tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post8182077988506184341..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Plné moci zahraničních společníků, aneb § 441 odst. 2 NOZ a § 44 NZMPSZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger52125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-39015980381428305632014-02-03T23:21:06.968+01:002014-02-03T23:21:06.968+01:00Domníval jsem se, že zmíněným výkladovým stanovisk...Domníval jsem se, že zmíněným výkladovým stanoviskem expertní skupiny Ministerstva spravedlnosti bude problém vyřešen. Ovšem v praxi se opakovaně setkávám s odmítavým postojem notářů. S výkladovým stanoviskem nesouhlasí, trvají při zastoupení jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady na plné moci ve formě notářského zápisu. Jaké jsou Vaše zkušenosti? Nevíte, zda se k věci vyjádřila či hodlá vyjádřit notářská komora? Děkuji.<br /><br />Václav VlkAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38047234338635406152014-01-28T13:59:58.045+01:002014-01-28T13:59:58.045+01:00Hlasování per rollam je u jednočlené společnosti z...Hlasování per rollam je u jednočlené společnosti z podstaty nesmysl. Zde nehlasuje 100% společník na VH ale v její působnosti.<br /><br />Navíc jste nepochopil, že u VH podle vyjádření Kanclu, stačí jen běžná plná moc, tj. v případě plné moci pro per rollam hlasování tedy nejde o žádnou úlevu, je to úplně stejné jako kdyby byla VH. Zatímco pokud byste připustil u 1členné společnosti per rollam, tak byste notářský zápis obešel. <br /><br /><br />Karel Machačka Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77576161796973599532014-01-27T17:45:23.054+01:002014-01-27T17:45:23.054+01:00Nemůže být řešením v případě s.r.o. rozhodování pe...Nemůže být řešením v případě s.r.o. rozhodování per rollam? <br /><br />Tedy zejména pak § 175 odst. 3, které klade pouze podmínku úředně ověřeného podpisu na vyjádření, a to pouze za situace, kdy je jinak nezbytný notářský zápis. <br /><br />Limitaci omezující rozhodování per rollam pouze na některé případy jsem v ZOK nenašel. <br /><br />V takovém případě by tedy nebyl nutný notářský zápis nikdy, ani pro samotné rozhodnutí. <br /><br />Otázkou je, jak by v takovém případě reagoval OR. <br /><br />Umožňuje-li tedy rozhodování per rollam "obejít" povinnost notářského zápisu rozhodováním mimo VH, pak nutně lze tuto možnost připustit i v případě jediného společníka (viz § 12 ZOK).<br /><br />Pokud je výše uvedené pravdivé (což si zatím myslím), pak je řešením pro zahraniční společníky v případech, kdy se jim nechce přiletět, rozhodnout per rollam.<br /><br />Karel Machačka Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/04098241789550037798noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-48940074023151369902014-01-21T15:11:18.235+01:002014-01-21T15:11:18.235+01:00Jen jsem u vyjádření KANCLu nepochopil, zda u jedn...Jen jsem u vyjádření KANCLu nepochopil, zda u jednočlenného SRO s jedním např, UK společníkem, je nutné mít ten podpis ověřený na plný moco nebo ne :-) Vy ano ?<br /><br />Jiří Klusák<br /><br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-27566225627396803342014-01-17T09:44:28.067+01:002014-01-17T09:44:28.067+01:00Ad Š. Klein 1:
Nejsem si jist, zda správně rozumí...Ad Š. Klein 1:<br /><br />Nejsem si jist, zda správně rozumím Vašemu komentáři. Pomohu si zahraniční zkušeností, která může být přínosnou v kontextu celé zde vedené diskuse:<br /><br />V Bulharsku je pro převod obchodního podílu nutná smlouva "autentifikovaná" notářem (forma NZ) a stejnou formu musí mít i plná moc.<br /><br />Běžně byly a jsou řadou notářů akceptovány plné moci podepsané před bulharskými konzuláty. Jiní notáři a někteří konzulové takové PM odmítají s argumentací, že konzul může ověřit plnou moc nikoli ji "autentifikovat", tj. osvědčit soulad jejího obsahu s bg právem, mimo jiné osvědčit i způsobilost podepisujícího takovou plnou moc za daný subjekt udělit.<br /><br />Zjistit, zda cizí právo vyžaduje pro danou transakci zvláštní formu PM je, či může být, v celku snadné, doložit to bg notáři však rozhodně není rychlé a často ani snadné. V případě států, kde se zvláštní forma PM vyžaduje, navíc s cizím notářem řešíte, zda je oprávněn vystavit v dané formě PM pro transakci v cizím státě.<br /><br />Z banálního obchodu, kterým chce jihokorejská společnost převést svůj 40% podíl v nedobře fungující bulharské společnosti za jeho nominální hodnotu (končíme, stačilo, vezměte si to zadarmo a na shledanou) na německou společnost, která již drží 50%, se díky požadavkům na formu dané smlouvy(a částečné nejistotě, zda třetí společník nebude mít zájem převod v budoucnu zpochybňovat) může stát právně zajímavá mezinárodní transakce, jejíž náklady mohou "těšit" snad jen některé právníky.<br /><br />Ad Š. Klein 2:<br /><br />Máte-li odkaz na nějakou studii, rád si ji přečtu. <br /><br />Osobně považuji za zásadní spíš efektivní soudnictví, tj. možnost domoci se rychle svého práva a odpovědnosti zloděje, než požadavek na NZ, povinnost předchozí publikace atp.<br /><br />V právu obchodních společností považuji, stejně jako řada dalších komentátorů výše, požadovat obecně a obligatorně pro určitá jednání NZ za přežitek stěžující podnikání (pokud si to v korporativních dokumentech sjednám, budiž, požaduje-li to burza pro určitá rozhodnutí jako podmínku přijetí CP k obchodování, budiž atp.)<br /><br />Požadovat NZ pro založení společnosti? Proč?<br /><br />U nemovitostí, které zmiňujete, nemám zcela pevný názor, ale o tom komentovaný post není. <br /><br />M. Vacek<br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-33165619674656001032014-01-17T00:55:16.046+01:002014-01-17T00:55:16.046+01:00V mém příspěvku 16.01.14 16:15 vypadlo to nejdůlež...V mém <a href="http://jinepravo.blogspot.com/2014/01/plne-moci-zahranicnich-spolecniku-aneb.html?showComment=1389876567336#c4512143091199129827" rel="nofollow">příspěvku</a> 16.01.14 16:15 vypadlo to nejdůležitější: otazník <b>?</b><br /><br />Samozřejmě je chyba v selektivnosti, nejenom v jakobínství: jestliže dnes není kárně zajímavé, že soudce ani nezná spis (resp. až tehdy, pokud je dána "intenzita", tj. nečte vůbec spisy po dobu např. alespoň 2 let).Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14955175987181632402noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-32670219659670066702014-01-16T19:31:17.693+01:002014-01-16T19:31:17.693+01:00Ad J. Kolba (a trochu i J. Grinc) - dokončení:
Ja...Ad J. Kolba (a trochu i J. Grinc) - dokončení:<br /><br />Jak to vše posoudit např. u soudce? A to i pro event. účely kárného řízení (vyžadujícího jistou míru nebezpečnosti neznalosti, protože jinak by stačila tzv. prostá výtka).<br /><br />Vycházel bych z toho, jak by se měl objektivně chovat např. advokát, aby poskytl řádnou službu klientům, aniž by je poškodil nebo vystavil nějaké jiné hrozbě, třeba jen potížím v průběhu řízení, zvýšeným nákladům apod. (Nechme stranou specifické otázky "místní" znalosti "našeho" okresního soudu či neformální rozhovor se spolužákem na téma "jak to u nich chodí".) Berme to jako objektivní měřítko. Tedy,<br /><br />- pokud se jako advokát setkám s případem takového druhu, který běžně nedělám, anebo s případem, který se týká dnešní reformy soukromého práva, zjistím si vše k tomu potřebné, mám-li odvést řádnou službu a nejde-li snad o nějakou drobnou informaci po telefonu apod. Sem patří i zjištění zveřejněných (pomocných) výkladových stanovisek KANCL při MSp, ale třeba i stanoviska některé profesní komory, je-li přijato apod. K tomu většinou stačí chvilku sedět u internetu a vyhledávat nebo to zadat koncipientovi, praktikantovi apod. Soudce by to mohl zadat asistentovi (už jich je více, nežli dříve). Podobně je docela běžné projít si judikaturu, třeba v ASPI apod. (myšleno obecně, bez ohledu na reformu).<br /><br />Vše z toho považuji za standardy "náležité odborné péče", tedy i náležité právní služby advokáta apod.(Daňový poradce by zase měl znát zveřejněná výkladová stanoviska MF, i když ve správním právu může jít o něco trochu jiného). <br /><br />Tyto standardy můžeme obdobně přenést i na soudce ve spojení s plněním jeho zákonné samostudijní nebo školící povinnosti a "nejlepšího (odborného) vědomí".<br /><br />Pokud soudce jedná (rozhoduje) s takto či podobně vynaloženou odbornou péčí (k čemuž mu mají pomáhat asistenti a nepřímo zejm. Justiční akademie), pak nemůže porušit povinnosti ze zákona o soudech a soudcích anebo alespoň nikoli v podstatné míře, která by mohla zavdat ke kárnému řízení. "Ví, co se v soukromém právu děje", alespoň zásadní měrou.<br /><br />Nezapomeňme, že soudcovské rozhodování, alespoň v civilu, je svého druhu služba státu (veřejná služba) vůči "zákaznické" veřejnosti. Nebuďme "slepými poddanými", ale sebevědomými občany. Chtějme proto po soudci to, co bychom jinak chtěli po svém advokátovi nebo daňovém poradci či třeba cestovní kanceláři nebo lékaři.<br /><br />Faktem zůstává, že nežli tlakem veřejného mínění (třeba i odborně na JP) a právním vzděláváním toho moc nezmůžeme. Ale i to může být v občanské společnosti poměrně hodně. Zbytek by už byl na kárném žalobci (aniž volám po trestání soudců!), jedná se mi totiž obecně o princip osobní odpovědnosti za odborný výkon (za souzení jiných).<br /><br />Jako advokát tuto odpovědnost plně nesu. Jako soudce ji mám nést také.<br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73723580675158154152014-01-16T19:27:07.813+01:002014-01-16T19:27:07.813+01:00Ad Jan Kolba (a trochu i J. Grinc)
Děkuji za pod...Ad Jan Kolba (a trochu i J. Grinc) <br /><br />Děkuji za podněty.<br />Co vše musí znát soudce, aby dostál své zákonné povinnosti samostudia, a tedy i "nejlepšího (odborného) vědomí", s nímž se má argumentačně vypořádat, asi nelze říci úplně paušálně, ani tak, že by měl číst zrovna ten a ne jiný odborný časopis (viz i platové příplatky za odbornou literaturu).<br /><br />Nicméně,<br /><br />1. nepochybně půjde o úroveň (míru, rozsah, závažnost) neznalosti a o důsledek tím vyvolaný; např. o závažnou korporační újmu s vlivem třeba i na zaměstnanost v regionu apod. nebo o ohrožení zahraniční investice chráněné mezinárodním právem a o hrozbu vystavení ČR postihu (i možné ztrátě pověsti jako vhodného investičního prostředí),<br /><br />2. okolnosti případu a vůbec právní situace ve státě. Již jsem zmínil aktuální situaci reformy soukromého práva, což je situace jistě mimořádná, která vyžaduje i zvýšené znalostní úsilí (po nás všech, soudce nevyjímaje). Tedy i míra plnění soudcovské samostudijní apod. zákonné povinnosti bude za dané mimořádné reformní okolnosti nutně zvýšená,<br /><br />3. objektivizačním hlediskem je to, čemu říkáme "náležitá odborná péče" (bez ohledu na možná účelové vymezení) anebo obdobně "péče řádného hospodáře" apod. Tedy, požadavek (zásada) odbornosti vč. znalosti, protože rozhoduji o cizích osudech a cizích majetcích.<br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-25051557077258668212014-01-16T16:52:40.920+01:002014-01-16T16:52:40.920+01:00Ad Ivo Telec:
Vážený pane profesore,
obecně s Vá...Ad Ivo Telec:<br /><br />Vážený pane profesore,<br /><br />obecně s Vámi souhlasím v tom, že soudce by se měl v rámci svých možností snažit co nejvíce se vzdělávat, a pokud tak nečiní, může to za jistých okolností být karným proviněním (jde zde ale podle mého názoru i o intenzitu neplnění této povinnosti a o další okolnosti konkrétního případu).<br /><br />Chtěl bych se Vás ale přesto ještě zeptat, kterak toto své vyjádření myslíte ve vztahu k odborným stanoviskům obecně. Kam až sahá povinnost soudce nejen znát odborná stanoviska, ale také se s nimi vypořádat v rozhodnutí? Na jaká stanoviska se tento závěr vztahuje a v jakém rozměru může být nevědomé pominutí odborného stanoviska soudcem naplněním skutkové postaty kárného provinění?<br /><br />A co vše je vlastně odborným stanoviskem? Nezpochybňuji, že soudce by měl znát stanoviska KANCLu, i když autorita těchto stnovisek je dána pro mě vahou odborníků, kteří jsou v této komisi zastoupeni, nikoliv proto, že se jedná o komisi při MSp. Nevím ale, jaká další stanoviska má (musí) soudce znát, aby se nedopustil karného provinění. Má znát soudce například stanoviska všech komentářů k NOZ, ZOK, ZMPS atd. a se všemi se v rozhodnutí vypořádat? Přitom odborné názory zde uvedené mohou mít přinejmenším stejnou váhu jako stanoviska KANCLu;již jen proto, že v autorských kolektivech je mnoho jejich členů.<br /><br />Za Vaši případnou odpověď Vám z celého srdce děkuji (opravdu).<br /><br />Jan KolbaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-44196808037159003662014-01-16T16:47:58.015+01:002014-01-16T16:47:58.015+01:00Děkuji všem za komentáře, stejně jako za emaily, k...Děkuji všem za komentáře, stejně jako za emaily, které mi v mezidobí přišly. Byl jsem od soboty v zahraničí, proto reaguji až nyní. <br /><br />Především vítám, že KANCL v mezidobí vydal to stanovisko, snad jeho argumentaci budou následovat i soudy a notáři. <br />Osobně se přikláním k tomu, že přehnaný formalismus je podnikání na škodu a skutečné podvodníky nějaký požadavek notářského zápisu stejně nezastaví. Takže na to zase doplatí ti poctiví podnikatelé, pro něž to znamená zbytečné náklady, čas a administrativu. I proto ten výklad vnímám, a to i v části, která se netýká ZMPS, jako správný a přínosný.<br /><br />Pokud jde o tu část, která se týká (N)ZMPS - že se na soukromoprávní situace s mez. prvkem použije ZMPS, je jednoznačné. Že formu plné moci upravuje § 44 ZMPS, je také zcela zřejmé. Jediná pochybnost může vzniknout ohledně toho, zda daná situace nespadá pod § 30 ZMPS- proč si myslím, že tam nespadá, píši v postu a připadá mi to ve světle systematického zařazení § 441 odst. 2 NOZ zřejmé, že české právo toto kvalifikuje jako otázku zastoupení. Takže si ani nemyslím, že výklad ZMPS a jeho aplikace na tuto situaci by byla nějakou ekvilibristikou, kterou by bylo pro soudy snadné vyvrátit. <br /><br />Pokud jde o praktické problémy se zjišťováním cizího práva - ano, v případě exotických zemích by to problém být mohl, v rámci EU se to ale dá zjistit lehce a rychle, zjišťovat lze v zásadě jakýmkoliv způsobem - viz § 23 ZMPS. Nezjišťuje se přitom, v jaké formě právo daného státu vyžaduje "plnou moc k jednání, na které české právo vyžaduje notářský zápis", jak mi napsal do mailu advokát jedné nejmenované renomované advokátní kanceláře, ale zda se pro plnou moc k jednáním tohoto typu vyžaduje zvláštní forma plné moci či nikoliv. Pokud jde o úvahy ve smyslu, že mohu i v případě českých společníků zajet do třetí země a tam to podepsat a vytvořit tak situaci s mezinárodním prvkem a tím zajistit aplikaci ZMPS, obávám se, že v takovém případě by se jednalo o uměle vytvořený mezinárodní prvek, aplikoval by se § 5 ZMPS a daná situace se tím pádem posoudila jako vnitrostátní.Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-46835330981814291322014-01-16T16:38:31.242+01:002014-01-16T16:38:31.242+01:00Ad I. Telec.
Napsal jste: "soudce musí rozho...Ad I. Telec.<br /><br />Napsal jste: "soudce musí rozhodovat podle zákona o soudech a soudcích nejen podle svého nejlepšího svědomí, ale i vědomí (vč. odborného vědomí, jak správně vyložit normu). A odborné vědomí odborného stanoviska KANCL lze u soudce předpokládat, když je státním odborníkem. Kdyby snad soudce zajímalo něco jiného než stanoviska KANCL, třeba výsledky kopané v místě jeho bydliště, lze mu to připomenout přes kárné řízení nebo vhodným zveřejněním jeho postupu, protože by sám porušil zákon o soudech a soudcích." Poté jste doplnil: "výkladové stanovisko KANCL je nutno brát jen jako argumentaci, resp. právní kvalifikaci, kterou není soud vázán, ale, je-li mu předestřena či o ní ví nebo má vědět, musí se s ní právně argumentačně vypořádat, tedy i event. argumentačně vyvrátit, půjde-li mu to."<br /><br />Souhlasím, že soudce by se měl s argumentací obsaženou ve stanovisku vypořádat, ale stejně tak by se měl vypořádat s jakýmkoli jiným odborným názorem, který mu předloží účastníci řízení. Soudce musí při rozhodování zajímat i "něco jiného" než výkladové stanovisko KANCLu (výsledky kopané samozřejmě ne). Výkladové stanovisko KANCLu nemůže být bráno jako něco, co musí soudce nejprve argumentačně vyvrátit, než začne rozvíjet jakékoli vlastní úvahy. Kromě toho mi není jasné, jak byste pro účely kárného řízení posuzoval, zda se soud s výkladovým stanoviskem dostatečně argumentačně vypořádal. Co když výkladové stanovisko převezme, ale nevypořádá se s jinými dostupnými odbornými stanovisky? Také by mělo následovat kárné řízení, protože z hlediska povinnosti soudce rozhodovat podle odborného vědomí jsou tyto situace rovnocenné.<br /><br />Také si nepřeji, aby se v praxi forma notářského zápisu vyžadovala, a neočekávám, že by soudy volily výklad, který k něčemu takovému povede. Mám ale pocit, že u tak elementárních pravidel, jako je forma plné moci, by výraznější výkladové problémy neměly vznikat (například i proto, že bych čekal, že si v přípravné fází NOZ někdo na ministerstvu zkusil ty nejběžnější úkony napsat...). Vaše úvahy se mi příčí hlavně v obecné rovině, odhlédneme-li od tohoto konkrétního případu.J. Grinchttps://www.blogger.com/profile/09887742014812631450noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51672312446768171862014-01-16T16:15:23.434+01:002014-01-16T16:15:23.434+01:00Ad
Ivo Telec: je např. kárným proviněním, pokud e...Ad<br /> Ivo Telec: je např. kárným proviněním, pokud exekuční soudce odmítne na<br /> základě § 72 odst. 3 ZÚS uznat exekuční titul za náklady řízení <br />bagatelní věci u rozsudku vydaného před zrušením přísudkové vyhlášky, <br />aniž by kromě zákona zmínil i dovysvětlující stanovisko pléna ÚS, že věc<br /> "není tak jednoduchá" a namísto jednoho odstavce napsal několik stran <br />nebo jednoduše změnil názor ("zákon, ale stanovisko a s ním souhlas")Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14955175987181632402noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38873918217078743642014-01-16T15:12:45.224+01:002014-01-16T15:12:45.224+01:00Díky Bohu (KANClu :-)) za stanovisko, které v souč...Díky Bohu (KANClu :-)) za stanovisko, které v současné době pomůže alespoň u rozumných notářů.<br /><br />Nicméně nelze si jen povzdechnout, že tento problém nebyl vyřešen ji v rámci připomínkového řízení. Pro zajímavost připojuji e-mail, který jsem 22.7.2008 zaslat na MSp:<br /><br />"Vážení,<br /><br />v ustanovení § 381 odst. 2 návrhu nového občanského zákoníku se mj. stanoví: "Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc."<br /><br />Toto znění je z hlediska praxe nešťastné, pokud se nějakým zásadním způsobem nesníží potřeba notářských zápisů. S ohledem na současnou a i dle věcného záměru obchodního zákona plánovanou povinnost u společností s ručením omezeným a akciových společností mít zakladatelský dokument ve formě notářského zápisu (a s tím související změny těchto dokumentů) by mělo navrhované ustanovení za následek, že i plné moci budou muset být ve formě notářského zápisu.<br /><br />Toto bude ale v praxi činit značné potíže ve vztahu k zahraničí, kde některé státy formu notářského zápisu jako takového vůbec neznají. Kromě toho se zvýší transakční náklady jakékoliv operace. <br /><br />Domnívám se, že k této úpravě není důvod, když v současné době sepisování notářských zápisů na základě plných mocí s úředně ověřeným podpisem dobře funguje. Navrhovaná úprava je dle mého názoru nepružná. A to nejen ve vztahu k již zmiňovaným společnostem ale i obecně.<br /><br />Proto si dovoluji navrhnout, aby se ustanovení změnilo tak, aby pro formu plné moci k zastoupení při sepsání právních jednání ve formě notářských zápisů, resp. exekutorských zápisů, byla dostatečná písemná forma s úředně ověřeným podpisem.<br /><br />Pokud toto je upraveno v jiném ustanovení návrhu nebo to bude řešeno v jiném zákoně, např. notářském řádu, pak dávám ke zvážení, zda by z hlediska srozumitelnosti to nemělo být uvedeno v ustanovení § 381 odst.2 návrhu."<br /><br />Oldřich BarochAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51918380331756525462014-01-16T14:45:56.445+01:002014-01-16T14:45:56.445+01:00ad David Schmitt:
Vedle právně argumentačního odk...ad David Schmitt:<br /><br />Vedle právně argumentačního odkazu (ztotožnění se se stanoviskem) ze strany účastníka řízení a upozornění na ně, jsem v diskusi na JP vycházel z:<br /><br />- § 79 odst. 1 a 82 odst. 1 a 2 a slibu podle zákona o soudech a soudcích; "vědomí" soudce (tedy i "nejlepší" odborná vědomost soudce o právních otázkách), - a to i s přihlédnutím k možné specializaci či rozvrhu nápadu, jehož se týká určité výkladové stanovisko -, pramení též z jeho řádného (dokonce cílově "nejlepšího") plnění zákonné povinnosti samostatného studia, která je soudci uloženo zákonem. <br /><br />Nepochybuji, že dotčená výkladová stanoviska nejsou ničím nijak věcně (předmětově) vyloučena z (odborného) předmětu (tematiky) samostatného soudcovského studia nového občanského zákoníku, resp. celé rekodifikace soukromého práva. A to již proto, že mají, jak správně uvádíte, ač se s tím asi neztotožňujete pro zbytečnost, faktickou povahu kolektivní advokacie ve veřejném zájmu. A to vše právě s ohledem na mimořádný právní stav, jímž je reforma soukromého práva. Nejde o běžný chod zákonodárných věcí. <br /><br />"Něco takového" (odborná stanoviska) skutečně nelze při výkonu soudcovské povinnosti samostatného studia odborně přehlédnout či nebrat na vědomí ("býti ukradené"), pokud soudce svou povinnost samostudia plní řádně; navíc při běžných upozorňováních na odborná stanoviska i při školeních soudců apod. I po advokátovi lze z hlediska řádné odborné služby objektivně požadovat znalost těchto stanovisek. A to vše i se zřetelem na mimořádnou dobovou situaci reformy soukromého práva, k níž u nás došlo (a dochází vždy asi po 20 letech). :-)<br /><br />Po soudci proto lze v dané situaci rozumně (i spravedlivě) požadovat odbornou znalost odborných stanovisek i bez námitek (argumentace) stran apod. A to právě s ohledem na předpoklad jeho řádného výkonu samostudijní povinnosti dle zákona o soudech a soudcích ve vazbě i na další ust. tohoto zák a při mimořádném stavu reformy soukromého práva. <br /><br />Proto z toho všeho dovozuji důsledky (i) podle zákona o soudech a soudcích. Jestliže by soudce svou samostudijní povinnost neplnil anebo by ji plnil neřádně, vystavil by se hrozbě kárného postihu.<br /><br />(Opakuji, že tím není vyloučena možnost soudcovského právně argumentačního vyvrácení správnosti výkladového stanoviska.)Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-45121430911991298272014-01-16T13:49:27.336+01:002014-01-16T13:49:27.336+01:00Pokud
se ani jedna ze stran nedovolá stanoviska, ...Pokud<br /> se ani jedna ze stran nedovolá stanoviska, není povinností soudu se s <br />ním explicitně vypořádávat, to by musel rešeršovat celý veřejný prostor,<br /> proč ne např. stanoviska komor atd.? Učiní-li účastník námitku takovou,<br /> je povinností soudu se s obsahem argumentace vypořádat stejně jako u <br />dostatečně určitého odkazu např. na odborný text. Role stanoviska = <br />generální kolektivní advokacie ve veřejném zájmu, na níž stačí jen <br />dostatečně srozumitelně odkázat, není potřeba vytvářet.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/14955175987181632402noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43570016839820520482014-01-16T10:22:48.830+01:002014-01-16T10:22:48.830+01:00Ad Grinc a Kordač:
Omyl. Nejde o vynucování závazn...Ad Grinc a Kordač:<br />Omyl. Nejde o vynucování závaznosti stanovisek kárným řízením. Takový nesmysl jsem nenapsal!<br />Je-li soudu předložen právní názor nebo mu je či musí být znám, tak se s ním soudce musí vypořádat. Třeba i argumentačně vyvrátit. Nesmí se však tvářit, že nic takového neexistuje.<br />Pak je úplně jedno, odkud stanovisko pramení. Podstatné je, že je součástí právního povědomí.<br />Přečtěte si, prosím, můj příspěvek, na který reagujete, pozorněji. Nic jiného v něm není.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-61241794642348417912014-01-16T07:33:12.220+01:002014-01-16T07:33:12.220+01:00Osobně si myslím, že notářských zápis je věc překo...Osobně si myslím, že notářských zápis je věc překonaná (a pro mě je to z hlediska formy stále jen forma písemná s ověřeným podpisem, protože nesděluji nic jiného než že jsme se někdy někdy sešli a ale to jistě dnes minoritní stanovisko:-) a vznikla za účelem naplnění tarifu notářů a zjednodušení práce soudních tajemnic na OR, které si dělají na soudech stejně co chtějí bez ohledu na judikaturu. <br />Smysl notářských zápisů spočíval v minulosti jen v překonání analfabnetismu lidí, který disponovali s nemovitostmi a při dědictví (viz. Čapkův Hordubal).<br /><br /><br />ad Grinc : tady nejde o žádné dolaďovaní judikatury ale o rychlé napravení prvních větších chyb. Po Kanclu bude náskledovat novela, aby se mohly dávalat legal opinion a abychom získali pověst Rakouska, kde vám po podpisu nedá nikdy banka úvěrovou smlouvu do ruky a má všechny vyhotoveních u sebe :-), protože je to z daňových důvodů lepší.<br /><br /><br /><br />Jiří MarekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-28163421430920840942014-01-16T00:02:45.670+01:002014-01-16T00:02:45.670+01:00Dovolil bych si velmi varovat před návrhem, aby ná...Dovolil bych si velmi varovat před návrhem, aby následování stanovisek KANCLu bylo vynucováno kárným postihem. Jsem přesvědčen, že to odporuje dělbě moci v naší republice. Stanoviska KANCLu, stejně jako příspěvek Petra Břízy, však vítám jako přínosné.<br /><br />Zbyšek KordačAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-24402808434743637452014-01-15T22:22:36.944+01:002014-01-15T22:22:36.944+01:00Na jednu stranu je to pro praxi rozumné, na druhou...Na jednu stranu je to pro praxi rozumné, na druhou stranu metoda přepisování poměrně jasného znění zákona výkladovými stanovisky, která nejsou zákony ani jinými právními předpisy, ale jejichž závaznost pro soudy může být vynucována pomocí kárného řízení (I. Telec), devalvuje právní systém a i nezávislost soudů. To už můžeme mít místo Nejvyššího soudu rovnou Ministerstvo spravedlnosti. Zkusme si tento model výkladových stanovisek moci výkonné vydávaných ještě před vznikem jakékoli judikatury a následného postihu soudců, kteří se s nimi dostatečně argumentačně nevypořádají, převést na nějaký jiný zákon, u něhož bude mít veřejná moc eminentní zájem na to, aby byl vykládán právě určitým způsobem... <br /><br />Jan GrincJ. Grinchttps://www.blogger.com/profile/09887742014812631450noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-9216935704154819312014-01-15T17:58:18.537+01:002014-01-15T17:58:18.537+01:00A víte, že jeden čas v 80. letech se ověřování lis...A víte, že jeden čas v 80. letech se ověřování listin psalo na jmenovité žádanky? Prý, aby si náhodou někdo něco neověřil. Hrúza.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-82813473893659797862014-01-15T17:20:58.429+01:002014-01-15T17:20:58.429+01:00Hluboce se omlouvám. Zaměnil jsem s ověřováním lis...Hluboce se omlouvám. Zaměnil jsem s ověřováním listin, pro které není vedena ověřovací kniha.bauernoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-6865670760922057452014-01-15T16:45:31.544+01:002014-01-15T16:45:31.544+01:00ad p. Bauer:
Notář i jiný ověřující veřejný úřad ...ad p. Bauer:<br /><br />Notář i jiný ověřující veřejný úřad musí zapsat ověření do úřední ověřovací knihy, kde je i tzv. protipodpis.<br /><br />Proto je snadné dohledat, zda ověřovací doložka je platná, nebo falešná. Musí být o tom zápis v úřední ověřovací knize včetně dalšího podpisu v této knize.<br /><br />Podle "čárky vlevo nebo vpravo" (už si to nepamatuji), tedy podle úřední poznámky, lze zjistit i to, zda již někdo přišel s listinou podepsanou (a jen uznává svůj podpis za vlastní včetně protipodpisu), např. s listinou podepsanou už z domu, anebo ji podepsal teprve až před notářem aj. úřadem (opět včetně protipodpisu).Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60360825783923330152014-01-15T16:38:46.349+01:002014-01-15T16:38:46.349+01:00Ad Honza V.:
Rozumím Vaší obavě i připomínkám. Sn...Ad Honza V.:<br /><br />Rozumím Vaší obavě i připomínkám. Snad jen na doplnění:<br /><br />- výkladové stanovisko KANCL je nutno brát jen jako argumentaci, resp. právní kvalifikaci, kterou není soud vázán, ale, je-li mu předestřena či o ní ví nebo má vědět, musí se s ní právně argumentačně vypořádat, tedy i event. argumentačně vyvrátit, půjde-li mu to.<br /><br />(Sám jsem ale proti stanoviskům NS ve věcech výkladů, protože to má vyplynout z konkrétního rozhodnutí a jeho event. zobecnění, nikoli ze směrnice. Dokonce bych byl za zrušení tohoto postupu ze zcela jiné doby administrativně-direktivního řízení všeho, i justice),<br /><br />- pokud jde o účel zákona, resp. o podstatu a smysl, jak záměrně shodně říká Listina i NOZ, jedná se o objektivní cíl právní normy, který musí být prostý spekulací. Pak bychom mohli (a někdy to tak i děláme) spekulovat naprosto o všem. Jen mám trochu obavu, že tyto základní otázky nejsou u nás až tolik brány (a někdy ani vyučovány). Sice jsem již byl jindy a jinde nařčen z "výkladového optimismu", ale nemohu si pomoci. :-)<br /><br />P.S. Ale už jsme se od 1. 1. 2014 trochu u nás zlepšili v korporačním právu a vůbec u právnických osob - viz rejstříkové notářské zápisy. Jde to ztuha, ale jde to. :-)<br /><br /> Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-25672713304087063242014-01-15T16:20:04.953+01:002014-01-15T16:20:04.953+01:00Ad Ivo Telec. "podstatou veci" jsem mel...Ad Ivo Telec. "podstatou veci" jsem mel na mysli, ze NOZ vyzaduje nesmyslne formality. Nijak jsem se nechtel vyjadrovat k obsahu toho noveho vykladoveho stanoviska. Jeho vydani je naopak chvalyhodne. <br /><br />Problem je v tom, ze u vetsiny zahranicnich transakci bude pravni firma davat tzv. "legal opinion" (mluvim o serioznich transakcich, ne o nejakych tunelech, kde nikoho pravni purismus nezajima). Bohuzel i pres vykladove stanovisko nebude mozne vydat ciste "legal opinion", protoze pravni firma nebude chtit riskovat potencialni nahradu skody klientovi. Vysledek bude, ze se bude k notari cestovat skoro pri vsem a malokdo bude na vykladove stanovisko spolehat.<br /><br />Pokud jde o povahu vykladovych stanovisek jako takovych, to co uvadite je take jen jeden z vykladu. Jiny je, ze soud je vazan pouze zakonem a ne nejakymi vykladovymi stanovisky spravniho uradu (viz averze ceske teorie k socialistickym vykladovym smernicim). Pokud soud bude chtit rozhodnout jinak, nez je uvedeno ve vykladovem stanovisku, myslim, ze ani na minutu vahat nebude.<br /><br />Co se tyce obsahu stanoviska jako takoveho, argumentace je solidni u hlasovani na VH. Pokud jde ale o rozhodnuti za jedineho spolecnika, zacina to byt spekulativni. Nerikam, ze to tak vykladat nelze, ale opirat osud transakce (a pripadnou odpovednost advokata) o vnimany ucel pravni upravy je problematicke. Co se tyce te casti o ZMPS, jiz zde zaznelo, ze by vec mohla byt povazovana za otazku statusu pravnicke osoby, coz je myslim mozne obzvlaste v pripade toho rozhodnuti jedineho spolecnika, kde "hlasovani" a samotne rozhodnuti splyvaji.<br /><br />Jeste jednou ale zduraznuji, ze vydani toho stanoviska je dobra vec, nikoli spatna, a je super, ze je snaha vec vyresit. Je vsak otazka, i s prihlednutim k rade dalsich problemu v ZOK, zda proste nepouzivat na vse napr. UK limited company a ceskemu korporatnimu pravu se z daleka vyhybat.<br /><br />Honza V.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-91753799653617587992014-01-15T15:13:21.799+01:002014-01-15T15:13:21.799+01:00Já se tedy osobně už dvakrát setkal s padělaným ov...Já se tedy osobně už dvakrát setkal s padělaným ověřením podpisu (padělanou doložkou). Vzhledem k tomu, že notáři nemají povinnost ověření zapisovat do knihy, není ani šance cokoli později prověřit. Slyšel jsem i o případech padělaných notářských zápisů, což jistě dnes není technický problém (byť NZ již prověřit lze).bauernoreply@blogger.com