Stručná historie dohledu odborné péče v pojišťovnictví

Když jsem nastupoval na pozici inspektora pro oblast dohledu odborné péče na dálku v sekci dohledu nad finančním trhem České národní banky, bylo mojí hlavní úlohou identifikovat a činit nápravy systémových nedostatků v činnosti pojišťoven. Psal se rok 2012 a v té době odborná péče v pojišťovnictví byla ještě v plenkách, neboť tento pojem se poprvé objevil jako požadavek na výkon činnosti pojišťoven v zákoně č. 277/2009 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Odborná péče je neurčitý právní pojem a jediným vodítkem pro jeho výklad byla Metodika Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče (ODBP), říjen 2004, verze 1.1.[1]

Martin Madej: O druhém referendu o vystoupení, o rubu a líci demokracie

Když jsem v pátek ráno vložil na Facebook příspěvek s provokativní otázkou, jestli se britské státní orgány nemohou od vůle lidu vyjádřené v referendu odchýlit, nesetkal jsem se s pochopením. Něco takového by bylo „vysoce nedemokratické“, je to pokus o „právničení“ nad něčím, co vzešlo jako jasné demokratické rozhodnutí. Poslední dobou jsem přitom žil pod dojmem, že jakmile se pod mé „právničení“ nepostaví ani ostatní studenti práv (natož neprávníci), zašel jsem příliš daleko. Skutečně zašel?

Svou myšlenku se pokusím obhájit. Základním argumentem mi budiž ten, že žádné většinové demokratické rozhodnutí není nezvratné a lze ho za určitých okolností legitimně změnit, aniž bychom se zpronevěřili ideálu demokracie.

Slávka Henčeková: Voľná rozprava o japonskom altruizme a postrkovaní v hromadnej doprave

Pri pobyte v Japonsku, predovšetkým premiérovom a krátkodobom, si nemôžete nevšimnúť niektorých zvláštnosti, obzvlášť ak ste náchylní  k pozorovaniu správania ľudí určitého spoločenstva a občasnému filozofovaniu. Smrkať na verejnosti je neslušné a nikto to nerobí. Fajčiť na ulici mimo vyhradené zóny je nielen neslušné, ale i zakázané, a všetci sa poslušne zgrupujú na fajčiarske pauzy do nakreslených, ohradených či inak vymedzených priestorov pre fajčiarov. Jesť na ulici za pochodu je neslušné. Všetci sa vám klaňajú a sú veľmi slušní, zdvorilí, milí a príjemní. V hromadnej doprave je zakázané telefonovať. Nikto to nerobí, väčšina sa vôbec nerozpráva. Na ústach nosia mnohí rúška. Nie je to kvôli smogu, ani kvôli tomu, že sa prehnane boja o vlastné zdravie. Nosia ich vtedy, ak sú sami nachladení, či inak chorí, aby nenakazili iných. Všimnete si aj japonskú disciplinovanosť. Napr. pred nástupom do vlaku či metra sa slušne zaradzujú na predkreslené miesta na nástupišti, kde sa po príchode dopravného prostriedku veľmi presne a vždy ocitnú dvere (viac k japonskej etikete v hromadnej doprave tu). Rady vytvárajú aj pred reštauráciami a vlastne kdekoľvek inde, kde sa všetci naraz nezmestia, čo je pri počte obyvateľov, predovšetkým v takmer 14 miliónovom Tokyu, pomerne častým javom. Kriminalita je neuveriteľne nízka. Bezdomovcov bežne nevidíte, ak aj áno, nikdy nepýtajú peniaze, hoci by im ich samotní Japonci ochotne dali. A to celé vás núti premýšľať 

Pred premýšľaním mi ale dovoľte jeden verejný prísľub: sľubujem, že na konci tohto premýšľania sa dostanem aj k otázka, či má s týmto správaním niečo spoločné právo a aká môže byť jeho úloha.

Ruth Rubio-Marín: Ženy v Evropě a ve světě

Jak jsou na tom ženy v dnešní Evropě a ve světě? Jakým podobám útlaku čelí? A jak s tím souvisí evropský demokratický mandát a závazek EU k sociální spravedlnosti?

Těmto otázkám se věnovala profesorka ústavního práva Ruth Rubio-Marín ve svém projevu v rámci konference "State of the Union", která se konala 6. května 2016 ve Florencii. Český překlad této nesmírně inspirativní řeči najdete na následujících řádcích.

Dokážeme správně rozlišovat a prakticky používat pravidla a principy?

Ve svém dalším příspěvku bych chtěl nastínit některé postřehy, které souvisí s právními přístupy ve světle regulace založené na tzv. rule-based pravidlech a tzv. principle-based požadavcích, a jak tyto přístupy ovlivňují praktickou aplikaci práva, resp. jakým způsobem je nutné tyto přístupy vnímat a pracovat s nimi. Mnozí z nás totiž dokážou pracovat pouze s jedním přístupem, nedokážou se přenést přes existenci toho druhého, a možná díky tomu chybují, aniž si to uvědomují. Účelem tohoto příspěvku je srovnání výhod a nevýhod obou metod regulace, jejich zasazení do praktického kontextu a snaha poukázat na skutečnost, že právo není jen papír, ale mnohdy velmi komplexní a složitá myšlenková činnost přesahující hranice jiných oborů (enterprise risk management, quality management, security management, sociologie, psychologie, apod.). Na konci tohoto příspěvku by čtenář měl být schopen alespoň základně odlišit oba přístupy a porozumět těmto odlišnostem.

Pojištění včera, dnes a zítra

Úvodem bych chtěl poděkovat Martinovi za velmi vřelé přivítání, a protože sliby by se neměly plnit jen o Vánocích, pokusím se na následujících řádcích vyzdvihnout význam sektoru pojišťovnictví, a dále přiblížit určité vývojové tendence a směřování (soukromého) pojistného práva především na evropské úrovni včetně položení některých otázek souvisejících s možným scénářem budoucí podoby sektoru pojišťovnictví (pochopitelně bez použití křišťálové koule, ale pouze s využitím vlastních poznatků).

Pojištěný červen s Robertem Šimkem

Po gentlemanském "posečkání" na poslední májový příspěvek Anny Marhold (btw, nemá chybu!) Vám můžeme představit našeho červnového hosta. Mám obrovskou radost, že jím je právě Robert Šimek. Studovali jsme totiž spolu v Olomouci a strávili jsme tam hodiny, dny, týdny, měsíce a roky zapálenými debatami nejen o právu. Často byl poblíž i dobrý drink v naší oblíbené irské hospůdce. ☺

O „otevřených“ a „uzavřených“ akademických systémech

I když jsem byla host na květen, jak vidíte, pronikám i do části června. Doufám, že mi můžete toto nezdvořilé chování odpustit. Akademici mezi vámi budou vědět, že krása naší profese spočívá v tom, že máme flexibilní pracovní rozvrh a kromě toho zajímavou práci. Cena, kterou za tento luxus platíme, však je, že práce nikdy není u konce.

Ve svém minulém příspěvku jsem napsala něco o mé specializaci v oblasti energetického práva. V tomto příspěvku se s Vámi podělím o pár myšlenek týkajících se některých aspektů (mezinárodního) právnického akademického světa; budou to především myšlenky o „otevřených“ a „uzavřených“ akademických systémech. O tomto tématu by se samozřejmě dala napsat kniha. Vzhledem k omezenému prostoru blogu Vám však nabídnu jen několik úvah, kterými jsem se v poslední době zabývala. Myslím si, že stojí za diskusi.