Ondřej Trubač: Koncipient generace Y

V poslední době se o něm často bavím se svými kolegy a určitě ho také všichni znáte – rád by chodil do práce nejdříve na desátou a kdyby to bylo možné, odešel by každý den v šest. Všude byl (minimálně na Erasmu a LL.M.) a všechno zná (líp než Wikipedie). Bez uzardění předstírá, že umí latinu, a navíc se ji nebojí použít. Zůstává tvrdošíjným liberálem a současně zakukleným socialistou, ačkoliv mu táhne na třicítku a rád by se stal právoplatným členem advokátního stavu. A propos, věří na spravedlnost a má pocit, že advokáti by měli sloužit nejen klientovi, ale také veřejnému zájmu. Píše všemi deseti a mračí se na kolegu, který to neumí – doporučí mu proto vhodný výukový software...

Městský soud v Praze hledá ASISTENTKY/ASISTENTY SOUDCE pro úsek správního soudnictví

Městský soud v Praze hledá vhodné kandidáty na pozici asistentky/asistenta soudce pro úsek správního soudnictví (pracoviště Hybernská).

Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. Práce je po právní stránce velmi zajímavá, obsahově pestrá, neopakující se, z převážné části tvořená psaním rozsudků a procesních rozhodnutí.

Hrozí opět přeplnění věznic? Predikce počtu vězňů v ČR

Think-tank IDEA při CERGE-EI pořádá seminář a diskusi na téma: Hrozí opět přeplnění věznic? Predikce počtu vězňů v ČR.

Panelisté:

• Libor Dušek, VŠE a IDEA, autor studie
• Vladimír Zimmel, náměstek ministra spravedlnosti
• Helena Válková, poslankyně Parlamentu ČR
• Pavel Horák, náměstek generálního ředitele Vězeňské služby ČR

Čas a místo: 4.12.2015, 10:00 - 11:30, CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1

Proč se lidé řídí právem?

Existují dvě teorie toho, jak právo dokáže ovlivňovat lidské jednání: Podle té první se lidé právními normami řídí bez dalšího; právo tedy lidské ovlivňuje už svou pouhou existencí. Podle té druhé lidé jednají v souladu s právem proto, že za protiprávní jednání jim hrozí sankce; právo bez sankcí by dle této teorie žádným způsobem jednání subjektů práva neovlivňovalo. Ve své letošní knize The Force of Law se můj oblíbený americký právní filosof Frederick Schauer (Virginia Law) snaží posoudit správnost těchto teorií.

Nabídka stáží v kabinetu generálního advokáta Michala Bobka - Soudní dvůr Evropské unie

Generální advokát Michal Bobek nabízí právníkům se zájmem o unijní právo možnost stáží v rámci svého kabinetu. Nabídka je určena především postgraduálním studentům, justičním čekatelům či asistentům soudců, advokátním koncipientům, advokátům, případně i jiným odborníkům působícím, alespoň částečně, v oblastech práva Evropské unie.

Přijdou ruští atleti o letní olympijské hry 2016 v Riu de Janeiro?

Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) dočasně pozastavila členství Ruské atletické federaci (RAF), a to s okamžitým účinkem. V praxi to mimo jiné znamená, že ruští atleti nesmějí startovat na mezinárodních soutěžích pod hlavičkou IAAF a pokud RAF neprovede změny, které po ní IAAF požaduje, je v ohrožení i jejich účast na letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro. Důvodem verdiktu Rady IAAF je dopingový skandál, který vypukl v pondělí 9. listopadu po zveřejnění zprávy  nezávislé vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury (WADA). 

Nový gigant mezi kriminologickými teoriemi?

Tento týden byla udílena Stokholmská cena – nejvyšší ocenění v kriminologii. Obdrželi jí dva muži a jedna žena, dva Američané a Švéd působící na University of Cambridge. První oceněný vytvořil teorii v šedesátých letech, druhá oceněná jí podpořila empirickými závěry v osmdesátých letech a třetí jejich argumenty rozvinul do (nejspíše) aktuálně nejpropracovanější kriminologické teorie. Jedná se o Situational Action Theory (SAT), která patří k obecným kriminologickým teoriím – snaží se tedy vysvětlit každý spáchaný trestný čin.

Konec pozitivní rasové diskriminace na amerických univerzitách?

V letošním roce bude Nejvyšší soud USA opět posuzovat otázku pozitivní rasové diskriminace u přijímaček na americké univerzity. Už skoro 40 let v USA v podstatě platí, že používat rasu jako faktor při hodnocení studentů hlásících se na univerzity je možné, ale za poměrně striktních podmínek. V roce 2003 SCOTUS do jisté míry uvolnil posuzování pozitivní diskriminace na vysokých školách, když liberální většina rozhodla, že univerzitám lze přiznat jistou volnost při stanovování mechanismu hodnocení rasy jako faktoru u přijímaček. V roce 2013 naopak tuto volnost konzervativní většina omezila a stejný případ se po krátkém intermezzu u texaských soudů dostal před SCOTUS znovu. Je možné očekávat, že až soud případ Fischer II posoudí, dojde k dalšímu omezení praxe zvýhodňování některých rasových a etnických menšin.