tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post7383851525705301389..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Jan Vučka: § 132 vrací úderZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger7125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51353597548727599212012-09-02T08:37:33.400+02:002012-09-02T08:37:33.400+02:00Ono jestlu budete sedět ve věznici u nás nebo jind...Ono jestlu budete sedět ve věznici u nás nebo jinde, nebo jestli vás tam pošle náš soudce nebo jinej nebo jestli tam jdete za jeden nebo druhej paragraf, je v závěru celkem jedno :D Za 1R bylo v trestním zákoníku také rozlišení mezi deufradací soukromou a veřejnou včetně vyšší sazby za tu druhou. Komunisté to jen zdokonalili, ale daleko větší vliv na dělení měla vyšší kvantita majetku v soc. vlastnictví a frekvecne právních vztahů k němu než dělení sazeb v trestním zákoně.<br /><br />ad Bobek : trestní právo je tradičně národní proto, že je k němu potřeba daleko vyšší donucení ze strany autority a tou je zpravidla národní stát a protože se sao prohlašuje teritoriální, aby nevznikali konflikty se sousedy. Taková omezení má civil až někde v 5.řádu.<br /><br />Petr SvojtekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14786872003878595482012-09-01T12:08:31.795+02:002012-09-01T12:08:31.795+02:00Ad Jan Vučka:
2/ Souhlasím. Shodneme se na tom, ž...Ad Jan Vučka:<br /><br />2/ Souhlasím. Shodneme se na tom, že výsledek je blbost a všechny sazby by měly být stejné. Omlouvám se, asi jsem přesně nepochopil, kam jste s tím mířil, když jste v příspěvku začal diferenciaci trestní sazby v podobném případě seriózně diskutovat (legitimita, majetek shromážděn ze společných zdrojů apod.). <br /><br />1/ Nemyslím, že bych posuzoval otázku kompetence vlastní optikou (i když té se pochopitelně nikdy nezbavíme). Vlastní náhled jsem dával až v posledním odstavci. Snažil jsem se popsat (velice stručně a hrubě, ale objektivně) současná pravidla hry s názvem „Kompetence“. V nich (bohužel či bohudík, jak chcete, to už je ale hodnotový soud), nikde nestojí, že: „trestní hmota je výlučná kompetence členských států“. V ní stojí, že Unie je příslušná přijmout legislativu, pokud je schopna ji opřít o některou smlouvami přenesenou oblast působnosti. Trestní právo, hmota i proces, pak byly v minulosti v určitém rozsahu přeneseny přímo (amsterdamská justiční spolupráce v trestních věcech, která přinesla všelico, včetně evropského zatýkacího rozkazu), anebo na ně má unijní právo dopad nepřímý (od naplňování vnitrostátních skutkových podstat obsahem až po nepřímý podnět pro změnu trestního práva pro realizaci jiných politik – kupříkladu sankce za poškozování životního prostředí apod.). <br /><br />Výše uvedené považuji za objektivní shrnutí současných pravidel hry, do kterých svůj osobní názor (či optiku, chcete-li), nepromítám. Dovolím si naopak opáčit, že jsou to spíše názory typu „trestní zákonodárství se tradičně bere jako typická věc národní suverenity“, které nesou výrazně osobní pohled. Odkud se prosím bere to „tradičně bere“? To opíráte konkrétně oč, s výjimkou vnitrostátních trestněprávních pověr? A proč by ve své podstatě mělo trestní právo být více věcí „národní suverenity“ než takové zdanění (jste-li libertarián Nozickovského střihu, tak tedy „státem organizovaná krádež“), otázky vztahu církve a státu, (ne)zákonnost umělého přerušení těhotenství, lokální samospráva či federální uspořádání státu, anebo takové důchody vyplácené v důsledku rozdělení federace? Trest ano, ale správní právo ne? Trest ano, ale ústavní právo ne? Trest ano, ale pracovní právo ne? Proč? <br /><br />A nebojte, do muzea patříme oba. Jenom budeme asi každý sedět v jiném oddělení ;-))). Michal Bobekhttps://www.blogger.com/profile/13461385104729609795noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-29607660613472421002012-08-31T19:09:15.020+02:002012-08-31T19:09:15.020+02:00Michal Bobek: obávám se, že s Vámi mohou souhlasit...Michal Bobek: obávám se, že s Vámi mohou souhlasit jen částečně.<br />Ad 1) Domnívám se, že posuzujete věci příliš svou vlastní optikou. Při Vaší práci Vám nepochybně přijde přirozené, že trestní zákoník může být podřízen směrnicím EU, když i jiné zákony jsou jim podřízené. Přísně racionálně máte pravdu. Ale trestní zákonodárství se tradičně bere jako typická věc národní suverenity. Proto beru tento návrh směrnice jako další symbolický milník na cestě k evropské federaci (a prosím povšimněte si, že jsem u tohoto bodu neříkal, že to beru jako tragédii). Až bude zrušena funkce národních hlav států, také to bude určitý předěl, i kdyby tou dobou už neměly absolutně žádnou roli kromě ceremoniální. Proto je mi i trochu divné, že odpůrci evropské integrace návrh hlasitě nekritizují. Já bych to od nich čekal.<br />2) Zákonodárci jistě neobnovili teorii socialistického vlastnictví jako vyšší formy vlastictví. Ale podařil se jim výsledek, který je prakticky totožný. To už do kategorie tragických událostí zahrnuji. Teď už se zase mohu cítit jako za dob nedávno minulých. Podobné zvýhodňování jedné formy vlastictví do moderního práva prostě nepatří, to je moje stanovisko.<br />Pokud mi ovšem řeknete, že jsem staromódní libertarián a že patřím do muzea, protože nechápu moderní trendy, přít se s Vámi nehodlám.Jan Vučkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87527338188245347762012-08-31T06:54:59.445+02:002012-08-31T06:54:59.445+02:00pokud někdo uvede v důvodové zprávě nekorektkní sr...pokud někdo uvede v důvodové zprávě nekorektkní srovnání, něměla by taková práce být odmítnuta jako lřivá a neprofesní ? Sama EU nemá už 30 let audit ve většině svých oblastí a taková "firma" by chtěla někomu něco nařizovat ve finanční oblasti ?<br /><br />Jan VrchařAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-8100858405164542082012-08-31T00:58:44.710+02:002012-08-31T00:58:44.710+02:00Nejsem si jist, že chápu plnou tragičnost zde popi...Nejsem si jist, že chápu plnou tragičnost zde popisované situace. <br /><br />1/ Revoluční je, když Evropská unie „nadiktuje“ definici trestného činu a sazby. Proč? Přesahy přímé či nepřímé do trestního procesu i hmoty se od Amsterdamských pilířů množí více a více a byly vlastně i předtím. Na základě čeho by mělo být trestní právo vůči harmonizaci imunní? Vymezení skutkové podstaty trestného činu nedotknutelná národní modla? <br /><br />Navíc logika vymezení přenesených pravomocí na Unii nikterak nekopíruje naše vnitrostátní vymezení právních oborů. Dělící linie je primárně funkční a probíhá podle stejných ustanovení Smluv pro všechny členské státy, tedy bez ohledu na vnitrostátní zařazení té či oné otázky pod určitý obor. Je možné se bavit o tom, jestli čl. 325 odst. 4 SFEU je nebo není dostatečným základem pro navrhovanou úpravu. Ale to, jestli jde o vymezení skutkové podstaty či pouze nějaký trestní proces, je úplně jedno.<br /><br />2/ Příměr s rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví při vší úctě kulhá na obě nohy. Tehdejší diferenciace vycházela vskutku z ideologického rozlišení mezi majetkem v „osobním“ a „socialistickém“ vlastnictví. Diferenciace v trestní sazbě současného TZ vychází tak maximálně ze zpackané transpozice, tedy že někdo mechanicky přepsal sazbu z Úmluvy o ochraně finančních zájmů EU do TZ a neuvědomil si věcné propojení s běžným podvodem. <br /><br />Řešením je pochopitelně sjednotit sazbu pro všechny typy „majetků“. To ve své podstatě je také běžný postup při provádění unijní legislativy ve všech oblastech již dobrých 40 let. Po novočesku se mu říká efekt přelévání („spill-over“), kdy sektorové unijní harmonizace jsou přebírány na celou oblast úpravy, aby byla zachována její jednota v právních řádech členských států. To ovšem také není revoluční a děje se již celé dekády.<br /><br />Tudíž: je možné se velice dobře bavit o unijní pravomoci danou úpravu přijmout, stejně tak o její vhodnosti a způsobu vnitrostátního provedení. Nejsem příznivcem legislativních smrští a s ohledem na tento konkrétní kousek si myslím, že je zbytečný (problém není v nedostatku legislativy, jako spíše v tom, že ji v určitých členských státech nikdo není schopen či ochoten vynutit). Na druhou stranu by zase nebylo špatné vycházet v podobné debatě z korektních premis. Byť tedy § 132 vrací úder, Unie mi (přinejmenším na základě v postup podaných argumentů) nepřijde jako Říše zla ovládaná temnou stranou síly, která chce zničit nový krásný a čerstvě rekodifikovaný Chrám rytířů TrZák a Barroso nevypadá (minimálně zatím) jako Darth Vader.Michal Bobekhttps://www.blogger.com/profile/13461385104729609795noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-84197728233252661982012-08-30T23:19:17.368+02:002012-08-30T23:19:17.368+02:00Nemíním se zmíněné kontroverze a nelogičnosti zast...Nemíním se zmíněné kontroverze a nelogičnosti zastávat, nicméně mne napadá, že motivací pro vyšší trestní sazbu může být skutečnost, že podvodné jednání vůči EU narušuje důvěryhodnost ČR a zdejších příjemců finančních prostředků z EU jako celku.<br />Následkem takového jednání - což vidíme i aktuálně v praxi - může být zastavení dotací, které mohly být poskytnuty určité skupině subjektů. Dopad jednání je tedy širší a nespočívá v samotném poškození zájmů EU.<br />Ochrana důvěryhodnosti českých příjemců dotací by potom mohla být sekundárním objektem této skutkové podstaty?<br />Z tohoto hlediska by tedy nemuselo jít primárně o vyšší ochranu poskytovanou určitému vlastníkovi oproti jinému.Christabelhttps://www.blogger.com/profile/11182919646140444478noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-71685440669511234642012-08-30T23:14:52.845+02:002012-08-30T23:14:52.845+02:00Přesná implementace směrnice nebude nikterak jedno...Přesná implementace směrnice nebude nikterak jednoduchá věc, neboť návrh směrnice používá zcela odlišné pojmy od našeho trestního zákoníku. Dosti dlouho jsem váhal (kromě mnoha jiných bodů) nad například definicí úřední osoby. Čl. 4 odst. 5 písm. b) návrhu uvádí: <i>každá osoba, která vykonává úkoly veřejné služby pro Unii či v členských<br />státech nebo ve třetích zemích a přitom nepůsobí ani v jednom z uvedených<br />úřadů [legislativním, správním nebo soudním], ale účastní se správy finančních zájmů Unie či se účastní přijímání<br />rozhodnutí týkajících se finančních zájmů Unie</i>.<br />Chápu to správně tak, že úřední osobou by mohla být i osoba najatá k plnění veřejných úkolů jako externista (a la "pan Radar"), pokud se bude fakticky podílet na rozhodování? To by bylo výrazné rozšíření definice oproti našemu § 127 TZ.Jan Vučkanoreply@blogger.com