tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post6454521608557608664..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Nostrifikovaný diplom ze slovenského práva k advokátní koncipientuře nestačíZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger37125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-28069143643157559412014-12-01T17:16:24.489+01:002014-12-01T17:16:24.489+01:00Přikládám přehled předmětů absolvovaných v průběhu...Přikládám přehled předmětů absolvovaných v průběhu prvních 3 let - do absolvování bakalářské státnice.David Ondrejkovičnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-58945913937703563572014-12-01T17:10:08.385+01:002014-12-01T17:10:08.385+01:00Momentálně je v PSP novela VŠ zákona, která právě ...Momentálně je v PSP novela VŠ zákona, která právě tohle řeší. ČAK pochopitelně proti němu protestovala (Justoň), ale její protesty byly v prvním kole smeteny.David Ondrejkovičnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14539098617467527052014-12-01T17:07:22.805+01:002014-12-01T17:07:22.805+01:00Pokud vím, tak Pedagogická fakulta UK v Praze má j...Pokud vím, tak Pedagogická fakulta UK v Praze má již od roku 1946 pobočku v Brandýse nad Labem a nevšiml jsem si, že by to někomu vadilo......A z Prahy do Brandýsa je dnes v mnohých ohledech (21. století! Internet, EU....) stejně daleko jako z Prahy do BratislavyDavid Ondrejkovičnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-81377305847809566682014-12-01T15:46:58.117+01:002014-12-01T15:46:58.117+01:00Ano, státní zkoušky (bakalářská i magisterská) se ...Ano, státní zkoušky (bakalářská i magisterská) se vykonávají před slovenskou komisí, která na řádný termín dorazí dokonce i na týden a dva do Prahy (na opravné termíny už musí studenti jezdit do Bratislavy). Zkoušky jsou z povinných i nepovinných předmětů - v těch povinných je základem slovenská právní úprava a komparativní metodou se doplňuje i česká. U nepovinných předmětů převažuje česká právní úprava (pokud je relevantní).David Odnrejkovičnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38715940605251874542014-12-01T15:39:46.261+01:002014-12-01T15:39:46.261+01:00Dobrý! Toho jsem si nevšiml. Takže faktické uznání...Dobrý! Toho jsem si nevšiml. Takže faktické uznání? :-)David Ondrejkovičnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14980563317262086482014-12-01T15:32:38.587+01:002014-12-01T15:32:38.587+01:00Studujeme slovenské právo podle slovenské akredita...Studujeme slovenské právo podle slovenské akreditace s tím, že v každém předmětu komparativní metodou překlenujeme výkladem rozdíly - plus zařazujeme výběrové předměty tam, kde to nestačí.<br /><br /><br />Mgr. Bc. David OndrejkovičDavid Ondrejkovičnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14114466538597554502014-09-22T23:08:07.719+02:002014-09-22T23:08:07.719+02:00Dobrý den pane profesore, nevím, zda se k Vám dost...Dobrý den pane profesore, nevím, zda se k Vám dostaly zprávy ohledně daného tématu. Dovolím si zde zkopírovat příspěvky a) studijní referentky PEVŠ v Praze b) vyjádření ČAKu<br /><br />a) Vážení studenti,<br /><br />s<br /> potěšením vám oznamujeme, že Česká advokátní komora zapsala do seznamu <br />koncipientů absolventa magisterského studijního programu 3.4.1. Právo <br />Fakulty práva Panevropské vysoké školy.<br /><br />Rádi<br /> bychom Vás prostřednictvím tohoto e-mailu upozornili, že nezbytnou <br />podmínkou pro zapsání Českou advokátní komorou je úspěšné absolvování <br />magisterského studijního programu 3.4.1. Právo na Fakultě Práva <br />Panevropské vysoké školy a následné přezkoušení ze sedmi vybraných <br />předmětů na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.<br /><br />Každá<br /> z těchto zkoušek je zpoplatněna částkou 5.000 Kč. Jednotlivé předměty <br />jsou rozděleny do dvou po sobě jdoucích semestrů, přičemž v zimním <br />semestru je třeba úspěšně absolvovat předměty Správní právo, Trestní <br />právo a Ústavní právo a následně v letním semestru předměty Občanské <br />právo hmotné II, Občanské právo hmotné III, Občanské právo procesní a <br />Obchodní právo.<br /><br />Touto<br /> cestou se tedy absolventům studijního programu 3.4.1. Právo Fakulty <br />práva Panevropské vysoké školy otevírá možnost jejich realizace v <br />oblasti právních povolání.<br /><br />Děkujeme za pozornost.<br /><br />S pozdravem a přáním hezkého dne<br /><br />Zuzana Pytlíčková<br /><br />b)Dobrý den,<br />reaguji<br /> na Váš dotaz s tím, že Česká advokátní komora zapíše do seznamu adv. <br />koncipientů žadatele, který ukončil vysokoškolské studium v magisterském<br /> studijním oboru právo na některé státní právnické fakultě v České <br />republice. Pokud je absolventem zahraniční VŠ, týká se i Panevropské <br />vysoké školy práva, musí žadatel prokázat, že školu absolvoval v <br />zahraničí. U zmiňované školy tomu tak u většiny žadatelů není, <br />vystudovali např. v Praze, Ostravě , Třebíči. Panevropská vysoká škola <br />nemá akreditaci pro výuku na území naší republiky.<br />V<br /> poslední době Komora však dva žadatele, kteří skutečně vystudovali <br />zmiňovanou školu v Bratislavě , předložili nostrifikaci diplomu o a <br />doplnili si vzdělání v oblasti českého práva , formou mimořádného studia<br /> na PF UK Praha ( absolvovali zkoušky z tzv. státnicových předmětů <br />správní, trestní právo, ústavní práva a úvod do státovědy, občanské a <br />obchodní právo). Toto studium má však pro zápis do seznamu adv. <br />koncipientů u České advokátní komory smysl pouze v případě splnění první<br /> výše uvedené podmínky.<br />Jinak<br /> doporučuji odkaz na webové stránky Komory, a to Aktuality-archív. Zde <br />je k dohledání rozhodnutí Městského soudu v Praze, i usnesení NS ČR i ÚS<br /> ČR , které projednávali žalobu jednoho z absolventů Panevropské vysoké <br />školy, kterou se domáhal zápisu.Anonymmmnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72150427248534591822014-02-06T17:43:34.963+01:002014-02-06T17:43:34.963+01:00ad anonymní:
Je podmínkou studia na Uninově matur...ad anonymní:<br /><br />Je podmínkou studia na Uninově maturita z českého jazyka? Váš příspěvek totiž naznačuje opak.Jakub Backahttps://www.blogger.com/profile/17640025251745038655noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-22033350191111648392014-02-06T16:56:26.455+01:002014-02-06T16:56:26.455+01:00NO z otho co tu čtu mi jde mráz po zádech, spíše v...NO z otho co tu čtu mi jde mráz po zádech, spíše vidím problém v poskytovateli vzdělání ININOVě, ta nás kasíruje o nemalé školné a ta tedy nese odpovědnost za to co se nám dostane za tyto peníze. Argument že na UNINOVě v Brně je učeno slovenské právo je mi téměř k smíchu, učí se tam český NOZ ne slovenský bolševický občan, byť novelizovaný. Podobnost českého a slovenského práva je věcí jinou, táhnoucí se již od ABGB, ale zde je opravdu ta věc že se učíme české právo ve škole, a myslíme si že tato škola má akreditaci a ona možná nemá. Nejde o to že nás nezapíšou do ČAK - což je asi správně - jelikož - ruku na srdce - kdo děla zkoušku např. na UP z OP tak ví...ale abychom získali vůbec nějaké vzdělaní. Jasně je daná podmínka akreditace - která je nedelegovatelná. Opravdu zvažuji zda uhradit školné, za situace kdy jsem emailem kontaktoval pana děkana a pana rektora s kvalifikovaným požadavkem na objasnění vlastně toho ..co studujeme a zda vůbec vlastně "studujeme" a po měsíci žádná reakce - to si myslím není v pořádku. Toto si myslím že je alfa a omega, jelikož studovat lehkou školu a nemít ony požitky jako žáci těch řádných..OK...ale dát cca téměř 300.000,-- a nemít nic..mi přijde..poněkud nefér...Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73752099391737683822014-01-09T23:31:24.706+01:002014-01-09T23:31:24.706+01:00Několik poznámek k tématu. V ČR se nachází na něko...Několik poznámek k tématu. V ČR se nachází na několika místech konzultační střediska PEVŠ. Ohledně názvu studijního oboru na PF je to právo. Obsahově je to právo slovenské, české a evropské. Kontrolu nad tím, zda je obor řádně a v souladu s udělenou akreditací realizován provádí MŠ SR a nikoli ČAK. Celý problém by bylo možno velmi snadno řešit anonymizovanou písemnou zkouškou , kterou by vykonali všichni uchazeči o koncipování, ať již získali své vzdělání kdekoli. Paradoxem je stav, kdy některé zahraniční profesní komory zapisují své členy jen na základě přihlášení.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-56870907880393790472013-12-06T22:03:03.190+01:002013-12-06T22:03:03.190+01:00Díky moc všem za zajímavé komentáře, zejm. včetně ...Díky moc všem za zajímavé komentáře, zejm. včetně doplnění toho evropského rozměru. Je podle mne zjevné, že je to nejen právně zajímavá problematika, ale z určitých úhlů pohledu i značně kontroverzní. Osobně mi jistá míra kontroly ze strany ČAK nad obsahem vzdělání, které má zakládat oprávnění být zapsán do seznamu adv.koncipientů, přijde legitimní.<br /><br />Co se týče té několikrát nastolené otázky, jak to, že to řešil civilní a nikoliv správní soud, tak v tomto ohledu je judikováno, že je zde založena speciální civilní soudní pravomoc s ohledem na §55b zákona o advokacii. Srov. k tomu např. str. 410-411 komentáře z ZA od C.H.Beck a tam zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 06.03.2008, čj. 3 Ads 98/2007 - 37: "<i>... Z těchto ustanovení je třeba ve vztahu k projednávané věci vyvodit závěr, že, ačkoliv se jedná o veřejné subjektivní právo, jde o jinou věc ve smyslu § 7 odst. 3 o. s. ř., a k projednání a rozhodnutí o žalobě toho, kdo nebyl ve lhůtě stanovené zákonem o advokacii zapsán do seznamu advokátních koncipientů, je věcně příslušný soud jednající v občanském soudním řízení.</i>"<br />Jiri Kindlhttps://www.blogger.com/profile/09092234494370537484noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-58435470848087109842013-12-05T17:33:16.045+01:002013-12-05T17:33:16.045+01:00Ad Jan Malast:
Vážený pane kolego, děkuji za všec...Ad Jan Malast:<br /><br />Vážený pane kolego, děkuji za všechny připomínky i nesouhlasy. Asi by to bylo na pořádnou právní studii nebo velkou rozpravu nad rámec diskuse na JP. Jen pár poznámek, ať nezůstávám "dlužen":<br /><br />- jak se někdy stává, odkaz v zákonu na své tvrzení o studiu prostřednictvím samostatného institutu, nemohu nalézt. Možná, že "zmizel" v rámci novelizací. S námi "pamětníky" bývá potíž, že si občas pamatujeme, co bylo nebo co mělo být podle xtého návrhu, až nám z hlavy vypadne, co nakonec vlastně platí (co z toho zbylo). Nicméně, takový stav, který popisuji, nastal v Brně někdy v půli 90. let a byl z toho tehdy problém, i když právně to asi bylo možné pokrýt za určitých okolností přijetí ke studiu. Týkalo se to PF. Následně se podobný stav týkal PedF tamtéž (MU). Nový zák. o VŠ to právě měl legalizovat od 1998, <br /><br />- pokud je Institut mezioborových studií držitelem společné akreditace, pak by nebyl žádný problém,<br /><br />- akreditační vazbu mezi českou Uninovou, o. p. s., a PEVŠ neznám, je-li nějaká,<br /><br />- analogie mezi LL.M. atd. by byla možná pro případ např. nostrifikace "britského" studia u nás jako bakalářského. Už se o tom také uvažovalo. Nostrifikovat to ale podle všeho nelze jen pro kratší dobu studia. Pokud by ale bylo např. LL.M. protaženo, pak by tato otázka reálně nastala a mohla se vážně řešit nostrifikačně (nějak). Jedná se tedy jen o rozdíl v délce studia, principiálně mi to ale přijde podobné. Nakonec i LL.M. může mít 6 semestrů (někde mají ročně trisemestry), tedy celkem např. 6 semestrů, tj. jako u našich bakalářů,<br /><br />- srovnání s televizemi jsem myslel ve významu "servisní organizace". O výkon veřejné správy samozřejmě nejde. Spíše mě zaujala ta "servisní organizace",<br /><br />- předpokládám, že studenti PEVŠ, ať již chodili kamkoli, studovali slovenské právo, k němuž také mají slovenské učebnice (výjimečně i české, kde např. není slovenská na trhu). Bylo by totiž divné, jestliže by studium včetně různých zkoušek, bylo z českého práva, zatímco státní zkouška - aniž by pro ni snad byla zvláštní "slovenská" příprava kromě běžné předstátnicové výuky slovenského práva - by byla z práva slovenského; to si neumím představit ani ze strany studentů, kteří by tak studovali dva právní řády; (např. v civilním procesu jsou odchylky, a to nemluvím od 1. ledna 2014 o občanském právu),<br /><br />- otázka neplatnosti diplomu, kterou načrtáváte, je asi na další a podrobnější právní rozbor,<br /><br />- se zadáním DP na toto téma máte dobrý nápad! Určitě by to chtělo pojmout právně komplexně a podrobně, na což zde není místo.<br /><br />Děkuji za diskusní připomínky.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-23227714750619984722013-12-04T22:51:36.495+01:002013-12-04T22:51:36.495+01:00Ivo Telec:
Pane profesore, při čtení Vašich komen...Ivo Telec:<br /><br />Pane profesore, při čtení Vašich komentářů mě napadaly různé poznámky a reakce, takže teď – a to se omlouvám – spíš trochu nesouvisle:<br /><br />Uvádíte, že „I v Česku lze studovat např. veřejnoprávní univerzitu … prostřednictvím soukromého a právně samostatného institutu… Zákon to takto umožňuje a počítá s tím.“ Mohl byste mě prosím odkázat na příslušné ustanovení ZVŠ? Bez ironie, neznám ho.<br /><br />Myslím, že pro demonstraci některých svých názorů jste si nevybral úplně nejlepší příklady. <br />Příklad Institutu mezioborových studií v Brně se mi nezdá příhodný, neboť – alespoň soudě dle jeho webu – je tento institut držitelem společné akreditace s UTB. Netuším, jestli je na tom stejně Uninova v ČR s PEVŠ v Bratislavě, ale docela bych se divil, kdyby ano.<br />Analogie s LL. M. a MBA či MPA mi taky nepřijde úplně případná, neboť – jak i sám zmiňujete – nejde o vysokoškolské studium ve smyslu naší legislativy (§ 60a ZVŠ).<br />No a za třetí. Srovnání s CET21 a její servisní organizací kulhá v tom, že televizní vysílání není výkonem veřejné správy, zatímco poskytování vysokoškolského vzdělání jím je, jakkoliv specifickým. To, že k obojímu potřebujeme nějaký „státní souhlas“, na věci nic nemění. Ten potřebujeme i k řízení motorových vozidel.<br /><br />Nepochopil jsem, jestli, pokud jste u státnic PEVŠ zkoušel slovenské právo, bylo toto právo studentům také přednášeno českou „servisní organizací“ a jejími zaměstnanci v souladu se slovenskou akreditací (tj. jestli s něčím takovým, jako je česká pobočka a čeští přednášející, slovenská akreditace počítala), anebo to bylo mimo ni.<br />Nesouhlasím s Vámi v tom, že „I kdyby snad slovenská vysoká škola porušovala slovenský zákon o vysokých školách nebo příslušné rozhodnutí, pokud jde o organizaci výuky (a o nic jiného by nešlo), těžko by to mohlo mít dopad na to, že diplom byl vydán studentovi, u nás úředně nostrifikován…“ – co jiného, než porušení slovenského práva jako práva, které zakládá oprávnění poskytovat toto vzdělání a podmínky tohoto procesu, by se mohlo projevit (a projevilo by se) v případné neplatnosti diplomu? Nostrifikace by to podle mě nezachránila.<br /><br />Moje komentáře jsou asi ovlivněny i tím, že nesdílím postoj, který tu byl také vyjádřen, tedy že české a slovenské právo jsou prakticky totožné. Nejsou, vychází možná z obdobných principů a jsou psány podobnými jazyky, ale tím shodné znaky končí (alespoň co mohu soudit u úprav týkajících se mé oblasti zájmu, tj. správního práva). Právě tato idea ale způsobuje ten problém, tj. neostrost hranice mezi oběma „světy“ a zdánlivost jejich shody. Poláci létají do Athén přednášet polské právo, protože by je ani nenapadlo nechat o polském právu přednášet řecké profesory. Češi a Slováci si to klidně dovolí, protože jde přeci „téměř o totéž“. Obávám se, že hloubka tohoto omylu se postupně bude jen zvětšovat, což úzce souvisí s výše zmíněným rozsudkem Peśla a náročností srovnávacích zkoušek.<br /><br />Každopádně se ukazuje, že tohle je hodně komplexní a hodně zajímavý problém. Začínám mít chuť to vypsat studentům jako téma DP, schválně, jestli se najde nějaký odvážlivec.<br /><br />Jan MalastAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-76321495082412692572013-12-04T17:30:47.317+01:002013-12-04T17:30:47.317+01:00Může zde být ještě problém s § 39 českého zákona o...Může zde být ještě problém s § 39 českého zákona o VŠ:<br /><br />"Státní souhlas<br />(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas."<br /><br />I tady půjde o výkladovou otázku, zda PEVŠ sídlem v Bratislavě, působí na českém území, anebo ne. <br /><br />Působením by jistě bylo, pokud by zde měla pobočku, což nemá. Potom je otázkou, zda působením se rozumí i to, že by zde spolupracovala s jinou právnickou osobou jako servisní organizací, například, pro dálkové studenty. Působení je možná (?) širší nežli podnikání zahraniční osoby skrze pobočku nebo podnik v Česku.<br /><br />Roli by mohlo sehrát i to, čí zaměstnanci by byli vyučující v "servisní organizaci".<br /><br />V civilním řízení, o které se zde jedná, ale tyto domněnky nikdo argumentačně nevyvrátil. Musel by vyložit i dané zákonné pojmy.<br /><br />I kdyby zahraniční škola skutečně porušovala český cit. § 39 zák. o VŠ, i pak by bylo otázkou, jak a zda vůbec by na to měla reagovat ČAK (a české soudy) poté, co i takovýto výsledek studia by byl u nás úředně nostrifikován.<br /><br />Domnívám se, že i pak by se sice mohlo jednat o důvod zásahu proti působení zahraniční vysoké školy u nás bez českého státního souhlasu - pokud by bylo možno nějak administrativně zasáhnout, ale spojitost s odmítnutím přiznání veřejnoprávního stavu advokátního koncipienta se mi jeví až příliš vzdálená. Leda, že by ČAK své rozhodnutí opřela o veřejný pořádek (mimo ZMPS), ale k tomu jí zase chybí legální důvod. Snad by se dalo "něco vyčarovat" proti absolventům zahraniční vysoké školy, ale to bychom asi museli vskutku hodně "právně čarovat". Anebo se spokojit s mimoprávním moralismem. "Nemáte nárok, protože Vaše vysoká škola porušila zákona". Tímto metrem by ale ČAK nesměla zapsat ani některé absolventy českých škol, které porušily český zákon, byť třeba jiným způsobem.<br /><br />Ze soudních rozhodnutí nic takového (až takového) nevyplývá. V podstatě soudy vyšly z toho, co si o věci myslí ČAK.<br /><br />Zkusíme-li zvolit lidskoprávní kritérium, pak mi předběžně - a s výhradou neúplné znalosti případu - vychází spíše upřednostnění postavení absolventa a jeho subjektivních práv, nežli organizace podnikání na českém území. Subjektivní práva včetně legitimního očekávání soukromé osoby kladu zpravidla na vyšší hodnotovou úroveň, nežli je "pouhé" organizační právo včetně organizace podnikání.<br /><br />V tom se ale patrně lišíme se soudci i ČAK.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-34491923550857692352013-12-04T16:17:44.785+01:002013-12-04T16:17:44.785+01:00ad Yossi:
Ano, máte pravdu. Pokud by slovenské pr...ad Yossi:<br /><br />Ano, máte pravdu. Pokud by slovenské právo něco takového zakazovalo (kupř. české to připouští), pak by slovenská vysoká škola porušovala slovenské právo pod sankcí event. správního postihu podle slovenského práva.<br /><br />Není to však věcí ČAK, ale MŠMT SR nebo slovenské akreditační komise.<br /><br />I kdyby snad slovenská vysoká škola porušovala slovenský zákon o vysokých školách nebo příslušné rozhodnutí, pokud jde o organizaci výuky (a o nic jiného by nešlo), těžko by to mohlo mít dopad na to, že diplom byl vydán studentovi, u nás úředně nostrifikován a byla by splněna i další podmínka navíc podle českého zák. o advokacii.<br /><br />ČAK i českým soudům tak má jít o srovnatelnost obsahu vzdělání. Nikoli snad o řešení, zda cizozemská osoba porušila či neporušila organizaci vzdělávání podle slovenského práva nebo slovenského rozhodnutí. Akreditaci tam dokonce udělovala přímo vláda svým usnesením. ČAK či český soud by tak posuzoval, zda neúčastník civilního řízení event. porušil usnesení slovenské vlády, nebo neporušil. To ale dost dobře nejde, protože již zcela odbíháme jinam a mezi jiné osoby a orgány, navíc cizího státu. ... ale stalo se tak ...Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87943887453733525032013-12-04T14:41:41.857+01:002013-12-04T14:41:41.857+01:00IT:
Děkuji za vysvětlení. Pokud skutečně studují ...IT:<br /><br />Děkuji za vysvětlení. Pokud skutečně studují slovenské právo a mají zkoušku ze slovenského práva, tak pak mi ten postup ČAK nepřijde zcela v pořádku.<br /><br />A zajímavé je tohle tvrzení ČAKu:<br />"Státní souhlas Slovenské republiky neobsahuje možnost toto vzdělání poskytovat prostřednictvím jiného subjektu a mimo sídla vysoké školy." To je asi dotaz na příslušné slovenské orgány nebo na slovenskou právní úpravu, zda tedy ta Uninova ČR nepostupuje náhodou v rozporu s předpisy SR, pak to je asi spíše problém SR, že neumožňuje svým VŠ poskytovat vzdělání v zahraničí.<br /><br />YossiAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-69399823023643697872013-12-04T12:47:10.798+01:002013-12-04T12:47:10.798+01:00Pokud by byl právní stav takový, že slovenská PEVŠ...Pokud by byl právní stav takový, že slovenská PEVŠ je držitelem slovenského státního souhlasu a česká Uninova, o. p. s., je jen její servisní organizací pro studenty z Česka, aby nemuseli dojíždět, pak by to bylo podobné jako kdysi, v 90. letech, s CET 21, spol. s r. o., jako držitelem státního povolení k televiznímu vysílání, a Českou nezávislou televizní společností, s. r. o., jako servisní organizací, což bylo českým státem akceptováno. (Autorskoprávní dobový problém ponechávám stranou.) - To jen pro pamětníky "soudobých právních dějin".Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-76083902405493969772013-12-04T12:38:30.181+01:002013-12-04T12:38:30.181+01:00ad Yossi:
Byl jsem předsedou komise pro státní zk...ad Yossi:<br /><br />Byl jsem předsedou komise pro státní zkoušky na PF PEVŠ v Bratislavě, která zkoušela ze slovenského práva, např. BSM, nikoli české SJM apod.<br /><br />Státní zkoušku vykonávali i studenti, kteří navštěvovalo české vzdělávací zařízení. Předpokládám, že výuka na českém vzdělávacím zařízení probíhala podobně jako státní zkouška ze slovenského práva, tedy např. BSM, nikoli SJM. Jinak by to bylo zcela pochybné. Sám jsem ale na českém zařízení nepůsobil (s výjimkou asi jednoho roku někdy před možná 9 lety, kdy jsem vedl speciální předmět, který byl obsahově právně zásadně sjednocen v celé EU, resp. se jednalo o převzaté právo československé. Tedy, bylo možné předmět uchopit univerzálně, resp. vyučovat v zásadě stejně podle českého i slovenského práva. Ale to je jen má osobní zkušenost.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-15824267230060311362013-12-04T12:24:35.281+01:002013-12-04T12:24:35.281+01:00K soudní ochraně se vyslovil NSS zde:
http://www....K soudní ochraně se vyslovil NSS zde:<br /><br />http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0010_3Ans_0800068A_prevedeno.pdf<br /><br />Systematicky by ale mělo skutečně jít o veřejné subjektivní právo na přiznání veřejnoprávního stavu (veřejnoprávního statusu) advokátního koncipienta. Jedná se jasně o veřejnoprávní stav, viz i podrobení kárné odpovědnosti. Úprava, resp. výklad a používání je v tomto směru spíše nevhodné. Jako bychom si snad pojmově pletli, co je subjektivní veřejné právo (a stav advokátně koncipientský) a co je subjektivní soukromé právo.<br /><br />Podle mého názoru se v podstatě jedná o posouzení těchto dvou otázek:<br /><br />a) je student PEVŠ v Bratislavě, studuje-li prostřednictvím zákonné možnosti přes vzdělávací zařízení v Česku, studentem zahraniční (slovenské) vysoké školy v zahraničí (na Slovensku) podle zahraničního (slovenského) programu? Kým byl přijat ke studiu? - Předpokládám, že byl přijat děkanem FP PEVŠ v Bratislavě, a to ke studiu na FP PEVŠ. Kde se nachází budova a kdo zajišťuje provoz, nemůže hrát roli.<br />Co vím, tak tamější (bratislavské) státnice jsou ze slovenského práva, protože jsem ve slovenských státních komisích v Bratislavě působil jako předseda komise; v poslední době se týkaly i studentů PEVŠ, kteří navštěvovali vzdělávací zařízení v Česku.<br /><br />Tedy, podle všeho bez ohledu na místo výuky, které může být nakonec v různých státech, protože nejde o místo výuky, kde se nachází např. seminář či budova, nýbrž o to, zda škola jako taková je zahraniční (slovenská)?<br /><br />- (Kupř. jedna polská právnická fakulta má místo výuky v Londýně a Athénách, aby byla blízko dálkovým studentům práva, kteří jinak pracují v cizině. Profesoři za studenty létají, jen nesmí zapomenout, do které země podle rozvrhu zrovna letí. Neříkám, že to je následováníhodné, nicméně i to se na trhu v EU děje.)<br /><br />b)současně zda takové vzdělání - viz a) - odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice. Zdá se, že při zběžné znalosti poměrů na trhu požadavku "obecného vzdělání" odpovídá, viz i můj předchozí příspěvek.<br /><br />V žádném případě se nechci stavět do role obhájce toho nebo onoho systému výuky či vzdělávacích obchodů. Docela mi je ale líto osudu studentů práva, resp. absolventů zahraniční vysoké školy s výsledkem u nás úředně nostrifikovaným a současně zjevně odpovídajícím "obecnému vzdělání" v právu u nás.<br /><br />Výkladový spor ale může být o tom, co je zákonodárně myšleno oním obecným pojmem, totiž druhým předpokladem, a to souladem s "obecným vzděláním" u nás.<br /><br />- Na okraj, docela mě "fascinuje" chuť soudců rozhodovat o cizích lidských osudech, resp. chuť zabraňovat někomu v povolání, aniž pořádně pokaždé víme, zda je někdo individuálně schopný, anebo totálně neschopný. Ale to je už na jinou diskusi.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-74020225291805676212013-12-04T12:07:55.621+01:002013-12-04T12:07:55.621+01:00ad IT:
Bez ohledu na to, že "jiní to dělají ...ad IT:<br /><br />Bez ohledu na to, že "jiní to dělají taky", jsem nějak nepochopil zda z toho "Státní zkouška se vykonává před slovenskou státní komisí PEVŠ (alespoň v současné době i při studiu prostřednictvím české "pobočky")." vyplývá, že jsou tedy dotyční zkoušeni z českého práva anebo ze slovenského? Bez ohledu na to, zda to lze přejít nějakou právní kličkou, mi přijde jako ubohost, pokud někdo vystuduje české právo, dostane papír, že vystudoval slovenské, a pak se soudí s ČAKem, že mu na to došel.<br /><br />YossiAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85957335405257990352013-12-04T10:44:44.420+01:002013-12-04T10:44:44.420+01:00Tento komentář byl odstraněn autorem.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-47770302576112856872013-12-04T10:08:17.344+01:002013-12-04T10:08:17.344+01:00Co si pamatuju ještě ze své advokátní zkoušky, tak...Co si pamatuju ještě ze své advokátní zkoušky, tak žaloba proti odmítnutí o zápis do seznamu koncipientů či advokátů se podává v rámci o.s.ř.<br /><br />Co se týče evropského rozměru navazuju na to co již řečeno Zuzanou Vikarskou. Dle SD EU volný pohyb koncipientů nespadá pod volný pohyb advokátů, tj. neaplikují se příslušné směrnice, zejména 98/5/ES. Jedná se o otázku volného pohybu pracovníků, jelikož v našich zemích jsou koncipienti zaměstnané osoby. V tomto ohledu ve spojení judikatury Morgenbesser a Pesla s kriterii ve Vlassopoulou je odpovědný orgán povinen zhodnotit veškeré aspekty studia a porovnat je s potřebným vzděláním v hostitelském členském státě. Toto porovnání nemá být čistě formální, ale obsahové, tudíž pokud studenti absolvovali předměty i z českého právního řádu, zdá se tato praxe v rozporu s daným rozsudkem. I kdybychom připustili, že po porovnání je nalezena nedostatečná kvalifikace (rozuměj, neporovnáváme konkrétní znalost jednotlivce ale obsah studia jako takového, protože jinak by neprošlo možná plno studentů i z českých VŠ :)), tak je relevantní otázka již vznesená výše Zuzanou ohledně možnosti doplnění vzdělání v rámci zkoušek v CŽV pouze na PF UK, kde jedna stojí 5.000,- Kč. Takový postup by mohl narazit v testu proporcionality, neboť není takový postup nezbytný pro naplnění sledovaného účelu a překračuje meze toho co je nezbytné pro jeho dosažení... <br /><br />Tereza KunertováAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-55277416785505899202013-12-03T22:47:44.703+01:002013-12-03T22:47:44.703+01:00O žádný "převod" individuálního státníh...O žádný "převod" individuálního státního souhlasu se nejedná. Státní zkouška se vykonává před slovenskou státní komisí PEVŠ (alespoň v současné době i při studiu prostřednictvím české "pobočky"). I v Česku lze studovat např. veřejnoprávní Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně prostřednictvím soukromého a právně samostatného Institutu mezioborových studií v Brně. Zákon to takto umožňuje a počítá s tím.<br /> <br />Anebo lze u nás vystudovat např. LL.M. in Corporate Law na Nottingham Trent University v Británii (nepleťme si ji se známou Univ. of Nottingham) prostřednictvím PF MU v Brně, aniž by člověk uměl jediné slovo anglicky a vůbec někdy byl v Británii (promoce je také v Česku). (I jeden český /ne britský/ ministr školství to absolvoval). Britský diplom ovšem dostane z českého práva, které se navíc výukově (obsahově) týká korporací jen okrajově. Český název je také odlišný "obchodní právo", což není "corporate law" ani podle českých učebnic korporačního práva. - Podobně to je v Brně i na soukromé vysoké škole, B.I.B.S. (anglický název, česká škola, britský diplom, český obsah výuky, čeští vyučující). Fór je v tom, že podle českého zákona jde jen o placené celoživotní vzdělávání s odvodem části výnosů do Británie (jenže od 2009 to má zvláštní - v podstatě zabraňující - režim podle novely zák. o VŠ, která podle všeho uniká pozornosti ...).<br /><br />Také to je podobné u MBA (VUT v Brně), MPA (PF MU v Brně), a nevím u čeho všeho a kde všude ještě. Včetně různých zcela soukromých titulů i u nás (Ústav práva a právní vědy, o. p. s., v Praze).<br /><br />V podobných případech se jedná o vzdělávací obchody jako druh "byznysu" na školním trhu.<br /><br />ČAK asi chtěla reagovat na školské obchody, ale podle mě špatně (i formulace zák. o "obecném vzdělání" je podivná, protože právě "obecné vzdělání" je to, co je v právním vzdělávání všude víceméně stejné nebo podobné, snad s výjimkou zcela odlišných právních kultur). Proto z toho všeho trčí dojem zabraňující účelovosti, navíc opřené o podivnou formulaci, která na první pohled směřuje úplně obráceně, než si asi někdo na ČAK myslel.<br /> <br />Vzdělání na PEVŠ podle všeho zjevně odpovídá českému požadavku "obecného vzdělání", které by bylo možno získat v právu v Česku na českých vysokých školách. (Někdy může být obsahově i lepší, pokud jde o PEVŠ v Bratislavě, protože němečtí a rakouští univ. prof. u nás tak běžně neučí, jako tam.) Tedy účelový požadavek českého zák. o advokacii by měl být běžně naplněn, a to i pomocí studia na vzdělávacím zařízení u nás. - Ovšem nehodnotím obsah tohoto studia ve smyslu náročnosti, modernosti, srovnatelnosti se západními vzory apod. To ovšem nepřísluší ani ČAK, ale slovenským orgánům veřejné správy vysokého školství.<br /><br />Česká akreditační komise se ústy předsedkyně již dříve vyjádřila tak, že podobným věcem nelze zabránit (myšleno oněm "pobočkám"), protože to odpovídá i mezinárodní vzájemnosti. České "pobočky" některých českých vysokých škol zase působí na Slovensku.<br /><br />Celkově, je to poměrně obchodně i právně spletité tržní prostředí ostrého "byznysu" i docela velkých peněz kolem něj a investic, do čehož všeho ČAK "tak nějak" vstoupila jako regulátor trhu právních služeb. <br /><br />Nejsem si jist, zda i příslušní soudci se v tom úplně orientují.<br /><br />- Asi něco nevím, ale stále nerozumím, proč to řešil civilní soud v civilní věci (že by diskriminace?, asi). Prvoplánově by mělo spíše jít o veřejné subjektivní právo na vzdělání, tedy nakonec i o event. kasační stížnost k NSS. Ale to je asi věc žalobce, jakou cestu si zvolil a proč zrovna takto.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-21691276550783882172013-12-03T01:06:40.614+01:002013-12-03T01:06:40.614+01:00Mno tak neuznávat Slovenské vysoké školy v oboru p...Mno tak neuznávat Slovenské vysoké školy v oboru právo...<br />ad 1/ Slovenská republika ty české normálně uznává<br />ad 2/ Polovina učitelů na slovenských právnických školách jsou češi, kteří učí i na českých<br />ad 3/ Čvrtina učitelů na českých právnických školách jsou slováci, kteří učí i na slovenských<br />ad 4/ 90% práva v ČR i SR jsou prakticky totožné... i ten občan je do 31.12.2013 v obou státech zákon 40/1964 Sb., neřku-li, že legislativci od sebe opisují, zákonodárci od sebe opisují a i soudy od sebe vzájemně opisují (vtipně zpravidla čeští legislativci a zákonodárci opisují od slovenských a a slovenští soudci od českých)<br />ad 5/ rozdíly mazi právními řády je opravdu marginální, a jde o velmi podobnou situaci, jakou je nějaká středně obsáhlá novela zákona - paradoxně mnoho právníků, zejména těch starších, pokud by chtěli do advokacie, tak obsah jejich učiva je zcela odlišný od současného učiva<br />ad 6/ Česká republika je jedinou zemí EU a dokonce jednou ze dvou zemí Evropy (společně s běloruskem), kde není soukromá právnická škola<br />ad 7/ lpět na názvu "právo" namísto nad obsahem je opravdový světový unikát<br />(i já jsem abdsolvoval studium v oblasti veřejné správy, kdy jsem si v rámci volitelných předmětů vybral takové, že jsme pokryl celou škálu předmětů totožně jako na PF, a to všetně i kreditního rozsahu - ovšem z hlediska pokryteckého pozitivistického textualismu nejsem ani ten právník a nemohu vykonávat činnost advokáta; vtipně ovšem jsem zaměstnán u firmy jako právník a zastupuji jí v celé škále soudních sporů v občanském, obchodním a správním právu).<br />ad 8/ mnoho zahraničních škol i v rámci EU lze studovat i korespondečně (e-learningem)<br />ad 9/ Panevropská vysoká škola ve svých pobočkách jenom vystupuje ekonomicky řádně a hospodárně - proč by mělo jet 50 studentů jet třeba z Prahy do Bratislavy (a mnohdy i se svým učitelem, který je taktéž třeba i z Prahy), tam si to formálně odříkat na slovenském území a zase jet zpátky;<br />a to neříkám, jak se bude s formulkou o působení akreditace uvnitř slovenské republiky, až jednou lidi z PeVŠ napadne využít k výuce prostory knihovny a školícího sálu Slovenského velvyslanectví a formálně budou v Praze-Bubenči na půdě Slovenské republiky.<br /><br />Formalismus a porušování platného práva je bohužel u ČAK na denním pořádku. ČAK si dokonce novelizovala zákon, když se mezi koncipienty dostal absolvent policejní akademie, který odůvodnil, že jde o vzdělání v "oblasti práva" (jak dříve uváděl zákon), tedy i on může být zapsán. byl zapsán, a než mohl vykonat advokátní zkoušky - asi měsíc před nimi, byl vyškrtnut, protože ČAK si protlačila změnu zákona o advokacii, tedy nesplňoval podmínky pro výkon advokáta, ačkoli ho tři roky dělal - a vcelku úspěšně.<br /><br />Možná by bylo dobré novelizovat celkový advokátní stav, tj. umožnit zřízení různých advokátních komor, vzájemně si konkurujících. Vstup do advokacie umožnit podle příbuznosti obsahu oboru a nikoli podle formalistického názvu. A možná také začít vyškrtávat advokáty, kteří neprojdou zkouškou na PF v případě zásadní změny zákona - například nyní občanského práva, obchodního práva a mezinárodního práva soukromého... před pár lety trestního práva a chvíli předtím správního práva a v roce 1993 i ústavního práva. Neřku-li od roku 2004 Evropského práva. <br />Všichni advokáti, kteří nemají příslušnou zkoušku, by jí museli absolvovat, jinak by byli vyškrtnuti - to by byla potom zábava.<br /><br />Karel Matušák<br /><br /><br />btw. Mgr. Stanislav Huml je absolventem policejní akademie a byl soudem uznán a mohl zastupovat někoho jako obecný zmocněnec jak před NSS a dokonce tam vyhrál.<br /><br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-54345422600577516372013-12-02T21:23:17.002+01:002013-12-02T21:23:17.002+01:00Povšimněte si, že žalobce nebyl pro dovolání zasto...Povšimněte si, že žalobce nebyl pro dovolání zastoupen advokátem a NS to nevadilo. Takže pro NS bylo jeho právnické vzdělání zjevně dostatečné pro podání dovolání, ale ČAKu pro pouhý zápis jako koncipienta nikoliv.Anonymousnoreply@blogger.com