tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post7056048786585401693..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Lukáš Křístek: Nejvyšší soud nahrazuje judikaturu a obchází moc zákonodárnou i výkonnouZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger48125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-26663505836481335322017-09-19T13:10:16.282+02:002017-09-19T13:10:16.282+02:00tenhle stát není stoji za h.zákony tady neplatí ,...tenhle stát není stoji za h.zákony tady neplatí , vše je o penězích máš peníze tak se sud nemáš tak drž hubu a bud rad cosi dostal. sám má ted problémy za smrt osoby blízké , nejvyšší soud se stavy nad zákon i když není zákon a to co řekl není uzákoněnohudaknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60499019386029331482014-05-08T18:02:33.479+02:002014-05-08T18:02:33.479+02:00k Jan Kolba, 7.5.14, 13:50
Ani §2958 myslím nepři...k Jan Kolba, 7.5.14, 13:50<br /><br />Ani §2958 myslím nepřináší nic nového a §13 je úplně zbytečný. <br />Nedokáži si představit jaké zajímavé konotace lze z uvedených § dovodit. Pokusil jsem se najít zmíněný článek, ale nepodařilo se.<br /><br />Mirek Vorlický<br /><br />FORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-32398988275103577812014-05-07T13:50:17.890+02:002014-05-07T13:50:17.890+02:00Ad pan Vorlický:
Aby mi bylo dobře rozuměno, nemy...Ad pan Vorlický:<br /><br />Aby mi bylo dobře rozuměno, nemyslím si, že by § 13 NOZ přinesl úplně něco nového, co do dnes nebylo součástí právního řádu ČR (viz četné nálezy Ústavního soudu). Upozorňuji ovšem na zajímavé konotace, které v této souvislosti dovozuje prof. Gerloch a Dr. Tryzna v článku v časopisu Soudce č. 4/2014.<br /><br />Jan KolbaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-89486127055784749962014-05-06T20:47:19.439+02:002014-05-06T20:47:19.439+02:00k Jan Kolba, 6.5.2014, 18:43
Souhlasím s panem Ko...k Jan Kolba, 6.5.2014, 18:43<br /><br />Souhlasím s panem Kolbou (známá maxima: právník ti pomůže řešit problém, který bys neměl, kdybys ho nenajal). Nemohu si i odpustit trochu sarkasmu ohledně §13, NOZ, dle mého názoru zcela zbytečného, neboť: <br />Nemá výkon práva být předvídatelný i bez něj? Začínám chápat proč NOZ má tolik §.<br /><br />Mirek VorlickýFORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-83884179814507203482014-05-06T18:43:10.176+02:002014-05-06T18:43:10.176+02:00Z proběhlé debaty mám všeobecný dojem, že je něco ...Z proběhlé debaty mám všeobecný dojem, že je něco pravdy na Obamově vyjádření, že politici a právníci jsou profese, v nichž se upřednostňuje vítězství ve sporu před vyřešením problému. Snad by bylo možné dodat, že dokonce se spíše vítá i prostý fakt, že někdo problém objeví. o) Možná, že metodika nemusela být nazvána Metodikou Nejvyššího soudu (mohla být třeba nazvána Metodika MKF nebo Metodika zásad slušnosti), nic by to ale nezměnilo na její povaze, jejím smyslu, účelu a obsahu. Jinými slovy řečeno, kdyby NS mediálně nepoužil formální označení "Metodika Nejvyššího soudu" a zveřejnil jen "Metodiku" s tím, že OOK NS ji vzalo na vědomí (což je také vše, co se institucionálně stalo - neboť zásadní je z tohoto pohledu oficiální znění usnesení kolegia obsažené v oficiálním protokolu z jednání, nikoliv znění internetových stránek a upozorňuji též na oficiální tiskovou zprávu http://novyweb.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Metodika_Nejvyssiho_soudu_k_nahrade_nemajetkove_ujmy_na_zdravi~?openDocument&lng=CZ ), pak by se podle oponentů nic nestalo, i kdyby v duchu všichni soudci OOK NS do jednoho s metodikou souhlasili a podíleli se na jejím vypracování? A i kdyby se skutečně jednalo o metodiku NS, je podle oponentů na celé věci špatné to, že se soudci NS ztotožnili s metodikou nebo to, že to dali dopředu najevo? Bylo by tedy lépe, kdyby se o metodice pomlčelo a jen v kuloárech a při různých školeních by se nenápadně naznačovalo, že metodika má své zastánce i u Nejvyššího soudu? Zveřejněním metodiky doporučujícího charakteru se ex ante neříká, že ji všchni soudci musí následovat a žádné argumenty její správnost nemohou vyvrátit (což je řečeno i v preambuli metodiky). Metodika není a nemůže být závazná – není tedy pojmově možné, aby se nahrazoval či obcházel zákonodárce či moc výkonná. A i kdyby tohle nepomohlo, mám za to, že zde byla dána prof. Telcem zmiňovaná krajní nouze, která vyplývá zejména z kombinace § 2958 a § 13 NOZ. o)<br /><br />Jan KolbaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-39972270280374108162014-05-06T10:53:26.931+02:002014-05-06T10:53:26.931+02:00Ad VL:
Palec nahoru, vystihl jste vše velmi trefn...Ad VL:<br /><br />Palec nahoru, vystihl jste vše velmi trefně. <br /><br />Přijmou-li pojišťovnu metodiku za svou (a veřejně již deklarovaly, že ano - konec konců se na její přípravě samy podílely), pak je reálné očekávat, že v rámci těchto "fabrik na odškodnění" se mnohé vyřeší mimosoudně a k soudu se tedy řada věcí vůbec nedostane. <br /><br />V těch věcech, které se k soudu dostanou, pak nebude (a ani nebude moci) mít soudce ruce striktně svázány metodikou a v případě řádné argumentace se od ní bude moci při hledání spravedlivého odškodnění samozřejmě odchýlit. S tím počítají přímo i tvůrci metodiky, jak mi před pár dny ostatně osobně potvrdil jeden z nich. Jde však o to, aby se v takových případech výsledné částky nedostaly do mnohonásobků částek podle metodiky (podle staré úpravy byl rekord v navýšení, tuším, cca 90- ti násobek). <br /><br />A pokud se dříve či později dostane ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí založenému na metodice až k ÚS, pak věřím, že ústavní soudci si budou (oproti tvůrcům nového kodexu) vědomi významu všech těch hodnot, k jejichž naplnění metodika směřuje a které nový kodex pošlapal.<br /><br />Michal Ryška Občasný bloggerhttps://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53156622910349219122014-05-05T21:08:35.386+02:002014-05-05T21:08:35.386+02:00Ivo Telec:
Jestli to dobře chápu, tak konkrétní ...Ivo Telec: <br /><br />Jestli to dobře chápu, tak konkrétní návod nemáte. Nedivím se. Uvědomte si, že nejde o odhad nemovitostí, toto jsou imateriální újmy. Žádné skutečné škody a ušlé zisky. Navíc - nejsou žádné koeficienty, nejsou žádné vyhlášky, nejsou žádné vzory, návody, pomůcky. Není vůbec nic. Jsou jen újmy na zdraví a žaloby na různé částky (pomíjím, že metodika má i preventivní charakter, umožní většinu sporů odklidit mimosoudní cestou).<br /><br />Někdo z toho má možná radost, nevím, nicméně za takové situace se dá logicky čekat buď "tajné" počítání podle zrušené a tudíž neexistující vyhlášky č. 440/2001 Sb., ve svém důsledku tedy popření nové právní úpravy, nebo naprostý chaos, který by se usadil až za deset, dvacet let. Spoléhat se na to, že ideálně hned v prvním roce účinnosti proti sobě jdoucích ustanovení § 13 a 2958 o. z. se najde soudce na prvním stupni, který vymyslí geniální a obecně použitelný systém výpočtu náhrad újem na zdraví, takže NS jej následně učiní závazným publikací daného rozhodnutí ve Sbírce, je mírně řečeno naivní. Minimálně od publikace o. z. ve Sbírce zákonů nikdo nevyvinul jakoukoli snahu věc řešit. Až na soudce NS, kteří si za to podle mne zaslouží ocenění. <br /><br />VLAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-48768070411431810182014-05-05T10:02:34.160+02:002014-05-05T10:02:34.160+02:00pokr...
Proč, dle mého názoru tedy, autor tento č...pokr...<br /><br />Proč, dle mého názoru tedy, autor tento článek vlastně uveřejnil? Domnívám se, že autor je zastáncem jakési moci jednotné, autoritativní. Domnívám se, že zastává státní zřízení ve kterém se základní společenské dění neodvíjí od svobodných voleb, v který je moci zákonodárné svěřeno právo a povinnost tvořit závazné zákony pro občany, pro moc soudní a pro moc výkonnou, moci výkonné povinnost a právo stát řídit dle zákonů, a moci soudní povinnost a právo závazně vysvětlovat význam zákonů pro moc výkonnou. Tedy moc zákonodárná zákony vydává, ale nerozhoduje, co znamenají. Moc soudní zákony vysvětluje, ale netvoří je. Moc výkonná nerozhoduje jaké budou zákony, ani nerozhoduje,co znamenají, nebo jaký postup pro rozhodování má být dodržen, ale má moc vynutit jejich dodržování, kterouž moc žádná jiná moc nemá. Každá moc má tedy ruce volné jen v mezích své jedné moci a svázané v mezích mocí ostatních dvou. Autor se myslím domnívá, že stát má být řízen jakousi abstraktní, neurčitou mocí veřejnou, všudypřítomnou a všemohoucí, kde různé státní orgány mají právo mluvit do čeho se jim zachce (stejný přístup má i Ivo Telec.) Je to jakási autoritativní moc, ale (dnes) bez autority. Tak to prostě nemůže být. To není žádná dělba moci. To by byla a bohužel teď ve skutečnosti je stále situace, kdy nelze nic správně dělat, kdy spory se nekonečně táhnou, a kdy právní stát, to co z něj zbývá, se rozpadá. (When everybody is somebody, nobody is anybody. Gilbert and Sullivan, The Gondolliers.) V některých částech NOZ začíná asi umožňovat principy skutečné dělby moci. To by bylo dobře.<br /><br />Mirek VorlickýFORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72108941137448807662014-05-05T09:39:49.354+02:002014-05-05T09:39:49.354+02:00pokr...
Za třetí, vláda jako nejvyšší orgán moci v...pokr...<br />Za třetí, vláda jako nejvyšší orgán moci výkonné se tedy rozhodnout může různě, ale její nařízení nemá před zákonem váhu větší než rozhodnutí moje. I já mám povinnost se řídit zákony země, stejně jako vláda. Vláda má takovou povinnost tuplem. Chápu slovo nařízení jako něco, jehož nesplnění se trestá. Vláda má sice právo vydávat nařízení, ale kdo má povinnost (kromě výjimek výše popsaných) se jimi řídit? Trestat v demokratickém a PRÁVNÍM státě lze jen za porušení zákona. Proč tedy vydávat nařízení? Proč nestačí trvat na tom, aby se dodržovaly zákony, tak jak je moc soudní vyloží? To je přeci úkol moci výkonné a jiný postup by byl protiprávní.<br /><br />S autorem souhlasím, když píše, že to, co si soudci vymyslí mimo soudní síň, je nezávazné. Soudci to však sami přiznávají: "...nemá a nemůže mít závazný charakter...". Je zřejmé, že soudci NS pochopili tento problém zcela správně a aby se umožnil rozumný a i spravedlivý vstup do NOZ, doporučují svým kolegům určitý postup. Jejich kolegové se doporučením řídit nemusejí, ale mohou, doba, léta a léta ukáží. Je na každém soudci, aby postupoval tak, aby byl dodržen zákon,ale hlavně, aby jeho prostřednictvím bylo dosaženo spravedlnosti. Takto budou vznikat již závazné judikáty. V čem je problém? Pokr...<br /><br />Mirek VorlickýFORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-16785628573546115422014-05-05T09:26:15.061+02:002014-05-05T09:26:15.061+02:00Vyjdu z předpokladu, že autor se domnívá, že ČR je...Vyjdu z předpokladu, že autor se domnívá, že ČR je demokratický, tedy i právní stát. Již z titulku článku musí být tedy zřejmé, že autor nechápe základní principy.<br /><br />Za prvé slovo judikatura je v češtině chápáno, zdá se, jaksi nepřesně. Vypadá to, že autor jej chápe I jako projev sice moci soudní, ne vždy však jako patřičný. V našem případě prý moc soudní obchází moci zákonodárnou a výkonnou, tedy omezuje jejich vliv. Toto není vůbec pravda, neobchází ani jednu z nich. Pojem judikatura se dá myslím chápat jako nějaký souhr judikátů. Judikát zase není nic jiného než projev soudu. Žádný výrok nebo projev soudu nemůže být obcházení moci zákonodárné nebo moci výkonné, neboť povinností a právem moci soudní je ochrana práv a k tomu jí právě slouží její projevy. Judikát může být dobrý nebo špatný, s obcházením to však nemá nic společného. Moc moci soudní spočívá v tom, že jen ona vykládá význam zákonů. Další dvě moci ve státě se nějak projevují, projevy se však nenazývají judikát.<br /><br />Autor dále píše, že konkrétní postup (pro uvádění) §2958 (do praxe) nechává moc zákonodárná na moci výkonné či soudní. Tedy za druhé, má-li autor na mysli, že moc výkonná má moc upravit nebo stanovit konkrétní postup pro uvádění §2958 do praxe, mýlí se. V demokratické a právní společnosti moc výkonná (kromě války, přírodní katastrofy,atp.) žádnou takovou moc nemá. Z toho usuzuji, že se autor domnívá, opět nesprávně,že judikát je něco, čímž se moc výkonná, úřady, mohou projevit. Tak to není. pokr....<br /><br />Mirek Vorlický<br />FORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73564381955385741732014-05-04T21:14:38.126+02:002014-05-04T21:14:38.126+02:00Nový OZ podle mě zvolil extrémně nešťastné řešení....Nový OZ podle mě zvolil extrémně nešťastné řešení. Protože společenské náklady na to, že za 15 let bychom tu měli judikaturu NS, by zcela nespravedlivě nesli účastníci, kteří by se těch 15 let soudili v nejistotě a celé by to financovali. Proto ve stavu téměř krajní nouze vznikla Metodika.<br /><br />Ta je pouze doporučující, takže kterýkoliv právník může v konkrétním případě její použitelnost vyvrátit, když vyargumentuje použitelnost některé z mnoha jiných, stejně kvalitních metodik. Pokud vzniknou. Zatím jsem nezaregistroval, že by byla zveřejněna nějaká alternativa. Přičemž času jsme měli všichni stejně.<br /><br />A důvodem bude zřejmě to, že Metodika vznikla jako názorová shoda, za přibrání co nejširší odborné veřejnosti, což považuji za velice moudré. (Jak se dříve říkalo: Všechny složky se angažovaly!)<br /><br />V průvodních článcích zveřejněných k Metodice se dále zdůrazňuje, že cílem bylo napsat něco, s čím by se společnost jako taková byla ochotná většinově ztotožnit. <br /><br />Když to tak nebude, tak se od Metodiky upustí. Třeba někdo opravdu vymyslí něco diametrálně jiného a lepšího.<br /><br />Pokud jde o formu, tj.kabát, který Metodika dostala, tak formálně souhlasím s panem dr.Telcem, že zákonný podklad chyběl. (Slovy ústavních nálezů: NS vykročil z mantinelů!) Ovšem, podle mě, s naprosto nulovou společenskou nebezpečností. Nutnost postavit se na odpor proti odstraňování demokratického řádu (Čl. 23 Listiny), jak téměř vyzněly některé příspěvky zde, bych neviděl. <br /><br />Navíc to vypadá, že formálně kolegium NS jen vzalo Metodiku -s tichým povděkem- na vědomí?<br /><br />Miroslav SkalaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-36053107869099111222014-05-03T21:03:53.891+02:002014-05-03T21:03:53.891+02:00ad VL, dokončení:
- evidence každé nové (snad kro...ad VL, dokončení:<br /><br />- evidence každé nové (snad kromě zcela bagatelní) judikatury podle NOZ existuje či má existovat i ve spolupráci s NS, protože soudci mají předávat svá i nepravomocná rozhodnutí jednomu soukromému podnikateli s nimi (informační business). Bližší údaje a důvody vědí funkcionáři (vedení) NS. Údajně to ale není či nemá být veřejné. Škoda! NSS rozhodl, že i pro nepravomocná rozhodnutí platí právo na informace. Pokud soudci budou "soukromě" předávat "soukromému" podnikateli nová "veřejnoprávní" rozhodnutí bez jejich zveřejnění, nezbude, než se jich dopátrávat přes výkon veřejného subjektivního práva na informace o veřejném sektoru. Proč to má být či je zrovna takto, a ne jinak, vědí funkcionáři (vedení) NS. - Podle mě by to mělo být jinak ...<br /><br />- nicméně z této evidence lze zjistit, jak se rozhoduje. Pokud snad rozporně (odborně vadně z hlediska ekonomizace zdraví), pak prvořadě nastupuje úřední výběr vůdčího rozhodnutí, popř. až sjednocovací stanovisko NS v rámci jeho pravomoci. Toho všeho by bylo možné dosáhnout poměrně brzy. V podstatě bezprostředně hned po právní moci rozhodnutí o vůdčím případu, popř. hned po přijetí odlišných rozhodnutí, pokud by k tomu snad došlo. Jen opakuji, že samotný pravomocný leading case (Sb. soud. roz. a stan.) nemusí být na úrovni NS, ale třeba okresu, pakliže bude skutečně podložený, a to i odborně mimoprávně. Žádné dlouhé čekání by tak ani nemuselo nenastat (to mi připomání spíše "strašení" lidí). (Týká se to ostatně i jakýchkoli rozhodnutí podle NOZ. Není třeba čekat na ustálení rozhodovací praxe, jestliže se použije postup podle zákona o soudech a soudcích, tedy připomínkovaný výběr pro Sb. soud. rozh. a stan. Řekněme, i v poměrně krátké době můžeme mít leading cases pro více případů. To není planý optimismus, ale úřední práce s úřední sbírkou na úrovni NS podle zákona o soudech a soudcích. I leading case lze samozřejmě překonat. Argumentace překonávání vyplývá např. z nálezu ÚS ve věci tzv. slovenských důchodů. Ale to už jsou zcela jiné situace.<br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-65272298485326526572014-05-03T21:02:13.974+02:002014-05-03T21:02:13.974+02:00Ad VL:
- jako advokát to neumím více mimoprávně r...Ad VL:<br /><br />- jako advokát to neumím více mimoprávně rozvinout, protože nejsem odborníkem na měření zdraví a ekonomizace následků zdravotních újem a ekonomizace ztrát lepší budoucnosti. Ani nejsem zdravotnickým statistikem. Od toho jsou zdravotničtí ekonomové, popř. i statistici. Proto bych s nimi jako advokát (nebo soudce) spolupracoval. Možná bychom věcně dospěli ke srovnatelnému metodickému závěru jako "Metodika Nejvyššího soudu", možná bychom se věcně lišili. Nevím ani, proč "Metodika Nejvyššího soudu" např. používá upravenou verzi mezinárodní klasifikace (MKF), nikoli tuto verzi pravou (úřední dle WHO). Možná to je dáno nějakou odlišností české populace (v čem spočívá?), možná snad nějakou "libůstkou" někoho či něčeho anebo jiným veřejně neznámým věcným (odborným) důvodem, známým soudcům Nejvyššího soudu. To vše jsou ale otázky pro zdravotnické odborníky, nikoli pro advokáty (nebo soudce) či nikoli pouze pro advokáty (nebo soudce), kteří si sami někdy nevystačí ani s pojmem nemovitosti. I zde se v některých, atypických, nemovitostních případech musíme poradit s technikem.<br /><br />- pokrývat všechny možné druhy újem a jejich následků samozřejmě není možné v jednotlivém případě. Jednalo by se "jen" o obecný způsob (metodu, techniku) ekonomizace újmy; např. odvozením od průměrné nominální mzdy, jak říká "Metodika Nejvyššího soudu", anebo naopak od jiného hlediska. To není otázka jen právní, ale i mimoprávní odborná (znalecká). S tím souvisí i koeficienty jakožto nástroje vyjádření ekonomizace změn životní nebo profesní dráhy postiženého apod. Kupř. tzv. úřední cenu nemovitostí také nezná advokát (nebo soudce), nýbrž ji zjistí znalec dle metodiky podle vyhl. Přesto všechno má u zdraví "konečné slovo" právník (soudce apod.), jelikož se jedná o obsah zásad slušnosti jakožto objektivního právního pojmu. Kombinace životní zkušenosti, praxe, soudcovské moudrosti a odbornosti neprávníků je možná (a žádoucí). Setkal jsem se s ní v jiných případech "měření neměřitelného" jako jsou různé nemajetkové újmy, třeba na odborné pověsti (mimo ušlý zisk samozřejmě). Nevidím proto důvod, proč bychom to nedokázali i u zdraví (navíc i s pomocí zahraničního srovnání znalcem, pokud jde o srovnatelné společenské prostředí).<br /><br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-91971974414417398412014-05-03T13:50:43.741+02:002014-05-03T13:50:43.741+02:00Metodika, nemetodika, soudce jí vázán není, takže ...Metodika, nemetodika, soudce jí vázán není, takže je to takový shora diktovaný pokus ovlivnit rozhodování dole. Soudci nejsou ovce. Když některý z nich přijde s dobře odůvodněným rozhodnutím, uspěje i proti metodice. Ono třeba u té bolesti - opět body za akutní bolest bez zohlednění doby trvání bolesti. Nad tím se moc nepřemýšlelo. Jinak prejudikaturu tu máme - vznikala sice na bázi vyhlášky, ale je to věc, která se musí zohlednit. Jen mne zaráží, že najednou NS doporučuje skokově zvýšit hodnotu bodu více než dvojnásobně. Přitom tu do konce loňského roku vůbec nesignalizoval, že by přiznávané částky bolestného byly neúměrně nízké. Takže kdy vlastně NS selhal?<br /><br />Jan SmutnýAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-64608451879438941652014-05-03T12:13:23.463+02:002014-05-03T12:13:23.463+02:00Ivo Telec:
Zajímalo by mě, jak by soud v konkrétn...Ivo Telec:<br /><br />Zajímalo by mě, jak by soud v konkrétním případě dospěl k nějaké konkrétní částce. Vy píšete (30.04.14 22:49) o použití MKF, o "příslušných koeficientech" a o "právním doladění". Nějak z toho ale neplyne, jak konkrétně by dospěl ke konkrétní částce. Mohl byste to nějak rozvinout?<br /><br />Dále, píšete, že rozhodnutí v určitém případě by se zařazením do Sbírky stalo leading case, tudíž by bylo použitelné v dalších podobných případech. Máte představu, jak dlouho by trvalo, než by byla pokryta alespoň většina všech myslitelných újem na zdraví a životních situací? (Předpokládám přitom, že by zřejmě při NS vzniklo zvláštní oddělení evidence judikatury, které by shromažďovalo úplně všechna prvostupňová rozhodnutí ve věcech újmy na zdraví, škatulkovalo je podle různých úrazů a postižení a navrhovalo vždy jedno určitého druhu k publikaci - možná by byla potřeba i zvláštní metodika - za pár let už by se účastník řízení mohl spolehnout na naplnění § 13 o. z.).<br /><br />VLAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-82094390492364843912014-05-02T13:48:48.593+02:002014-05-02T13:48:48.593+02:00Ještě doplnění.
Zajímal by mě názor předsedkyně Ne...Ještě doplnění.<br />Zajímal by mě názor předsedkyně Nejvyššího soudu a členky občanskoprávního a obchodního kolegia JUDr. Ivy Brožové na celou věc.<br />AK Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-88290370518827343272014-05-02T13:44:49.774+02:002014-05-02T13:44:49.774+02:00Hodlá Nejvyšší soud vydávat i další podobné metodi...Hodlá Nejvyšší soud vydávat i další podobné metodiky souzení?<br />Kodex odkazuje na zásadu slušnosti i na mnoha jiných místech. Další zákony také.<br />Jsem začínající koncipient a někdy máme u nás v kanceláři problém si to vyložit.<br />Děkuji<br />AKAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-37480550061553674872014-05-02T12:50:34.646+02:002014-05-02T12:50:34.646+02:00Opravuji sám sebe, 2. 5. 2014, 12:08:
Nesprávně j...Opravuji sám sebe, 2. 5. 2014, 12:08:<br /><br />Nesprávně jsem napsal "Metodický pokyn NS", správně má být "Metodika NS".<br /><br />Nejde o "pokyn", ale o "doporučení", tedy o "radu" nebo "návod" soudcům a znalcům.Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87856885447246662432014-05-02T12:46:44.273+02:002014-05-02T12:46:44.273+02:00Soudce Nejvyššího soudu Pavel Vrcha na veřejných i...Soudce Nejvyššího soudu Pavel Vrcha na veřejných internetových stránkách označených "Pavel Vrcha, soudce NS ČR", jinak veřejný právně politický kritik NOZ, napsal k "Metodice Nejvyššího soudu":<br /><br />http://vrcha.webnode.cz/news/dalsi-selhani-noz/<br /><br />V podstatě se tím potvrzuje teze, že Nejvyšší soud právně politicky seznal, že NOZ "opět selhal", a tak nám (veřejnosti, lidem) jej "domaloval" či fakticky svou autoritou "novelizoval" sám, navíc bez ohledu na moc zákonodárnou a výkonnou. <br /><br />Tedy i za cenu vyvolání pochyb na veřejnosti o zákonnosti své činnosti a o výkonu své pravomoci. Tedy i za cenu možného sebepoškození obrazu Nejvyššího soudu na veřejnosti včetně veřejnosti právnické.<br /><br />Proč se soudce Pavel Vrcha nezabýval tím, že NS není oprávněn vydat žádnou "Metodika Nejvyššího soudu" ani přijmout nějakou cizí "kolektivní" metodiku za svou jako "Metodika Nejvyššího soudu", není známo.<br /><br />Proč soudce Pavel Vrcha na svém soudcovském - zákonodárně politicky aktivistickém - webu určeném veřejnosti nerozptýlil pochyby o rozporu mezi protokolem o zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia o pouhém "vzetí metodiky na vědomí" (viz veřejné tvrzení předsedy kolegia Františka Ištvánka) a veřejným tvrzením místopředsedy NS Romana Fialy o "přijetí doporučení kolegia", není také známo. <br /><br />- Právní život bez "Metodiky Nejvyššího soudu" a možný legální postup NS od 1. 1. 2014 jsem se pokusil právně nastínit zde 30. 4. 2014, 22:49.<br /><br />O ústavní stav krajní nouze, kdyby bylo ve jménu vyššího veřejného blaha nezbytné porušit zákon o soudech a soudcích a porušit dělbu veřejné moci, se zjevně nejednalo a nejedná ani dnes. <br /><br />Také nemůže jít o pouhé vyvolání veřejné diskuse o výkladu a použití zákona Nejvyšším soudem, protože k tomu jsou tomuto soudu dovoleny (!) zcela jiné nástroje podle zákona o soudech a soudcích.<br /><br />Navíc, na vyvolání této diskuse bylo času 12 let.<br /><br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-49042538017084573462014-05-02T12:08:03.347+02:002014-05-02T12:08:03.347+02:00ad Šimon Klein:
Přesně jste to vystihl!
Škoda, ž...ad Šimon Klein:<br /><br />Přesně jste to vystihl!<br /><br />Škoda, že to soudci Nejvyššího soudu sami neuměli právně vystihnout a pustili se do veřejné lapálie s ilegálním "Metodickým pokynem Nejvyššího soudu", jak jej sami veřejně nazvali na úředním webu, což je v právním státu a při dělbě veřejné moci naprosto absurdní a právně neodborný počin.<br /><br />Asi již nemá smysl o tom hovořit, jen bude zapotřebí trvale veřejně připomínat, že Nejvyšší soud na svém úředním webu učinil něco, k čemu nebyl a není oprávněn, a to až do doby, kdy Nejvyšší soud sám od sebe učiní nápravu.<br /><br />Zdá se, že soudci nebo justiční funkcionáři "někde udělali chybu". <br /><br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-61490686650495099162014-05-02T08:53:01.026+02:002014-05-02T08:53:01.026+02:00Domnívám se, že moc soudní by měla rozhodovat pouz...Domnívám se, že moc soudní by měla rozhodovat pouze ex post a o konkrétních případech. Z tohoto pohledu je již institut sjednocujících stanovisek NS narušením principu dělby moci, protože moc soudní zde vykonává funkci, která jí z povahy věci nepřísluší. Řekl bych, že jde spíše o relikt z dob, kdy dělba moci nebyla uznávána. Místo toho, aby tato praxe byla odbourávána, jde tímto "doporučením" NS ještě mnohem dál. NS vlastně říká, že hloupý zákonodárce přijal vágní zákon a proto moudrý NS zastoupí jeho roli a vytvoří si úpravu správnou. Šimon Kleinhttps://www.blogger.com/profile/10684208642804075802noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-84699849807279440422014-04-30T23:10:46.008+02:002014-04-30T23:10:46.008+02:00Jen se pozastavuji nad titulkem příspěvku - uveřej...Jen se pozastavuji nad titulkem příspěvku - uveřejněním Metodiky přece NS nerezignoval do budoucna na svoji roli tvůrce a sjednocovatele judikatury, nýbrž pouze dal najevo, kudy se budou ubírat jeho úvahy na dané téma při vlastní rozhodovací činnosti. Ostatně obdobná "zamyšlení" soudců NS nad novou právní úpravou jsou čitelná daleko před nastolením příslušných otázek v dovolacím řízení z odborné literatury. Přitom proti takovéto publikační činnosti snad nikoho nenapadne nic namítat. Samozřejmě konečné stanovisko podá až judikatura, která se nepochybně bude muset vypořádat i s věcnou polemikou, jež na adresu metodiky do té doby dozajista zazní. Smysl metodiky chápu tak, že má zabránit, aby se soudní praxe ocitla v počátcích aplikace NOZ v naprostém vzduchoprázdnu a bez jakýchkoliv vodítek. Výkonnou moc přitom NS neobchází už proto, že s její ingerencí do dané problematiky zákonodárce vůbec nepočítá. Naopak užitím vágního pojmu "zásady slušnosti", jako kritéria pro stanovení náhrady podle § 2958 nového občanského zákoníku, vytváří široký prostor pro konkretizaci tohoto pojmu mocí soudní, na jejímž "vrcholu" stojí právě NS. Kdo jiný by pak měl otevřít transparentní diskuzi k dotčené problematice(jíž metodika v žádném případě neuzavírá, nýbrž naopak zahajuje)? <br /><br />T. P. Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-47785924473061347482014-04-30T23:03:17.474+02:002014-04-30T23:03:17.474+02:00Ad Radek Policar:
Děkuji za odpověď.
Otázkou je,...Ad Radek Policar:<br /><br />Děkuji za odpověď.<br /><br />Otázkou je, zda je dobře, nebo špatně, že "kompletní obsazení senátu 25 Cdo se celého procesu účastnilo a s výsledkem se ztotožňuje."<br /><br />Přijdu-li totiž jako okresní nebo krajský soudce či advokát nebo znalec s jiným výsledkem (jinak změřeným), budu muset potencionálně nebo v dovolání skutečně přesvědčit "kompletní obsazení senátu 25 Cdo", neboť to se ztotožnilo s odlišnou měřící odbornou metodikou. <br /><br />Podle mě to je z hlediska soudnictví špatně, velmi špatně. A o tom celém je tato veřejná debata o soudnictví, pravomoci a vlivu (i neformálním) Nejvyššího soudu.<br /><br /><br /><br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-5593788137705552112014-04-30T22:49:40.646+02:002014-04-30T22:49:40.646+02:00ad J. Sýkora, J. Slanina (a částečně i soudce M. R...ad J. Sýkora, J. Slanina (a částečně i soudce M. Ryška):<br /><br />Jak by postupoval právník (soudce, advokát, pojistný, nemocniční nebo dopravní právník aj.) od 1. 1. 2014 nebýt dubnové „Metodiky Nejvyššího soudu“? Takto:<br /><br />Vyšel by z toho, že výklad a použití zásad slušnosti podle NOZ je otázkou právní, nikoli znaleckou. Nejde o skutkový stav, k němuž by se znalec vyjadřoval, ač to na skutkový stav (např. zjištěnou zlomeninu nohy) navazuje. I u právních otázek se ovšem někdy neobejdeme bez odborného (technického, uměleckého, zdravotního) mimoprávního posouzení některých pochyb o dílčích podkladech. Závěr je ale vždy právní (viz i procesní význam právní otázky pro dovolání). Objektivní zásady slušnosti si můžeme do jisté míry zjednodušit na přiměřenost, což je opět právní pojem (nikoli znalecký).<br /><br />Dále konkrétně:<br /><br />- Použil by celosvětově uznávanou Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, přijatou Světovou zdravotnickou organizací, u nás zveřejněnou podle sděl. ČSÚ č. 431/2009 Sb., ve znění sděl. č. 97/2013 Sb. Tedy nic, co by snad bylo nového od 1. 1. 2014. V případě odborných pochyb by vycházel z odborného vyjádření lékaře, popř. ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví<br />- Dále by využil odborné vyjádření, popř. znalecký posudek ekonoma a statistika, pokud jde o příslušné koeficienty, úřední zdravotní statistiky a vůbec údaje zdravotně-ekonomického rázu („ekonomizace zdraví a bolesti“ v našem populačním prostředí). Máme také státní Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a právo na informace o veřejném sektoru.<br />- Nakonec by přišla na řadu celková úvaha o právnosti, resp. slušnosti se zřetelem na konkrétní okolnosti případu<br />Tedy, fakticky by se metodicky postupovalo v jednotlivém případě. Použitá zdravotně-ekonomická měřící metoda by přitom měla mít všeobecnou uplatnitelnost v naší populaci. Právní doladění okolností případu lze provést přes zásady slušnosti, např. uvážení zavrženíhodného způsobu útoku na psychické zdraví postiženého aj. okolností. Tento postup by byl těžko zpochybnitelný (leč odbornými argumenty). <br /><br />Vycházím samozřejmě z předpokladu, že znalci apod. jsou nezávislí a nepodjatí odborníci, jak zákon káže. (Jinak bychom to museli skutkově vyvrátit.) Také vycházím z předpokladu, že odborník je skutečným odborníkem ve své profesi, tedy, že ví. <br /><br />Bylo by to nákladnější o zdravotně-ekonomické vyjádření, popř. znalecký posudek, ale bylo by to čisté z hlediska zákona o soudech a soudcích a postavení NS.<br /><br />Z prvního odborně podloženého pravomocného případu by se stal leading case pro všechny srovnatelné případy jeho úředním zařazením do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané NS. Nemusí vůbec jít o rozsudek NS, stačí nižší soud. Dokonce i obvodní soud tam kdysi byl. Teprve až tehdy a zde by nastoupila pravomoc Nejvyššího soudu (výběrem a zařazením rozhodnutí do úřední sbírky). <br /><br />Judikaturou NS, pokud jde o jeho vlastní rozhodnutí, je totiž to, co je vydáno v této sbírce, viz též o. s. ř. a povinné poučování soudů o obsahu této sbírky.<br />Pakliže by odborné vyjádření, popř. znalecký posudek byly odborně přesvědčivé, mám zato, že i protistrana by za běžných okolností přistoupila na mimosoudní narovnání, soudní smír, popř. nechala spor před soudem hladce doběhnout.<br /><br />Potřeboval bych k tomu „Metodiku Nejvyššího soudu“? Ne, nepotřeboval.<br /><br />P.S. ad M. Ryška: Důvodová zpráva vládního návrhu NOZ, která hovoří o možných soudcovských tabulkách apod., je zbytečně upovídaná, potažmo nesprávná, ledaže by měla na mysli „tabulky“ na základě stanoviska NS ex post podle zákona o soudech a soudcích. Docela mě udivilo, že soudci NS vzali tuto „vládní radu“ vážně. Vázáni jí nijak nebyli.<br /><br /><br /><br />Ivo Telechttps://www.blogger.com/profile/00694281768012603943noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-40788304160184720892014-04-30T22:11:40.334+02:002014-04-30T22:11:40.334+02:00Ad Ivo Telec:
Vážený pane profesore, upřímně, nev...Ad Ivo Telec:<br /><br />Vážený pane profesore, upřímně, nevím. Já jsem jej dosud vnímal jako konsensuální pohled řady lidí, oborů, stakeholderů s tím, že si jej Nejvyšší soud "osvojil" (omlouvám se za použití terminologie moci zákonodárné, byť, myslím, výstižné), jistě mj. i vzhledem k tomu, že kompletní obsazení senátu 25 Cdo se celého procesu účastnilo a s výsledkem se ztotožňuje.Radek Policarhttps://www.blogger.com/profile/03328242228313109950noreply@blogger.com