tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post6515976150514542040..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: On-line symposium Jiného práva k nálezu Ústavního soudu v kauze MelčákZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger134125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-55815488891443010462009-11-16T13:45:44.538+01:002009-11-16T13:45:44.538+01:00Když už bylo téma otevřeno, rád bych se ještě vyjá...Když už bylo téma otevřeno, rád bych se ještě vyjádřil k otázce <b>retroaktivity</b>. Události po vyhlášení nálezu ukázaly, že právě tato část se nakonec stala "nejvlivnější", ale i po ujištěních předsedy soudy Rychetského (např. <a href="http://www.lidovky.cz/rychetsky-snemovna-se-mela-rozpustit-a-volby-mohly-byt-pjd-/ln_domov.asp?c=A091108_142744_ln_domov_tej" rel="nofollow">zde</a>), že byla odbornou veřejností nesprávně interpretována, stále přetrvává ticho po pěšince.<br /><br />Důvodem, proč Ústavní soud nehovořil o tzv. nepravé retroaktivitě, může být skutečnost, že nepravou retroaktivitou označujeme jeden z případů, kdy je retroaktivita obecně přípustná, kdy "právní vztahy vzniklé za platnosti práva starého se spravují tímto právem až do doby účinnosti práva nového, poté se však řídí tímto novým právem" (nález ÚS, č. 145/2002 Sb.) a kdy se tudíž podmínky sice zpětně mění (nebyly známy v době vzniku individuálního oprávnění nebo povinnosti, ale přesto mění jeho obsah), případ je to však pro demokratické zákonodárství natolik běžný a přípustný, že odůvodňuje obecné odlišení od ostatních případů retroaktivity. <br /><br />Jak ale víme, smyslem nálezu Melčák je však právě důraz na individuální povahu opatření Parlamentu, kdy podle ÚS nová právní úprava nevzniká, jen bylo pro jedinečný případ přijato jedinečné opatření formou ústavního zákona. Právě tím však nemohou být splněny podmínky pro založení obecně přípustné nepravé retroaktivity, jak je ustáleně Ústavním soudem definována jako jedna ze zásad intertemporálního práva.<br /><br />Na druhou stranu platí, že Ústavní soud, aby vůbec zkoumal přípustnost pravé retroaktivity (a contrario, když se nejedná o retroaktivitu nepravou), také ustáleně požaduje splnění jedné podmínky: a sice legalitu takové výjimky. Musí být stanovena zákonem. K tomu však podle ÚS nedošlo, protože zkoumaný zákon nebyl přijat řádným výkonem čl. 9/1, tj. obecné kompetenční klauzule pro přijetí ústavního zákona a není tudíž materiálně ústavním zákonem, je pouze tak označen. A právě proto "takové obcházení základních ústavních principů považuje Ústavní soud za neslučitelné s principem zákazu retroaktivity".<br /><br />Problém retroaktivity pak byl do nálezu přidán, aby byla zřejmě odůvodněna ona "intenzita zakládající zásah do čl. 9 odst. 2".<br /><br />Závěrem, v nálezu jsou ve stručnosti shrnuty všechny relevantní argumenty. Problémem asi byla právě ta stručnost, která hned nepřesvědčí toho, kdo nesouhlasí. Pro nezaujatou právní analýzu je zvykem si vyhradit čas, až když opadnou emoce. Září je pryč, říjen také a teď je polovina listopadu, schválně jestli se to stihne politikům zprostředkovat do řádného konce volebního období... :)David Schmidthttps://www.blogger.com/profile/06657240972693592414noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-49701985040413514092009-10-21T00:42:45.457+02:002009-10-21T00:42:45.457+02:00Jan Šmakal: O rational basis jsem také přemýšlel. ...Jan Šmakal: O rational basis jsem také přemýšlel. Ale v průběhu debaty jsem se utvrdil v principu proporcionality. Vždyť právě proto, že by rozhodnutí Parlamentu bylo nepřezkoumatelné nejen ze strany nezávislého soudu včetně ústavního, ale i demokratického zákonodárce, co přijde po stávajícím Parlamentu (nastavením vysokého kvora by se v této otázce do budoucna omezila standardní politická soutěž) a tím spíše pokud se jedná o jedinečné okolnosti pravděpodobněji odrážející zájmy jen "jedinečných" politiků, tak by se měl přezkum zpřísnit, existují-li pochybnosti. Co je dovoleno s odkazem na volnost demokratického uvážení obyčejnému zákonodárci, by spíše mělo být zapovězeno ústavnímu zákonodárci.David Schmidthttps://www.blogger.com/profile/06657240972693592414noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43114233084570420402009-10-20T23:51:47.756+02:002009-10-20T23:51:47.756+02:00David Schmidt:
"Obecnost zákona patří mezi p...David Schmidt:<br /><br /><i>"Obecnost zákona patří mezi podstatné náležitosti demokratického a právního státu. Jedinečný zákon je vždy problémem, i když ne nutně důvodem protiústavnosti."</i><br /><br />Takže vlastně existují dvě kategorie jedinečných (ne-obecných) ústavních zákonů: a) ústavní; b) neústavní? Nevylučuje to samo o sobě to, že by obecnost patřila mezi podstatné náležitosti? K čemu je něco podstatné a nezměnitelné, když to vlastně může mít výjimku?<br /><br />Osobně si myslím, že takové dělení jen nahrává snaze o testování proporcionality, které ale nevnímám jako vhodné - při soudcovském sebeomezení by měly být výplody ústavního zákonodárce (ať už si o něm myslím cokoliv) testovány asi jen rational basis, protože oproti běžnému přezkumu ústavnosti čl. 9/2 stanoví užší podmínky. Pak by i samotný přezkum měl být užší.Jan Š.https://www.blogger.com/profile/00582108582509880511noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-18331914896654516942009-10-20T23:07:56.079+02:002009-10-20T23:07:56.079+02:00Pro Tomáše Sobka:
"Bez zmocnění ústavy žádná...Pro Tomáše Sobka:<br /><br /><b>"Bez zmocnění ústavy žádná její změna"</b> odpovídá postavení Parlamentu jako orgánu moci ustavené, který ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy jen vykonává státní moc, netvoří ji. Druhá možnost je, hledět na Parlament jako na instituci, která představuje originárního ústavodárce, toho, kdo ústavu tvoří (parlamentní suverenita). Právě tento druhý pohled byl u nás tradičně zastáván, jen v jeho rámci nedávalo smysl, aby "ústavodárce zmocňoval sám sebe" nebo bylo možné uvažovat o zrušení negativní kompetenční normy 9/2. <br /><br />Ale takový postup je daleko více "sociologizujícím" než dívat se na ústavní zákon pouze podle definice, jakou mu Ústava dává (základ pravomoci: čl. 15, procedura: čl. 39/4, kompetence: čl. 9 a speciální ustanovení). <br /><br />Berte to jen jako názor, do debaty se nechci pouštět, jen mi ta Merklova věta více sedí k východiskům, podle kterých byla psána Ústava. A že neodpovídá Knappovu mauzoleu, v kterém máme být, mi nevadí. Konsenzuálnost analytických pojmů bych normálně bral, ale podstatné části našich ústavních právníků si nevážím, takže jejich komunistické a z těchto zdrojů naučené "předvědění" neberu. :)<br /><br /><b>Obecnost zákona</b> patří mezi podstatné náležitosti demokratického a právního státu. Jedinečný zákon je vždy problémem, i když ne nutně důvodem protiústavnosti. Z tohoto ale nevyplývá, že co je dovoleno u obyčejného zákona, automaticky platí pro ústavní zákon. Už sám fakt, že politici by vytvořili na ústavní rovině pravidlo, které by nebylo možné odstranit standardní politickou soutěží (třípětinový konsensus je sám o sobě výjimkou) a a proti němuž bychom se nemohli bránit před soudem, a to ani ústavním, představuje rozumný odlišující důvod od obyčejných zákonů. Pokud text čl. 9 takovou alternativu umožňuje, tím spíše by mu se mu měla dát přednost. <br /><br />Ústavní zákon má sloužit jen ke změně nebo doplnění Ústavy, ne jako důvod se jí pro ulehčení života na čas zbavit, jako by tu nebyla. Navíc, ta identita vůle mezi občany a zástupci je fikce 19. století, ta existovala tak v době přijímání ústavy, pokládat dnes parlamentáře za suverény v 21. století je za špatný vtip. Není náhoda, že tento nápad vznikl, když britský Parlament nebyl utvářen všeobecným volebním právem, takže se jedná jen o obdobu "božské" autority vuči lidu. Hamiltonova slova o soudu jako zprostředkující moci proto spíše odpovídá dnešní realitě, než ta Marshalova dnešnímu ústavnímu soudnictví a středoevropské abstraktní ústavě.<br /><br />Ústavní soud předvedl výklad, který má rozumný základ, i když zpochybnitelný. Howgh! :)David Schmidthttps://www.blogger.com/profile/06657240972693592414noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-15038216641438679912009-10-20T22:23:16.803+02:002009-10-20T22:23:16.803+02:00Petře, rozhodně jsem se nenechal "snadno přes...Petře, rozhodně jsem se nenechal "snadno přesvědčit", dokonce přesvědčen nejsem, ale uznávám, že Hollanderova koncepce čl. 9 odst. 1 a 2 Úst jako pozitivní a negativní kompetenční normy je jedním z možných výkladů ústavy. Je to výklad, se kterým se neztotožňuji, nepovažuji jej ani za rozumný, ale nemám zdaleka tu sebejistotu prohlašovat, že je to prostě hloupost an sich.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-13139736192856938352009-10-20T22:16:28.116+02:002009-10-20T22:16:28.116+02:00Zdeňku,
obecnost zákona není podstatnou náležitost...Zdeňku,<br />obecnost zákona není podstatnou náležitostí demokratického právního státu. Z podstatné náležitosti by nemohlo v demokratických právních státech existovat tolik výjimek, a že jich v případě jednorázových zákonů po světě najdeme (viz Musilův disent, ale obecně je to věc, kterou snad ani není třeba dokládat). Problém trestního rozsudku vydaného Parlamentem nespočívá v jednorázovosti takového aktu, ale v tom, že flagrantně porušuje princip dělby moci. A to je velký rozdíl. Když Sněmovna zkrátí období sama sobě, dělbu moci tím nijak nenarušuje. <br /><br />Takže jednorázovost zákona jako taková sama o sobě není problémem pro právní stát a už vůbec ne pro demokracii. Problém nastává až tehdy, kdy se tím zasahuje do dělby moci a (někdy tedy i) do práva na soudní ochranu.<br /><br />Moc pěkně o tom píše Vojta Šimíček v připravovaném příspěvku do sborníku, jehož draft jsem měl tu možnost číst.<br /><br />V tomto směru mne překvapuje, jak snadno jsi se Ústavním soudem nechal nakonec přesvědčit.<br /><br />Ad Tomáš Sobek<br /><br />Tomáši, Tvůj výklad možná není "jediný možný", jak sám říkáš, nicméně je podle mne zdaleka nejvěrohodnější. Myslím, že ti, kteří pro českou Ústavu kdysi zvedali ruku, včetně těch, co čl. 9 odst. 1 psali, tak neměli nikdy na mysli, že v něm někdy někdo objeví to, co ÚS. Holt sofisté měli 10. září t.r. žně:-)Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-31361931500633010612009-10-19T14:20:29.322+02:002009-10-19T14:20:29.322+02:00Ad David Schmidt
Parlament má pravomoc přijímat ú...Ad David Schmidt<br /><br />Parlament má pravomoc přijímat ústavní zákony (čl. 39/4).<br /><br />Tuto pravomoc omezuje 9/2.<br /><br />Čl. 9/1 říká pouze banalitu, že ústavní zákon č. 1/1993 nelze změnit nebo doplnit obyčejným zákonem.<br /><br />Ale připouštím, že to není jediný možný výklad.<br /><br />PS Komentář pro Filipa Křepelku samozřejmě patří pod jiný post. Omlouvám se za to.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-20736221349375108292009-10-19T13:30:03.479+02:002009-10-19T13:30:03.479+02:00Ad Filip Křepelka
Mohli bychom začít třeba tím, p...Ad Filip Křepelka<br /><br />Mohli bychom začít třeba tím, proč FPr MU neukončila okamžitě pracovní poměr s Ilonou Schelleovou, když se odhalila její plagiátorská aféra.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-69392270185726019912009-10-19T13:29:25.332+02:002009-10-19T13:29:25.332+02:00"Bez zmocnění ústavy žádná její změna" j..."Bez zmocnění ústavy žádná její změna" je důsledkem čl. 2 odst. 3 Ústavy. Parlament dostal pravomoc Ústavu měnit, doplňovat a přijímat ústavní zákony podle speciálních ustanovení. Všechny tyto ústavní zákony "přijaté podle této Ústavy" pak spolu s původní sadou tvoří ústavní pořádek (čl. 112/1).<br /><br />Klíčovým okamžikem pro vyčlenění druhé, kompetenční podmínky pro ústavní zákony proto není přijetí Merklovy zásady, ale teprve výklad slov "měnit nebo doplňovat Ústavu". Většina ÚS akceptovala výklad těchto pojmů skrze princip obecnosti (čl. 9/2) a podle významu slov ("nemění, nedoplňuje, ale"). Je to možný výklad.David Schmidthttps://www.blogger.com/profile/06657240972693592414noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-47464240963609080742009-10-19T10:27:03.255+02:002009-10-19T10:27:03.255+02:00Třetí post doc. Kühna je povedený.
Jen proč pořá...Třetí post doc. Kühna je povedený. <br /><br />Jen proč pořád zlobí ta retroaktivita... argumentačně to asi nejslabší částí nálezu je (zejména pokud zmiňuje pravou retroaktivitu), ale přesto se mi zdá rozhodnutí jasné: Ústavní soud prakticky postupoval cestou ochrany legitimního očekávání. <br /><br />Není pravda, že "Pokud vskutku jde o pravou retroaktivitu, na její povahu obecnost či individuálnost změny nemůže mít žádný podstatnější vliv." Ne vždy je přeci retroaktivita nepřípustná. Je např. legitimní očekávat, že poslanecký mandát nebude rušen ústavně nepřípustnými zásahy, ale že na druhou stranu může být v průběhu svého výkonu omezen novější úpravou institutu předčasného rozpuštění Sněmovny (řádným výkon čl. 9/1). Pokud tato podmínka není splněna (obecný institut rozpouštění je obcházen ad hoc jedinečnou úpravou), "zpětná" změna pravidel nemůže být ochráněna. Všimněme si, že Ústavní soud spojil problém nikoli se zpětnou změnou podmínek, ale až s dodatečnou podmínkou: že byl obcházen obecný institut.David Schmidthttps://www.blogger.com/profile/06657240972693592414noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-17706617062428430512009-10-19T10:21:36.996+02:002009-10-19T10:21:36.996+02:00Ad Zdeněk
Koncepce "bez zmocnění ústavy žád...Ad Zdeněk <br /><br />Koncepce "bez zmocnění ústavy žádná její změna" je pro Holländerovu argumentaci naprosto klíčová. <br /><br />9/1 říká: "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony." <br /><br />Holländer nemůže říct, že přímo z 9/1 vyplývá, že Ústava může být ústavními zákony pouze doplňována či měněna. Ono to totiž nevyplývá.<br /><br />Holländer tedy uvažuje tak, že Ústava může být ústavními zákony pouze doplňována či měněna, protože pro cokoli jiného chybí zmocnění.<br /><br />Koncepci "bez zmocnění ústavy žádná její změna" velmi správně zpochybňuješ. Ovšem když tuto koncepci odmítneme, tak se Holländerova argumentace od základu sesype jako domeček z karet. To je třeba zcela jasně říct.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-84203138777138295482009-10-15T08:26:00.695+02:002009-10-15T08:26:00.695+02:00Pokud chěl US zesměšnit výslechy PČR, tak se mu to...Pokud chěl US zesměšnit výslechy PČR, tak se mu to moc nepovedlo. Smyslem účasti na jednání není se přebíjet právnickými kličami ale ukázat vůli parmlamentu. Pokud ji US schazuje po Hollandrovsku a ještě věřejně, je to jeho chyba.<br /><br />Petr MusilAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-79634407584072856322009-10-13T20:13:01.366+02:002009-10-13T20:13:01.366+02:00prizma, prisma
Význam:
• hranol, obvykle skleněn...prizma, prisma<br /><br />Význam:<br />• hranol, obvykle skleněný, rozkládající dopadající světlo<br /><br />• podmínky určující způsob pohledu, hledisko<br /><br />Je nějaký rozdíl mezi prizmatem a hlediskem ?<br /><br />Jan HlavatýAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-9163703866606423172009-10-06T15:11:02.941+02:002009-10-06T15:11:02.941+02:00K Janu Wintrovi: souhlasím s druhou částí postu, t...K Janu Wintrovi: souhlasím s druhou částí postu, tedy s kritikou současné praxe ÚS, která devalvuje postavení komor Parlamentu v řízení před ÚS. Určitě by stálo za to, aby se komory nebo vláda nebo třeba prezident nechali v jednání před ÚS rovněž zastupovat kvalifikovanými právníky. <br /><br />S prvou částí ale nesouhlasím, myslím si, že postup ÚS byl v obojím případě, které J.W. zmiňuje, legitimní. Citace F. Melzera se opravdu vztahuje jen na běžnou soudcovskou činnost, ne ale na soudní kontrolu ústavnosti norem. Pokud má úst. soudce aplikovat princip proporcionality, musí také vědět, k čemu určitá úprava slouží. Pokud to není evidentní např. z důvodové zprávy (třeba proto, že žádná není), není vyloučeno, aby se na tyto otázky dotazoval též politiků. Případné relevantní informace pak ÚS může použít, určitě to ale bude mít subsidiární povahu vůči informacím veřejně dostupným.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87795607013982955442009-10-05T10:19:41.204+02:002009-10-05T10:19:41.204+02:00U demokraticky zvoleného parlamentu vůbec smysl zj...U demokraticky zvoleného parlamentu vůbec smysl zjišťovat jeho záměr nemá, protože jeho kolektivní vůle je vždy výslednicí politických procesů, nikoli racionální úvahy myslící bytosti.<br /><br />Kdyby byli politici upřímní a pravdomluvní, užaslí soudci ÚS by se mohli dozvědět, že důvodem schválení určitého zákona v určité podobě byl výsledek politického handlování, např. že zdravotní poplatky byly vyměněny za Lisabon a dva náměstky ministrů přídavkem nebo že radar prošel, protože rozhodujícímu poslanci oposice se nepodařilo včas poslat na účet úplatek (jsou to jen příklady, chcete-li, dosaďte si klidně jiné).Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-22216915396782611492009-10-05T10:07:30.138+02:002009-10-05T10:07:30.138+02:00Jestli je ÚS intencionalista, měl by zjišťovat, co...Jestli je ÚS intencionalista, měl by zjišťovat, co měl zákonodárce jako celek v úmyslu tehdy, ne co říkají jednotliví poslanci teď. To sice může být vodítko, ale ne výsledek výkladu.<br /><br />Ale protože výkladovou doktrínou naší justice je IMHO textualismus (můj oblíbený - neplést si s mechanickou jurisprudencí, nijak to nesouvisí), neměli se poslanců ptát vůbec na nic. Měli jen posoudit soulad "je" a "mělo by být".Martin Bílýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60520375084740757262009-10-05T09:48:32.279+02:002009-10-05T09:48:32.279+02:00Ad Honza Winter
I kdyby se právo dokazovalo, ptát...Ad Honza Winter<br /><br />I kdyby se právo dokazovalo, ptát se politika na jeho úmysly rozhodně není metoda dokazování. :)<br /><br />Náhodní kolemjdoucí v Praze:<br /><br />"Prosím Vás, jak se dostanu do Strakovky?" <br /><br />"Musíte lhát."Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60670169760275736972009-10-01T12:58:51.395+02:002009-10-01T12:58:51.395+02:00S vámi diskutovat už nehodlám.
Ivan SaidlS vámi diskutovat už nehodlám.<br /><br />Ivan SaidlAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-55726604441277006912009-10-01T10:40:13.440+02:002009-10-01T10:40:13.440+02:00Nečetl. Vy ano ?
Michal VojtěškaNečetl. Vy ano ?<br /><br />Michal VojtěškaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-86610115834365755792009-10-01T10:10:43.917+02:002009-10-01T10:10:43.917+02:00Nechte mé předky na pokoji. Ti se potýkali s reži...Nechte mé předky na pokoji. Ti se potýkali s režimem již v dobách, kdy prověřená Eliška Wagnerová studovala socprávo a kdy vaši rodičové slavili Den znárodnění s mávátky s holubicí a logem Ústavu státu a práva ČSAV.<br /><br />Četl jste vůbec podanou stížnost, ať se dostaneme k věci ?<br /><br />Ivan SaidlAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-6757266987450961652009-10-01T10:05:59.415+02:002009-10-01T10:05:59.415+02:00Nejsem paní pane Saidl a omlouvám se za zkomolenin...Nejsem paní pane Saidl a omlouvám se za zkomoleninu a obdivuji vaše předky, že nepodlehli nacioanlistickému počešťování přijmení, jistě to bylo za Protektorátu oceněno. <br /><br />Eliška je pro Lisabon od začátku, navíc obdidvuje vše německé, protože v Kanadě nebyl o její právnické služby zájem a myla pouze nadobí, takže lze její názor ve smyslu nedávného rozhodnutí v Německu očekávat. U Rychetského záleží hodně na náladě, ale ten se bude chtít taky jednou proslavit, teď když mu to vyšlo s Melčákem s jídlem roste chuť. Funkčnost ostatních soudců je pak zřejmá.<br /><br />Michal VojtěškaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-13296830805786016622009-10-01T09:59:43.111+02:002009-10-01T09:59:43.111+02:00jen se divím, že Eliška Wagnerová neřekla opět do ...jen se divím, že Eliška Wagnerová neřekla opět do rozhlasu, jak by měla ta stížnost vypadat, aby prošla :-)<br /><br />Saidl <br />(ne Sajdl paní Vojtěško)Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-69844085787642746192009-10-01T09:57:27.134+02:002009-10-01T09:57:27.134+02:00ad Sajdl : a není to zbytečný ? Soudce zpravodaj (...ad Sajdl : a není to zbytečný ? Soudce zpravodaj (modří už vědí, kdo to bude) má rozhodnutí stejně už napsaný, chybí jen přesné odkazy na odstavce stížnosti, takže bychom mu v tom mohli udělat zbytečně hokej a třeba by pak špatně spal v době, kdy mají poslanci nenarušený mandát :-) <br /><br />VojtěškaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-58586744340861376492009-10-01T09:52:45.833+02:002009-10-01T09:52:45.833+02:00Co takhle otevřít diskusi k senátorskému Lisabonu ...Co takhle otevřít diskusi k senátorskému Lisabonu , díl druhý ? Beztak ty svý rozumy ÚS beze odsud, tak ať se mohou připravit.<br /><br />Ivan SaidlAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-79406841834351038672009-10-01T09:48:50.645+02:002009-10-01T09:48:50.645+02:00Ad GP : soud přece váží důkazy a poznatky dle své ...Ad GP : soud přece váží důkazy a poznatky dle své libosti a úvahy.<br /><br />Michal VojtěškaAnonymousnoreply@blogger.com