tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post7786417281053070386..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Soudní rozhodnutí reagující na sociální kontext: příklad z judikatury NS ČRZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger33125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-89665662808064359822007-04-24T17:51:00.000+02:002007-04-24T17:51:00.000+02:00ad lipo:Myslím, že podobná výzva nenabádá soudce, ...ad lipo:<BR/><BR/>Myslím, že podobná výzva nenabádá soudce, aby rozhodovali v rozporu s formálním pramenem práva, nýbrž směřuje k tomu, aby bylo právo (či chcete-li zákon) určitým způsobem interpretováno. Není možné tvrdit, že čl. 95 Ústavy dovoluje pouze jazykový výklad a nepřipouští např. výklad teleologický či historický (což jsou stále pozitivistické metody). Je zcela legitimní a žádoucí vykládat zákon tak, aby co nejlépe vyhovoval historickému kontextu či morálním pravidlům. <BR/><BR/>Naopak výklad, který by toto nerespektoval, by byl špatným výkladem.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-75951845922243066962007-04-24T12:29:00.000+02:002007-04-24T12:29:00.000+02:00ad: Zdeněk KühnSouhlasím, že v tomto případě obecn...ad: Zdeněk Kühn<BR/><BR/>Souhlasím, že v tomto případě obecně soud postupoval zcela v souladu s interpretační hierarchií a nejednal v rozporu s čl. 95 (ačkoliv podle mého názoru docela extenzivně vyložil situaci při uzavírání smlouvy a nerozhodl podle alternativy, že mimo samotný text smlouvy byla mezi smluvními stranami dohodnuta tato situace - ale to bylo zcela v pořádku, neboť účelem soudu je rozhodovat z možných alternativ a přiklonit se k té, která mu připadá nejlepší)<BR/><BR/>Nedávno jsem si ale přečetl článek v periodiku AGORA, kde byl citován výrok soudce ÚS Vojena Güttlera: (cituji) „…k podstatě sporu podotkl, že při projednávání věci musí soud zohlednit dobové souvislosti a morální rozměr sporu.“ (Jedná se o notoricky známý případ studentů architektury, kteří jsou žalováni svým kantorem pro urážku na cti.) <BR/><BR/>Jeho argumentace a poselství pro soudy nižší instance se obrací více na spravedlnost, než na právně-formální stránku věci. Zde uč cítím větší rozpor s čl. 95 ústavy, než v postovém případě majitelů bytu. Souhlasíte s argumentací ÚS, kdy radí soudcům, aby nehleděli tolik na formální prameny a řídili se více svými pocity, které musí být ovlivněny sobovým kontextem?Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60662886988237631152007-04-24T01:01:00.000+02:002007-04-24T01:01:00.000+02:00Ad Z.Kühn: Fakt je, že snad každá smyslupná, netr...Ad Z.Kühn: <BR/>Fakt je, že snad každá smyslupná, netriviální právní diskuze vyžaduje sdílení určitých předpokladů, které mají mimoprávní povahu, a které se považují za samozřejmé. Někdy se ale ukazuje, že některé z nich tak úplně samozřejmé nejsou, a právě tady <BR/>se občas láme chleba toho, zda právní argument působí přesvědčivě nebo absurdně. V tom si rozumíme.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-74212304648891286962007-04-23T23:18:00.000+02:002007-04-23T23:18:00.000+02:00K Lipo: nemyslím si, že by se tu soud odchýlil od ...K Lipo: nemyslím si, že by se tu soud odchýlil od zákona. Spíše ani zákon ani smlouva neupravuje jakékoliv možné řešení daného případu. Každé řešení, ať už řešení ve prospěch žalobce nebo žalované, tak v tomto smyslu právo dotváří!!!! <BR/><BR/>Soudce tady podle mne vzal v úvahu smysl a účel právní úpravy. Uvědomte si, že to je samozřejmě ona premisa, o které se shora bavíme s T. Sobkem. A samozřejmě se potvrzuje to, co říkal T. Sobek - tedy tato premisa nebyla nijak justifikována, protože se považuje za danou. Ale skutečně bychom ji zpochybnili? Myslím si, že ta premisa skutečně vyjadřuje ekonomickou a společenskou funkci daného typu smlouvy, a tedy je "diskursivně" správná. Pak jí není nutno zpochybnit, přičemž diskursivní teorie připouští její zpochybnění s tím, že ten, kdo by jí chtěl zpochybnit, má za úkol toto zpochybnění odůvodnit (burden of argument/.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-23873126735469604972007-04-23T23:07:00.000+02:002007-04-23T23:07:00.000+02:00Skoro bych řekl, že tahle diskuse je dobrá ukázka ...Skoro bych řekl, že tahle diskuse je dobrá ukázka toho, že diskursivní teorie má aspoň zčásti pravdu, protože se podle mne ve svých názorech přibližujeme. <BR/><BR/>Pi argumentaci se někdy "chleba láme", někdy ne. <BR/><BR/>Samozřejmě, že právo se liší od diskuse v hospodě nebo na blogu v tom, že v právu nakonec někdo musí rozhodnout (viz zákaz denegatio iustitiae). Můžeme se například donekonečna rozhodovat, zda má k realitě blíže ta či ona teorie, ale soudce nakonec rozhodnout musí, a učiní to na základě autority, kterou mu dává první systém. Soudce poslední instance pak celý spor vyřeší finálně.<BR/><BR/>Samozřejmě, že výběr premis /založený na hodnotových úvahách soudce/ je určující, ale to neznamená, že tento výběr premis musí být vyloučen mimo diskurs nebo musí být činěn intuitivně /byť tomu tak v praxi obvykle bude - viz k tomu kritika realistů/.<BR/><BR/>Vyřešení věci finálně soudcem poslední instance by mělo vycházet z autority soudce, tedy nemělo by se dít autoritářsky, tedy že by soudce prostě rozhodl, aniž by své premisy justifikoval.<BR/><BR/>Podotýkám, že shora uvedené reprezentuje ideály, ke kterým by se měl právník snažit přiblížit. Praxe je samozřejmě bohužel jiná /viz výše diskuse o možnosti nejprve rozsudek vyhlásit a pak sepsat/.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-78788949723367801072007-04-23T23:04:00.000+02:002007-04-23T23:04:00.000+02:00Diskuse se "trochu" odklonila od původního tématu....Diskuse se "trochu" odklonila od původního tématu. Já bych se však k němu rád vrátil. <BR/><BR/>Zdá se mi, že argumentace dovolacího soudu se velice blíží pohledu de lege ferenda. Obrací se ponejvíce (podle mého) na ekvitu a spravedlnost. Ale já se ptám jak je tato argumentace v souladu s čl. 95 ústavy. Tam se vypočítává to, čím je soud vázán a pouze jde o zákon, nebo mezinárodní smlouvu.<BR/><BR/>Je možné ospravedlnit soudní rozhodutí ekvitou? A bylo by možné nižší instanci předkreslit kontury jejího případného rozhodnutí, které by mělo být založeno na metaprávních principech?<BR/><BR/>Je to dotaz studenta na právní velikány, kteří zde diskutují, děkuji za odpověď.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-67176460594967766422007-04-23T20:20:00.000+02:002007-04-23T20:20:00.000+02:00ad J. Petrov 100% souhlas.ad J. Petrov 100% souhlas.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-33972017353407621902007-04-23T20:18:00.000+02:002007-04-23T20:18:00.000+02:00Z Kühn: I diskurz má své limity. Můžete celý život...Z Kühn: I diskurz má své limity. Můžete celý život disputovat, je-li lepší čokoláda nebo chleba (vstupní hodnotové soudy)...<BR/><BR/>Přiznám se, že z Alexyho nic neznám, asi bych měl. Tak si tu aspoň dovolím dát k lepšímu Webera a jeho rozlišení mezi pozitivním a normativním.<BR/><BR/>Politici dobře ví, že za nějakou hranici již racionálně argumentovat nelze. V případě otevřených problémů dělají soudci de facto politiku -- netvrdím, že to je dobře nebo špatně, ale tak to prostě je.<BR/><BR/>Myslím, že ten citát je hlubší, než na první pohled vypadá (a taky se tak můžu pochlubit, že jsem přečetl Jméno růže): De gustibus est non disputando.Jan Petrovhttps://www.blogger.com/profile/11862441000829587534noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52015902486334805682007-04-23T18:34:00.000+02:002007-04-23T18:34:00.000+02:00Ad Z.Kühn: Už nechci dál unavovat, a proto nyní už...Ad Z.Kühn: Už nechci dál unavovat, a proto nyní už opravdu poslední příspěvek.<BR/><BR/>Tady došlo k nedorozumění. Argumentuji formou reductio ad absurdum proti víře, že argumentace je onen klíčový moment, kdy se "láme chleba". Podle mého názoru není rozhodující samotná argumentace, ale okamžik, kdy akceptuji nebo odmítám východiska, na kterých tato argumentace stojí. To je situace, kdy došly všechny důvody a zbývá už jen cit pro věc. <BR/><BR/>Já jsem ten poslední, kdo by si myslel, že právní argumentace má povahu deduktivně platných argumentů. Ani náhodou! :) Dokonce mi v červenci vyjde v Právníku článek, ve kterém onen "deduktivizmus" výslovně popírám. <BR/><BR/>Z mé strany tím považuji diskuzi za ukončenou. Díky za trpělivost. :)Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77559306686578433872007-04-23T18:14:00.000+02:002007-04-23T18:14:00.000+02:00Ad J. PetrovTermín "konvergence" je z matematické ...Ad J. Petrov<BR/>Termín "konvergence" je z matematické analýzy a definuje se pomocí limity funkce. Lidově to znamená, že se něco něčemu přibližuje. Divergence pak znamená, že se to vzdaluje. <BR/><BR/>Stoupenci diskurzivní teorie (a zřejmě i Z.Kühn)si myslí zhruba toto: Diskuze založená na argumentaci zaručuje, že se lidé ve svých názorech nakonec shodnou. <BR/>To je sice zjednodušení, ale vystihuje to podstatu věci.<BR/><BR/>Jejich odpůrci namítají, že přeceňují význam argumentace. Argumentace totiž pouze ukazuje, že akceptace něčeho (premis) nás zavazuje k akceptaci něčeho dalšího (závěru): "Jestliže uznáváš to a to, tak by měl uznat i toto." <BR/><BR/> <BR/><BR/>nemáme žádný důvod si něco takového myslet.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38423390136498812572007-04-23T17:57:00.000+02:002007-04-23T17:57:00.000+02:00Ty vstupní hodnotové úvahy samozřejmě mohou a mají...Ty vstupní hodnotové úvahy samozřejmě mohou a mají být právě předmětem diskursu (tvrdí Habermas něco jiného? Pochybuji, pamatuji si na pasáž Alexyho, kde samozřejmě říká, že i to se musí diskutovat). To, že zůstávají často v praxi skryté, je věc jiná.<BR/><BR/>"CELÝ informační obsah argumentace je už ve startovacích premisách" - nesouhlasím. To je prostě teze založená na logicismu, který Vám samozřejmě neberu, ale jsem nerad, pokud někdo své teze jednoznačně povyšuje nad teze jiné. To, co tvrdíte, sice může obstát jako matematický model v laboratoři, význam pro praxi je ale nulový (takto prostě myšlení neprobíhá, resp. nelze ani rozložit na atomizovanou strukturu všech takovýchto argumentů, které pak hezky založí dedukci). Reálný diskurs neodpovídá postulátům ani logicismu, ani ideální jazykové situace. Habermas to ovšem výslovně připouští, zatímco Vy tak zjevně nečiníte.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-88916022260185678012007-04-23T17:45:00.000+02:002007-04-23T17:45:00.000+02:00Ad Z.Kühn: Velmi dobře vím, co chcete říct, ale Va...Ad Z.Kühn: Velmi dobře vím, co chcete říct, ale Vaše úvaha je prostě nedůsledná.<BR/><BR/>Ano, komplexní argumentace vypadá tak, že premisy posledního argumentu jsou zároveň závěry předchozích argumentů. Jenomže v této tzv. stromové struktuře, která je v praxi vždy konečná, nakonec dojdeme k výchozím (startovacím) premisám, které už nejsou závěrem žádného dalšího argumentu. A právě akceptace těchto výchozích premis je pro celou argumentaci rozhodující. Samotné logické odvozování ve stromové struktuře je mechanické, a k argumentu žádný obsah nepřidává. Pokud je argument deduktivně platný, pak CELÝ informační obsah argumentace je už ve startovacích premisách. To znamená, že akceptace závěru JAKKOLI komplexního argumentu v konečném důsledku stojí POUZE A JEN na akceptaci jeho výchozích premis. <BR/><BR/>Takže otázka je, kde se berou ony výchozí premisy. Některé jsou přímo věty zákona, jiné jsou deskriptivní výroky, které vyjadřují skutková zjištění. Další jsou formulace obecně akceptovaných právních principů. A další (to jsou ty nejzajímavější)vyjadřují hodnotové soudy, které ovšem mohou být a také bývají sporné. Na základě čeho akceptujeme tyto výchozí hodnotové premisy? To je otázka, na kterou diskurzivní teorie nedokáže odpovědět. Američtí právní realisté na to měli odpověď, i když pro někoho problematickou: The judge really decides by feeling and not by judgement.<BR/><BR/>Tato diskuze vyžaduje precizní argumentaci a nálepky jako "deduktivista" ji nemohou prospět.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-11778403052989163072007-04-23T17:00:00.000+02:002007-04-23T17:00:00.000+02:00Třeba v matematice jsou premisy jasně dané (axiomy...Třeba v matematice jsou premisy jasně dané (axiomy) a navíc jich není mnoho. Přesto, kdo navrhne větu, musí ostatní přesvědčit o její platnosti, tj. podat důkaz. A ten může být někdy zatraceně složitý.<BR/><BR/>Přesto si myslím, že není nezbytné, aby -- hurá na cizí slova! -- diskurz konvergoval ke konsenzu.<BR/><BR/>Obávám se, že mnoho akademických sporů je špatně určených, aka o ničem, příp. závislých na preferencích. Je lepší normativní nebo pozitivní právo? Jak definovat právo?Jan Petrovhttps://www.blogger.com/profile/11862441000829587534noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-81061698730241641082007-04-23T15:52:00.000+02:002007-04-23T15:52:00.000+02:00ad T. Sobek, poslední příspěvek. Podstatou právní ...ad T. Sobek, poslední příspěvek. Podstatou právní argumentace je budování spousty subpremis. Váš příklad sedí jen na jednoduchý sylogismus. V právu ale mám ospravedlnit a odůvodnit i ony subpremisy. Typicky - právní závěr je přesvědčivý, je-li opodstatněn třeba čtyřmi přesvědčivými dílčími premisami (subpremisami). K těmto dílčím premisám docházím další argumentací ze startovních premis, což jsou třeba nějaká pravidla nebo principy. Přesvědčivost dílčích premis nebo subpremis je dána řadou argumentů, třeba teleologickými úvahami. Tato argumentace má pak vlastně podobu větvících se noh židle: pokud nemá závěr přesvědčivé premisy, padne stejně jako židle se dvěma nohama. Váš závěšr sice sedí, ale vztahuje se jen k posledním dílčím subpremisám, kte kterým jsem došel nějakou argumentací, která vyžaduje ospravedlnění.<BR/><BR/>Vaše úvahy jsou příliš zjednodušující - v duchu logicismu prostě řeknete, že se diskursivní teorie mýlí. Ale takovéto tvrdé závěry do oblasti sociálních věd v zásadě nepatří.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52197125771502191482007-04-23T15:12:00.000+02:002007-04-23T15:12:00.000+02:00Aniž bych hodlal polemizovat s množstvím jím užíva...Aniž bych hodlal polemizovat s množstvím jím užívaných cizích slov a s nutnosti jejich užívání, rád bych se zastal prof. Příbáně. Jeho texty patří mezi ty, které mi vždy stojí za čas věnovaný jejich přečtení.Jan M. Passerhttps://www.blogger.com/profile/05877058827962919517noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-40627827845784096002007-04-23T11:11:00.000+02:002007-04-23T11:11:00.000+02:00Ad Z.Kühn: Celý problém spočívá v mylném názoru st...Ad Z.Kühn: Celý problém spočívá v mylném názoru stoupenců diskurzivní teorie, že funkcí argumentace je někoho přesvědčovat. I Vaše kniha "Aplikace práve ve složitých případech" je tímto omylem postižena. <BR/><BR/>Argument je platný tehdy, když závěr vyplývá z premis. Ale v tom případě v závěru nemůže být informace, která není už obsažená v premisách. Pokud někdo neakceptuje premisy argumentu, pak ho tento argument nepřesvědčí. A pokud je někdo jeho premisy akceptuje, pak už nepotřebuje, aby ho někdo přesvědčoval o jeho závěru. <BR/><BR/>Hlavní funkcí argumentace není přesvědčování druhých, ale tranparentnost a přezkoumatelnost usuzování.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-224059199802851692007-04-23T09:50:00.000+02:002007-04-23T09:50:00.000+02:00Habermas a spol. jsou naivní v tom, že si myslí, ž...Habermas a spol. jsou naivní v tom, že si myslí, že argumentace sjednocuje názory směrem ke konsenzu. Ale máme celou řadu empirických protipříkladů. Tak například ve filozofii matematiky se diskurz se už asi sto let blíží ideální jazykové situaci. Je argumentativní, beznátlakový, s velkým důrazem na významovou jednoznačnost termínů, atd. A přesto se názorově stále více štěpí. Čím více argumentace, tím více protichůdných názorů a teorií. Argumentace nekonverguje, ale diverguje názory!!!Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-20930433471930844902007-04-23T09:39:00.000+02:002007-04-23T09:39:00.000+02:00Tedy diskuse o tom, jak by to vypadalo v ideální j...Tedy diskuse o tom, jak by to vypadalo v ideální jazykové situace, do značné míry ztrácí smysl. CO pro mne smysl má, je uchopení prakticky využitelných tezí diskursivní teorie.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-69479090186074960082007-04-23T09:36:00.000+02:002007-04-23T09:36:00.000+02:00Troufám si tvrdit, že právě tohle je příklad nepoc...Troufám si tvrdit, že právě tohle je příklad nepoctivé kritiky, která je ovšem v právní filozofii obvyklá. Diskursivní teorie není naivní, ona vychází z ideálního stavu, který se ovšem v realitě nevyskytuje (což přiznávají i sami představitelé teorie). Habermas ve své nepříliš povedené Fakticitě a platnosti výslovně uvádí, že ho tyto teorie ani nenapadlo aplikovat na právo, a že poprvé uviděl jejich možnost aplikace právě na díle Alexyho (kterého pak kritizuje přes Gunthera, který je do značné míry také tvůrcem "Habermasova" Faktizitat und Geltung). Má pak diskursivní teorie smysl? Myslím si, že ano, protože to, že něco není, a není to ani v ryzí formě možné, neznamená, že se k tomu nemůžeme ani blížit. Vždyť která rozhodnutí nás nejvíce zaujmou - diskursivní! Viz například nadšený post tuším J. Komárka nad jedním stanoviskem Jána Mazáka.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-12918739819322002382007-04-22T22:54:00.000+02:002007-04-22T22:54:00.000+02:00Ten článek jsem nečetl, ale přečtu si ho. Diskurzi...Ten článek jsem nečetl, ale přečtu si ho. Diskurzivní teorie vychází z naivních předpokladů o lidské racionalitě. Habermas si myslí,že v ideální jazykové situaci budou praktické postoje aktérů konvergovat. Ale pro tento optimizmus nikdy nepřinesl jediný argument. Američtí právní realisté byli k takovým univerzalistickým představám skeptičtí. Myslím, že třeba J. Frank by na to řekl asi toto: "Každý člověk má svou osobnost, která spoluurčuje, jaké argumenty vnímá jako přesvědčivé a jaké ne. Čím déle spolu budou dva lidé diskutovat, tím více rozdílů v postojích mezi sebou odhalí."Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-26940568004751560662007-04-22T22:11:00.000+02:002007-04-22T22:11:00.000+02:00K T. Sobkovi: teorie diskursu je ideální, tedy vyc...K T. Sobkovi: teorie diskursu je ideální, tedy vychází z něčeho, co není, ale k čemu se máme přiblížit. <BR/><BR/>Právní realismus je kritickým popisem existující situace.<BR/><BR/>Obě teorie tedy nejsou v kolizi, ale prostě nahlíží na právo z odlišných perspektiv. Jsou přitom kompatibilní, což ukazuje hezký článek od S. Rodina, který jsem přeložil pro časopis Právník (viz loni,myslím č. 9). Řečeno ve zkratce - teze právního diskursu jsou plně nedosažitelné mj. s ohledem na inherentně autoritativní charakter právního systému a interpretace práva (neztotožňovat s autoritářským ch.). Právní diskurs a Alexyho postuláty se mi líbí mj.proto, že prohlubují možnosti racionality uvažování v právu. Protože ale každé finální rozhodnutí v právu je spojeno s autoritou, ta do jisté míry diskursivnost přinejmenším zčásti popře. Velmi dobře to vysvětluje S. Rodin ve shora citovaném článku.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-44371219293534470092007-04-22T20:19:00.000+02:002007-04-22T20:19:00.000+02:00:)U všeho, co jsem četl od Zdeňka Kühna, jsem, mys...:)<BR/><BR/>U všeho, co jsem četl od Zdeňka Kühna, jsem, myslím si, sdělované snadno chápal; případné používání cizích slov mi připadalo v rámci pravidla "de gustibus non est disputando".<BR/><BR/>(I proto jsem tuto debatu vnímal jako obecnou, tedy nevztahující se ke konkrétní osobě.) <BR/><BR/>Jinak platí-li o textech J. Přibáně, co říkáte, asi si ušetřím čas. Na světě je tolik vynikajících knih.Jan Petrovhttps://www.blogger.com/profile/11862441000829587534noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-3768787007679040562007-04-22T19:23:00.000+02:002007-04-22T19:23:00.000+02:00Tohle si neodpustím. :)SIR HUMPHREY: Unfortunately...Tohle si neodpustím. :)<BR/><BR/>SIR HUMPHREY: Unfortunately, although the answer was indeed clear, simple, and traightforward, there is some difficulty in justifiably assigning to it the fourth of the epithets you applied to the statement, in as much as the precise corelation between the information you communicated<BR/>and the facts in as far as they can be determined and demonstrated,<BR/>is such as to cause epistemological problems of<BR/>sufficient magnitude as to lay upon the logical and semantic<BR/>resources of the English language a heavier burden than they can reasonably be expected to bear.<BR/>PM HACKER: Epistemological? What are you talking about?<BR/>SIR HUMPHREY: You told a lie.<BR/><BR/>- Yes, Prime Minister, The Tangled WebAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-44087844755274150012007-04-22T19:00:00.000+02:002007-04-22T19:00:00.000+02:00Souhlasím. Jinak mám za to, že Z. Kühn si tolik ne...Souhlasím. Jinak mám za to, že Z. Kühn si tolik nelibuje v terminologické pyrotechnice jako třeba J. Přibán. Ten druhý si na tom udělal živnost.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-89040840565859427292007-04-22T18:39:00.000+02:002007-04-22T18:39:00.000+02:00Přesto "právní úkon" na "epistemiologii" prostě ne...Přesto "právní úkon" na "epistemiologii" prostě nemá. Ve většině svých použití nevzbuzuje žádné problémy a ve vašem případě z něj plynou aspoň významové varianty. Myslím, že jde o to, zda spojení "směřující k" (§ 34 OZ) vyložit subjektivně (podle vůle jednající osoby) nebo objektivně (podle chápání typizovaného příjemce). <BR/><BR/>(Mimochodem, díky neostrosti pojmů a s trochou výkladu lze dojít k totožnosti Vašich definic A) a B). Stačí říct, že právní řád spojuje s právním úkonem vznik, změnu nebo zánik určitého práva i tehdy, pokud vedle projevu vůle samého vyžaduje i další předpoklad, zde to směrování. To je jen ukázka mimochodem, k čemu jsou v právu dobré "zcela přesné" definice, jimž chybí kontext. Který jste doplnil svým příkladem.)<BR/><BR/>Jinak myslím, že německá analýza -- Geschäftswillen, Erklärungswillen, Handlungswillen -- má něco do sebe.Jan Petrovhttps://www.blogger.com/profile/11862441000829587534noreply@blogger.com