tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post9173579602212828838..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Robert Zbíral: Jsou odborné články právníků ovlivněny jejich politickým přesvědčením?Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger10125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-71374078787436804012014-08-22T10:16:37.714+02:002014-08-22T10:16:37.714+02:00Dovolím si parafrázovat R. P. Feynmana: někdo říká...Dovolím si parafrázovat R. P. Feynmana: někdo říká, že 300 inženýrů z leteckých závodů doporučuje to a to. No jo, ale 300 inženýrů je velké číslo. Je tam hodně dobrých inženýrů, ale také hodně špatných inženýrů. Nebylo by lepší zeptat se 30 nejlepších inženýrů?<br />Jinak řečeno: pokud nějak rozhoduje 80% okresních soudců, mám jistotu, že těch 80% nejsou soudci průměrní a podprůměrní, zatímco těch 20% nadprůměrných rozhoduje jinak? Nemluvě o tom, že většina z 20% nejlepších souců asi nebude na okresech? Není opravdu důležitější, jak rozhoduje Nejvyšší soud, kde by měli být ti nejlepší (v případě NSS to myslím platí, u NS a ÚS je myslím hodně právníků poněkud rezervovanějších) ?<br />K Vaší tezí bych si dovolil drobnou úpravu: v ideálním světě se převážná většina rozhodnutí okresních soudů stane pravomocnými. Lidé jsou ale jen lidé, takže prostě není možné, aby všechna rozhodnutí okresního soudu byla správná. Tohle se mnohokrát testovalo v bankovnictví v rámci schvalování úvěrů a lidé prostě chyby vždy čas od času udělají (třeba jsou v ranném stadiu nemoci, třeba i jen banální chřipky, která ale jejich schopnost soustředění ovlivní, a nepoznají to, nebo to poznají a právě proto chtějí ještě tenhle jeden případ rychle dodělat, jejich dítě má problémy ve škole, do účastníka řízení si promítnou v dobrém/zlém někoho koho znají atd.). Pro případy, které se pravidelně opakují v dostatečně velkém počtu, je vždy lepší počítačový program než člověk (tohle se zjistilo třeba i na probačních rozhodnutích v USA: algoritmus na bázi logistické regrese byl schopen recidivu předvídat lépe než probační úředník). Takže stav, kdy se 100% stran spokojí s rozhodnutím okresu, není zdravý. Stejně jako není zdravý stav, kdy je 100% osob, které státní zástupce obžaloval, odsouzeno.<br /><br />Osobně si nemyslím, že lze všechno řešit legislativou: naše společnost už je příliš komplikovaná, abychom mohli psát zákoníky kazuisticky ve stylu "kdo vyrazí zub, ..... , kdo vypíchne oko, ....". A třeba právě problematika nepřiměřených smluvních podmínek, o které u těch rozhodčích doložek jde, je typický příklad, který se kazuistické úpravě vzpírá. Protože kazuistickou úpravou vytvoříte velmi přesný návod pro obcházení zákona, které pak musí řešit judikatura. Nebo mne aspoň nenapadá, jak to vyřešit, pokud se nechcete stále kazuističtějšími novelami uvést do stavu totálního legislativního zmatku.Jan Slaninanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-46092079599410982172014-08-22T08:00:22.994+02:002014-08-22T08:00:22.994+02:00Dovolání samozřejmě přípůstné může být vždy, je al...Dovolání samozřejmě přípůstné může být vždy, je ale na NS, aby se střetl s realitou na nižších stupních. Nevím, proč by to mělo vést k zabetonování, vždyť i soudy nižších stupňů mohou změnit svou praxi, pokud náležitě zdůvodní své počínání. <br />Váš přístup v sobě inherentně skrývá nebezpečí české situace, kdy se vyplatí zkoušet odvolání/dovolání/stížnost donekonečna, protože "výše" to může dopadnout zcela jinak. Jak se hezky říká, ideální soudní systém je ten, kde se všichni spokojí s rozhodnutím okresu. To ale uznávám je v ČR při současném stavu science-fiction. <br />Příklad s rozhodčím řízením je pěkný, pokud však dojde k podobné nerovnováze, máme zde přece legislativu, která ji může adresovat. To by snad neměla být práce soudů, a to ani NS.Robert Zbíralnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-35511134511384395212014-08-22T07:51:16.772+02:002014-08-22T07:51:16.772+02:00Ověřitelnost/vyvratitelnost/falsifikovatelnost- mů...Ověřitelnost/vyvratitelnost/falsifikovatelnost- můžeme zde půlit vlasy, ale pro obyčejné smrtelníky je to vyjádření té samé záležitosti, stačí se podívat do českých knížek o metodologii.Robert Zbíralnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-26714956160559202362014-08-21T15:56:01.781+02:002014-08-21T15:56:01.781+02:00v tom případě fasifikujte nejprve Popperovu hypoté...v tom případě fasifikujte nejprve Popperovu hypotézu. Není nijal Popperem zargumentováno, že by vědecká hypotéza taková měl být, naopak poaždavek je vždy na ověřitelnost hypotézy.Michal Hanouseknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-11115236004608162932014-08-21T15:04:42.154+02:002014-08-21T15:04:42.154+02:00Kdybychom tímto způsobem využívali rozhodování niž...Kdybychom tímto způsobem využívali rozhodování nižších soudů, tak bychom výrazně omezili potřebu Nejvyššího soudu :-)<br />Mohli bychom stanovit, že dovolání je přípustné pouze tam, kde je buď příliš málo rozhodnutí nižších soudů, nebo tam, kde jsou jejich názory výrazně rozdělené :-)<br />Ale upřímně, nevím, jestli je tohle dobrý nápad. Bohužel by to vedlo k totálnímu zabetonování výkladu práva. Což je problém v kontextu měnící se ekonomické reality. Vezměte si třeba rozhodčí řízení ve spotřebitelských věcech. Na začátku přišlo jako legitimní férová snaha dosáhnout pro sebe i protistranu rychlé neformální rozhodnutí sporu v prostředí neúnosné pomalosti státní justice, ale na konci z něj byla v podání některých "nestátního rozhodčích soudů" parodie na spravedlnost.Jan Slaninanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85219916970504595742014-08-21T12:39:23.489+02:002014-08-21T12:39:23.489+02:00U užitečnosti statistické analýzy se asi neshodnem...U užitečnosti statistické analýzy se asi neshodneme: přece právě když existuje desetitisíce rozhodnutí, "že A", tak je to silný argument pro to, aby rozhodnutí NS "že B" bylo bráno jako přinejmenším podezřelé. To samozřejmě za předpokladu, že není statisíce rozhodnutí nižších soudů "že B". V legislativním procesu díky zavádění RIA snahy jsou, spíše jde o to, aby někdo kontrolovat kvalitu hodnocení dopadů a pak to někdo používal (potažmo předělával) i v pozdějších fázích a nejen u vládních návrhů.<br /><br />Neříkal jsem, že postup je metodologicky nesprávný, jen mi přišlo úsměvné, když nejdříve vytvoříte supersystém pro náhodný výběr a pak u jedné skupiny mávnete rukou a řeknete "beru všechny". Pokud mám někde vzorek, budu pracovat se statistickou chybou, pokud celou populaci, tak nikoliv. <br /><br />Ohledně rozdělení mohou hrát všechny faktory roli, máte pravdu, že nejlepší fakulty jsou ve většinově demokratických státech/městech, o to méně dává smysl limitování na top-ten. Na druhou stranu na horších fakultách méně platí, takže třeba by nastala mezera u proměnné dárci.Robert Zbíralnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-56263308371181764112014-08-21T12:25:59.335+02:002014-08-21T12:25:59.335+02:00Jak nám už před dekádami sdělil Karl Popper, hypot...Jak nám už před dekádami sdělil Karl Popper, hypotéza by měla být falzifikovaltená...Robert Zbíralnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-56914003333358310752014-08-21T09:23:29.152+02:002014-08-21T09:23:29.152+02:00Moje studia na PF UK 1994-1999: politolige (Pithar...Moje studia na PF UK 1994-1999: politolige (Pithart - KSC, UnieSv, KDU atp.), ústavko (Rychetský- KSC, CSSD, Pavlíček- KSC, CSSD, teorka - Boguszak - KSC, Gerloch - KSC) a tak bych mohl porkačovat dál před trest, občan až po junk typu životka, socka a důchodu, kde už byla 2nd class typu ex úředníků, kde nešlo zjistit, co dělali před rokem 1989 a co dělají dnes.<br /><br />Opravdu jsem si o apolitičnosti vyučujících iluze nedělal, na druhou stranu tehdy nikdo právo za vědu v pravém slova smyslu slova nepovažoval. A nakonec i jako řemeslo se to učilo mizerně a když už člověk narazil na někoho z praxe, tak se mu po úvodním nadšení do té praxe tam moc nechtělo. <br /><br /><br /><br />Na druhou stranu dnes na webu orální historie z AV najdete vzpomínky Miloslava Štěpána, Milouše Jakeše, kteří tu dobu berou jinak, že vlastně o pilitiku nešlo, protože se KSC musela starat o kažodenní chod státu, řídit podniky atp., takže členství ve straně znamenalo víc to, že jsi angažovaný roztleskávač než že by člověk byl komunistou. <br /><br /><br /><br />Na webu je i cca2,5 hod video Jocha, Putny, anarchisty Slačálka a Alice Červinkové z Gender studies a hádka o tom, zda humanitní věda je objektivní a zda není vždy aktivistická a zda je dobře, že zde existují tabu politické korektnosti.J. Brožnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-66895638083810763732014-08-20T19:31:34.041+02:002014-08-20T19:31:34.041+02:00Tak především je třeba si uvědomit, že právo je di...Tak především je třeba si uvědomit, že právo je disciplína nanejvýš specifická. Pokud fyzikální chemik napíše do článku o tom, že se atomy uhlíku v molekule C60 chovají tak a tak nebo biolog napíše do monografie jak se podle ní chovají laboratorní potkani po aplikaci určitého peptidu, nemá to na reálné chování atomů uhlíku či laboratorních potkanů vůbec žádný vliv. A rozhodně to není dáno jen tím, že potkani ani atomy neumí číst. <br /><br />Naopak pokud právník napíše do článku určitý výklad právního předpisu, stává se to pramenem práva. Sice v hierarchii pramenů práva pramenem velmi nízko postaveným, ale přesto pramenem A když se potom citace tohoto článku najde v rozhodnutí správního orgánu či soudu, už nikdy nikdo nezjistí, jestli si příslušný orgán přečetl literaturu a inspiroval se názorem autora článku, nebo zda si účelově vyhledal článek, který konvenoval jeho právnímu názoru, protože žádný lepší argument neměl po ruce. Tohle samozřejmě vytváří velkou motivaci psát ve smyslu vlastního ideologického názoru. <br /><br />Toto a hierarchické fungování práva obecně znehodnocuje přínos jakéholi statistické analýzy pro právní vědu: nepochybně by se našly desítky tisíc rozsudků, ve kterých soudy nižších instancí přiznaly proti spotřebiteli úrok z prodlení přesahující zákonnou sazbu - a pak přesto přišel rozsudek NS, který zákonnou sazbu označil za kogentní. Na druhou stranu by samozřejmě měla být mnohem více využívána v rámci legislativního procesu k vyhodnocování socio-ekonomické situace, která má být právním předpisem měněna.<br /><br />A konečně poznámka k té metodice: nemyslím si, že postup, ve kterém porovnávám náhodně zvolený (doufejme reprezentativní) vzorek demokratických profesorů oproti všem republikánských profesorů, je metodologicky nesprávný. Aby byl vzorek reprezentativní, musí mít určitou velikost a z příliš malé populace prostě reprezentativní vzorek neuděláte. Takže, pokud nebyla kapacita vyhodnotit všechny profesory, je rozhodně lepší udělat reprezentativní sample z větší skupiny a celou menší skupinu, než udělat samply z obou a riskovat, že na menší skupině nebude reprezentativní.<br />Mnohem spíš bych se zajímal o otázku, proč je velikost vzorků tak odlišná. Tedy proč jim vychází, že je o tolik méně republikánských profesorů než demokratických profesorů. Není to třeba důsledek selekce na úrovni univerzit (za nejlepší se tradičně považují univerzity v Nové Anglii, která je spíše demokratická)? Nebo republikánští profesoři nedávají peníze z vlastní kapsy, ale díky old-boys-networks sedí ve správních radách republikány sponzorujících společností?Jan Slaninanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68333950005804031342014-08-20T19:21:15.693+02:002014-08-20T19:21:15.693+02:00Pro začátek bych začal výzkumem, zda je rozhodován...Pro začátek bych začal výzkumem, zda je rozhodování tuzemských politiků ovlivňováno jejich politickým přesvědčením.Tomáš Sobeknoreply@blogger.com