tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post7265395824028047664..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Pavlína Hubková: Jak napsat dizertační práciZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger11125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68831084770533989202013-12-02T10:55:00.532+01:002013-12-02T10:55:00.532+01:00...prikladám ešte drobné rozptýlenie zo sveta PhD.......prikladám ešte <a href="http://researchinprogress.tumblr.com/" rel="nofollow">drobné rozptýlenie zo sveta PhD</a>... ale nezabudnite si ho pustiť až po 6 hodinách čítania, písania a premýšľania! :))Zuzana Vikarskáhttps://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-71049404098583007142013-12-01T10:36:54.921+01:002013-12-01T10:36:54.921+01:00Dodávám starou radu - jen psaním se něco napíše :)...Dodávám starou radu - jen psaním se něco napíše :)<br /><br />P.Kolman, BrnoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-15016804546246044792013-11-29T19:04:34.764+01:002013-11-29T19:04:34.764+01:00Martin:
Ten můj příspěvek je z "úvodního met...Martin:<br /><br />Ten můj příspěvek je z "úvodního metodologického semináře", takže nepojímá všechno, co je pro právní výzkum třeba. Každopádně uznávám, že zrovna o metodologii jako takové jsme se dozvěděli především to, že v ní máme všichni nedostatky. <br /><br />Osobně mám pocit, že metodologie v právu je jako Yetti - taky o ní všichni mluví, ale nikdo ji vlastně pořádně neviděl. Nebo je minimálně těžké ji přesně definovat a rozlišit, kde končí akademické soft skills a kde začíná echt metodologie. Myslím, že není dobré je oddělovat, protože zvládnutí soft skills je předpokladem pro následnou aplikaci metod výzkumu, jak je naznačuješ. <br /><br />Pro mě jsou (zatím?) konkrétní výzkumné metody také velkou neznámou, ale pevně věřím, že se v průběhu bádání nějak zázračně zjeví a vysvětlí a budu je moci skutečně aplikovat. :)<br /><br />Jako poznámka na okraj: Ty metodologické nedostatky jsou nejvíc patrné v momentě, kdy se k projektům právníků vyjadřují doktorandi politických věd (které předpokládám v metodologii pérují od začátku). Vyslechnou si povídání o tématu, snaží se pochopit výzkumnou otázku a pak z nich vždycky vypadne dotaz "A jakou na to použiješ metodologii?". Nebohý právník pak očima hledá v místnosti další spřízněné duše metodologií nepoznamenané, které ho ujistí, že položený dotaz je podivný, a nakonec z něj vypadne, že ehm... bude číst doktrínu a načte si rozsudky a pak to "bude nějak interpretovat". Nemusím snad dodávat, jak se pak politologové na takovou odpověď tváří.Pavlína Hubkováhttps://www.blogger.com/profile/12918990183295314176noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85402561366669150352013-11-29T19:01:33.763+01:002013-11-29T19:01:33.763+01:00Zdravím,
díky za pěkný post. Ve světle komentářů b...Zdravím,<br />díky za pěkný post. Ve světle komentářů bych chtěl zmínit, že kromě základních rad a postřehů, proč vůbec začít s PhD, jak s ním začít, jak jím projít, které post výborně shrnuje, se toho dá k průběhu doktorátu napsat spousty. Avšak vyjádřit se ke všemu podle mne nebyl záměr autorky. <br />Samozřejmě, můžeme se dále bavit o publikačních aktivitách a příspěvcích na konferencích, což je kapitola sama pro sebe, zmíněném networkingu, o výzkumných či pracovních stážích, o tom, co obnáší práce teaching assistanta, psaní grantů, a konečně o samotné metodologii výzkumu. PhD je kombinace tohohle všeho a podle toho, co kdo od PhD očekává (ve smyslu "kam dál"), bude převažovat ta která část. A zde ne zcela souhlasím s autorkou, že pokud člověk chce být specialistou v oboru, avšak ne plnohodnotným akademikem, měl by raději zamířit do advokacie. Domnívám se, že tohle opět záleží na oboru, např v mezinárodní arbitráži se PhD stává stále žádanějším i pro praxi (zde se můžeme bavit o určité komoditizaci titulu), a stejně tak jde o obor, o kterém se dělá research hůře bez jakékoliv praxe. Což podle mne tolik neplatí v obecném mezinárodním právu.<br />Avšak rozhodně souhlasím s tím, že vidina příspění k rozvoji oboru a bezpodmínečné nadšení pro něj, jsou základní prerekvizity.<br />Na závěr jen připojím odkaz na moji oblíbenou kapitolu o metodologii výzkumu mezinárodního práva od Jorge Viñualese:<br />http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2239647<br />Zdraví,<br />Josef OstřanskýAnonymoushttps://www.blogger.com/profile/01497724867113643233noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-67813446796954052122013-11-29T16:09:09.464+01:002013-11-29T16:09:09.464+01:00Ad JB a ZV: Myslím, že Weiler "pregraduálním ...Ad JB a ZV: Myslím, že Weiler "pregraduálním stupněm" myslí klasické (magisterské) právnické vzdělání a ta jeho poznámka se research master programů netýká. Tedy nezahrnuje do toho "cokoli před PhD", ale jenom programy, u kterých není výzkum hlavní náplní (ono by to asi bylo na pováženou, kdyby se ani v takových programech metodologie neučila). Pokud jde o diplomky, je sice skvělé, že se na nich třeba v Belgii pracuje takto poctivě,jak říká Zuzka, nejsem si ale jistá, jestli to splňuje Weilerův ideál "důkladného tréninku právní hermeneutiky" (ale zas těžko říct, co tím přesně myslí). <br />Každopádně to prohlášení neberte úplně doslova (a mějte na paměti básnickou licenci) - hlavní point Weilerova sdělení je podle mě v tom, že nás ty metodologické nedostatky trápí nějakým způsobem všechny.<br /><br />ZV a test vhodnosti výzkumné otázky: <br />Ve světle současného brainwashingu mám pocit, že je důležité rozlišovat mezi "tématem" a "výzkumnou otázkou". Zatímco téma je pořád ten "dobrý nápad" (tedy "o čem píšu"), výzkumná otázka by měla být užší a definovat "co chci zjistit". Tebou navržené otázky jsou určitě užitečné, ale podle mě se týkají jenom tématu. Na základě nich si ověřím, že mám dobré téma, ale pak musí přijít rešerše literatury, ze které v ideálním případě vyleze výzkumná otázka, kterou je třeba podrobit trochu jinému testu.Pavlína Hubkováhttps://www.blogger.com/profile/12918990183295314176noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-42940069723310570142013-11-29T13:41:24.192+01:002013-11-29T13:41:24.192+01:00Tentokrát opustím roli ďáblovy advokátky pohrávají...Tentokrát opustím roli ďáblovy advokátky pohrávající si s myšlenkou, že právní věda není, a zkusím připojit pár užitečných tipů (Michalovi B. se předem omlouvám za nedodržení nově předepsané formy komentování na JP) ;-)<br /><br />"Radost z uvažování a z chápání je nejkrásnějším darem Přírody." Tolik aforismus Alberta Einsteina, kterého se vyplatí držet. A ještě jeden dávný, ale pořád aktuální citát: "Musíme si říci, že těch a těch věcí nemůžeme mít. Já to vidím v literatuře vědecké. Můžeme my mít takovou literaturu jako Němci, Francouzi, Angličané? Co dělat? Tu se nelze chlácholit iluzemi. Nutno nejdůležitější věci překládat a studovat cizí jazyky." To napsal TGM v Problému malého národa. No, Einstein svou teorii relativity předložil ve 26 letech, ale my právníci v tomto věku teprve načítáme, co o zvoleném tématu sepsali jiní..takže vážně není lehké přijít na něco originálního a smysluplného a opravdu nezbývá, než nejprve jen číst a číst a číst (hlavně zahraniční literaturu).<br />Doporučuji předem promyslet, jestli je zvolené výzkumné téma využitelné i pro nějaký fakultní výzkumný záměr. Je hezké pracovat na originálním tématu, ale může se stát, že jako jednotlivá, tématicky osamocená školní práce upadne v zapomnění (např. v útrobách fakultního ISu zapadne časem pixely;-))S tou mojí to bylo tak, že o ni sice projevilo zájem renomované nakladatelství pro svou mezioborovou řadu, ale jelikož jsem nebyla na fakultě zaměstnaná a nemohla tak garantovat minimální odběr několika set kusů knihy,z vydání sešlo.<br />Tedy - zcela souhlasím s tím, že správným důvodem k sepsání disertace je idea, že přispějete k rozvoji svého oboru v akademickém světě. Ale je nutné počítat s tím, že náš obor je vysoce konkurenční prostředí, akademický pracovní trh malý a ne každý doktorand (neřku-li doktorandka-potenciální či již skutečná matka)najde v akademii uplatnění. V průběhu doktorandského tak není od věci věnovat určitý čas a úsilí hledání zaměstnání mimo akademickou sféru.<br />Podrobná osnova je nezbytností už před začátkem psaní. Užitečné je předem strukturovat i seznam literatury a každý materiál si ve správném ISO formátu zaevidovat hned po přečtení (vyhnete se pak shánění nutných ISBN a ISSN v závěru psaní, kdy už je únava docela velká a chuť do precizní editorské práce žádná).<br />Noční práci bych nezavrhovala, pokud si pohlídáte, aby spánkový deficit příliš nenarůstal, tak pracovat za svitu hvězd a hukotu nočních letadel má svou harmonii i poezii:-)<br />V postu doporučených 6 měsíců pro editaci mi připadá příliš dlouhých, uvažte, jak rychle stárnou (alespoň tuzemské)právnické informace, hrozilo by pak přepisování hlavního textu práce.<br />Tož tak, s chutí do toho a půl je hotovo:-)<br />Olga Svobodová.<br /><br />Olgahttps://www.blogger.com/profile/10996187589681382693noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-16891714873812080602013-11-29T12:24:42.546+01:002013-11-29T12:24:42.546+01:00Ahoj Pavli,
ďakujem za príspevok.
Osobne mám tr...Ahoj Pavli,<br /><br />ďakujem za príspevok. <br /><br />Osobne mám trošku pochybnosť, že ide o metodologické rady čo píšeš. Podľa mňa ide skôr o nejaké akademické soft-skills a spôsob organizovania času a práce, ako výskumnú metódu, ktorou sa snažíš vyriešiť svoju vyskumnú otázku. Samozrejme to čo píšeš je rovnako dôležité.<br /><br />IMHO však nejde o metodológiu práce právnika výskumníka ako takú. Od tej očakávam, že mi zodpovie:<br />- ako mám narábať so zdrojmi;<br />- ako poctivo citovať či necitovať (vrátane nechádzania správnej miery parafrázovania, priamej citácie, citácie aj myšlienok, či cudzej rešerše literatúry); <br />- ako selektovať, ako analyzovať dáta ako case-law, ako odôvodniť, že som si vybral len niektoré dáta pre svoj výskum a na nich potom postavil svoje závery;<br />- ako vôbec logicky argumentovat a nenechať sa uniesť svojou lenivosťou alebo prvotným názorom,<br />- ako robiť všeobecné závery z drobného pozorovania (napríklad niekoľkých rozhodnutí),<br />- ako využívať neprávne argumenty v akademickom diskurze,<br />- o čom je vlastne práca právnika vedca, a čím sa vôbec líši od pozície advokáta; aká metóda práce ich odlišuje,<br />- a pod.<br /><br />Inými slovami ja si pod metodológiu predstavujem súbor tých konvencií, ktoré právnika robia vedcom, a ktoré výsledok jeho práce robia vedeckým - t.j. objektívnym pretože nasledoval určitu spoločenskú konvenciu ako sa výskum má robiť v danom odvetví. Len potom totiž môžem očakávať, že verejnosť mojim výstupom môže prikladať väčšiu spoločenskú váhu. Iste práca právnika sa líši od prác kolegov z iných vedných disciplín v mnohom. Ale to práve očakávam od metodológie aby budúcim vedcom vysvetlila.<br /><br />Mám ale pocit, že práve tohto sa dostáva mladým výskumníkom najmenej. A to teraz nechcem kritizovať len SR a ČR. Svoje PhD robím v DE na Maxovi Planckovi, dokonca v rámci interdisciplinárneho programu s ekonómmi, a predsa je tu metodológia akási nevlastná dcéra ..Huťkohttps://www.blogger.com/profile/17385257405994833051noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-37640808213486562552013-11-28T21:48:14.396+01:002013-11-28T21:48:14.396+01:00Díky, Pavlíno, za pěkný post.
Pokud tím "pre...Díky, Pavlíno, za pěkný post.<br /><br />Pokud tím "pregraduálním stupněm" myslíš stupně předcházející PhD, musím si trochu zanesouhlasit.<br /><br />Sám jsem totiž minulý akademický rok strávil studiem magisterského programu, kde se nás snažili vzdělat právě v oblasti metodologie pro právní výzkum.<br /><br />Takovému magisterskému programu se v Nizozemsku říká Research Master a je nabízen i v jiných oborech než v právu. Podle mého tilburského školitele jejich existence souvisí s tím, že "normální" magisterské programy jsou tady jen roční (známá nizozemská škudlivost) a silně zaměřené na praxi. Pro studenty, kteří by rádi pokračovali v akademii, jsou pak nabízeny právě Research Master programy, ve kterých je vyučována i metodologie.<br /><br />Pokud by to někoho zajímalo, tak předepsaná literatura pro náš metodologický předmět byla následující:<br /><br />BRYMAN, Alan (2008), Social Research Methods (Oxford: Oxford University Press)<br /><br />SALTER, Michael, and Mason, Michael (2007), Writing Law Dissertations (Harlow, Essex: Pear-son Ed-ucation Limited)<br /><br />VERSCHUREN, Piet and Doorewaard, Hans (2005), Designing a Research Project (Utrecht: Publisher LEMMA)<br /><br />AVEYARD, Helen (2007), Doing a literature review in health & social care (Maidenhead, Berkshire: Open University Press)<br /><br />BOOTH, Wayne C., and Colomb, Gregory G., and Williams, Joseph M. (2008), The craft of research, (Chicago: The University of Chicago Press)<br /><br />Za sebe případným zájemcům doporučuju hlavně toho Verschurena.<br /><br />Btw, tady: http://en.wikipedia.org/wiki/Master_of_Research se píše, že takové programy neexistují pouze v Nizozemí.Jan Broulíkhttps://www.blogger.com/profile/02089574281030283307noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-27990619224633294912013-11-28T20:38:20.142+01:002013-11-28T20:38:20.142+01:00Jsem rád, že konečně někdo přeložil Weilerovy meto...Jsem rád, že konečně někdo přeložil Weilerovy metodologické poznámky do češtiny - nemusím to dělat sám. Kudos!David Kosařhttps://www.blogger.com/profile/04216461673027305597noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-48739258124725895672013-11-28T16:33:16.758+01:002013-11-28T16:33:16.758+01:00Pavli, vďaka za skvelý príspevok, mohla by to byť ...Pavli, vďaka za skvelý príspevok, mohla by to byť biblia každého doktoranda. Pripomenulo mi to záverečnú prednášku v Olomouci, na ktorej nám David Kosař predstavil 5 zázračných pravidiel, ktoré vedú k úspešnej dizertácii:<br />1. každý deň prečítať jeden článok<br />2. každý deň napísať 2 odstavce<br />3. dobrý vzťah so školiteľom<br />4. publikácie<br />5. networking.<br />Či už je to týchto 5 pravidiel, alebo ten Weilerov režim nerušených 6 hodín denne - znie to krásne, ale dodržiava sa to ťažko. Českí doktoranti pracujú na čiastočný či dokonca plný úväzok, v Belgicku je zase typické, že sú doktoranti zavalení takzvanými <i>teaching duties</i>, a teda čítaním diplomiek, konzultáciami so študentmi či samotnou výukou. Zo základných pravidiel tak pre doktorantov (ktorí nemajú luxusné podmienky EUI či NYU) zostávajú len príkazy k optimalizácii, ale aj to je samozrejme lepšie ako nič ;))<br /><br />Test strýčka Weilera na vhodnosť výskumnej otázky je fajn, ale tie otázky sú dosť fuzzy a ťažko sa na ne odpovedá. Ďaleko nápomocnejší mi prišla <a href="http://thesiswhisperer.com/2010/10/13/5-ways-to-know-you-have-the-right-thesis-topic/" rel="nofollow">táto séria otázok</a>:<br />1. napísal o tom už niekto niečo?<br />2. je to fascinujúce?<br />3. zaujalo to ľudí okolo vás?<br />4. nie je to až príliš sexy?<br />5. má to jasné limity?<br /><br />Čo sa týka metodológie v pregraduálnom štúdiu, nebola by som tak skeptická - niektoré univerzity to učia, niektoré na to dokonca majú špeciálne programy (napríklad Utrecht či Tilburg + Leuven, možno nám o tom niečo viac prezradí Honza Broulík). Z toho vyplýva aj ďalší rozdiel v porovnaní s českými štandardmi diplomiek: v Belgicku by napríklad neuspela práca, ktorá by bola len kompilátom, to sa čaká od bakalárky. V magisterskom štúdiu sa píše prvý rok cca 30-stránkový <i>state of the art</i>, a teda kompilát, zatiaľ čo v druhom roku sa <i>state of the art</i> zredukuje do 10-stránkovej úvodnej kapitoly a zvyšných 50 strán práce má tvoriť vlastná analýza s nejakým prínosom. Miera, v ktorej študenti naplnia tento model, je však samozrejme rozmanitá... :))Zuzana Vikarskáhttps://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73702628248644389682013-11-28T14:48:19.350+01:002013-11-28T14:48:19.350+01:00Moc krásný příspěvek. Mám za sebou psaní diplomové...Moc krásný příspěvek. Mám za sebou psaní diplomové práce a kdybych aplikovala na svoji tvorbu výše zmíněné postupy, psala by se mi práce určitě lépe.Život je Happyhttps://www.blogger.com/profile/11351302759090512380noreply@blogger.com