tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post5251786583038176592..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: „Tak nevím, buď jsem blbej já, nebo voni …“Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger83125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-8556209590414188792012-12-05T03:09:33.850+01:002012-12-05T03:09:33.850+01:00Ad LB: Souhlasím, to je taktika, kterou jsem si ne...<i>Ad</i> LB: Souhlasím, to je taktika, kterou jsem si neuvědomil. Extremně nerovnoměrná délka podpisových archů může vést ke zneužití procedury.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-54021661445818573182012-12-04T22:25:22.480+01:002012-12-04T22:25:22.480+01:00Ještě k výběru archů a nikoliv jednotlivých podpis...Ještě k výběru archů a nikoliv jednotlivých podpisů:<br />Pokud tento způsob výběru kandidáti dopředu znali, mohli tomu přizpůsobit svou "taktiku" - spolehlivé podpisy se v tomto případě vyplatí dávat v krajním případě vždy jen jeden na arch, zatím co ty nespolehlivé (třeba úplně vymyšlené) opět v krajním případě dát všechny na jediný arch. Pokud by tedy kandidát měl jakžtakž spolehlivých např. 17000 podpisů na 17000 arších a k tomu třeba dalších 50000 (ať je ještě rezerva) podpisů na dlouhatánské roli papíru coby jednom archu, má poloviční pravděpodobnost, že při výběru 8500 podpisů (po arších) se na ten dlouhatánský nenarazí. Je to samozřejmě extrémní příklad jen pro ilustraci, jak se dá podvádět, podobně jako při použití duplicit. A pokud kandidáti znali dopředu i výběrový algoritmus, je to samozřejmě ještě horší - na druhou stranu, pokud ale výběrový algoritmus není dopředu znám, vystavuje se MV pochybnostem, zda algoritmus zvolilo nestranně. Řešením by bylo vstupní parametry výběrového algoritmu fyzicky losovat (z osudí) nejlépe za přítomnosti kandidátů.<br /><br />Když to shrnu (duplicity, archy, nelosovaný algoritmus, sčítání chybovosti a hlavně neověřené podpisy) je celý způsob zjištění, zda kandidáta podporuje 50 000 voličů, krajně nepřesvědčivý. Pro další volbu je ho dle mě opravdu nutno nahradit státem organizovaným a ověřeným sběrem podpisů. U volby této bych považoval za nejlepší, kdyby NSS vyhověl všem kandidátům, kteří se odvolali a kteří se alespoň tváří, že předložili 50000 podpisů - koneckonců, jde jen o kandidaturu, voliči si to přeberou. Snad jen může trochu dojít k efektu tříštění hlasů, zeslabenému ale existencí druhého kola. Téměř bez následků by bylo pár kandidátů navíc ve volebním systému alternativního hlasování.<br /><br />Luděk Belán<br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-90801717112777796552012-12-04T15:42:01.188+01:002012-12-04T15:42:01.188+01:00ad Tomáš Pecina
Zákon se o arších nezmiňuje, prot...ad Tomáš Pecina <br />Zákon se o arších nezmiňuje, proto si n e l z e tuto metodu dotvořit (leda vyhláškou). Jedná se přeci o právo veřejné. <br />Napadá mi praktické řešení náhodného výběru podpisů, ale zákon beztak řadím mezi ty protiústavní, když podpisy stát neověřoval již v průběhu jejich sběru, aby kandidáti měli petici postavenu najisto.<br />M.ChalupováSaxánanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-2706164983832784822012-12-04T14:40:40.257+01:002012-12-04T14:40:40.257+01:00Ad Saxána: Ne, ale brát ke kontrole celé archy a n...<i>Ad</i> Saxána: Ne, ale brát ke kontrole celé archy a nikoli jednotlivé podpisy nepokládám za svévoli, která by činila rozhodnutí nezákonným.<br /><br /><i>Ad</i> LH: Už se nemohu dočkat dat z MV; lhůta podle InfZ mu končí přesně za týden. Zatím můžeme tvrdit, že manipulace je vysoce pravděpodobná, až budou kompletní sekvence, budeme v tom mít jistotu. Za nejsilnější argument bych považoval, kdyby průměrná chybovost na "nealgorithmicky" vybraných arších byla významně vyšší než než "algorithmických".Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-88751161697917917312012-12-04T09:30:32.250+01:002012-12-04T09:30:32.250+01:00"Počítačový program vygeneroval řadu čísel a ..."Počítačový program vygeneroval řadu čísel a úředníci postupně nacházeli příslušné archy mezi všemi ostatními, vytáhli je ze svazku a přesunuli stranou. Co když si ale přitom prohlédli i sousední archy, jestli tam náhodou není nějaký podpis, který vypadá podezřele, a když ano, tak ho také vybrali? ... A je to trefa do černého – u Jany Bobošíkové to vysvětluje všechny archy, které ministerstvo vybralo!" <br /><br />... "ověřování ostatních kandidátů probíhalo úplně jiným způsobem. Buď úředníci použili nějaký jiný generátor náhodných čísel, nebo jim tato procedura už u prvního kandidáta v abecedě přišla natolik komplikovaná, že archy ostatních kandidátů prostě nějak vybrali, třeba tak, že zalovili mezi archy a vybrali, co jim přišlo pod ruku."<br /><br /><br /><br />http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/jak-se-v-kocourkove-dela-nahodny-prezidentsky-vyberLukáš Hoderhttps://www.blogger.com/profile/16448341946492646254noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-45970973082361556262012-12-04T00:14:33.958+01:002012-12-04T00:14:33.958+01:00Archy ? Ty zákon nestanovuje !Archy ? Ty zákon nestanovuje !Saxánanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-27132830821235663102012-12-03T19:30:52.166+01:002012-12-03T19:30:52.166+01:00Ad JZ: Ten výklad máte mírně nepřesně, protože se ...<i>Ad</i> JZ: Ten výklad máte mírně nepřesně, protože se bere ne 7 500, ale 8 500 podpisů, a nevybírají se jednotlivé podpisy, ale archy, nicméně to je jen poznámka na okraj.<br /><br />Důležitější je, že na disjunktnosti výběrů ve skutečnosti vůbec nezáleží, podstatné je, že už tím, že se operuje s druhým výběrem, připouští se statistická nerepresentativnost prvního.<br /><br />Logiku by mělo udělat z počtu chyb v prvním vzorku statistický odhad počtu chyb v celém souboru (jiné chyby než multiplicity by se uplatnily průměrem, u multiplicit by se použil složitější vzorec) a ten odečíst, ne brát další vzorek.<br /><br />To zákonodárce skutečně očekával, že více než tři procenta chyb se tam dostaly náhodou a druhý vzorek bude lepší? Pokud by to tak bylo, znamenalo by to, že podhodnotil velikost vzorku.<br /><br />Docela by mě zajímala anketa, kolik diskutujících si myslí, že ministerstvo vybralo u Bobošíkové ty archy opravdu podle toho, co jim vypadlo z computru, nebo si tam pár viditelně špatných pro dosažení žádoucího výsledku přihodilo. Je blbé, že se musíme takto ptát, ale to je bohužel realita české demokracie na konci roku 2012.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-62427374725180344542012-12-02T21:44:58.557+01:002012-12-02T21:44:58.557+01:00"Z hlediska opatrnosti má dokonce postup mini..."Z hlediska opatrnosti má dokonce postup ministerstva větší logiku než navrhovaný průměr."<br /><br />A jsme u jádra pudla. Klíčovou otázkou je, zda:<br /><br />a) raději pustit dál někoho, kdo 50 tisíc podpisů MOŽNÁ nemá, nebo <br /><br />b) raději nepustit dál někoho, kdo 50 tisíc podpisů MOŽNÁ nemá.<br /><br />Co je větší zlo?<br /><br />Btw, tadfy opravdu nejde o matematiku, ale o výklad jedné jediné věty zákona. Kdyby z ní bylo jasně patrné, že se chyby ve vzorcích mají sčítat, ani neceknu, popř. se Henycha zastanu. Ale ono to z ní jasné není ... a pak čekám, že MV půjde cestou, která je předvídatelná, nikoli cestou, kterou nikdo nečekal. Jinak to totiž opravdu vypadá jako záměrně připravené "kurvítko", jehož účelem je eliminovat maximum politicky nepředjednaných kandidátů - nejen stanovením těžkých podmínek, ale nadto stanovením předem nejasných podmínek.<br /><br />Zákony mají být jasné a srozumitelné člověku s průměrnou inteligencí, nikoli nutně absolventu PF, jinak odporují požadavku právní jistoty, která je vlastní podstatou právního státu.<br /><br />P.H.kocourhttps://www.blogger.com/profile/14293095717980540444noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72481034138151881242012-12-01T23:38:57.271+01:002012-12-01T23:38:57.271+01:00Předchozí by se ještě se stejným závěrem dalo říci...Předchozí by se ještě se stejným závěrem dalo říci, že když vezmeme dva disjunktni stejně mohutné vzorky, bude průměr procentních chybovostí každého z nich přesně roven procentní chybovosti, kterou zjistíme, když je spojíme dohromady. Pokud by disjunktní nebyly, pak to nebude pravda, průměr těch dvou údajů o chybovosti vyjde kvůli neprázdnému průniku, v němž jsou ty chyby „společné“, obecně jinak než když zprůměrujeme celý velký vzorek. <br /><br /><br />Z hlediska práva zůstává otázka, nakolik byl dodržen text prováděcího zákona a dále nakolik ten prováděcí zákon neodporuje ústavě resp. zda konkrétní provedení té akce odlišně od striktního významu napsaného v prováděcím zákoně neodporuje ústavě.<br /><br />V tomto punktu si citlivost ústavních soudců na matematické detaily netroufám odhadovat. Jistě nebyla dodržena dikce o náhodném výběru jednotlivých položek, protože se vybíraly celé archy. Jistě nebyla dodržena dikce o náhodném výběru druhého vzorku, protože to byl výběr z celého souboru bez prvního vzorku a fakticky se jen extendoval výběr tak, že výsledná statistická konfigurace odpovídá pouze jednomu výběru s dvojnásobnou velikostí. Zda si to Ústavní soud nechá od nějakého statistika analyzovat, je otázka, troufám si ale tvrdit, že rozdíly budou z hlediska úmyslu a schopnosti zákonodárců věci rozlišit ještě zanedbatelnější, než nemožnost neomezené diskuse k některým zákonům. <br /><br />S trochou racionálního přístupu zbude jen otázka, zda bylo oprávněné nahradit celkovou kontrolu jen kontrolou poměrně velkého vzorku. Zde bych selským rozumem usuzoval na menší újmu v ústavních právech než u skutečnosti, že prováděcí zákon zcela pominul verifikaci toho, zda položky na arších jsou skutečně projevem vůle uvedených jedinců (tím míním, že chybí verifikace podpisu, prováděcí zákon dovoluje vzít si seznam obyvatel a z něj s vymyšlenými podpisy něco na petiční archy nasekat). <br /><br />Druhým, větším problémem je kontrola duplicit, již zde byly zmiňovány strategie úmyslného dodání duplicit, které spoléhají na to, že vzorky něco vyhodí, ale maximalizuje se počet verifikovaných. Třetím problémem, který bude mít vyšší váhu, je podle mne výběr celých archů a důsledky výběrového zveličení chyb tam, kde jeden sběratel podpisů dodá celý arch vymyšlený (a nejsou to jen jedinci náhodně vsunutí do jinak korektního seznamu). A konečně do čtveřice vážnějších problémů bych ještě dodal cílené vytváření chybných položek v petičních seznamů konkurentům, které chci poškodit - s tím prováděcí zákon nepočítá nijak.<br /><br />Osobně bych také viděl jako protiústavní zákony, které si MV (aka V. Henych) vykládá s vlastním významem termínů v nich. Použije-li zákonodárce matematický termín, uvádí uživatele zákona, kteří těm termínům rozumí, v omyl, resp. jim ukládá jinou povinnost, než která je v zákoně uvedena. takhle daleko asi Ústavní soud v dohledné době nepůjde (časem ale možná ano - dnes se na některé právnické fakulty berou uchazeči, kteří procházejí testem, který zkoumá i schopnost logického úsudku - to může časem znamenat výraznou odchylku od stavu zděděného z minulých dob, kdy dokonce ani logika (o Henychově matematice nemluvě) neměla ve studiu práva žádné místo). Jiří Zlatuškahttps://www.blogger.com/profile/12467535194051041480noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85783856199260733982012-12-01T23:22:53.730+01:002012-12-01T23:22:53.730+01:00Jiřímu Vyhnálkovi: Pane kolego, děláte si tu na pr...<b>Jiřímu Vyhnálkovi:</b> Pane kolego, děláte si tu na právníky ramena zcela neprávem. <br /><br />Ministerstvo vnitra nepracovalo se dvěma náhodnými výběry. výběry dělalo na základě generátoru pseudonáhodných čísel, u kterého platilo (je jedno, zda to bylo zaručeno a priori, nebo to víme jen ex post), že se výběry neopakovaly. <br /><br />V prvním výběru se vybralo 7500, spočítal počet položek klasifikovaných jako chybné, plus udělán test na tři procenta (ten test je irelevantní s výjimkou toho, že se kvůli němu šlo do druhého výběru).<br /><br />Poté se vybralo podle pokračování běhu generátoru pseudonáhodných čísel dalších 7500 položek a spočítal se počet těch, které byly klasifikovány jako chybné. <br /><br />Po obou těchto částech jsme skončili s celkem 15000 položek. Tyto položky byly vybrány na základě běhu generátoru pseudonáhodných čísel, který tato čísla generoval bez ohledu na počty položek klasifikovaných jako chybné.<br /><br />Na problém se tedy můžeme zcela korektně dívat tak, že jsme vybrali JEDEN vzorek s celkem 15000 položek. Máme spočítány počty chyb v těch polovinách toho vzorku, který jsme vybrali, a máme tyto počty chyb vyjádřeny procentem vztaženým k počtu položek v těchto polovinách (7500). <br /><br />Problém, před kterým stojíme, je určit procento chyb v celém našem velkém vzorku (15000), což je v zákoně označeno jako celková chybovost obou vzorků. <br /><br />Korektním výsledkem je průměr těch dvou procentních hodnot.<br /><br />Z hlediska statistiky jsou parametry chybovosti určeny výběrem _jednoho_ pseudonáhodného vzorku čítajícího 15000 položek. Vaše úvaha o souboru mínus prvním výběru je jistě O.K., ale vzhledem k tomu, že pořadí generovaných pseudonáhodných čísel je známo předem, můžete klidně vzít jako náhodný výběr z celého vzorku ten druhý a říct, že ten první je výběr z celého souboru minus druhý výběr (není podstatné, kdy se to dělalo, jako to, že determinováno je to takto posloupností pseudonáhodných čísel předem).<br /><br />Průměr těch dvou procent chybovostí ze vzorků s populací 7500 je tedy korektní procento chybovosti z jednom vzorku s populací 1500 vybraného z celého souboru, což v dané implementaci celé procedury ze strany MV odpovídá procentu chyb v obou vybraných vzorcích. Statistikou kolem toho můžete ještě počítat odhady intervalů spolehlivosti, atd., ale to je z hlediska této aplikace zákona irelevantní. <br /><br />Tolik k matematické stránce věci.Jiří Zlatuškahttps://www.blogger.com/profile/12467535194051041480noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60857286288729771352012-12-01T10:35:59.440+01:002012-12-01T10:35:59.440+01:00Uváděl jsem dvě alternativy, takže nevím, kterou c...Uváděl jsem dvě alternativy, takže nevím, kterou chcete rozebírat. Buď dvě na sobě nezávislé výběry z celého souboru, tj. s možností duplicit anebo ten druhý výběr bude omezen na "soubor minus první výběr". Ani v jednom případě není průměr výběrů průměrem celého souboru a chyba je významná. Mohu vás jen odkázat na podmínky obyčejného binomického rozdělení, buď nesplníte nezávislost pokusů anebo stejnou pravděpodobnost výsledných jevů ve všech pokusech :-) Z bláta do louže. <br /> <br />Z hlediska opatrnosti má dokonce postup ministerstva větší logiku než navrhovaný průměr, i když selský rozum se vzpouzí - to přiznávám. <br /><br /><br /><br />Jiří VyhnálekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14469641221360782342012-12-01T07:52:22.926+01:002012-12-01T07:52:22.926+01:00Jiří Vyhnálek:
"Anebo jde o záměrně disjunkt...Jiří Vyhnálek:<br /><br />"Anebo jde o záměrně disjunktní výběry, takže nejsou náhodné (jeden výběr je ze zbytku) a nejde usuzovat na celek."<br /><br />Vaší celé konstrukci nerozumím, ale nevidím žádný problém. To, že dva výběry jsou nějakým způsobem závislé neznamená, že nejsou náhodné. Jestliže zjistím průměr IQ náhodným výběrem v první polovině populace MV a potom v druhé, tak, ačkoli tyto výběry nejsou nezávislé, stále průměrem dostanu průměrné IQ v ČR (160).<br /><br />A podle Vašeho povídání je mi jasné, že jsem v matematice a statistice také zapomněl vic, než se Vy kdy naučíte.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-27012048597269003482012-12-01T01:17:09.306+01:002012-12-01T01:17:09.306+01:00Ad Jiří Vyhnálek:
Nejsem právník, nejmenuji se Bal...Ad Jiří Vyhnálek:<br />Nejsem právník, nejmenuji se Balán a nemám problém s tím, že by uvažované dva výběry nemohly být náhodné.<br />Od začátku jsem předpokládal disjunktní výběry (onen zmiňovaný prázdný průnik), navíc stejně početné. Nevím, proč by u rovnoměrného rozdělení těchto dvou (disjuktních) výběrů nešlo usuzovat na celek právě sloučením těchto dvou výběrů do jednoho. V podstatě u toho druhého jakoby pokračujete v tom prvním, přičemž byla zvolena metoda náhodného výběru bez opakování (přesněji řečeno pseudonáhodného, neboť výběrová posloupnost byla generována deterministickým algoritmem, u kterého se náhodně neurčoval ani vstupní parametr). Nebo jak byste tedy v popsaném případě chybovost počítal? Bez odpovědi na tuto otázku nemá pro mě další diskuse s vámi cenu.<br /><br />Luděk BelánAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-36232367693502937882012-11-30T22:54:46.119+01:002012-11-30T22:54:46.119+01:00Ad Tomáš Pecina: Ano, také čekám, kdy někdo z toho...Ad Tomáš Pecina: Ano, také čekám, kdy někdo z toho důvodu napadne ústavnost samotného prováděcího zákona.kocourhttps://www.blogger.com/profile/14293095717980540444noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-57734044783885852052012-11-30T22:25:01.499+01:002012-11-30T22:25:01.499+01:00Jestliže zadání dovolí projít, naprosto legálně, p...Jestliže zadání dovolí projít, naprosto legálně, předkolem volby tím, že do petičních archů opíšu telefonní seznam (to přeháním, musel by to být podklad obsahující data narození, tedy např. přehled plátců DPH), který doplním falešnými podpisy, jež nikdo není za zákona oprávněn kontrolovat, je opravdu něco špatně a není nutné zabývat se úvahami nad tím, podle jakého vzorce započítat do výsledku nalezené duplicity, triplicity atd.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-10135766027641148932012-11-30T21:29:31.895+01:002012-11-30T21:29:31.895+01:00Zlatuška : Samozřejmě jde o vztah výběru a celého ...Zlatuška : Samozřejmě jde o vztah výběru a celého souboru. Proto se hodnota chyb z výběru aplikuje na celý soubor.<br /><br />Ad Balán : máte problém, že takto konstruované dva výběry nejsou náhodné. Buď jde o dva výběry z celého souburu (s možností opakovného výběru stejného podpisu), pak ale do průměru započítate duplicity, což by se při použití jednoho výběru o dvojnásobném počtu nemohlo stát. <br /><br />Anebo jde o záměrně disjunktní výběry, takže nejsou náhodné (jeden výběr je ze zbytku) a nejde usuzovat na celek.<br /><br />Samozřejmě jsou to pro právníka niance, ale pro statistiku je použití průměru podobný nesmysl jako užití součtu. <br /><br />Jiří Vyhnálek Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-70663457886297251192012-11-30T15:14:42.653+01:002012-11-30T15:14:42.653+01:00Jiří Vyhnálek: Zákon nepracuje s pojmem chybovosti...<b>Jiří Vyhnálek:</b> Zákon nepracuje s pojmem chybovosti celého souboru podpisů, v § 25 odst. 6 se pracuje jen s hodnotou, která <i>procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích</i>. Stejně tak hodnota 3 procenta, kterou vláda zvětšila z původního 1 procenta nemá nic společného s odhady chyb nebo úvahami nad intervaly spolehlivosti, vládě se prostě číslo 3 líbilo víc než číslo 1 (těžko říct proč, napadá mne třeba, že chtěli nejmenší liché prvočíslo, ale mohlo v tom být i něco jiného).<br /><br />Za této situace je z hlediska splnění požadavku zákona učebnice statistiky zbytečná. Za doplňujícího předpokladu disjunktnosti vybraných vzorků (tento předpoklad ovšem zákon nestanoví, byť se takto zřejmě postupovalo) je úvaha Luďka Belána zcela správná. Podrobněji i s výpočtem ji má v dnešních Lidových novinách prof. Vostracký ("Na opravu platných podpisů stačí hodina", 30.11., str. 11).<br /><br /><br />*<br /><br />Statistika by se jistě hodila na zdůvodnění toho, nakolik může kontrola vybraných vzorků zaručit rozumnou míru spolehlivosti naplnění předpokladu z Ústavy a bylo by možné pro stanovení rozumné velikosti vzorků použít (bylo by to navíc vysoce účelné, protože náklady vynaložené na brigádníky kontrolující zbytečně velké vzorky jsou evidentně nehospodárným nakládáním se státními prostředky - a jinak než úvahou o potřebném rozsahu a počtu vzorků nelze provést úvahu, která má na samém počátku někde na úrovni důvodové zprávy k zákonu vymezit důvodné úsilí, které následně určuje vynakládané veřejné prostředky na řešení toho problému). <br /><br />Touto otázkou se ovšem zcela jistě nikdo z předkladatelů nezabýval (premiér při svém studiu kdysi úvahy tohoto typu jistě ve cvičeních absolvoval, byť jeho specializace elektronika v tom těžiště neměl) a ani při schvalování v Parlamentu to zjevně nikoho nezajímalo. Na druhou stranu přijmeme-li Henychovu tezi, že v právu matematika neplatí, dostaneme se jen k tomu, že vyhrává ten, kdo drží moc (v tomto stylu premiér například loni zákonné omezení "nejvýše dvě po sobě následující funkční období" nepovažoval za zákaz navrhnout a jmenovat tři osoby do třetího období jedné z vládních rad - podmínce "nejvýše dvě" nevyhoví číslo "tři" jen v matematice; Henych je vidět, protože se jedná o volbu prezidenta, není ale v ignorování obecné platnosti elementární aritmetiky ani zdaleka osamocen).Jiří Zlatuškahttps://www.blogger.com/profile/12467535194051041480noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85489523517023250862012-11-30T13:30:16.214+01:002012-11-30T13:30:16.214+01:00Ad Jiří Vyhnálek
Samozřejmě, těm, kteří v tak slo...Ad Jiří Vyhnálek<br /><br />Samozřejmě, těm, kteří v tak složité matematické operaci tápou, doporučuji učebnici matematiky pro základní školy. Dítko Vám ji jistě rádo zapůjčí, když slíbíte, že v ní nebudete čmárat.<br /><br />Pokud Vás mé argumenty ještě dostatečně neudolaly, mám záložní, že o matematice jsem toho už zapomněl víc, než Vy kdy budete znát.<br /><br />Pro pokračování v akademické diskuzi mě laskavě kontaktujte na email. S pozdravem, Troll #2Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-18561262653890190802012-11-30T12:54:58.275+01:002012-11-30T12:54:58.275+01:00Za výše uvedených předpokladů (stejná velikost vzo...Za výše uvedených předpokladů (stejná velikost vzorků, prázdný průnik) si myslím, že ano. Pak lze totiž tyto dva vzorky vlastně sloučit do jednoho, takže se vám sečte počet chyb a dělí se dvojnásobnou délkou vzorku, takže z toho zákonitě vyjde aritmetický průměr. Nebo v čem je problém? Poučte mě, prosím.<br /><br />Luděk BelánAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-20244693952532057862012-11-29T22:24:17.787+01:002012-11-29T22:24:17.787+01:00Chcete tvrdit, že pokud je v prvním výběru 10% chy...Chcete tvrdit, že pokud je v prvním výběru 10% chyb a v druhém 20%, tak že lze usuzovat, že soubor bude mít 15% chyb ? Za to by Vás vyhodili ze základní statistiky snad i na ekonomce :-)<br /><br />Jiří Vyhnálek Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-49400545342569992362012-11-29T17:15:25.034+01:002012-11-29T17:15:25.034+01:00Jiřímu Vyhnálkovi:
Pokud jsou oba náhodné vzorky s...Jiřímu Vyhnálkovi:<br />Pokud jsou oba náhodné vzorky stejně velké a s prázdným průnikem (což obojí by mělo být), tak si myslím, že průměr je na místě.<br /><br />Luděk Belán<br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60778884213989883092012-11-28T13:50:19.927+01:002012-11-28T13:50:19.927+01:00Odkdy je matematicky správné chyby průměrovat ? Je...Odkdy je matematicky správné chyby průměrovat ? Je to prakticky úplné faux pas jako je sčítat. Pro zdejší JUDry by neškodily základy statistiky.<br /><br />Jiří VyhnálekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-70654197872077671732012-11-28T12:28:12.465+01:002012-11-28T12:28:12.465+01:00DS: "Výklad ministerstva není právně ani možn...DS: <i>"Výklad ministerstva není právně ani možný, neboť je matematicky chybný."</i><br /><br />Toto dilema úředníky MV vůbec netrápí. Jak pravil mistr Henych: "Myslím, že náš výklad je správný. Na právo nemůžeme uplatňovat závěry a poučky z matematiky či z jiných věd." Q.E.D. :-)))<br /><br />Jakub MocAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-16669171386820615792012-11-28T12:00:56.773+01:002012-11-28T12:00:56.773+01:00Tomáš Pecina: Možná je to zvrhlé, ale tenhle konec...Tomáš Pecina: Možná je to zvrhlé, ale tenhle konec mi připadá nejhezčí. Přepočítají se včechny hlasy, z důvou duplicit jich bude mít Bobošíková málo, ale ona na základě výpočtu či simulací ukáže, že původní procedurou by prošla.<br /><br />Ježíšku, prosím, prosím, tohle chci k Vánocům :)Michal z Michlehttp://michalovamichle.posterous.comnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-67804668158228579632012-11-27T20:02:24.225+01:002012-11-27T20:02:24.225+01:00J. Bobošíková má argument, že kdyby předpokládala ...J. Bobošíková má argument, že kdyby předpokládala úplnou kontrolu, prověřila by si duplicity sama. Tím, že se spolehla na proceduru ověřování popsanou v zákoně, oprávněně očekávala, že odhalena bude jen malá část duplicit.<br /><br />To je neprůstřelné, princip právní jistoty Bobošíkovou spolehlivě ochrání.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.com