tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post7156688933462207655..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: K čemu právní kliniky? Díl 1. - Dovednosti.Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger15125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-44158564669710975752014-11-10T19:43:49.874+01:002014-11-10T19:43:49.874+01:00Co se týče vzdělávání lékařů, vycházel jsem ze svý...Co se týče vzdělávání lékařů, vycházel jsem ze svých poměrně skromných zkušeností, ovšem na hlubší analýzu si netroufám. Snad do toho více vidí někdo z dalších diskutujících.<br />Rozhodně však nemohu souhlasit s názorem, že práce s klienty není efektivní styl učení se - naopak díky různým multiplikativním efektům se daří rozvíjet mnoho věcí najednou (znalosti, dovednosti a hodnoty), a zejména se právo prezentuje, jaké opravdu v realitě je. Z Vašeho komentáře nevyplývá, s jakým typem případů se na seminářích, které zmiňujete, pracovalo. Obecně je práce s případy samozřejmě efektivnější než např. přednáška nebo četba knihy, protože vede studenty k aplikaci práva. Oproti reálným případům z kliniky je ovšem problémem případů probíraných na seminářích zpravidla:<br />1. předložení celého problému na stříbrném podnose (s uvedením pouze relevantních faktů a bez nutnosti dohledat další informace),<br />2. jeho uzavření v jediném oboru práva a v důsledku toho zjednodušení problému,<br />3. při jeho řešení se často směřuje k "jedinému správnému řešení" bez snahy toto řešení nějak prakticky aplikovat (např. přemýšlet o tom, jak bude procesně nárok uplatněn, jak bude vypadat žaloba, co musím tvrdit, jaké skutečnosti potřebuji prokázat apod.), případně zhodnotit potenciální efektivitu možných řešení.<br />Některé z těchto problémů lze odstranit při tvorbě případu pro seminář, některé aspekty klinického prostředí jsou však jedinečné. Při kontaktu s klientem se studenti např. učí "oddělit zrno od plev", tedy vybrat relevantní fakta, což za ně v praxi nikdo neudělá, a identifikovat, v čem je problém (což je někdy největší problém). Neméně důležité je i to, co a jak klientovi sdělit, na co se ho zeptat. Po provedení analýzy problému musejí také přijít s možnými řešeními situace, spolu s klientem je zhodnotit a pokud je to možné, řešení také implementovat (např. napsat pro klienta žalobu).<br />Musím naopak souhlasit s tím, co píšete v bodě 3/, že "to se na sucho trénuje dost blbě" - právě proto jsou řešení případu konkrétního klienta a komunikace s klientem tak důležité jako příprava na budoucí výkon právní profese. Jinak než prakticky se to totiž naučit nejde.<br />V podrobnostech ohledně rozvoje znalostí a hodnot v právních klinikách se s dovolením odkážu na druhý a třetí díl seriálu.Maxim Tomoszeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73582673995084216232014-11-10T04:35:32.419+01:002014-11-10T04:35:32.419+01:00Supervizor samozřejmě nemůže do procesu vstupovat ...Supervizor samozřejmě nemůže do procesu vstupovat až na jeho úplném konci, tedy při kontrole výsledné právní rady/analýzy určené pro klienta. Naopak - supervizor je do procesu zapojen kontinuálně od úplného počátku, neboť je to právě on, který jako první studuje informace získané při úvodním rozhovoru s klientem a přiděluje spis studentům, kteří na něm budou pracovat. Pokud má supervizor za to, že skutkový základ nebyl zjištěn dostatečně, studenty na to (více či méně zjevně) upozorní. Studenti si v takovém případě sjednají s klientem schůzku, kde se mohou na další věci doptat, případně si vyžádat příslušné dokumenty nebo podklady. Stejně tak studenti pravidelně od klienta zjišťují, zda se v mezidobí skutkový stav nějak nevyvinul.<br />Vědět, na se zeptat, je jeden z největších problémů, se kterým se studenti setkávají, protože to vyplývá téměř čistě ze zkušenosti. Právě proto je v klinice proces zjišťování skutkových informací od klienta pojat jako kontinuální proces, který rozhodně nekončí úvodním pohovorem. Ten má za cíl jen zjistit základní informace o problému a vytvořit studentům podmínky pro to, aby se na další schůzku s klientem mohli připravit i stran toho, na co se mají ještě zeptat.Maxim Tomoszeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53808912764380054512014-11-09T08:07:39.836+01:002014-11-09T08:07:39.836+01:001/ progresivita vzdělání lékařú je iluziorní. Naro...1/ progresivita vzdělání lékařú je iluziorní. Narozdíl od USA se u nás stále dává důraz na latinu, přestože většina teminologie je dnes v literatuře v AJ, šprtá se anatomie jak za Rakouska-Uherska, což je trochu křivé srovnání, protože za RU to byla výuka moderní. VUSA i u nás se učí tak, že se vezme případ a na ten se aplikují poznatky, rozhodně se nedělá se živými pacienty při procvičování léčebných postupů, bylo by to zdlouhavé (většina diagnoz ani není tzv. právě na skladě, i na veřejnosti oblíbenou pitevnu musí být termín někdy před vánoci, kdy je víc sebevražd i běžných úmrtí). Na klinikách se studenti seznamují jen s několika úkony (a to zpravidla pasivně) a s celkovým provozem.<br /><br />2/ S klienty se právch v seminářích nedělalo, protože to není efektivní styl učení se. Pro potřeby výuky stačí případ, narozdíl od medicíny si nepotřebujeme něco fyzicky osahat a něco v těle hledat. A hlavně při práci se živými případy chybí to nejdůležitější z hlediska didaktiky, srovnatelný objektivní výsledek. Několikastránkové výstupu dnešních psavců kombinované se subjektivismem testujícící je hezká cesta do statistické nehodnověrnosti takových výstupů.<br /><br />3/ Jak se v klinikách učí "profesní hodnoty" ? Profese advokáta nebou soudce není žádná zázračná věda, která by se musela trénovat. Jde o analogie poradce a rozhodčího a to se na sucho trénuje dost blbě.Michal Zacharnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-6111666186851379262014-11-07T12:57:16.160+01:002014-11-07T12:57:16.160+01:00Rozumím kontrole výstupu, kde hraje roli hlavně pr...Rozumím kontrole výstupu, kde hraje roli hlavně právní a formulační stránka věci. Jak je ale ohlídán vstup, tj. že je správně a úplně získán skutkový základ? Když se ptá zkušený, ví co by neměl opomenout vzhledem k okolnostem, zejména potřebuje-li klient vůbec definovat problém. U studentů pak je riziko, že ze složitého udělají jednoduché a naopak s dopadem na klienta.David Schmidtnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-76031286614845520222014-11-06T16:55:14.526+01:002014-11-06T16:55:14.526+01:00"Lékařství, právo i holičství má společné to,..."Lékařství, právo i holičství má společné to, že tyto profese pracují s živými lidmi, ... "<br /><br /><br />Ano, ve svých vstupech mají živé lidi i lékaři. btw. Právníci mi připomínají spíše holiče než lékaře.Tomáš Sobeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14438590320398000412014-11-06T15:47:20.262+01:002014-11-06T15:47:20.262+01:00Lékařství, právo i holičství má společné to, že ty...Lékařství, právo i holičství má společné to, že tyto profese pracují s živými lidmi, a proto je nutné již při přípravě na tyto profese budovat profesní hodnoty a dovednosti potřebné pro komunikaci s klientem (pacientem). Co se týče základních principů, právní klinika je bezplatná a odpovědnost nese univerzita (za studenty i pedagogy). Co se týče klientů, setkáváme se v klinikách s Vámi zmíněnými problematickými klienty, ale řekl bych, že poměrně výjimečně - odhadem méně než 5 % klientů. Více než 50 % klientů odpovídá tomu, co popsal Martin Bílý, přičemž obvykle jsou jejich případy poměrně jednoduché. Složitějších případů míváme odhadem 25-30 %.<br />Co se týče zajištění zkušeností potřebných pro garanci kvality poradenství, veškeré výstupy studentů směrem ke klientovi musí předem schválit supervizor. V našem modelu je to umožněno tím, že studenti nezastupují klienty před soudem, takže jejich výstupem je písemná analýza situace klienta, případně příprava právních písemností (smlouva, žaloba apod.). Zastupování před soudem je běžná praxe v USA, tam je to ovšem kompenzováno tím, že studenti toho mají za sebou více (4 roky college a zpravidla 2 roky law school).Maxim Tomoszeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-12290562720221739672014-11-05T23:45:29.621+01:002014-11-05T23:45:29.621+01:00Problém typického klienta právní kliniky bude, moh...Problém typického klienta právní kliniky bude, mohu-li soudit, že si advokáta nemůže dovolit nebo že neví, zda si má na svůj problém vůbec advokáta obstarat. On často vůbec potřebuje popsat a definovat, co je jeho problém (a až poté hledat řešení).Martin Bílýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-4592029728597516512014-11-05T20:47:19.497+01:002014-11-05T20:47:19.497+01:00V lékařství je funkční princip poměrně srozumiteln...V lékařství je funkční princip poměrně srozumitelný: pacientovi se daří / nedaří lépe a medici mají jen omezenou roli (alespoň v ČR, v USA samozřejmě mohou být rádi i za více). V advokacii klient zaplatí, advokát nese odpovědnost i za své zaměstnance. Co je tímto principem u právní kliniky? Trochu mi to připomíná učnovská holičství s tím že rozdíl je však drastický: nejsou toto klienti více "problematičtí", jimž nelze poradit bez zkušeností?David Schmidtnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-45743694536438254662014-11-05T18:12:11.982+01:002014-11-05T18:12:11.982+01:00Dva poslední komentáře se zaměřují na samotný poje...Dva poslední komentáře se zaměřují na samotný pojem právní klinika. V češtině tento pojem příliš nedává smysl, bylo by srozumitelnější jej nahradit např. pojmem studentská právní poradna. Právní klinika je nicméně již globálně zažitý pojem s více než stoletou tradicí, proto mi přijde lepší jej takto doslovně přebrat než složitě vymýšlet nový český termín.<br />Právní kliniky se skutečně při svém vzniku významně inspirovaly na lékařských fakultách. Podle mých informací i dnes platí, že vzdělávání lékařů je v oblasti metod progresivnější než vzdělávání právníků, jako příklad lze zmínit metodu problem-based learning, o které nedávno psal Martin Kopa, kterou právo teprve objevuje, zatímco v medicíně se používá poměrně běžně. Klinická výuka v oblasti medicíny je podstatně pokročilejší než klinická výuka v oblasti práva i z toho důvodu, že se takto učí všichni studenti snad na každé lékařské fakultě, zatímco právní kliniky na mnohých právnických fakultách nejsou vůbec, nebo jen jako volitelný předmět, a mají daleko menší tradici. V medicíně je proto klinická výuka již velmi dlouho předmětem intenzivního vědeckého zkoumání a inovací. Pro právo to podle mne neznamená, že by mělo na klinickou výuku rezignovat, spíše naopak. Jinak ale pojem právní klinika velmi dobře koresponduje s pojmem klinika v kontextu poskytování zdravotní péče, kde se tím rozumí zařízení pro ambulantní péči (tzv. walk-in patients nebo outpatients).<br /><br />K otázce cvičení nebo seminářů snad jen tolik, že si nejsem vědom, že by se na českých právnických fakultách dříve v seminární výuce pracovalo s klienty, kterým by studenti radili a tím rozvíjeli kromě znalostí také své dovednosti a profesní hodnoty, nicméně pokud tomu tak skutečně bylo, byl bych velice vděčný za podrobnější informace, protože by to byl cenný příspěvek k poznání metod právního vzdělávání v českých zemích. Např. takové moot courty jsou v Anglii zdokumentovány až někam do 10. století. Navíc pojem seminář je na rozdíl od pojmu právní klinika spíše označení výukové jednotky, než výukové metody, takže nejsou úplně zaměnitelné - např. právní klinika jako metoda je zpravidla využívána v seminární výuce.Maxim Tomoszeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-55899403578071297432014-11-04T15:49:29.546+01:002014-11-04T15:49:29.546+01:00V takovém případě se mi jeví více padnoucí termín ...V takovém případě se mi jeví více padnoucí termín "právnické laboratoře".David Schmidtnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-56827716521706165912014-11-04T07:02:19.089+01:002014-11-04T07:02:19.089+01:00pro mě je poje pojem právní klinika parazitování n...pro mě je poje pojem právní klinika parazitování na pověsti medicíny, aniž dosahuje jejich kvality nebo nějakého srovnání. Dříve se tomu na fakultě říkalo cvičení nebo semináře,, ale chápu, že se dělá redesign všeho, tak jsme aspoň světoví.Michal Zacharnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-26174128060234718362014-11-04T01:53:31.818+01:002014-11-04T01:53:31.818+01:00Máte naprostou pravdu, že osoba supervizora je nej...Máte naprostou pravdu, že osoba supervizora je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje přínos právní kliniky pro studenta. Bohužel v podmínkách ČR nemůžeme realisticky očekávat, že supervizorem v právní klinice bude někdo s patnáctiletou advokátní praxí a deseti lety zkušeností s klinickou výukou, protože takové lidi tady prostě nemáme. Je tedy třeba najít funkční řešení s využitím možností, které máme. Hlavní zásadou je nutnost k supervidování studentů v klinice přistoupit velmi zodpovědně a co nejlépe se na to metodicky připravit. To může podle kontextu znamenat různé věci.<br />Pokud jsme v zemi, kde právní kliniky úplně začínají, a tudíž o nich vlastně neví nikdo nic, tak se lze poučit v zahraničí, na konferencích, stážích a podobně (tak jsme začínali v roce 2005 v Olomouci). Výhodou je, že mezinárodní organizace právních klinik, jako např. ENCLE nebo GAJE, pořádají intenzivní tréninky pro začínající klinikáře, které jim velmi pomohou se "rozjet".<br />Dnes už však v ČR na všech fakultách působí v (alespoň některých) klinikách pedagogové s naprosto dostatečnou kombinací klinických a praktických zkušeností a jsem přesvědčen, že jsou ochotni každému se zájmem o klinické metody výuky poradit a pomoci. Za olomoucké Centrum pro klinické vzdělávání každého srdečně zvu na exkurzi, případně rádi jakkoliv jinak při rozjezdu klinik pomůžeme (dokumenty, zkušenosti apod.). Také existuje poměrně dost velký výběr literatury v různých jazycích věnované metodice klinického právního vzdělávání.<br />A priori bych nevylučoval ze supervize právních klinik ani čerstvé absolventy. Ze svých zkušeností mohu potvrdit, že i relativně čerstvý absolvent, který prošel v průběhu studia s dobrými výsledky několika klinikami, a k tomu třeba nějakou variantou street-law, může být po metodické stránce na kliniku docela dobře připraven (nedostatek praktických zkušeností je druhá věc, viz níže). Pokud mu klinická zkušenost ze studia chybí, je nutné to nahradit výše zmíněnými konferencemi, zahraniční stáží nebo tréninky/školeními. Velmi dobrý způsob je pak stínování nějakého zkušeného supervizora, kdy po semestru nebo dvou může být nováček dostatečně metodicky připraven.<br />Nedostatek praktických zkušeností je pak nutné kompenzovat spoluprací se zkušeným praktikem, popřípadě najít praktika s dostatečnými zkušenostmi a ochotou dělat v klinice supervizora, a toho metodicky vyškolit.<br />V každém případě je však nutné, aby supervizor ke klinice přistupoval zodpovědně, a zároveň si byl vědom svých limitů, nebál se říci si o pomoc nebo radu a byl motivován se neustále zlepšovat.Maxim Tomoszeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51215858877524477862014-11-04T01:08:50.463+01:002014-11-04T01:08:50.463+01:00Děkuji za skvělou otázku! V rámci olomouckého Cent...Děkuji za skvělou otázku! V rámci olomouckého Centra pro klinické právní vzdělávání ji diskutujeme poměrně často, zvláště když uvažujeme jak lépe zorganizovat práci Studentské právní poradny.<br />Specializovaná klinika má samozřejmě mnoho pedagogických i metodických výhod, problémem však může být zajistit pravidelný/rovnoměrný přísun klientů. Navíc podle olomouckých zkušeností studenti obvykle preferují kliniku se širším zaměřením, protože tak v průběhu semestru získají zkušenosti z více oblastí.<br />Za sebe mohu říci, že jak oborově zaměřené, tak všeobecné kliniky mají své opodstatnění, a záleží na konkrétních okolnostech a na tom, jakých cílů má klinika dosáhnout. Často záleží také na odborném zaměření supervizora. Standardně lze najít všeobecně orientované občanskoprávní kliniky, ale oblíbené jsou také velmi specializované kliniky, např. uprchlické.Maxim Tomoszeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-78937016320473716042014-11-04T00:06:16.422+01:002014-11-04T00:06:16.422+01:00"Pro kvalitní fungování právní kliniky je důl..."Pro kvalitní fungování právní kliniky je důležité, aby mezi supervizory byli jak dobří učitelé, kteří zajistí kvalitu v oblasti vzdělávacích metod, tak zkušení praktici, kteří zprostředkují studentům zkušenosti potřebné k vybudování efektivních praktických návyků; v ideálním případě může oboje přinést jedna osoba." To je asi nejdůležitější point. Bez dobrého školitele je to na nic. Bohužel, v řadě klinik jako supervizoři působí čerství absolventi, kteří toho nemají ani moc odučeno, ani moc odpraktikováno :(Tomáš Vaněknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-30721723141431937902014-11-03T21:08:51.143+01:002014-11-03T21:08:51.143+01:00Děkuji za zajímavý post a zároveň využiji této mož...Děkuji za zajímavý post a zároveň využiji této možnosti zeptat se autora: měly by podle Vás být právní kliniky nějak oborově zaměřené (např. občanské právo, správní právo apod.) nebo považujete za vhodnější jejich zaměření nezužovat?<br />Michal HájekNová Vlnanoreply@blogger.com