tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post1480038733447776779..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: „One Man Show“: Jak může jeden a tentýž soudce napsat většinové i menšinové stanovisko?Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger6125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-49146839732329581592012-08-08T20:23:22.883+02:002012-08-08T20:23:22.883+02:00Pro úplnost upozorňuji na čl. 4 odst. 3 jednacího ...Pro úplnost upozorňuji na čl. 4 odst. 3 jednacího řádu Nejvyššího soudu ČR, jímž je diskutovaná otázka upravena takto: "Soudce, kterému je věc přidělena podle odstavce 1, vyhotoví návrh rozhodnutí v této věci. V případě, že tento soudce s přijatým rozhodnutím nesouhlasí, řídící předseda k jeho žádosti určí, kdo z ostatních členů senátu rozhodnutí vyhotoví." Uvedený postup je v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu užíván, byť ne často. Vzhledem k tomu, že změna soudce zpravodaje je vázána na jeho žádost, závisí do značné míry na tom, zda je soudce přes svůj nesouhlas s většinou ochoten a schopen vypracovat koncept, který by většina akceptovala. Věc tak jako tak rozhodují ovšem všichni členové senátu, jejichž hlasy jsou rovnocenné, proto považuji úvahy o porušení zákazu odnětí věci zákonnému soudci za nepřípadné. <br /><br />R. W.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-9779634603740766542012-07-25T18:54:39.124+02:002012-07-25T18:54:39.124+02:00Diky za skvely post. Sam jsem nemel odvahu se do t...Diky za skvely post. Sam jsem nemel odvahu se do toho pustit, ale bylo to zde zajimave sledovat, jak se ty informace o rozhodnuti a dalsi okolnosti postupne objevovaly v mediich.Lukáš Hoderhttps://www.blogger.com/profile/16448341946492646254noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73425116036414133582012-07-23T17:57:28.416+02:002012-07-23T17:57:28.416+02:00Zapomněl jste ještě na situaci, kdy předseda senát...Zapomněl jste ještě na situaci, kdy předseda senátu je přehlasován přísedícími v pracovněprávní nebo trestní věci. Stává se to naprosto výjimečně, ale už se to stalo. To je teprve legrace, když vás přehlasují dva právní laikové a vy nemáte, kdo by to napsal jiný. Jinak samozřejmě podnětná úvaha...Martin Bílýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-91333313844643941072012-07-23T14:22:41.808+02:002012-07-23T14:22:41.808+02:00Díky Petře za připomínky! O § 55 ZÚS jsem věděl, a...Díky Petře za připomínky! O § 55 ZÚS jsem věděl, ale při zběžném hledání v NALUSU jsem nemohl najít žádný příklad, kdy se tak skutečně stalo (insider informace jsou někdy k nezaplacení...). Možná jsem se nechal příliš unést usnesením Pl. ÚS 26/11, které je navýsost specifické a navíc v něm šlo o konkurující stanoviska 9 soudců (a ne o disenty co do výroku). Závěrečnou pasáž postu jsem patřičně upravil. Ještě jednou dík.David Kosařhttps://www.blogger.com/profile/04216461673027305597noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43787101969760212972012-07-22T23:59:22.234+02:002012-07-22T23:59:22.234+02:00Myslím, že hodnocení praxe českého ÚS není přiléha...Myslím, že hodnocení praxe českého ÚS není přiléhavé. Situaci v zásadě řeší § 55 zákona o ÚS. Původní soudce zpravodaj předloží vlastní zpravodajsou zprávu. Pokud není přijata původní zpravodajská zpráva, <b>určí předseda nového soudce</b> k formulaci většinového nálezu. Explicitní odkaz na § 55 ZÚS je např. v nálezu Pl. ÚS 9/07.<br /><br /><i>12. Při poradě pléna Ústavního soudu předložil původně určený soudce zpravodaj Jiří Mucha zpravodajskou zprávu spolu s návrhem na zrušení napadeného ustanovení. Pro tento návrh se však nevyslovila kvalifikovaná většinu soudců předpokládaná ustanovením § 13 zákona o Ústavním soudu, které vyžaduje pro přijetí rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy většinu devíti hlasů. Rozhodnutím předsedajícího došlo ve smyslu ustanovení § 55 zákona o Ústavním soudu ke změně na místě soudce zpravodaje a k určení nového soudce pro vypracování nálezu, kterým se stala soudkyně Ivana Janů.</i><br /><br />Tomu mimochodem odpovídá i část většinového odůvodnění, které z ničeho nic reaguje na argument, který nebyl nikým předložen, nýbrž je obsažen až v následném disentu (bod 82 většinového odůvodnění v. disent soudce Muchy). (Logicky by se dalo očekávat, že disent bude ex post reagovat na argument vetšiny a nikoliv naopak.)<br /><br />V plenárních věcech jsem nalezl ještě obdobný postup u věci Pl. ÚS 28/06 (bod 34). Z postupu zpravodaje a většiny pléna, z nějž vzešlo usnesení Pl. ÚS 26/11, nelze činit závěry.<br /><br />Pokud by tedy někdo měl dojem, že rigidní zákonný soudce na ÚS je nucen proti svému přesvědčení odůvodnit stanovisko většiny, myslím, že tomu tak není.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-55512775973912413592012-07-22T23:22:09.686+02:002012-07-22T23:22:09.686+02:00Situáciu, keď musím vysvetľovať a argumentovať v p...Situáciu, keď musím vysvetľovať a argumentovať v prospech stanoviska, s ktorým vnútorne nesúhlasím, už celkom dobre poznám zo svojej praxe. Nehovorím o bežnom hraní druhej strany v rámci diskusie, keď prosto niekto musí hrať advocata diaboli. Hovorím o situácii, keď v rámci diskusie prídeme k záveru, s ktorým nesúhlasím, ale zhodou okolností som to práve ja, kto ho má navonok prezentovať. To je mimoriadne nepohodlná pozícia a kedy len môžem, snažím sa z toho vyvliecť s poukazom na to, že niekto, kto s tým súhlasí, to odprezentuje zanietenejšie. Zväčša sa to dá zariadiť, nakoniec, nie som zákonný sudca, ale konzultant. Na druhú stranu si myslím, že písomne je takáto úloha o niečo jednoduchšia.Juraj Lörinchttp://lorinc.blog.sme.sknoreply@blogger.com