tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post4398069798753066776..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Jan Broulík: Pleteme si v souvislosti s ekonomickou analýzou, díl 3: Ekonomie netvrdí, že právo je zbytečné!Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger13125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-8333017815123966662014-05-12T11:05:27.401+02:002014-05-12T11:05:27.401+02:00Jestliže bychom pozůstalým přiznali nárok na odško...Jestliže bychom pozůstalým přiznali nárok na odškodnění od banky, když by nedošlo k vydání peněz a zákazník by byl lupičem zabit, nebylo by pak spravedlivé (protože symetrické a tedy logické) v případě, že by došlo k vydání peněz a zákazník nebyl lupičem zabit, abychom bance vůči přeživšímu zákazníkovi přiznali nárok na náhradu vydaných peněz? Kamil Švecnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-37727654221250838912014-05-02T10:41:34.547+02:002014-05-02T10:41:34.547+02:00Otázka toho, co je "spravedlivé", je sam...Otázka toho, co je "spravedlivé", je sama o sobě často dost sporná.<br /><br />Ale pokud mám vyjít z toho Vašeho příkladu, tak o něčem velice podobném hovoří Wade Farnsworth na začátku své knihy The Legal Analyst: A Toolkit for Thinking about the Law. Konkrétně mluví o případech, ve kterých lupič v bance vezme jednoho ze zákazníků banky jako rukojmího a dožaduje se vydání peněz zaměstnancem banky pod pohrůžkou, že jinak zákazníka zabije. Otázkou pak je, zda případní pozůstalí mají nárok na odškodnění od banky, když nedojde k vydání peněz a zákazník je lupičem zabit. Úvaha Nejvyššího soudu Illinois byla podobná jako úvaha italských zákonodárců.Jan Broulíkhttps://www.blogger.com/profile/02089574281030283307noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-44541579152933156402014-05-01T17:45:55.260+02:002014-05-01T17:45:55.260+02:00Musím ocenit diskusi "na úrovni", kdy po...Musím ocenit diskusi "na úrovni", kdy po přečtení vždy posledního komentáře jsem přesvědčen, že má pravdu, aby mě pak zpravidla opačně přesvědčil další, oponentní komentář.<br /><br />K článku jako takovému: <br /><br />Myslím, že čtenáře by zajímaly vždy konkrétní ilustrativní příklady.<br /><br />Např. ohledně situací, kdy řešení efektivní je jiné než řešení spravedlivé. <br /><br />Napadá mě (ale možná je to mimo příslušnou škatulku) jen poměrně odtažitá situace únosu osoby a vyžadování výkupného: V Itálii totiž údajně před léty přijali zákon, který příbuzným rukojmí zmrazí majetek a zakazuje jim (pod trestní sankcí) výkupné zaplatit. <br /><br />Předpokládejme, že by se to podařilo vynutit, což asi ani nelze (příbuzní únos radši neohlásí, a pokud ano, zaplatí tajně pomocí 3.osoby). Ale dejme tomu, že to lze.<br /><br />Bylo by to asi efektivní, protože únosy by časem přestaly. Ale bylo by to zároveň nespravedlivé vůči těm nešťastníkům, které by únosci občas unesli zkusmo a uřízli jim pak hlavu.<br /><br />Nicméně, nenašli byste příklady více z praxe a méně drastické? Děkuji.<br /><br />Miroslav SkalaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-3588755562577400682014-04-28T23:37:28.570+02:002014-04-28T23:37:28.570+02:00ad Jan Holan
Kdyby ten ekonomický model vzal v po...ad Jan Holan<br /><br />Kdyby ten ekonomický model vzal v potaz nezaměstnanost, přestal by podle Vás být modelem?<br /><br />Pokud jde o velice věrný popis nějakého procesu, jako je např. ten citrátový cyklus, tak mi taky přijde použití slova "model" dosti neintuitivní. Nicméně pořád se jedná o určitý výsek reality, který je předmětem našeho zájmu (zbytek reality ignorujeme), takže se asi o modelu mluvit dá.<br /><br />Pokud jde o právní vědu, tak se v ní také modely používají (byť se tak často explicitně neoznačují). Například Bert van Roermund ve své knize Legal Thought And Philosophy: What Legal Scholarship is About tvrdí, že Hans Kelsen se svou ryzí naukou právní prosazoval jeden model přístupu k předmětu zkoumání právní vědy. Modely se dosti očividně používají také při zkoumání činnosti soudce (Posner v How Judges Think jich rozlišuje asi deset. Jerzy Wróblewski v The Judicial Application of Law se zabývá i přímo významem modelování).<br /><br />Z Vašich příkladů se mi zdá, že od modelu vyžadujete schopnost něco předpovídat. (Pokud se mýlím, tak se omlouvám.) Prediktivní modely jsou však jen jedním z druhů modelů. Modely mohou mít i jiné funkce než předpovídání.Jan Broulíkhttps://www.blogger.com/profile/02089574281030283307noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-16870973607656733992014-04-28T10:05:25.641+02:002014-04-28T10:05:25.641+02:00Model je zjednodušení reality, tj. realita se zúží...Model je zjednodušení reality, tj. realita se zúží např. na vztah měnové báze a já nevím např. inflace a nebere se v potaz např. nezaměstnanost (udělá se z ní konstanta). Pak někdo najede do statistiky a nakreslí mezi tím rovnou nebo zahnutou čáru :-) a klesající/rostoucí a do reality k tomu přidá bulharskou konstantu a čeká se, zda závěry budou funguvat i zítra.<br /> <br />Schématem naproti tomu je např. citrátový cyklus (Krebbs) nebo tepelný Carnotův cyklus, kde je vše po chemické, resp. fyzikální stránce uvedeno, znáte vstupy i výstupy, ale v podstatě je to jen obrázek, jehož jedinným smyslem je přehlednost. Něco jako jak se vyrábí ocel, jenže u té aspoň můžete proces v čase zastavit a říci, co v daneém okamžiku je vyrobeno, zatímco u citrátového nebo močového cyklu je v těle v danný okamžik vše na jednou (cehmický reaktor) ale je bez diskuse prokazatelné, že to tak platí. Ničemu ani nebrání, když někdo později najde nějakou zkratku jak se z A1 vyrobí např. A5. U chování "genů" a produkce proteinů, regulace je těch alternativ na stovky. <br /><br />U práva se s modely nepracuje vůbec. Co chcete říci o převodech vlastnictví a jejich vztahu k průměrnému věku soudce? Modeluje někdo např. změny počtu žalob v závislosti na změnu výši soudních poplatků ? K tomu by mohla sloužit cenová elasticita z ekonomie, ale jak ji chcete určit ? Poznáte ji až když poplatky zvýšíte, uděláte si tedy model, ale opět reálně nevíte, co se stane později po dalšíl zvýšení. Je to ale model ? Není to jen zmatematizovaná empírie, kterou někdo překreslil do stupidní křivky elasticity? Dělal někdo nějaké modely při přípravě nového tresta nebo občana ? Fakt nikoho takového v komisi neznám. <br /><br />Dělá někdo z právních teoretiků modely ? Těžko, k dispozici máte v podstatě jen statistickou ročenku a zakládt model na vlastnich dojmech není vědecký model, i když je jednoduše falsifikovatelný. Takže za zdroje diskursů se berou diskurzy jiných, tj. v podstatě teologie.<br /><br />Jan HolanAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-61290494744260573282014-04-27T16:20:25.232+02:002014-04-27T16:20:25.232+02:00ad Jan Holan
Já si tedy vědu bez modelů dost dobř...ad Jan Holan<br /><br />Já si tedy vědu bez modelů dost dobře představit nedokážu. Ale možná se jen lišíme v tom, čemu říkáme model (já ho chápu v širokém smyslu jako je použit např. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Scientific_modelling" rel="nofollow">zde</a> nebo <a href="https://www.utexas.edu/courses/bio301d/Topics/Models/Text.html" rel="nofollow">zde</a>. V rámci tohoto širokého pojetí platí, že pokud je někdo schopen zachytit určitý výsek reality prostřednictvím schématu, pracuje s modelem.<br /><br />Proč je podle vás rozdíl mezi schématem a modelem?Jan Broulíkhttps://www.blogger.com/profile/02089574281030283307noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-64432949770812035612014-04-26T11:26:22.300+02:002014-04-26T11:26:22.300+02:00Právní věda žádných modelů nepoužívá. Model není n...Právní věda žádných modelů nepoužívá. Model není nutnýn předpokladem vědy, dokonce v přírodních vědách nejde dmes o žádné modely typu Borova modelu atomu, ale o schémata (biochemie). <br /><br /><br /><br />Jan HolanAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-50380884520151184792014-04-25T11:54:03.417+02:002014-04-25T11:54:03.417+02:00ad Michal Hájek
Úplně souhlasím. Právní věda se b...ad Michal Hájek<br /><br />Úplně souhlasím. Právní věda se bez modelů také neobejde (jinak by to ani nemohla být věda). Třeba takový Kelsen modeloval jako o život. :)<br /><br />A s tou "neexkluzivitou" ekonomických cílů to je taky nepochybně pravda.<br /><br />ad Petr Lysoněk<br /><br />Asi jako se kinetika vypořádává s fikcí (předpokladem) hmotného bodu... Tj. je potřeba mít na paměti, že se o fikci jedná, a přemýšlet, jak užitéčné výsledky použití takového předpokladu přináší.<br /><br />Jinak je ale aktuálně na vzestupu odvětví ekonomické analýzy, které se zabývá využitím behaviorálních poznatků (jako je např. prospect theory). Tomuhle odvětví se říká Behavioral Law and Economics.<br /><br />ad Tomáš Sobek<br /><br />S principem vstřícnosti rád souhlasím a přiznávám, že takovéhle vytrhávání pár vět z kontextu je účelové. Také máte pravdu s tím, že ekonomie, komunistická právní věda (či jakákoli jiná skutečná věda) musí vycházet z idealizací.<br /><br />Nicméně to nesprávné chápání Coasova teorému, které v příspěvku konceptualizuji, skutečně není vyjímečné (nejen u nás).<br /><br />Navíc, jak píšu i v příspěvku, právo by <i>bylo potřebné</i> i v ideálním světě Coasova teorému (pro základní vymezení oprávnění). Ekonomie tudíž o <i>skutečné irelevanci práva</i>, narozdíl od komunistické právní vědy, nikdy nehovoří. Paralela k "odumírání" tedy skutečně není na místě. Tento rozdíl mi relevantní přijde.Jan Broulíkhttps://www.blogger.com/profile/02089574281030283307noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-7971129868357051982014-04-25T11:09:38.899+02:002014-04-25T11:09:38.899+02:00Tento rozdíl je irelevantní vzhledem k tomu, co Vá...Tento rozdíl je irelevantní vzhledem k tomu, co Vám chtěl Váš oponent pravděpodobně sdělit, totiž že úvaha o irelevanci práva v komunistické společnosti také předpokládá určité idealizace. Ostatně mnozí komunisté v odumírání práva nevěřili právě proto, že ony idealizace považovali za utopické. <br /><br />Pochybuji, že Váš oponent chtěl tvrdit absurditu, že podle ekonomie není právo potřeba. Vedle principů LaE, které jsou velmi důležité, byste se měl naučit i tzv. princip vstřícnosti, což je základní princip interpretace: Z možných výkladů vybírej takový, který ukazuje autora (v tomto případě Vašeho oponenta) z hlediska racionality v tom nejlepším světle. Stručněji: Výklad má racionalizovat, ne absurdizovat.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/16089644553282150560noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-9675191086827508112014-04-25T10:55:54.054+02:002014-04-25T10:55:54.054+02:00Ad neideálnost našeho světa.
Mohu se někde dozvěd...Ad neideálnost našeho světa.<br /><br />Mohu se někde dozvědět, jak se law and Economics vypořádává s fikcí informovaného racionálního subjektu. Například kritika této fikce dle prospektové teorie?<br /><br />Petr LysoněkAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51445860806803886272014-04-25T10:29:22.627+02:002014-04-25T10:29:22.627+02:00Předně děkuji za další zajímavý post. Osobně mám d...Předně děkuji za další zajímavý post. Osobně mám dojem, že si právníci neuvědomují, že modelování (a tedy určité zjedodušování projevů reality) je vlastní i právu samotnému; minimálně vždy tam, kde je vytvářena nějaká obecná norma. <br /><br />Teď budu zjedodušovat já: Přidaná hodnota Law and Economics tkví v tom, že když už takovou normu vytváříme (legislativně, judikatorně...), proč nezohlednit i to, jaké s sebou přináší transakční náklady (peníze, čas, nepohodlí...). Pokud však v extrémním případě dojde na střet řešení, které je spravedlivé, a řešení, které je efektivní (tj. transakční náklady jsou nejnižší možné nebo žádné), přičemž není k dispozici "střední cesta", mělo by (dle mého názoru) vždy zvítězit to prvé - v tom vidím základní omezení ekonomického přístupu k právu. Takhle postavené dilema se ale nejspíš objeví málokdy...<br /><br />Protože se jedná o (snad se autor neurazí) popularizační post, dovolím si přihodit i tip na knihu, která by mohla být zájemcům (začátečníkům) o tuto problematiku užitečná - Polinsky, M. A. <i>Introduction To Law and Economics</i>. Nevím, jestli se u nás dá sehnat, ale přinejmenším je k mání na Amazonu.<br /><br />Michal HájekAnonymoushttps://www.blogger.com/profile/09164052124058552590noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-74092582555358397222014-04-25T10:27:25.275+02:002014-04-25T10:27:25.275+02:00Ad Tomáš Sobek
Nepřijde Vám, že je zásadní rozdíl...Ad Tomáš Sobek<br /><br />Nepřijde Vám, že je zásadní rozdíl mezi tím, když někdo tvrdí,že<br />1) naše společnost <i>dospěje</i> do stádia, že se všichni budeme chovat tak, že nebude právo potřeba, a<br />2) ve světě, který <i>není v realitě dosažitelný</i>, pokud <i>právo dostatečně jasně vymezuje oprávnění (tj. pokud právo existuje)</i>, je <i>z hlediska jediného evaluativního kritéria (efektivnosti)</i> jedno, komu to oprávnění právo přizná?<br /><br />Jinak je podle mě možné vidět analogie opravdu všude. :)Jan Broulíkhttps://www.blogger.com/profile/02089574281030283307noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-79705748212050476112014-04-25T09:48:02.245+02:002014-04-25T09:48:02.245+02:00Oponent v citované odstavci přece netvrdí, že podl...Oponent v citované odstavci přece netvrdí, že podle ekonomie je právo zbytečné. Pouze poukazuje na určitou analogii, totiž že některé idealizace (nulové transakční náklady/altruismus socialisticky uvědomělého člověka) implikují irelevanci právní regulace.<br /><br />Jenom pro jistotu, já tím oponentem nebyl. :) Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/16089644553282150560noreply@blogger.com