tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post4887563077269558450..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Pavla Špondrová: Bijte na poplach! Směrnice o „kvótách“ je tady!!! (Skoro)Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger55125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-17015861128955329652013-01-24T02:11:47.486+01:002013-01-24T02:11:47.486+01:00Dobrý den,
nejdříve děkuji paní Špondrové za zajím...Dobrý den,<br />nejdříve děkuji paní Špondrové za zajímavý článek. Jsem ráda, že jste takto přispěla do diskuze o kvótách. Těšila jsem se na komentáře pod článkem, bohužel mi z nich bylo z větší části smutno - některé svým tónem velmi připomínají komentáře k článku nějakého pochybného internetového deníku, že zdražili rohlíky - to bych zde opravdu nečekala.<br />Je zajímavé, že do role znalců toho, "jak to doopravdy je s diskriminací žen", se pasují v drtivé většině muži.<br />Já se tématem zabývám a říkám otevřeně - ačkoli vnímám jisté argumenty proti, po důkladném zvážení jsem pro kvóty.<br />Pokud se člověk podívá na dějiny podílení se žen na veřejném životě - za což v tomto smyslu označuji i zaměstnání, studium atd. - ukáže se, že ještě před 100 lety byly čistě "mužskou" společností považovány za nerozumné, méněcenné, neschopné. Za 100 let ženy dokázaly udělat obrovský pokrok, ale z hlediska dnešních představ o rovnosti bohužel ještě ne úplně dostatečný. Ačkoli jejich potenciál je velký (viz údaje o počtu studentek atd.), často je to tak, že síť "kamarádíčků"-mužů (to nyní nemyslím nijak posměšně) funguje tak, že mezi sebe ženu nepustí. Např. dozorčí rady, kam se spousta lidí nedostane ani úplně kvůli svým schopnostem, ale spíš kontaktům.<br />Podle mne je nutné porušit tento odvěký vzor kvótami. "Přirozená" náprava tohoto pokřiveného systému, kde důležitější než schopnosti je mnohdy něco jiného, by trvala další století - a to není z hlediska dnešního pojetí diskriminace přípustné.<br />Samozřejmě firemní školky atd. samozřejmě ano, ale to samo o sobě problém v horizontu 5-10 let nevyřeší.<br />Shora uvedený návrh je podle mne moc mírný, ale jsem pro a myslím, že to bude první krok.<br />Co se týče argumentů, že "smíšené" dozorčí rady/podniky atd. přece nemohou být výkonnější a lepší - ale ano. Stačí se začíst do knih o business psychology - smíšené týmy jsou výkonnější. Jakto že se ještě neprosadily přirozenou cestou? Viz můj argument s "kamarádíčky" výše.<br />Částečně je to i chyba žen, že se stále pasují do role rozených pečovatelek o děti a zvladaček 100% domácích prací (to je samozřejmě myšleno trošku nadneseně). S touto obrovskou nespravedlností dělení práce v rodině je třeba něco dělat - na toto ženy velmi doplácejí, ať již ztrátou kariéry, možností, kvalifikace či finanční nesamostatností a závislostí na partnerovi.<br />Na závěr bych chtěla dodat, že je úplně normální, že si pánové myslí, že diskriminace žen neexistuje/není tak zlá/existuje jen u těch, co se diskriminovat nechají. Stejně jako já nevím, jak přesně jsou potenciálně diskriminováni další lidé z jiných diskriminačních důvodů. Pánům totiž taková diskriminace až na malé výjimky nehrozí, proto se jí ani nemusí ve svých vnitřních pochodech zabývat. A - jak říká staré české přísloví - podle sebe soudím tebe.<br />Alespoň bych na pány však apelovala, aby se nás snažili pochopit, snažili se alespoň lehce vcítít jaké to je potýkat se se strukturální diskriminací a neviděli hned rudě, jakmile se někde objeví slovo kvóta.<br />Markéta ŘíhováMarketa Rihahttps://www.blogger.com/profile/02452395113589091845noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-29208541111348528352013-01-05T12:37:22.221+01:002013-01-05T12:37:22.221+01:00Dobrý den,
mám jednu poznámku k formě této disku...Dobrý den, <br /><br />mám jednu poznámku k formě této diskuse ve vztahu k posledním příspěvkům... nevím, kdo je to "jar", což mi dost zásadně snižuje chuť do diskuse.. A to se teda týká i dalších anonymů jako je kocour nebo ondra... Člověk by si měl za svými názory stát i se svým jménem, ne? Nerozporuji právo anonymně přispívat do diskuse, jen by taková osoba neměla podle mě úplně čekat (teda alespoň ne ode mě), že s ní bude diskutovat někdo další... <br /><br />Každopádně díky všem za příspěvky a komentáře!<br /><br />Zdraví Pavla ŠpondrováUnknownhttps://www.blogger.com/profile/12554186490443126228noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-61285975251432361322013-01-05T12:10:03.798+01:002013-01-05T12:10:03.798+01:00Ráda bych se vyjádřila k otázce zásahu do „soukrom...Ráda bych se vyjádřila k otázce zásahu do „soukromého vlastnictví“, kterou zde nadnesl Peter Brezina (za což mu děkuji). Můj argument směřuje k tomu, že raně kapitalistický narativ o absolutní ochraně soukromého vlastnictví před zásahy státu je v dnešním světě anachronický. Určité korporace mají v naší společnosti tak velkou ekonomickou moc a plní tak zásadní veřejné funkce, že je vhodné považovat jejich „corporate governance“ za věc veřejnou.<br /><br />V první řade je třeba poznamenat, že směrnice se týká jen kotovaných společností a zároveň se neuplatní na „malé a střední podniky“ (čl. 3, definici viz výše v Pavline článku). Podíváme-li se na společnosti obchodované na Burze cenných papírů Praha, které mají roční obrat nad jeden a čtvrt miliardy korun (dívala jsem se na tržby, protože informace o nich jsou dostupnější - http://www.czechtop100.cz/files/aktuality/2012/1/01-hlavni-zebricek-top-100-dle-trzeb.pdf), jak vyžaduje směrnice, jedná se relativně malé množství společností. Přesně jsem to nepočítala, ale v celé ČR se nebude jednat o víc než několik málo desítek firem. <br />Nyní k jejich typu:<br />- Tím, že se jedná o veřejně obchodované firmy, jejich vlastnická struktura opravdu neodpovídá „panu továrníkovi“ (abych si půjčila Peterův pojem) – jejich akcie budou často ve vlastnictví penzijních fondů, případně dokonce státu. To je první moment, kde se podle mého stírá ostrá hranice mezi „soukromým“ a „veřejným“.<br />- Mnoho těchto firem navíc poskytuje základní infrastrukturu a plní tedy dost zásadní veřejné funkce (to se týká ČEZu a RWE Trangas, ale dle mého i společností jako je ČEPRO, OMV nebo Shell). Je způsob, kterým rozhodují skutečně čistě a výlučně „soukromou“ záležitostí?<br />- Tím se dostávám k otázce, zda je v dnešním světě, ve kterém mají různé nadnárodní firmy větší obraty než mnoho menších zemí (a s tím spojenou ekonomickou i jinou moc) vhodné se za každou cenu zasazovat a jakoukoli absenci zásahů do jejich „corporate governance“. Na rozdíl od USA, kde je silnější princip „shareholder control“ – tedy kontrola kapitálu – přistoupila většina evropských zemí k tzv. „stakeholder control“ (budu ráda za české termíny, pokud jsou). Mezi „stakeholders“ patří věřitelé, spotřebitelé, komunity, kde firmy působí, zaměstnanci, a jiní (proto například zmiňovaná účast zástupců zaměstnanců). Tento systém možná není tak „dravý“, ale má mnohé dlouhodobé výhody, principiální (demokratičnost) i pragmatické (stabilita systému).<br />- Jednou ze skupin, jejíž zájmy by měly být zohledňovány, jsou i ženy (jako spotřebitelky, zaměstnankyně, členky komunit, ve kterých společnosti působí,…). Není (na neexekutivní úrovni dozorčích rad) v pořádku (velmi mírnými prostředky – nejedná se o žádné kvóty!) se snažit o zastoupení jejich zájmů, životních zkušeností, atd.? Argument pro participaci i reprezentaci zde dle mne není až tak vzdálen argumentům pro kvóty v politice.<br />- K tématu proč je zastoupení žen „good corporate governance“ a mělo by být vnímáno jakou součást „corporate social responsibility“, doporučuji též tento článek Darrena Rosenbluma - http://digitalcommons.pace.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1398&context=lawfaculty.Barbara Havelkovahttps://www.blogger.com/profile/03668190579310170816noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-35394935819000974802013-01-05T03:46:00.456+01:002013-01-05T03:46:00.456+01:00ad "Olga" z 30.12.
"matky kvůli sta...ad "Olga" z 30.12.<br />"matky kvůli starosti o rodinu nemohou už efektivně pracovat v jiném zaměstnání" - zdá se, že si neporozumíme, toto mě ani nenapadlo, asi se mi nepodařilo přesně vyjádřit. <br />Co tvrdím, je jednodušší: pokud srovnáme STEJNĚ pracovité kandidáty BEZ závazků a SE závazky, ti bez závazku vyhrají. Závazkem nemusí být vždy dítě, ale i něco podobného - nemoc, náročný koníček (horolezectví...) atp.<br /><br />ad Jan Potměšil 30.12.<br />"nutnou pro post samý" - pokud budete hledat kandidáta pro post vyšetřovatele Gestapa, kritériem bude třeba krutost. Nelze dovozovat, že kritéria podle kterých se vybírá kandidát na určitou funkci, jsou nějak obecně daná (odborná a morální). <br />Co jste tedy rozporoval? <br /><br />Možná mám zkreslený pohled, daný mými zkušenostmi, ale diskriminaci ve svém okolí nepozoruji. Zatím vždy, když jsem potkal lidi, kteří se cítili jakkoli diskriminováni, tak na danou pozici byli jiní kandidáti lepší. <br />Skutečně diskriminovaného člověka jsem ještě osobně nepotkal.<br />Potřebu kvót nevidím, naopak se obávám násilného zprůměrování (socialismus k průměrování vždy vede), takže osobně vidím naopak potřebu zachovat co největší svobodu rozhodování.<br /><br />Také přeji vše dobré v novém roce.<br /><br />jarAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-27384854665720344022012-12-30T23:29:00.345+01:002012-12-30T23:29:00.345+01:00Mně připadá zajímavé, jak se řada diskutujících st...Mně připadá zajímavé, jak se řada diskutujících stále vrací k tomu předpokladu, že na ten který post jsou vybíráni ti nejschopnější. Když je pak poukázáno na to, že fakticky jsou kritéria posunutá (nebo úplně jiná), upřesní se, že i lokty a zákulisní hry jsou samy o sobě nezbytnou schopností (nutnou pro post samý?), které samy o sobě kvalifikují (jaké schopnosti tedy hledáme?). A opomíjí se, že třeba životopisy (nebo praktické zkoušky) bývají hodnoceny jinak, když z nich není zřejmé pohlaví kandidáta, a jinak, když ano. Neříkám, že znám lék na předsudky, diskriminaci či na nespravedlivou aplikaci "znalosti" průměru na individuality, které se průměru vždy vymykají, ani že nějaká směrnice je řešením, ale neviděl bych to tak jednoduše (abych mohl říct, že vše je nyní v pořádku, a proto quieta non movere). Navíc to, že je vše v pořádku, a i kdyby ne, není třeba to řešit, zde dovozují většinou zase jen muži. Chybí mi tu větší diverzita pohledů a ještě více osobních zkušeností (zejména těch, jichž by se zavrženíhodné kvóty měly týkat).Jan Potměšilnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-22157559121475726992012-12-30T22:13:02.019+01:002012-12-30T22:13:02.019+01:00ad "jar" z 29. 12.
Vážený pane "jar...ad "jar" z 29. 12.<br />Vážený pane "jar", ačkoliv Vás asi nepřesvědčím, nedá mi to nepřipojit malou poznámku k úvodním větám vaší reakce. Nevím, v jakém rozpoložení jste mohl dojít k názoru, že matky kvůli starosti o rodinu nemohou už efektivně pracovat v jiném zaměstnání (?) Z takového názoru jsem upřímně zděšená. Ano, při "kloubení" rodiny a zaměstnání opravdu praští v kostech, sama si říkám, jak asi dopadnou mé kosti po letech kojení:-)) Ale vážně: Sama mám (píšu pouze subjektivně) zkušenost právě opačnou než Vy. Do svého prvního zaměstnání na plný úvazek jsem se hlásila po první rodičovské dovolené a uspěla jsem. V době, kdy některým bezdětným kolegům bylo osobní ohodnocení kvůli nedostatečnému pracovnímu výkonu snižováno, mně je zaměstnavatel kontinuálně navyšoval. Ani dnes, když mám tři syny (doktoráty, pravda, pouze dva), by mě nenapadlo, že bych po letech studia a praxe měla na svou profesi rezignovat. Možná neskromně věřím, že by to byla pro společnost škoda...<br />Hodně štěstí a zdraví v novém roce všem čtenářům JP,<br />Olga Svobodová.Olgahttps://www.blogger.com/profile/10996187589681382693noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-17834800033913046902012-12-29T23:20:05.465+01:002012-12-29T23:20:05.465+01:00tady je k "pozitivní diskriminaci" hezká...tady je k "pozitivní diskriminaci" hezká diskuse: http://jinepravo.blogspot.cz/2011/11/obracena-diskriminace-v-praxi.html<br /><br />jarAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-33684287967179781162012-12-29T23:01:27.124+01:002012-12-29T23:01:27.124+01:00- "Proč nám to nevadí, když je to např. ve pr...- "Proč nám to nevadí, když je to např. ve prospěch zdravotně postižených" - mě to vadí, představoval bych si podporu postižených jinak, vidím to jako selhání principu rovnosti příležitostí, a převádění funkce státu na soukromé subjekty. <br />Společnost má "právo" na cokoli, co se mocensky prosadí, to nijak nesouvisí s pociťovanou "ne/správností". <br />Ostatně, kdo ty kvóty volil? Mě se např. nikdo neptal - ani ve volbách, ani v referendu. Třeba by si je naše společnost, pokud by se jí někdo zeptal, demokraticky nezvolila. To se ale dostáváme k demokratickému deficitu EU a zavádění zákonů nikoli volbou, ale úředním rozhodnutím.<br /><br />- "Rovnost je hodnota" - tento odstavec je demagogie, sofistika jako z praku. Rovnost je základní hodnota demokracie, ale která rovnost? Já například těžko chápu, jak se demokrat může rozhodnout PRO kvóty, když to zcela evidentjě je v rozporu s rovností všech před zákonem. Nepřisvojujte si tedy prosím patent na chápání rovnosti a demokracie, ostatní distutéři vychází také z rovnosti a demokracie.<br /><br />- "že ženy „NEjsou“ ... kvality žen a mužů jsou srovnatelné" - to může být většinou pravda, také to pravda být nemusí (např. ženy mohou být lepší), dnes to nikdo neví jistě. Myslím ale, že většina diskutujících zde možnost "genetické" nerovnosti ani nezaváděla. Řešila se nerovnost schopností způsobená stylem života (nevím, jak to lépe napsat).<br /><br />- "tvrzení, že pozitivní diskriminace ... není v souladu s právem" - právních úprav/principů je vždy několik, navzájem se překrývajících, a směrnice představuje další posun od práv založených na svobodě k právům rovnostářským (socialistickým). <br />Ti, co s tímto posunem nesouhlasí, se samozřejmě snaží o posun opačným směrem. Obé je přitom v souladu se současným právem. Navíc právo se může těmi posuny měnit, samo postupné pronikání diskriminačních kvót do právního systému je toho důkazem.<br /><br />- "nekvalitní muže dostávat se na nejvyšší pozice" - myslím, že váš příklad neodpovídá kontextu. V politice nejsou vybíráni lidé podle svých odborných nebo lidských kvalit/schopností, ale podle svých mocenských schopností - získat a udržet moc. V tomto ti jinak neschopní budižkničemové (třeba z ODS) jsou pravděpodobně schopnější. <br />Politička, která si nedovede mocensky prosadit a pohlídat ani své místo na kandidátce své strany, pak dále v politickém procesu (který je stejně nefér) prosadí co? Zde jste podlě mě zvolila neodpovídající "metriku", kterou se v dané oblasti poměřují schopnosti.<br /><br />- "O chybné představě o racionalitě a efektivitě tržních „sil“ už psali jiní" - "jiní" už psali o všem, toto je argument anonymní autoritou. Jiní psali také o konci světa, únosu mimozenšťany, teorii dutozemě atp. Na jakékoli nesmyslné tvrzení najdete nějakou autoritu, která už tvrdila něco podobného.<br /><br />jarAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77126799847836097952012-12-29T23:01:10.505+01:002012-12-29T23:01:10.505+01:00ad Pavla Špondrová 29.12.12 14:38
Díky za reakci,...ad Pavla Špondrová 29.12.12 14:38<br /><br />Díky za reakci, za vyvolání diskuse a uvádění argumentů, samotnému mi zavádění kvót přijde tak zvrhlé, že se rád dozvím, jak to vidí oponenti. Zkusím oponovat, prosím neberte to osobně, skutečně se snažím věcně argumentovat, přesto musím v argumentaci řezat i tam, kde to je citlivé.<br /><br />- "Bohužel nemám dostatek času ani energie", "snažím se ... vzdělávat se, pracovat, abych nevypadla úplně ze všeho" - a stále si myslíte, že až nastoupíte na (necelý?) úvazek do práce, budete stejně kvalitní kandidát na dané místo? NEBUDETE, a v tom je jádro pudla. <br />Na to samé místo se budou hlásit uchazeči (muži, ale i ženy), kteří za sebou/před sebou mateřskou nemají, starost o děti neřeší, strávili celý čas v práci nebo vzděláváním se... Kvóty mají toto nějak srovnat, podle mě to dělají nespravedlivě.<br />Po svých vlastních zkušenostech (muž, s manželkou 3 děti), mateřství a starost o děti a domácnost vidím jako skutečně velký závazek, který znemožní a ztíží lecos, nejen pracovní kariéru.<br />Vaše tvrzení potvrzuje, že z hlediska trhu (soukromé firmy) opravdu jste méně vhodný/schopný kandidát, a zasloužíte si menší plat. Musím znovu upozornit, že trh oceňuje pouze vaši efektivitu a hodnotu v práci, nikoli celkovou hodnotu vašeho života.<br />Uvedu příklad: <br /> - člověk A - je to lenoch bez závazků, pracuje na 75%, pracovní výsledky má také na 75%<br /> - člověk B - pracující matka - pracuje na 150%, ale z toho práci (pro firmu!) věnuje jen 75%, zbytek věnuje rodině<br /> - člověk C - normální muž bez závazků, pracuje na 100%, pracovní výsledky má 100%<br /> - člověk D - workholik bez závazků, pracuje na 150%, pracovní výsledky má na 150%<br />U výběrového řízení u soukromé firmy skončí v pořadí od nejlepšího k nehoršímu: D, C, A+B, a podle výkonu budou vypadat i jejich platy (jen vztah mezi výkonem pro firmu a výší platu nemusí být lineární).<br />Na příkladu je vidět společenská "nespravedlnost" - B i D absolutně pracují stejně (a to hodně), D bude mít velký kariérní postup, B bude v pracovní kariéře na úrovni kdejakého lajdáka. Ale to je SKUTEČNOST, kterou pracovní trh pouze reflektuje, nevytváří ji!<br /><br />- "NENÍ MOŽNÉ PŘIJMOUT MÉNĚ KVALITNÍ KANDIDÁTKU" - nechápu, kam se tato argumentace ubírá.<br />Pokud máte volných pět pozic ve firmě, vyberete třeba z 50 kandidátů v průběhu výběrového řízení 5 nejlepších (6-7 se zálohou), a ty přijmete. <br />NIKDE v přijímacím procesu nenastává situace, kdy by si byli kandidáti rovni, jsou vždy seřazeni relativně dle předpokládaných schopností. <br />Pokud těch prvních 5 jsou všechno ženy, přijmete je. Představte si to jako anonymní test na VŠ, kde prostě oznámkujete testy a prvních pět projde, bez ohledu na pohlaví. <br />Jediný význam kvót, dávající v tomto procesu vůbec nějaký logický smysl, je pak právě v tom, posunout některé méně vhodné kandidáty mezi těch prvních 5, aby byly kvóty splněny.<br />Pokud jste měla na mysli nemožnost zneužití kvót pro výběr neschopných kandidátů (a tím diskriminaci schopných), je zahraniční praxe všeobecně velmi špatná, noviny přinesly ze zahraničí celou řadu kauz, kdy kvóty jsou v praxi využívány právě k preferování "neschopných" na úkor schopnějších. Vlastně je to tak normální stav, že nad tím většina lidí už rezignovala.<br />Viz Kanada a USA a problematické výsledky prosazování entických kvót.<br /><br />jarAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38165379075755999052012-12-29T14:38:51.836+01:002012-12-29T14:38:51.836+01:00Dobrý den všem,
děkuji za reakce a za diskusi. V ...Dobrý den všem,<br /><br />děkuji za reakce a za diskusi. V bodech bych se ráda zastavila u několika věcí a kladla si další otázky:<br /><br />- Bohužel nemám dostatek času ani energie reagovat na vše, co by si to žádalo, mám roční děcko a to mě zaměstnává, pokud nespí, úplně zcela... a pokud spí (přes den max 1h) nebo pečuje někdo jiný, snažím se prát, vařit, uklízet, vzdělávat se, pracovat, abych nevypadla úplně ze všeho, sledovat politiku, sportovat, věnovat se rodině a přátelům, atd... a na psaní nebo přispívání na Jiné právo bohužel zbývají času jen střípky (tohle píšu v 1:46). Není to částečně odpověď i na otázku, proč ženy mnohem méně na Jiné právo přispívají a mnohem méně na něm diskutují? A taky na otázku, proč je žen v DR podniků mizivé množství?<br /><br />- Nerada bych sklouzla do konfrontačního tónu některých diskutujících, ale když někdo začne strašit feminismem, přestávám ho brát vážně. Česká představa že feminismus znamená: „my fousatý feministky, co si neholíme nohy, chceme zabít všechny chlapy na světě“, je opravdu dost mimo... Feminismů je celá řada (viz např.http://www.feminismus.cz/slovnicek.shtml#F) a jejich základním východiskem je (podle mě naprosto legitimní) snaha o zrovnoprávnění žen a mužů ve společnosti. Rovnost je hodnota, kterou prosazují všechny demokratické země, Listina základních práv a svobod ČR o ní hovoří již článek č. 1. Já si na základě tohoto na rozdíl od feministkobijců kladu s Nagl-Docekal otázku: „Jak může být člověk demokrat a nepřipojit se k feminismu?“ <br /><br />- Chtěla bych zopakovat, že NENÍ MOŽNÉ PŘIJMOUT MÉNĚ KVALITNÍ KANDIDÁTKU, v čem tedy diskutující spatřují pozitivní diskriminaci či diskriminaci pomocí kvót?<br /><br />- Pokud se bavíme o omezování soukromého sektoru, nemá na to společnost plné právo? Proč nám to nevadí, když je to např. ve prospěch zdravotně postižených a ve prospěch žen nám to vadí? <br /><br />- Nemohu souhlasit s tvrzením, že ženy „NEjsou“ srovnatelně kvalitní kandidátky na řídící funkce. Osobnostní kvality žen a mužů jsou srovnatelné, ženy mají ale obecně především z důvodu mateřství méně času a hůře slaďují soukromý a pracovní život. Jak je to možné, že muži-otcové, kteří chtějí dělat kariéru takové problémy téměř nikdy neřeší?<br /><br />- Proč se pořád dokola objevuje tvrzení, že pozitivní diskriminace, a tedy návrh směrnice není v souladu s právem? Pokud někdo mluví o „pozitivní diskriminaci“, měl by definovat, co pod tímto pojmem rozumí... V předmětném návrhu se totiž jedná o pozitivní akce, jejichž přijetí umožňují nejen Smlouvy, EU judikatura a v ČR kontextu také ADZ (§7/2), tak ale i například Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (čl. 4/1), jejímiž signatářskými zeměmi jsou všechny země EU.<br /><br />- Výtku týkající se nekonzistence argumentace Komise ve vztahu ke konkurenční nevýhodě těch firem, které pozitivní akce ve prospěch žen přijímají, a zároveň jejich tvrzené lepší konkurenceschopnosti sdílím. Myslím, že ze strany Komise se jedná spíš o snahu přiznat i to, že zavádění podpůrných opatření s sebou určité náklady v počáteční fázi přináší (zavedení konkrétních pravidel, vyhledávání kvalitních kandidátek, sledování statistických dat... atd.). Ve srovnání s celkovým přínosem tyto náklady však považuji za marginální. Jeden ze skrytých side effects – zprůhlednění nominačních procesů jako takových, je podle mě ba druhou stanu přínosem z největších.<br /><br />- O chybné představě o racionalitě a efektivitě tržních „sil“ už psali jiní.<br /><br />- Stejně tak již psali jiní o tom, že přijetí opatření, jejichž cílem je zvýšení podílu žen v rozhodovacích pozicích je pro ženy ponižující... Proč se nikdo neptá, zda je anebo není ponižující pro nekvalitní muže dostávat se na nejvyšší pozice? (nechci tu marně vyjmenovávat, jen, jak už někdo zmiňoval, mi na mysli tanou tzv. ODS rebelové nebo vynikající volební manažer ČSSD).<br /><br />- Kdy se bude Rada a EP touto navrhovanou směrnicí zabývat a hlasovat o ní bohužel nevím, pokud se to dozvím, zkusím to dát sem do diskuse, jestli to bude možné.<br />- Statistiky např. zde (konec dokumentu): http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-860_en.htm.<br /><br />Zdraví Pavla Špondrová<br />Unknownhttps://www.blogger.com/profile/12554186490443126228noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-1147353157325579512012-12-28T16:35:12.303+01:002012-12-28T16:35:12.303+01:00Podle mého názoru je to typická ukázka naivního př...Podle mého názoru je to typická ukázka naivního přístupu ke korporátnímu právu. Soudě dle jejího životopisu komisařka Redingová nikdy v životě reálně nepracovala (povodně dělala novinářku přičemž od roku 1979 byla poslankyní v národním parlamentu, od roku 2009 evropského). Silně pochybuji o tom, že někdy v životě viděla akciovou společnost - nebo jakýkoliv jiný podnik - zevnitř a má nějakou představu o tom, jak obchodní společnost funguje a jak vlastně funguje byznys.<br /><br />U takovýchto lidí panuje představa, že podnik řídí ředitelé (=zaměstanaci), zatímco představenstvo je něco jako správní rada pivovaru v Postřižinách. Že jako jednou za rok přijedou, projdou fabriku, sní klobásky a řeknou "Musíte se víc snažit pane řediteli" a odjedou.<br /><br />Jinými slovy panuje představa, že členství v představenstvu nebo dozorčí radě je nějaké beneficium, léno nebo obročí, které je spojeno s bezpracným příjmem a jinými požitky. Protože to je to jediné, co taková Redingová kdy z činnosti statutára viděla. <br /><br />Viděno takovouto optikou úplně chápu, že nerovnoměrná distribuce beneficíí je brána jako strašně nespravedlivá a že přece i ženy si plně zaslouží kouřit havanas, hrát golf, mít auto s řidičem a brát tantiemy.<br /><br />Nikdo z těch sociálních inženýrů si ale neuvědomuje, že s členstvím v orgánech společnosti je spojena i reálná činnost a především velmi velmi reálná odpovědnost za škodu. V tom se niméně musím komisařky zastat, protože obdobný pohled na povahu funkce statutára mají i některé soudkyně na našich okresních soudech (aneb jak mi jednou řekla nějaká bába v taláru na nejmenovaném OS "On pan žalovaný přece nemohl vědět, že je společnost v platební neschopnosti. Dyť on tam byl jenom /jediným/ jednatelem")...<br /><br />Jinak viděno čistě ekonomicky: pokud máme tvrzení, že "ženy jsou stejně schopné jako muži" a zároveň víme, že je obvyklé jim platit až o třetinu míň peněz, pak by se o ně všichni racionální zaměstnavatelé na trhu práce poprali, protože za míň peněz udělají stejně muziky. Protože se to zjevně neděje, musí to mít nějaký důvod.<br /><br />Právně vzato je pak dle mého názoru celá směrnice obludná pitomost. Obchodní společnosti jsou primárně entity založené za účelem dosahování zisku. Ne proto, aby byly nástrojem budování nějaké byrokraticky nařízené utopie.<br /><br />Skutečně nevím, proč by měl akcionářům někdo nařizovat, koho mají vybrat k řízení své společnosti. Je to přece stejně absurdní, jako kdyby mi někdo nařídil, že ve 40% případů, kdy se jdu ostříhat, si musím zvolit muže-holiče a ne ženu-holičku. Argument, že "není žádný továrník" protože akcie jsou kótovány na burze je podle mě mimo. Na valné hromadě jsou přece nějací lidi a ti tam mávají rukama. Že jsou ti "lidi" třeba banky je přece úplně jedno. Jsou to prostě subjekty, které někam vložily kapitál s tím, že z něho dostatnou maximální možnou dividendu. To je smyslem akciové společnosti a tomuto smyslu je také podřízen výběr členů představenstva a DR. Konec konců: každá dividenda se nakonec dostane k nějaké fyzické osobě, protože základem každé vlastnické struktury čehokoliv je nakonec nějaký člověk (lidé).<br /><br />Navíc - existuje-li nějaká nerovnost mezi muži a ženami (jakože nějaká asi ano), žádná kvóta ji neodstraní. Stačí se podívat, jak ženské kvóty dopadly v jiných zemích, kde byly zavedeny. Jediné, co se stalo bylo to, že vznikla skupina "goldens skirts", což jsou ženy, které jsou členkami třeba padesáti dozorčích rad, kde jsou ale jenom do počtu. Jsou to takoví genderoví bílí koně :-)<br /><br />Jan TichýAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52945585996187181852012-12-28T01:37:31.424+01:002012-12-28T01:37:31.424+01:00část II
Mně na návrzích kvót vadí jejich falešnos...část II<br /><br />Mně na návrzích kvót vadí jejich falešnost a nepřímost - kdyby bylo na rovinu řečeno, že budou zavedeny kvóty z důvodu (statisticky) menších schopností žen účinně pracovat (z důvodu mateřství a pozdější častější péče o děti), tak je aspoň o čem se bavit :-)<br />Jde vlastně o to přiznat, že mateřství je "těžká dřina", a jako takové opravdu! ženu znevýhodnuje. To ostatně dokazuje i to, že ženy, které se vzdají mateřství, jsou kariérně úspěšné.<br />Je dobré řešit podporu rodiny a mateřství, ale ne systémem kvót, který na pracovní pozice uměle dosazuje méně schopné a diskriminuje více schopné, a navíc který je podáván lživě a s udáním nesmyslných důvodů, asi kvůli politické korektnosti.<br />Uváděné důvody ("skleněný strop", genderové předsudky atp.) dle mého neexistují, nebo jsou minoritní. Trh toto skutečně spravedlivě řeší (spravedlivě pouze vůči efektivitě). <br />Pokud by existovala nespravedlivá nerovnováha v oceňování žen vůči jejich skutečným schopnostem a efektivitě, rychle by se do čela dostaly společnosti s převážně ženským managementem a převážně ženským obsazením, na mateřské a na půlúvazky ;-)<br /><br />Diskriminace pomocí kvót mi také vadí z toho důvodu, že je v rozporu s chápáním rovnosti lidí, jak jsem ji pochopil a přijal. Uznávám rovnost příležitostí, nikoli zaručenou rovnost výsledků, a právě to systém kvót zavádí.<br /><br />jarAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-11263536971087441952012-12-28T01:37:05.662+01:002012-12-28T01:37:05.662+01:00Systém kvót je z principu diskriminační, a to bez ...Systém kvót je z principu diskriminační, a to bez ohledu na to, zda má jejich zavádění nějaký "vyšší" smysl, či je jen škodlivé. Prohlašovat diskriminační přístup za antidiskriminační je ukázka sofistiky, nebo orwelovského doublethinku.<br /><br />Současné rozdělení pozic a "diskriminace" žen mají své faktické důvody:<br />- mateřství, a pak následná starost o děti, jsou ve výsledku shodné s dlouhodobou vážnou nemocí (nemoc znamená koneckonců ne-moci, např. ne-moci chodit stále do práce). <br /> Jde o výrazný zásah do profesní kariéry, jde ale o skutečné! omezení schopností, a o skutečné výrazné snížení pracovní upotřebitelnosti. <br /> Proto mají ženy na stejných pozicích nižší platy, mají totiž (statisticky, nikoli individuálně) nižší i skutečné schopnosti a zkušenosti a mají výrazně sníženou využitelnost - např. nenadálá práce večer či o víkednu je v případě takovýchto závazků vždy problém, také potřeba odcházet z práce přesně na čas je ve skutečném provozu firmy problém atp.<br /> Samozřejmě, muž se shodnými závazky a se shodnými pracovními výpadky (třeba kvůli nemoci nebo kvůli péči o děti) je omezen shodně, a pravděpodobně bude z těchto důvodů mít nižší plat.<br />- Různé formy poloúvazků a dělení jednoho úvazku mezi více lidí jsou méně efektivní, než standardní jeden úvazek pro jednu osobu. U nás ve firmě tyto poloúvazky provozujeme, kvůli nedostatku odborníků v oboru, třeba s ještě nedostudovanými vysokoškoláky, ale pokud bychom měli na výběr, nedělali bychom to - není to efektivní. Dva poloúvazky vytvoří pro firmu méně hodnot a zároveň stojí vyšší náklady, než jeden celoúvazek.<br />Výše uvedená omezení jsou v praxi reálná a nedají se zrušit nařízením o kvótách. V současné době je "řeší trh" nižším platem žen a nižším zastoupením žen na důležitých a náročných (odborně, časově) pozicích. Nižším platem/pozicí je kompenzována nižší použitelnost.<br />Zavedení kvót vlastně přiznává skutečnou nerovnost ve schopnostech a možnostech "antidiskriminovaných" skupin, obdobně jako je to se zaměstnáváním postižených - proč se zavádí kvóty a příspěvky na zaměstnávání postižených? Protože NEjsou stejně schopní.<br /><br />Pak je tu ještě ohled na to, že ženy i muži (v současné době) skutečně volí jiné studijní obory a mají jiné rozložení kariérních představ. Možná to je jen nějakým genderovým zvykem, který časem pomine, možná to ale je také genetickou odlišností myšlení žen a mužů. <br />V současné době v mém oboru (IT) na programátorku/analytičku téměř nenarazíte, a když ano, její schopnosti jsou nesrovnatelně nižší, než u průměrného muže-programátora. Toto platí opět jen statisticky, ale je to velmi výrazné! Přitom bereme každého schopného člověka, bez ohledu na pohlaví/rasu, schopné lidi prostě potřebujeme, a ten luxus někoho diskriminovat si nemůžeme dovolit. Dokonce bereme i vysokoškoláky, jejichž využití je srovnatelné s ženou na mateřské (půlúvazky, čtvrtúvazky, zkoušková období, disertace...).<br /><br />jarAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-83303189994046660722012-12-27T20:22:17.524+01:002012-12-27T20:22:17.524+01:00Michale, ty tady někde vidíš, že by se "vážně...Michale, ty tady někde vidíš, že by se "vážně" a "diskutovalo"? Nebo za způsob diskuse pokládáš svou tezi o "hluboce zakořeněném totalitním myšlení" lidí, s nimiž v takovéto ptákovině nesouhlasíš?<br />Přitom, jak vidět, rozumné nápady bys měl, kdybys byl ochoten skutečně diskutovat, i když mám pocit, že tvou přednesený nápad se s cílem té směrnice (nebo čeho), o které je tento post, poněkud míjí - tady asi nejde o "podporu pracovního zařazení žen" (což je teda mimochodem taky věta jak z Rudého práva...), ale o podporu jejich kariérních možností na úrovni topmanagementu, kam se z nějakých důvodů dostávají v míře, která hrubě neodpovídá jejich populačnímu podílu. Je to problém? Není to problém? A pokud ano, má se řešit? A jak? Tyto otázky mi přijdou zajímavější než povrchní psychologizující odsudky...<br /><br />PS (s omluvou pro nezúčastněné): zkus se mi ozvat soukromě, chtěli bychom udělat kolejní ad revidendum a na tebe jaksi nikdo nemá kontakt... :) Peter Brezinahttps://www.blogger.com/profile/14020376263967819057noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-67600368363892295312012-12-27T19:18:09.981+01:002012-12-27T19:18:09.981+01:00Především to vytváří nepěknou nálepku pro ty, kter...Především to vytváří nepěknou nálepku pro ty, které by se do své pracovní či politické pozice dostaly i bez oněch kvót, zvláště pak pokud nejdou poznat od těch, které se jen vezou na rudé vlně kvót.<br /><br />Ač bych z řady důvodů byla také proti, přijatelnější než kvóty na základě pohlaví mi přijdou kvóty na základě mateřství či rodičovství spojeného s řádnou výchovou dětí. Tolik asi k tvrzení Věry Honuskové "pořadí na kandidátkách dojednává v době, kdy musejí pro děti do školky apod." Pokud je hlavní komplikací v kariéře mateřství a výchova dětí, stejně by na kvótách podle pohlaví profitovaly jako černé pasažérky zejména bezdětné (či o děti nepečující) a výhradně na kariéru orientované ženy. Ostatně skutečnost, že ženy a muži si statisticky častěji volí jiné profese a mají v průměru rozdílné platy, je něco pro naší společnost vlastní a neškodné, naopak dnešní demografická krize má daleko destruktivnější charakter a to nejen pro sociální systém.<br /><br />Veronika MalinovskáAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-89276983705926532602012-12-27T18:52:06.907+01:002012-12-27T18:52:06.907+01:00Já opravdu zírám. Tady se zcela vážně diskutuje o ...Já opravdu zírám. Tady se zcela vážně diskutuje o tom, že stát nařídí soukromým majitelům podniků, koho mají jmenovat do svých orgánů a ještě se to prezentuje jako podpora jejich konkurenceschopnosti. Lepší důkaz totalitního myšlení zakořeněného hluboko v myslích mnoha zdejších diskutérů (kteří pohříchu zřejmě takový podnik nikdy zevnitř neviděli) sotva může někdo dát. Jen tak mimochodem, pokud byste vážně chtěli podporovat pracovní zařazení žen, úplně by stačilo daňově zvýhodnit podniky, které vytvoří např. pracovní místa pro mladé maminky. Jenže to by vám socialistům už nezbylo tolik peněz na přerozdělování, což. Zato někomu něco pod pokutou nařídit, to je takové soudružsky přímé.<br /><br />V ostatním plný souhlas s panem Kocourem.Michal Matějkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-42717285033549290762012-12-27T17:37:20.854+01:002012-12-27T17:37:20.854+01:00Pane Brezino,
nikdo vás neoznačil ani za marxistu...Pane Brezino,<br /><br />nikdo vás neoznačil ani za marxistu, ani za fašistu, nebuďte tak vztahovačný. Co bych měl říkat já, když ze mne udělali před rokem nácka, protože se to zrovna hodilo, nebo Bátora? ... Řeč byla o ideologických kořenech. A to, na čem staví a z čeho vyrostl fašismus i komunismus (i nacismus), je touha po jistotě, pořádku, vyšší organizaci, stabilitě ... které zase vyvěrají z nedůvěry v sebe sama i ve druhé, aneb představte si, co by se mohlo stát, kdybychom lidem dali svobodu a nechali je, ať si své věci řeší sami. (Nebo hůř: představte si, že by soused byl lepší!) Ano, je pravda, že tento strach a nedůvěru (a závist) tady pod kůží má podstatná většina národa, nejen tady, ale i v Evropě (a nemyslím teď jen Evropský svaz) - proto se tu všechny tyto ideologie tak snadno uchytily a byly ve své době adorovány (velkou částí populace naprosto upřímně). I Vy to zjevně máte pod kůží. Já ne, mně kolektivismus vadil už jako malému. A pokud se týče Eurosojuzu, je to jen další pokud o nastolení pořádku. Ostatně, pamatuji jistého kantora v 90. letech na PF UK, který nám to hlásal tehdy ještě naprosto otevřeně a s upřímným nadšením, že EHS vzniklo proto, aby ty dobré Hitlerovy myšlenky (= sjednocení) nezapadly.<br /><br />Ale ano, tvrdím, že česká společnost jako celek už zase začíná nebezpečně tíhnout k totalitě. Nikdo konkrétní za to nemůže, máme to naprogramované v genech a zdůrazněné tí, že ti svobodomyslní odsud vždy jen utíkali a nechávali tu jen ty pohodlné.<br /><br />A opravdu nevím, jak souvisí fakt, že společnost fakticky třeba i doopravdy nikdo pořádně neřídí s tím, že by ji tedy měl řídit stát. Společnost buď funguje a přináší zisk, nebo nikoli, a pokud nikoli, tak ať prostě zkrachuje. I korporace přicházejí a odcházejí a snaha zachovat je zvenčí při životě je jen dalším projevem strachu z jakékoli (předem nikým nenaplánované a neřízené) změny. <br /><br />P.H.kocourhttps://www.blogger.com/profile/14293095717980540444noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-70689349527340111542012-12-27T13:57:12.536+01:002012-12-27T13:57:12.536+01:00Ad VM: Dík za reakci - s tou salámovou metodou je ...Ad VM: Dík za reakci - s tou salámovou metodou je to asi správný postřeh, směřoval jsem ale spíš k tomu, že se nic strašného z mého pohledu neděje, tak proč ten děs z návrhu (naopak místo salámu bych udělal větší řez, a to min. v politice, jak už jsem naznačoval).<br /><br />Jinak nemyslím, že se beneficient takového opatření nutně musí cítit ponížen či stigmatizován - co když by se bez něj.opatření na to které místo vůbec nedostal, neb je tam neformální bariéra (de facto většinová kvóta pro dosavadní převažující pohlaví)? Ti, kdo těchto neformálních kvót využívají, se nijak nesví necítí, hádám. Byť svůj úspěch nejspíš vysvětlují výlučně svými mimořádnými schopnostmi.Jan Potměšilnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85494375488954317972012-12-27T12:07:06.026+01:002012-12-27T12:07:06.026+01:00Pane Potměšile,
k vašim "argumentům" uv...Pane Potměšile,<br /><br />k vašim "argumentům" uvádím toto.<br /><br />Mně by to vadilo. Nechci, aby mi veřejná moc takto stigmatizovala jako apriori neschopnou. Jiná věc je, že bych to pragmaticky stejně využila (ostatně pokud se to rozšíří na více oblastí život, nebude vyhnutí), ale to je to samé jako s využitím nároku na sociální dávku, proti jejíž existenci člověk je. Co se racionality trhu týče, máte částečně pravdu (viz G. Becker: Teorie preferencí). Otázkou je, zda člověk politicky ve vztahu ke společnosti preferuje vycházení ze sociální reality, uspořádání a hodnot společnosti či si chce od úřednického stolu hrát na sociálního inženýra. Než-li rozhodnutí nějakého dlouhým pochodem institucemi prošlého EU-pracovníka preferuji v této otázce do toho lidem a právnickým osobám nestrkat ze strany státu nos. Hezky tu o tom psal pan Břicháček. Tolik hysterie bylo ohledně účasti KSČM na krajských vládách, ale toto považuji z hlediska dopadu na společnost, její hodnoty a právní řád za stokrát horší, než když bývalý politruk pohraniční stráže šéfuje na kraji oblasti školství.<br /><br />K Vašemu závěrečnému odstavci je třeba zmínit, že "argument", který uvádíte, je poněkud falešný. Pokud by byla hypoteticky navrhována izolovaná norma "Romové nesmějí pracovat v oblasti IT", "Ženy nesmějí řídit tramvaj, protože patří za plotnu", "zavedeme trest smrti za opakované vraždění" či "homosexuálové mají v průměru vyšší příjmy než zbytek populace, proto homosexuální kadeřníci platit o něco vyšší daně", také by se to nikoho ze zde diskutujících na minimálně 99% osobně netýkalo a přímý vliv na ekonomiku by to mělo nulový, svět by se také nezbořil, ale bylo by to zavedení něčeho, co by tu mnozí považovali za hodně špatné.<br /><br />Jistě není argumentem šikmé plochy tvrzení, že oblast "kde se vlastně nic neděje", byla vybrána záměrně jako vypuštění průzkumného balónku a pokud to projde, bude následovat snaha o rozšíření do dalších oblastí. Však to známe. Když se svět nezhroutil v dozorčích radách vybraných společností, tak se nezhroutí i u výkonných orgánů, u více typů společností či na kandidátních listinách, že? Prosadit do právního řádu princip či mechanismus je mnohdy náročnější než jen měnit oblasti, kde se uplatňuje. Proto ono tvrzení "vlastně se nic neděje" je toliko strategií zastánců salátové metody, jak otupit odpůrce něčeho takového.<br /><br />Veronika MalinovskáAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-12691985948085559682012-12-27T11:05:55.717+01:002012-12-27T11:05:55.717+01:00Ad Peter a Pavel
Jsou Vánoce a vy se tu tak oškli...Ad Peter a Pavel<br /><br />Jsou Vánoce a vy se tu tak ošklivě hádáte. :/ To se nemůžete spolu sejít někde u svařáku a v klidu si nafackovat?Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/16089644553282150560noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-86431996588847827662012-12-27T10:33:46.388+01:002012-12-27T10:33:46.388+01:00Autorce velký dík za přiblížení tolik diskutovanéh...Autorce velký dík za přiblížení tolik diskutovaného unijního návrhu.<br /><br />Osobně myslím, že nejpřípadnější reakcí na negativní komentáře byl lakonický odkaz Patrika Šebesty na příslušný díl Jistě, pane ministře, o rovnoprávnosti.<br /><br />Přesto si dovolím pár poznámek - velmi frekventovaný argument o tom, že ženy by se mohly cítit poníženy tím, že je jim nějak pomáháno a že nejde jen a jen o jejich schopnosti, je zajímavý jednak tím, že většinou jej vytahují muži, kteří až dojemně pečují o pocity žen (starají se o jejich pocity i tam, kdy vypadnou z kola, páč jsou ženy?), a jednak tím, že mylně vychází z předpokladu, že k obsazení toho kterého atraktivního místa dochází na základě schopností kandidátů. Vypůjčím-li si příklad z politiky, tak Fuksa, Šnajdr a Tluchoř posty v dozorčích radách jistě nezískali za mimořádné schopnosti. Podobně považuji za mylný předpoklad "racionálního trhu", kdy vlastníci přece racionálně rozhodují tak, že preferují jen ty nejlepší. To je ale jen učebnicová fikce. V Evropě nebo Americe si můžeme připadat rozumní, moderní a bez předsudků, ovšem "zaostalejší" země (kde by měl přece trh fungovat úplně stejně - ten je dokonalý vždy a všude) ukazují, že ženy "racionálně" mohou mít přístup k atraktivním funkcím téměř vyloučený - u nás je to jen o něco mírnější.<br /><br />Nejviditelnější je u nás otázka "schopností" v politice, kde se žena dostane na vyšší funkci často až poté, co ten který ambiciózní soudruh musí odstoupit, při sestavování kandidátek ale myslím hrají roli úplně jiné okolnosti než schopnosti. A to i tam, kde třeba ženy tvoří podstatnou část členské základny. Proto by se s nějakým "kvótováním" mělo začít spíš ve veřejném životě (kdo se obává přílivu neschopných žen, ať se podívá na osobnosti naší Sněmovny). <br /><br />Jde-li o údajné přínosy pro výkonnost podniků, tak existují jak průzkumy, dle nichž jsou "genderově vyváženější" podniky úspěšnější, tak i průzkumy, dle nichž se nezměnilo vůbec nic (min. se ale snad nic nezhoršilo). Takže tento argument považuji jen za takovou berličku, neboť návrh směřuje hlavně k zajištění vyššího podílu žen v rozhodovacích pozicích a údajný hospodářský přínos je jen doplňkovým zdůvodněním, třešinkou na dortu. Jde jen o politické rozhodnutí, zda vyšší podíl žen chceme či ne, kdy společnost se myslím může shodnout na tom, že tomu tak má být i v sektoru soukromém. Byť osobně bych byl spíš pro to, aby se začalo od sektoru veřejného. <br /><br />Přesto jde-li o ty schopnosti, výkonnost apod., tak pokud je někde 100% mužů, tak 1/2 z nich bude podprůměrných. Proto by bylo racionální nahradit je "kvalitnější" polovinou z obdobného vzorku žen, a tím i využít potenciál špičky mezi ženami. To by myslím bylo racionální, ale přesně to se (dobrovolně) nikdy nestane. A je zas politickou otázkou, zda toho chceme nějak dosáhnout či je nám to jedno. Emotivní negativní reakce, zejména ze strany mužů, zatím hovoří proti. Podobně tomu možná bylo i s pasivním a aktivním volebním právem žen a možná zaznívaly i podobné argumenty o schopnostech apod....<br /><br />Jinak myslím, že málokdo ze zde přítomných aspiruje na místo v nějaké dozorčí radě, aby se musel cítit ohrožen opatřením, které sníží jeho šance takové místo zaujmout, když by tam měly být i ty ženy (zbývá spíš ohrožení existenciální, pocit ztráty jistot a dobře známého přehledného světa). Ani si nemyslím, že by hrozilo nefunkční hospodářství, ztráta konkurenceschopnosti apod. Jde jen o to, zda nám principiálně vadí snaha zvýšit někde zastoupení žen, a to do určité míry "násilně", když to nejde "po dobrém", resp. zda to chceme měnit/zda to považujeme za důležité, nebo ne. O tom je myslím unijní návrh a buď to projde nebo ne. Pokud ano, svět se myslím nezboří.Jan Potměšilnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52707491352083702452012-12-27T00:59:00.081+01:002012-12-27T00:59:00.081+01:00Nařknout diskusního partnera z toho, že je skrytým...Nařknout diskusního partnera z toho, že je skrytým fašistou, marxistou, nebo ještě něčím jiným, je samozřejmě osvědčeným a spolehlivým způsobem, jak diskusi ukončit a takzvaně v ní zvítězit. Tentokrát se ale tak snadno odbýt nenechám.<br /><br />K věci: <br />Že je nutné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách "horší", nebo spíše obecně pitomé, o tom jsem přesvědčen již léta. Jenom jsem se teď podivil, že na rozdíl od navrhovaných kvót se nad ním nikdo příliš nepozastavuje (ostatně i PH to odbyl jako pozůstatek korporativistického státu - který ovšem nikde mimo Itálii v historii ani neexistoval, takže mi poněkud uniká, jak mohl po celé Evropě zanechat "pozůstatek"), a už vůbec nikdo v této souvislosti nepoužívá termín "sociální inženýrství". <br />a "ke zbytku": Mně je právě taky úplně jedno, kdo je majitelem, nejsem-li to já sám. Jenom se - možná marně - snažím upozornit na to, že zdejší diskuse jaksi předpokládá toho pana továrníka, nějakého ideálního Baťu, kterému zde veřejná moc zasahuje do jeho výsostných práv. No a že společnosti, kterých se ten návrh má týkat (podle toho, co jsem se zde dočetl, opravdu mám teď na práci jiné věci než studovat diskusní návrhy eKomise), žádného takového majitele nemají, právě naopak mají majetkovou strukturu, při které je odvolávat se na "výsostná práva majitele" velmi nepřípadné. Nic víc. <br /><br />Ti, kteří si skutečně přečetli těch pár poznámek, co jsem zde a výše napsal, si navíc již jistě všimli, že jsem ten návrh na zavedení kvót ani nepodpořil, ani neodmítl. Jednak mi je to asi opravdu spíše jedno, jednak bych toho byl případně schopen až po delší a věcné diskusi, jelikož to opravdu není můj obor. No a zdejší diskuse mi v tom právě příliš nepomáhá, jelikož hlasy podporující se asi stydí někde v koutě, a z hlasů odmítajících se nejsilněji ozývají teze o "sociálním inženýrství" a "zasahování do práv majitele", které za argumenty opravdu považovat nemohu, jak se zde snažím vysvětlit. <br />Takže prosím, směle, přesvědčete mě. Nejsem marxista, fašista, liberalista, konzervativista, etatista, anarchista, feminista ani maskulinista (s omluvou za novotvary) - jsem prostě myslící a přemýšlející člověk, který jenom opravdu nemá rád žvásty místo argumentů v seriózní diskusi.Peter Brezinahttps://www.blogger.com/profile/14020376263967819057noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-88541649216485442252012-12-26T20:30:09.234+01:002012-12-26T20:30:09.234+01:00Peter Brezina:
"nutné zastoupení zaměstnanců...Peter Brezina:<br /><br />"nutné zastoupení zaměstnanců je předpokládám taky hrůzným sociálním inženýrstvím."<br /><br />Nikoli, je to ještě mnohem horší: nutné zastoupení zaměstnanců je reziduem korporativistického státu.<br /><br />A ke zbytku: Co je mi po tom, že nevím, kdo je přesně čeho majitelem, pokud jím tedy nejsem já sám? A vůbec, s touhle logikou, proč na to jdete tak oklikou? Řekněte to rovnou a natvrdo, že by bylo nejlepší, kdyby velké korporace vlastnili zaměstnanci/stát, nehodící se škrtněte.<br /><br />Váš vstup nádherně ukazuje, jak hluboce marxistické a fašistické má bruselský dirigismus kořeny a jak moc k sobě ty dvě ideologie mají blízko.<br /><br />Pavel Hasenkopfkocourhttps://www.blogger.com/profile/14293095717980540444noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-22486068945980604812012-12-26T19:48:48.203+01:002012-12-26T19:48:48.203+01:00ad ondra:
"lidé na valné hromadě" - To ...ad ondra:<br /><br />"lidé na valné hromadě" - To jako fakt? To máte opravdu pocit, že účastníky valné hromady běžné kótované společnosti lze a) podřadit pod označení "lidé" (třeba investiční fondy, investiční banky, makléři spravující portfólia svých klientů... - opravdu neříkám, že to jsou nelidské stvůry, ale "lidé"?) a b) označit za majitele předmětné společnosti?<br />"COKOLI" - Kdy a kde jsem to řekl?<br /><br />ke "složitým subjektům" - Subjekty typu kótovaných společností existují jenom proto, že to veřejná moc umožňuje - právě proto, že to nejsou "lidé", a to ani zdaleka. Takže celá otázka stojí tak, kam až má regulace ze strany veřejné moci sahat, nikoli zda tam veřejná moc má vůbec něco regulovat. <br /><br />A pro jistotu tu svou základní tezi řeknu ještě jednou a jinak: Já toho "majitele", toho "pana továrníka", najít nutně nepotřebuji. Ale ve zdejší diskusi se omezováním jeho práv pořád operuje... Peter Brezinahttps://www.blogger.com/profile/14020376263967819057noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-39367463960286764232012-12-26T16:52:31.828+01:002012-12-26T16:52:31.828+01:00Ale u naprosté většiny společností, kterých se to ...<i>Ale u naprosté většiny společností, kterých se to má týkat, toho "pana továrníka" prostě identifikovat neumím, a to ani při opravdu vstřícném</i><br /><br />1) no těm lidem na valné hromadě. Že vy je neumíte identifikovat má snad být důvod pro to, aby veřejná moc se někam cpala... když tady evidentně je dost lidí, kteří je identifikovat umí?<br /><br />2) takže veřejná moc si může uzurpovat COKOLIV na akciových společnostech? Pokud ne - tak i kdybyste měl pravdu z hlediska toho, že vlastníka nelze identifikovat, pak to vůbec neimplikuje, že by stát měl stanovovat poměr mužů a žen.<br /><br />Když jste napsal:<br /><br /><i>Není to náhodou tak, že právě kvůli tomu, že v tak složitém subjektu, jako je kótovaná akciová společnost, je vztah mezi "majitelem" a vedením podniku natolik rozmělněný, že si to ingerenci veřejné moci takřka vyžaduje</i><br /><br />Na to je jednoduchá odpověď: Je to složitý subjekt, a ingerenci veřejné moci si to nevyžaduje. Úplně stejné ex-cathedra tvrzení, jako jste napsal vy.... Ondřej Palkovskýhttps://www.blogger.com/profile/05848829697164045253noreply@blogger.com