the European Judicial System in a Comparative Perspective" pořádané European Constitutional Law Network na Humboldtově univerzitě v Berlíně loni na podzim. Jsou v něm přípěvky několika soudců Soudního dvora a Soudu prvního stupně (Skouris, Lenaerts, Vesterdorf, Azizi), stejně jako i zajímavé články některých předních akademiků zabývajících se právem EU a obecně také konstitucionalistikou (zajímavá -jako ostatně často-je úvaha J. Weilera nad tím, co je v judikatuře Soudnéího dvora pro EU skutečně podstatné a kde tkví problémy Soudu).
Žádné komentáře:
Okomentovat