tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post7197107854827060407..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Jak je to s účastí ekologů ve stavebním řízení?Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger22125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14961677943150887522010-06-25T12:48:56.217+02:002010-06-25T12:48:56.217+02:00Ad JV:
Asi se už trochu točíme v kruhu, ale přest...Ad JV:<br /><br />Asi se už trochu točíme v kruhu, ale přesto: Vyloučení aplikace konkrétní právní normy je v pořádku (není-li ovšem protiústavní), vyloučení paušální mám za krajně problematické a možné nejvýš <i>pro praeterito</i>. Zde je nadto vyloučení učiněno zcela neadekvátním způsobem taxativního výčtu, takže můj závěr je, že účast ekoteroristů ve stavebním řízení vyloučena není.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-31465732696690006722010-06-25T12:27:19.497+02:002010-06-25T12:27:19.497+02:00Ad TP:
možná se ztrácím, ale pokud by byl § 70 ZOP...Ad TP:<br />možná se ztrácím, ale pokud by byl § 70 ZOPK vyloučen výslovně, bylo by to (alespoň po formální stránce v pořádku), i když by ochrana ekologických práv nebyla dostatečně zajištěna? jak by to mělo vypadat? např. tak, že by v § 109 SZ bylo uvedeno, že § 70 ZOPK se nepoužije? nebo by v § 70 ZOPK bylo uvedeno, na jaká řízení se nepoužije? sám jste názor, podle něhož by bylo možné zařadit do (kteréhokoli) zákona ustanovení "účastníky řízení nejsou osoby, jimž zvláštní zákon postavení účastníků přiznává", označil v úvodu siskuse za nesmyslný - takže takto by to nešlo? je vůbec nějaký obsahový rozdíl mezi vyloučením a výslovným vyloučením, pokud existuje speciální úprava? není pak výslovné vyloučení vyloučením na druhou, které má jen odstranit pochybnosti o skutečném vyloučení? <br />JVObčasný bloggerhttps://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-41165678791725512382010-06-25T10:42:18.685+02:002010-06-25T10:42:18.685+02:00pokud by existovala jiná tak či onak rozsáhlá (spe...<i>pokud by existovala jiná tak či onak rozsáhlá (speciální) úprava ochrany osobních údajů, tak by se snad použila ona a zákon o ochraně osobních údajů v příslušných pasážích nikoliv</i><br /><br />Ovšem, pokud by někde byla ochrana osobních údajů upravena komplexně, ZOOÚ by se nepoužil, stejně jako by se nepoužil ZOPK, jestliže by byla ochrana ekologických práv zajištěna dostatečně komplexní úpravou. Ve stavebním řádu to tak ale není, proto mám stále za to, že pouhá taxativnost výčtu působení ZOPK nevylučuje.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-54850573534606101672010-06-24T23:46:10.484+02:002010-06-24T23:46:10.484+02:00Ad JK
Ta zmínka o mezinárodním a evopském právu so...Ad JK<br />Ta zmínka o mezinárodním a evopském právu souvisela s poznámkou TP o univerzální působnosti § 70 ZOPK, nahlas jsem uvažoval, z čeho by mohla pramenit ...<br /><br />AD TP<br />Přiznám se, že netuším proč by musel být zrovna zákon o ochraně osobních údajů vylučován výslovně a některé jiné zákony ne? jistě může být jeho použití výslovně vyloučeno, zcela nebo zčásti, ale pokud by existovala jiná tak či onak rozsáhlá (speciální) úprava ochrany osobních údajů, tak by se snad použila ona a zákon o ochraně osobních údajů v příslušných pasážích nikoliv, stejné je to např. se správním řádem, kdy se do zvláštních zákonů také nepíše, že se to a ono ustanovení správního řádu nepoužije, pokud zákon obsahuje speciální pozitivní úpravu a nechce jen některá ustanovení či části správního řádu vyloučit bez náhrady, podobně např. zákon o státní kontrole a další obecné předpisy, a stejné je to po mém soudu i s § 70 ZOPK, může být vyloučen buď výslovně nebo speciálním ustanovením<br /><br />JVObčasný bloggerhttps://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43558376681832596162010-06-24T16:29:40.312+02:002010-06-24T16:29:40.312+02:00Ad EV:
Ještě jen jedno doplnění k mé předchozí re...Ad EV:<br /><br />Ještě jen jedno doplnění k mé předchozí reakci. Vedle § 114 odst. 2 StavZ jsem v postu odkazoval též na § 114 odst. 1 StavZ, který okruh námitek, jež lze vznášet omezuje z dalšího ohledu (tj. nikoliv jen pohledem koncentrace vůči předchozímu územnímu řízení). Konkrétně z daného ustanovení plyne, že námitky mj. i proti způsobu provádění stavby lze vznášet jen, pokud je jimi u příslušného účastníka přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. I z tohoto omezení se mi zdá zjevné, že ekologická o.s. by nemohla de iure námitky ve stavebním řízení vznášet, což dle mého názoru dále podporuje, proč nemají dle § 109 StavZ postavení účastníka.<br /><br />Ad JV:<br /><br />Ještě jen reakce na tu zmínku o tom, že nebyla řeč o příslušných normách evropského a mezinárodního práva. Skutečnost, že takové normy nic nemění na mnou presentovaném závěru jsem naznačil v bodě 10. mého příspěvku.Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-20892165288163980562010-06-24T15:52:56.357+02:002010-06-24T15:52:56.357+02:00Ad EV:
Děkuji za zajímavou poznámku. Nicméně si m...Ad EV:<br /><br />Děkuji za zajímavou poznámku. Nicméně si myslím, že i námitky ve věci způsobu provádění stavby bývají, popř. mohou být - v rozsahu, v jakém se mohou dotknout zájmů chráněných ZOPK - řešeny v územním řízení. V územním řízení se nerozhoduje o umístění stavby ve vakuu, ale bere se v úvahu, že stavba, která je umísťována bude muset být nejprve postavena a že s následným prováděním stavby budou moci být spojeny zásahy do zájmů chráněných ZOPK (např. do volně žijící živočichů či rostlin atp.). I takové přepokládané zásahy se, myslím poměrně běžně, řeší v rámci územního řízení a vyžadují se příslušné souhlasy či rozhodnutí o výjimkách dle ZOPK jako podklady pro vydání územního rozhodnutí. Např. jsem se v praxi také setkal s tím, že bylo vyžadováno povolení k vjezdu vozidel či následným stavebním zásahům do přírodní památky (dle zvl. podmínek její ochrany) ještě v rámci územního řízení. Příslušné výjimky dle ZOPK umožňující zásahy do zvláště chráněných druhů živočichů či rostlin jsou také opatřovány již v územním řízení, byť k příslušnému zásahu může ve větší míře dojít až v důsledku realizace stavby. Obtížně si tak dovedu představit námitky ve věci způsobu provádění stavby, které by byly takové kvality, aby se dotýkaly zájmů chráněných ZOPK a nemohly by být adresovány již v územním řízení (popř. v řízení EIA). Ostatně i § 92 StavZ předpokládá, že územní rozhodnutí může stanovit podmínky pro další přípravu a realizaci záměru (což zahrnuje i provádění stavy - viz např. možnost uložit zpracování prováděcí dokumentace). Pokud by Vás však napadal nějaký takový případ, rád se s ním seznámím.Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-62952519800280434442010-06-24T14:43:18.347+02:002010-06-24T14:43:18.347+02:00Ad JV:
Já jsem vždy § 90 odst. 4 ZOPK chápal tak,...Ad JV:<br /><br />Já jsem vždy § 90 odst. 4 ZOPK chápal tak, že pro vyloučení pochybností definuje své postavení jakožto zvláštního vůči stav. zákonu (resp. dalším tam uvedeným předpisům - lesnímu zákonu, zákonu o vodách, o myslivosti atp.) opravdu ve smyslu zákona jako celku. Všechny tyto další předpisy (včetně stavebního zákona) totiž na vícero místech v různých souvislostech referují na "zvláštní předpisy" či "zvláštní zákony". Uvedené ustanovení ZOPK podle mne mělo vyloučit pochybnosti, že mezi takové zvláštní předpisy patří i ZOPK (dovedu si představit, že např. vztah mezi lesním zákonem a ZOPK by v tomto směru mohl být posuzován všelijak). Takové odkazy se používaly v různých souvislostech (bez nároku na úplnost či zcela sytematickou správnost) např. - procesních (ohledně příslušnosti orgánů), technických (např. ohledně dokládání vyžadovaných dokladů či stanovisek dotčených orgánů) nebo i definičních (třeba u vymezení účastníků některých typů řízení dle stav. zákona).<br /><br />Význam, který to podle mne mělo, se pokusím ilustrovat na příkladu u toho třetího (definičního) podtypu. Tomu odpovídá např. i nynější § 85 StavZ, který vymezuje účastníky územního řízení (odlišně od stavebního) - se například uvádělo, že účastníky řízení jsou osoby, o kterých tak stanoví zvláštní předpis. § 90 odst. 4 ZOPK pak vylučoval jakékoli pochybnosti o tom, že účastníky mohou být i ekol. o.s. při splnění podmínek § 70 ZOPK. Jinak řečeno, v takových případech (ač asi z obdobných důvodů jako uváděl NSS v mnou odkazovaných rozhodnutích nebylo možno konstatovat, že by § 70 ZOPK byl speciální k § 85 StavZ) je možno (narozdíl od případu dle § 109 StavZ u stavebního řízení) souběh daných dvou norem vyřešit jejich souběžnou aplikací. Narozdíl od § 109 StavZ totiž § 85 StavZ neobsahuje taxativní uzavřenou definici účastenství, ale definici otevřenou dopadu "zvláštních právních předpisů". § 90 odst. 4 ZOPK pak - jak shora uvedeno - vylučoval pochybnosti o tom, zda je ZOPK "zvláštním právním předpisem". Myslím, že pro obdobná řešení byl § 90 odst. 4 ZOPK použitelný (měl přidanou hodnotu) i u těch jiných přepisů (lesní zákon, zákon o vodách atd.), byť teď jsem se na to speciálně nedíval. Kdyby nebylo ustanovení § 90 odst. 4 ZOPK mohly v tomto směru vznikat pochybnosti (a mohou potenciálně i nyní, když bylo dané ustanovení vypuštěno).<br /><br />Jiný než shora uvedený význam bych § 90 odst. 4 ZOPK nepřiznával.Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-66005362444783904082010-06-24T14:22:07.767+02:002010-06-24T14:22:07.767+02:00Ad JV:
Existuje víc zákonů, které jsou universáln...Ad JV:<br /><br />Existuje víc zákonů, které jsou universální a promítají se všude tam, kde není jejich působení výslovně vyloučeno. Příkladmo zákon o ochraně osobních údajů, ten je taky nutné vyloučit <i>explicite</i>.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-71823043569180820632010-06-24T14:13:36.376+02:002010-06-24T14:13:36.376+02:00Ad TP
Vždyť jsem si to myslel, že žiji v bludu ......Ad TP<br />Vždyť jsem si to myslel, že žiji v bludu ... ale přesto to ještě zkusím - pokud jsou mé úvahy o specialitě a subsidiaritě v daném případě poněkud pomýlené, protože dikce § 70 ZOPK propůjčuje tomuto ustanovení universální působení a vzájemný vztah zákonů není třeba zkoumat, co to vlastně znamená? že snad toto ustanovení má vyšší právní sílu než jiné zákony a neplatí pro ně, resp. pro jeho vztah k ustanovením jiných zákonů, pravidlo lex specialis ...? tedy by snad ani nebylo možné účast OS ve správních řízeních s daným předmětem vůbec nijakým způsobem vyloučit? nebo bylo? jak? pouze výslovným speciálním ustanovením a ne "pouze" taxativním výčtem? to je pak ale možná jen věc legislativní techniky a míry formalismu tvůrce zákona ... ale pokud by § 70 ZOPK byl "nadzákonný" (snad jedině kvůli příslušným normám evropského a mezinárodního práva, ale o tom zatím nebyla řeč), tak by zřejmě nešlo ani to<br />s námitkou, že rozhodnutí o omezení účasti občanských sdružení v řízení podle AtomZ považujete od počátku za chybné, resp. politicky motivované a účelové, se dá těžko polemizovat, to mohu prohlásit o jakémkoliv rozhodnutí soudu, se kterým z těch či oněch důvodů nesouhlasím a má to pramalou argumentační hodnotu (když např. nevím, kdo byli ti politici, kteří tenkrát stáli soudcům za zády či jaké neblahé účely tím soudci sledovali a proč ...)<br /><br />Josef VedralObčasný bloggerhttps://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53477903853495292392010-06-24T13:16:40.023+02:002010-06-24T13:16:40.023+02:00JK:
Dovolím si poznámku k jednomu z důvodů, pro kt...JK:<br />Dovolím si poznámku k jednomu z důvodů, pro který nesouhlasíte s rozsudkem. Jde bod 8 (a vlastně i 9 a částečně 10), tedy jaké námitky by vlastně bylo možné ve stavebním řízení uplatnit. Uvádíte, že námitky enviromentálního charakteru se z povahy věci řeší v územním řízení, ve stavebním řízení pro ně není místo. Z větší části to tak bude. Přesto podle mého názoru nejen umístění stavby, ale i způsob provádění stavby může mít vliv na ochranu přírody a krajiny (někdy značný), přičemž tuto námitku nemůžete uplatnit jinde než ve stavebním řízení.<br />Eva VávrováEvi-Coohttps://www.blogger.com/profile/15701989408088354566noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72828418072431861672010-06-24T11:46:12.261+02:002010-06-24T11:46:12.261+02:00Ad JK
Nezbývá než uznat, že máte pravdu, mé úvahy ...Ad JK<br />Nezbývá než uznat, že máte pravdu, mé úvahy byly dosti zjednodušující. Ale ještě k tomu § 90 odst. 4 ZOPK, resp. možná nejen k němu - opravdu toto ustanovení upravovalo vztah obecnosti, resp. speciality poměrem tam uvedených zákonů jako celku? mělo by to vzhledem k předmětu jejich úpravy vůbec smysl? nebo se tím spíše naznačovalo, že jde o vztah obecnosti a speciality nikoliv zákonů jako celku ale jednotlivých jejich v úvahu připadajících ustanovení? pravidlo lex specialis (v daném případě ZOPK) derogat legi generali (např. stavební, lesní či vodní zákon) pravděpodobně nikdy neplatilo, ale vždy šlo (mohlo jít) jen o jednotlivostiObčasný bloggerhttps://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-33256751463614034142010-06-24T11:25:24.535+02:002010-06-24T11:25:24.535+02:00Ad JK:
Můžeme se tedy v klidu a míru rozejít s tí...Ad JK:<br /><br />Můžeme se tedy v klidu a míru rozejít s tím, že <i>we agree to disagree</i>.<br /><br />Ad JV:<br /><br />Podle mne jsou úvahy o specialitě a subsidiaritě poněkud pomýlené, protože dikce § 70 ZOPK propůjčuje tomuto ustanovení universální působení a vzájemný vztah zákonů není třeba zkoumat. <i>A propos</i>, rozhodnutí o omezení účasti občanských sdružení v řízení podle AtomZ, což je silný argument protistrany, považuji od počátku za chybné, resp. politicky motivované a účelové. Aniž bych nějak "ekoteroristům" fandil, těžko si představit řízení se silnějším možným dopadem do ochrany přírody a krajiny, než právě toto.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14656126438152095452010-06-24T10:23:27.445+02:002010-06-24T10:23:27.445+02:00Ad JV:
Úvaha o tom, že lex specialis je § 109 Sta...Ad JV:<br /><br />Úvaha o tom, že <i>lex specialis</i> je § 109 StavZ k § 70 ZOPK a ne naopak mi přijde možná a obhajitelná. Přinejmenším stejně (spíše však více) jako opačná úvaha použitá 5. senátem NSS v mnou kritizovaném rozhodnutí. To mj. zpochybňuje zjednodušující postup zvoleným 5. senátem v dané věci.<br /><br />Nicméně vyjdu-li z argumentace NSS v odkazovaných rozhodnutích (k atom. zákonu, resp. kolaudačnímu řízení dle starého stavebního zákona), která je založena na tom, že vztah zvláštního a obecného se odvozuje od rozsahu, resp. šíře úpravy dotčených norem, pak by zde vyvstával ten problém, že § 70 ZOPK je širší z věcného hlediska (viz Vámi uváděná všechna řízení, která se týkají ochrany přírody a krajiny), ale užší z osobního hlediska (řeší jen účast ekol. obč. sdružení jako jednoho typu subjektů). Právě pro tu určitou nesouměřitelnost mezi věcným a osobním hlediskem zvolil (a myslím, že správně) NSS v těch odkazovaných rozhodnutích postup založený na tom, že se nejedná o prostý vztah speciality či obecnosti (a to ani jedním směrem), ale je třeba si při řešení konfliktu dotčených norem pomoci jinými výkladovými metodami.<br /><br />A co se týče poukazu na (nyní zrušený) § 90 odst. 4 ZOPK (jehož zrušení btw 5. senát v kritizovaném rozsudku považoval za irelevantní), myslím si, že jako podklad pro účast ekol. o.s. nemohl sloužit. Dané ustanovení ostatně platilo i ve vztahu k situacím řešeným v těch rozhodnutích NSS ohledně atomového zákona, resp. kolaudačního řízení. NSS v daných rozhodnutích (a podle mne opět správně) konstatoval, že je třeba posuzovat vztah obecnosti/speciality nikoliv poměrem zákonů jako celku (což je jediné, co řešil § 90 odst. 4 ZOPK), ale na základě vztahu konkrétních dotčených ustanovení. Skutečnost, že tedy ZOPK byl zvláštním zákonem ke stavebnímu zákonu, NSS nebránila, aby např. řekl, že poměr definice účastenství v kolaudačním řízení (podle starého stav.zákona) a § 70 odst. 3 ZOPK nelze vnímat na dichotomii obecný-zvláštní a posléze dospět k závěru o nemožnosti rozšířování příslušné definice účastenství pomocí dalších výkladových metod. Totožně to myslím platí i pro nynější § 109 StavZ.<br /><br />Proto se domnívám, že účastenství ekol. o.s. nešlo dovozovat ani před zrušením § 90 odst. 4 ZOPK, a tím spíše pak pochopitelně ani poté.Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87964578371461367672010-06-24T09:52:08.132+02:002010-06-24T09:52:08.132+02:00Není tomu ale třeba tak, že obecný je v tomto příp...Není tomu ale třeba tak, že obecný je v tomto případě § 70 ZOPK vztahující se generelně na všechna správní řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, zatímco lex specialis je § 109 odst. 1 stavebního zákona vztahující se z ustanovením § 70 ZOPK vymezených správních řízení jen na (některá - ne ve všech stavebních řízeních mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny ) řízení stavební? byl by § 70 ZOPK speciálním ustanovením např. i k § 14 odst. 1 atomového zákona, podle kterého se účastenství občanských sdružení podle § 70 ZOPK rovněž nepřipouští (viz rozsudek Vrchního soudu SJS 1006/2002 citovaný ostatně v rozhodnutí NSS č. 406/2004)? z tohoto důvodu se domnívám, že někdejší § 90 odst. 4 ZOPK měl svůj smysl, neboť obsahoval, byť málo obvyklé, speciální ustanovení ke speciálnímu ustanovení a až do účinnosti zákona č. 349/2009 Sb. na jeho základě účastenství občanských sdružení v řízeních stavebních dovozovat šlo. ale možná také, že jen spolu s Jiřím Kindlem žiju v nějakém bludu a čekáme, až nám z očí spadne závoj nevědomosti ...<br /><br />Josef VedralObčasný bloggerhttps://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-21598929513920604992010-06-24T08:47:26.703+02:002010-06-24T08:47:26.703+02:00Ad TP:
Nemůžu si pomoci, ale nějak ve Vašem komen...Ad TP:<br /><br />Nemůžu si pomoci, ale nějak ve Vašem komentáři postrádám věcnou argumentaci. Zda je můj výklad "<i>mechanický a formalistický, nerespektující smysl úpravy</i>", nechť si každý posoudí sám - nevím, co bych Vám na to měl říci (s výjimkou toho, že s takovým hodnocením nesouhlasím).<br /><br />Co se týče Vašeho poukazu na teleologii ZOPK, nijak tím nereagujete na argumentaci, již použil NSS v případě atomového zákona, resp. kolaudačního řízení ve starém stav. zákoně. Znamená Vaše argumentace to, že považujete ta mnou citovaná tři rozhodnutí NSS za chybná?<br /><br />A i jinak mi ten argument přijde nepřiléhavý. Předmětná situace je dle mého názoru totiž taková, že zde byla norma § 70 odst. 3 ZOPK (která - jak jsme se, zdá se, shodli - není <i>lex specialis</i> k definici účastníků ve stavebním řízení). Ta by obecně umožňovala účast ekol. o.s. ve stavebním řízení, nebyla-li by tu norma stanovící, resp. vedoucí k opaku. Za takovou normu považuji právě § 109 StavZ, která je ostatně <i>lex posterior</i>. Zvolení uzavřeného taxativního výčtu nebylo náhodou (jak potvrzuje systematika StavZ, nově pojatá koncepce stavebního řízení i historie legislativního procesu) a v důsledku takové normy má tedy dojít k vyloučení z účastenství osob, které nespadají do dané uzavřené definice, což platí i na ekol. o.s.<br /><br />Stejně tak si myslím, že stavební řízení není ani řízení takového "<i>druhu, aby to odůvodňovalo účast těchto zvláštních účastníků</i>". Jak jsem popsal (a Vy ponecháváte bez odezvy), aplikovaný princip koncentrace a omezení okruhu námitek, které lze vznášet, prakticky vylučuje smysluplnou účast ekol. o.s.<br /><br />Ve finále mi tak přijde, že Vaše argumentace je zřejmě stále založena na (skrytém) předpokladu o povaze § 70 ZOPK jakožto <i>lex specialis</i>, byť jsme se již dříve shodli, že takový přístup je zjednodušující a v rozporu s argumentací uvedenou v mnou cit. rozhodnutích NSS.<br /><br />Jinam myslím, že jsem se již v tomto směru argumentačně celkem "vyčerpal" a do značné míry opakuji, co již jsem napsal v postu či následných replikách na Vaše komentáře. Neurazte se proto, pokud nebudu na Vaše další komentáře reagovat. Jsem totiž přesvědčen, že jsem již řekl prakticky vše, co se k tomu říci dalo.Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43402757051962141952010-06-23T20:52:09.215+02:002010-06-23T20:52:09.215+02:00Mmmm... proč není základem teleologický výklad sta...Mmmm... proč není základem teleologický výklad stavebního zákona, podle nějž je smyslem taxativního výklady zamezit vstupu jiných osob do technicky orientovaného řízení na základě obecných ustanovení jiných předpisů?Dan Dvoracekhttps://www.blogger.com/profile/13400905268342144231noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-25817426960796087352010-06-23T20:29:35.881+02:002010-06-23T20:29:35.881+02:00Ad JK:
To je slabá argumentace. Základem je teleo...Ad JK:<br /><br />To je slabá argumentace. Základem je teleologický výklad ekologického zákona, takže klíčovou otázkou je, zda řízení je toho druhu, aby to odůvodňovalo účast těchto zvláštních účastníků, a pokud na tuto otázku odpovíme kladně, nemůže taxativní výčet účastníků jejich postavení účastníka vyloučit. Váš výklad je naproti tomu mechanický a formalistický, nerespektující smysl úpravy.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87326557977039477312010-06-23T18:25:14.462+02:002010-06-23T18:25:14.462+02:00Ad TP:
Nechápu, proč by (za situace, kdy uznáváte...Ad TP:<br /><br />Nechápu, proč by (za situace, kdy uznáváte, že § 70 ZOPK nemá charakter <i>lex specialis</i>) bylo třeba jeho neaplikovatelnost upravovat výslovně. Ve smyslu mnou cit. judikatury NSS to také nebylo v žádném z uvedených případů provedeno výslovně, jak byste požadoval. Prostě došlo ke střetu dvou norem, a to uzavřené definice účastenství v sektorovém předpisu a § 70 ZOPK. Sektorová definice účastenství pracovala s uzavřeným okruhem účastníků (mezi kterými ekologická o.s. nebyla) a NSS na základě výkladového postupu dospěl k tomu, že takový uzavřený okruh nelze rozšířit prostřednictvím § 70 ZOPK. Argumentaci o "nerozšíření" (tj. neumožnění souběžné aplikace § 70 ZOPK vedle dané taxativní definice účastenství) pak založil (alespoň jako tomu rozumím) zejména právě na systematickém argumentu (odlišné definici účastenství v témže předpisu pro jiný typ řízení) a na dovození "úmyslu" zákonodárce (např. jestliže v témže předpise použil dvě různé definice účastenství zamýšlel tím dosáhnout odlišných důsledků).<br /><br />Přijde mi, že totéž platí v předmětném případě. Btw ta uzavřená definice účastníků kolaudačního řízení podle starého stav. zákona, u které NSS odmítl možnost jejího rozšíření prostřednictvím § 70 ZOPK, byla v relevantním ohledu prakticky stejná jako je nynější § 109 StavZ.<br /><br />A co se týče dovozování úmyslu zákonodárce, je to sice obecně problematická věc (byť třeba NSS v mnou citovaných judikátech to také dělal), ale v předmětném (komentovaném) případě mi přijde, že je to poměrně zjevné. Pokud byste se podíval do stenozáznamů (změna myslím přišla z nějakého výboru PSP) je tam na změnu koncepce stavebního řízení na pouze technologický proces výslovně poukazováno. Takový úmysl pak dle mého názoru plyne i z dalších mnou uváděných věcí (posílení principu koncentrace a omezení okruhu námitek, které lze ve stavebním řízení vznášet, což prakticky vylučuje smysluplnou účast eko. o.s. a z odlišnosti mezi vícero definicemi účastenství v témže předpisu). (argument předpokladem rozumného zákonodárce ;o)Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-25781312312728111882010-06-23T17:18:17.585+02:002010-06-23T17:18:17.585+02:00Ad JK:
Já vaší argumentaci rozumím, ale neztotožň...Ad JK:<br /><br />Já vaší argumentaci rozumím, ale neztotožňuji se s ní. Mezi oběma zákony není jednoduchý vztah speciality a subsidiarity, bezesporu, oba jsou speciální vůči správnímu řádu a existují vedle sebe. Vyloučit jedním působení druhého by bylo možné pouze explicitně ("účastníkem řízení nejsou osoby uvedené v ustanovení paragrafu tolik-a-tolik zákona toho-a-toho"), nikoli implicitně tím, že se výčet pojme <i>taxative</i>, když právě formulace ekologického zákona evidentně taxativnost podobných výčtů prolamuje.<br /><br />Vaše úvaha je nadto zatížena dovozováním úmyslu zákonodárce, který je, mírně řečeno, nezjevný, a může se jednat o prosté opominutí nebo chybu (vadné "argumentum ex errore").Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-59094986579341870842010-06-23T14:19:12.199+02:002010-06-23T14:19:12.199+02:00Ad TP: Tím ale opomíjíte právě výše uvedenou argum...Ad TP: Tím ale opomíjíte právě výše uvedenou argumentaci (uvedenou i v mnou cit. rozh. NSS) založenou na tom, že vztah mezi § 70 ZOPK a speciálními uzavřenými definicemi účastenství v sektorových předpisech není jednoduchým vztahem speciality a obecnosti. Nevím tedy, co Vám k Vaší poznámce říci (nad rámec toho, co je již uvedeno v postu). Právě na takový zjednodušující výklad vztahu dotčených norem (ne zákonů jako celku, ale dotčených ustanovení) jsem se snažil reagovat. Zřejmě se mi to však - soudě podle Vás - ne tak zcela povedlo. Chyba může být buď na vysílači nebo přijímači ... ;o)Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51020314068197745262010-06-23T13:11:27.494+02:002010-06-23T13:11:27.494+02:00Naprosto souhlasím. Dodal bych především to, že no...Naprosto souhlasím. Dodal bych především to, že nový SZ změnil smysl stavebního řízení ve prospěch práv vlastníků a práva "vyšší" typu urbanismus, ekologie atp. nechal na územka.<br /><br />Druhá věc je, že za ekologické o.s. se skrývají vykutálenci, kteří napadají v územku veškeré větší stavby, jen aby se pak za úplatu se stavebníkem dohodly. Je s podivem, že ÚS jejich účastenství dávno neomezil, protože jejich právo je založeno jenom na lobbystickém zákonu a nikoliv k jejich vztahu k věci. O nemožnosti domoci se po nich náhrady škody ani nemluvě.<br /><br />Jan DrtinaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-69822261953742080122010-06-23T10:27:50.217+02:002010-06-23T10:27:50.217+02:00To je IMHO nesmyslný výklad, protože vycházíte z t...To je IMHO nesmyslný výklad, protože vycházíte z toho, že by bylo možné zařadit do (kteréhokoli) zákona ustanovení "účastníky řízení nejsou osoby, jimž zvláštní zákon postavení účastníků přiznává". To je ale pojmově vyloučeno, protože <i>lex generalis</i> nemůže nepřímo novelisovat <i>lex specialis</i>, a to dokonce <i>pro futuro</i>. Původní ustanovení bylo proto redundantní a jeho vypuštěním se v otázce účastenství nic nezměnilo.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.com