Investiční arbitráže v roce 2015

Podle posledních statistik washingtonského Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) byl rok 2015 rekordní. Došlo k zahájení doposud nejvyššího počtu nových investičních žalob, které investoři podali k ICSID. Celkový počet nově podaných žalob se vyšplhal na číslo 52. Překvapivé je, že nejčastěji byly žalovány západoevropské státy, hlavně (opět) díky solárním elektrárnám ve Španělsku.

Protikuřácký zákon – je třeba klesnout na obecní úroveň

Zákon zakazující kouření v restauraci poslanci neschválili. Co dál v situaci, kdy společnost je v této otázce zřejmě hodně rozpolcená? Poptávka po zákazu je velká.[1] Stejně je ale až tvrdošíjný odpor proti němu.[2] Podle mě jediným správným řešením v této politické konstelaci je skoncovat se snahou regulovat problém zákonem. Nechť se přenese na úroveň obcí. Nechť o tom, zda se v restauracích kouřit smí nebo ne, rozhodují obce obecní vyhláškou.

Proč?

O energetickém právu

Jsem ráda, že můj předchozí příspěvek vyvolal tak živou debatu. Také bych ráda poděkovala iniciátorům iniciativy GO-CZECHIA za korekci: jejich iniciativa existuje již od roku 1997 a jejich úsilí přesvědčit českou vládu aby přidala ‚Czechia‘ do databáze trvalo 23 let (23 LET !!). Je neuvěřitelné, kolik energie se muselo investovat, aby se tento proces zahájil.

Teď, když jsem Vás zaujala, Vás nenechám jen tak snadno utéct! Tento týden se chci s Vámi podělit o kratší příspěvek na téma mého hlavního výzkumného zájmu: energetické právo. Chci Vás přesvědčit, že je to téma, o kterém byste měli vědět, a to bez ohledu na Vaši profesní specializaci.

Ex ante a ex post v právu – 2. část

V předchozím příspěvku jsem se věnoval rozdílu mezi ex ante a ex post aplikací (právních) norem. Rozdíl mezi nimi spočíval v tom, zda je prostřednictvím aplikace normy (ještě) možné zabránit škodlivému následku posuzovaného jednání. Dnes se zaměřím na jiný význam, ve kterém jsou tyto pojmy používány. Tento význam se již neomezuje pouze na aplikaci norem, ale pokrývá také jejich tvorbu. Z několika rovin, které tento význam pokrývá (shodně viz např. Solum), je patrně tou na první pohled nejzjevnější právě rozdíl mezi aplikací norem a jejich tvorbou. Významnější je však dle mého názoru rovina, která odráží rozdíl mezi konsekvencialismem a deontologií.

„Czechia“ a já

V první řadě bych chtěla poděkovat stálým autorům blogu Jiné Právo za pozvání být hostem na měsíc květen. Pavlína sice napsala, že na rozhovoru v EUI byla ohromená mou češtinou, ale já si zase z toho všeho hlavně pamatuji, že Pavlína velmi silně zapůsobila na naši výběrovou komisi její znalostí práva a ekonomie.

Velice si vážím toho, že mi byl poskytnut prostor na tomto blogu něčím přispět, a to zejména proto, že jsem vlastně trochu „nečlen“, dalo by se také říct „outsider“. V Česku jsem nikdy doopravdy nebydlela, do české školy nechodila, ani česká pravá nevystudovala (český právnický žargon je mi dosud cizí). Doufejme však, že z této pozice mohu přispět svěžími, ne-li novými postřehy, které povedou někoho k zamyšlení. V průběhu tohoto měsíce se s Vámi podělím o několik tematických blogů. Napíši o oblasti energetického práva, o mých zkušenostech v mezinárodním právnickém akademickém světě a o výzvách, které jsou spojené s mezioborovým přístupem k právu. Nicméně jsem se pro dnešek rozhodla začít jiným, trochu lehčím a méně právnickým tématem, které mi je ale kvůli mému zázemí blízko k srdci: vložení názvu „Czechia“ do databází OSN a jeho konsekvence.

Konference ČSESP & MZV (live!)

Keď sa už aj Súdny dvor EÚ rozhodol virtualizovať svoju identitu a predstaviť apku pre smartfóny, je  asi najvyšší čas zmodernizovať aj formát konferencií v našom geografickom priestore.

Dnes prebieha na MZV v Černínskom paláci konferencia ČSESP o dopade práva EÚ na český právny poriadok a ak nie ste medzi stovkou šťastlivcov, ktorí diskusiu počúvajú priamo na mieste, môžete ju sprostredkovane sledovať na facebookovej stránke ČSESP a dokonca sa aj pýtať otázky prostredníctvom platformy sli.do. Bližšie informácie nájdete na webe ČSESP.

Ak ste dnes zavalení prácou, nevadí. O pár týždňov sa na webe ČSESP objaví záznam z konferencie.

Začněme trestat méně – kdy jindy, když ne dnes?

V březnu na konferenci v Oxfordu bangladešský ministr spravedlnosti vyprávěl, jak se vypořádávají s extrémním počtem vězňů. Následoval dotaz, kolik vězňů mají na 100 000 obyvatel. 43 - tedy pětkrát méně než v současnosti Česká republika. Pokud toto považují za masové uvězňování a stav, který je nutí k dekriminalizaci, co by měla začít dělat Česká republika? Podmínky pro snižování trestních sazeb jsou přitom s klesající kriminalitou i nezaměstnaností nejlepší za poslední roky.

Květnová energie s Annou Marhold

Když jsem před třemi lety letěla do Florencie na přijímací pohovor, měla jsem pocit, že EUI je institucí, kde se už delší dobu nikdo česky mluvící nevyskytuje. Při čekání na přijímací komisi moje dojmy potvrzovalo okolní anglicko-italské ševelení. Ale pak se otevřely dveře a já jsem byla ČESKY vyzvána, abych šla dovnitř. Byla jsem v takovém šoku (navíc umocněném profesorem Mavroidisem, který na úvod zvolal: „Dobrý den!“), že si z prvních deseti minut pohovoru nic nepamatuju. Všechno se vyjasnilo, když jsem se po hodině dostala z jámy lvové a osoba, která mě do ní předtím vpustila, si za mnou zašla popovídat. Tehdy jsem poprvé mluvila s naší květnovou hostkou Annou Marhold.

Nové Bulletiny Centra pro lidská práva a demokratizaci

V posledních dvou číslech Bulletinu CLPD se objevily kromě dalšího zajímavého čtení i poměrně mimořádné kousky. V březnu to byl exkluzivní rozhovor s prof. Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity a světově uznávaným odborníkem na lidská práva. V dubnovém Bulletinu pak vyšel článek od doc. Veroniky Bílkové a ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové z posledního zasedání Benátské komise Rady Evropy, která vydala své stanovisko ke krizi okolo polského ústavního soudu. S Polskem nedávno zahájila Evropská komise dialog o stavu právního státu podle mechanismu, který má určit, zda existují důvody uvalení sankcí na členský stát EU, jenž by hrubým způsobem porušoval základní zásady EU. Autorky ukazují, jak o situaci v Polsku a o dalších aktuálních otázkách debatuje elita evropského ústavního práva.

Common Law Review: Liability and Compensation for Loss in a Comparative Perspective - Call for Papers

Redakční rada Common Law Review vyhlašuje další Call for Papers. Tentokrát na téma "Liability and Compensation for Loss in a Comparative Perspective". Články v angličtině mohou psát jak studenti, tak absolventi. Rozsah článků je omezen na 2000 - 3000 slov. Přihlašování je možné do 30. června 2016 prostřednictvím emailové adresy CLR@society.cz. Podmínkou publikace je výběr tématu s komparací alespoň 2 právních řádů.