tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post4368986962529324009..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Nejvyšší soud k výkladu § 441 odst. 2 NOZ - o text zákona vlastně tak moc nejde ...Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger29125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-22648743003673550612015-01-08T18:27:43.800+01:002015-01-08T18:27:43.800+01:00To je hodně nebezpečná myšlenka :DTo je hodně nebezpečná myšlenka :DPaul Saharanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-46065805853852565192015-01-05T18:22:47.264+01:002015-01-05T18:22:47.264+01:00Ano, judikaturou s velkým "J" jsou jen r...Ano, judikaturou s velkým "J" jsou jen rozhodnutí vybraná v připomíkovém řízení do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Pokud jde o judikaturu NS, tak jí jsou skutečně jen tato vybraná rozhodnutí. Samozřejmě s malým "j" je judikaturou cokoli. Ale o to nejde. Vykládám to nejen jako "prof. obč. práva", ale i jako bývalý státní notář, kdy jsem měli výslovně "zakázáno" vytvářet judikaturu (rozuměno s velkým "J"), protože to je věcí NS a úřední sbírky. Stejný názor zastává i býv. mpř. NS. Tedy nic nového. Ale možná Vás ve škole učili něco jiného. To se stává ...Ivo Telecnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60542871817270134122015-01-04T17:36:41.880+01:002015-01-04T17:36:41.880+01:00Profesor občanského práva zde vykládá, že judikatu...Profesor občanského práva zde vykládá, že judikaturou jsou jen a pouze rozhodnutí otištěná ve Sbírce. Co je horší?Karel Borovskýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-7935750087308668172015-01-02T13:17:08.222+01:002015-01-02T13:17:08.222+01:00Mám za to, že úvahy NS úplně správné nejsou, a mám...Mám za to, že úvahy NS úplně správné nejsou, a mám pro to následující argumenty.<br /><br />Nejvyšší soud výslovně v odůvodnění uvádí /cit./: „Jinými slovy, jak správně<br />vystihuje dovolatelka, je nutné posoudit vztah § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6<br />odst. 1 ZOK. Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné<br />moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně<br />platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím<br />se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena<br />forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení<br />(neplatnost, k níž soud phlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je<br />tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením<br />omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst.<br />2 in fine OZ. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o<br />založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně<br />ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že<br />zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním<br />jednání.“ Zkusme se na toto odůvodnění podívat maximálně jednoduše a<br />srozumitelně. Patrně není pochybností o specialitě ZOK vůči OZ. Patrně nikdo<br />nebude brojit ani proti tezi, že specialita (nejen ZOK) má vždy své meze a svůj<br />důvod (v § 6 odst. 1 ZOK jde nejen o založení, ale ovšechna právní jednání<br />mající dopady na status i vnitřní poměry korporace, odtud ex lege neplatnost).<br />Současně také platí, že specialita jen těžko může prolomit obecné pravidlo pro obecně<br />všechna právní jednání (zde § 441 odst. 2 OZ). § 6 ZOK říká, a to pro právní<br />jednání týkající se vyjmenovaným způsobem korporací, že minimálním požadavkem je<br />písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Čili jde o jakýsi minimální<br />standard formy pro danou oblast (i tam, kde se právně jedná ve vztahu k vyjmenovaným<br />oblastem, musí mít takové právní jednání předepsanou minimální úroveň formy dle<br />§ 6 odst. 1 ZOK) – nic víc a nic méně toto pravidlo neříká. § 6 odst. 1 ZOK<br />nemůže negovat obecné pravidlo OZ, které říká něco odlišného – tj. jakou formu<br />musí mít zmocnění k realizaci téže formy jednání v zastoupení. To je<br />zásadní si uvědomit: zvláštní pravidlo § 6 odst. 1 ZOK nenormuje jiný standard<br />právního jednání pro zastoupení, jak jej vyžaduje § 441 odst. 2 OZ. Přednostně<br />se tedy neuplatní absolutní specialita § 6 odst. 1 ZOK, kterou implicitně<br />dovozuje NS, ale jen specialita k určitému minimálnímu požadavku na formu<br />právního jednání. Proto se hlásím k závěru, že rozhodnutí NS nerespektuje<br />meze speciality § 6 odst. 1 ZOK a nad rámec výkladu zjevného smyslu slov tuto<br />specialitu prolamuje. Nekritickým přijetím tohoto výkladu můžeme dospět k tomu,<br />že jakékoli pravidlo stanovící speciální meze určité minimální formy právního<br />jednání obdobné tomu v § 6 odst. 1 ZOK bude prohlášeno za lex specialis a budou<br />ignorovány účinky obecného pravidla pro formu zmocnění obsažená v OZ. Inkriminované<br />pravidlo ZOK pro formu právního jednání v korporačním právu směřuje jinam<br />než obecné pravidlo OZ – nenormuje formu právního jednání pro zastoupení, ale<br />minimánlí standard formy obecně pro všechna jednání, přičemž je třeba dodržet<br />vždy i pravidlo obecné. Či je to všechno jinak?Petr Kavannoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52188638546945861772015-01-02T02:32:02.425+01:002015-01-02T02:32:02.425+01:00Demokracii nedefinuje výběr, ale možnost nenásilně...Demokracii nedefinuje výběr, ale možnost nenásilně odstranit špatné držitele moci.David Schmidtnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73921753814112073792015-01-01T15:15:35.846+01:002015-01-01T15:15:35.846+01:00Zvláštní, že se to nepromítá do způsobu výběru sou...Zvláštní, že se to nepromítá do způsobu výběru soudcůPaul Saharanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-17966507973563659042014-12-31T19:03:36.335+01:002014-12-31T19:03:36.335+01:00Máme-li špatného zákonodárce, existuje věcička, kt...Máme-li špatného zákonodárce, existuje věcička, které se říká demokracie. Máme-li naopak špatného soudce, zbavit se ho je obtížnější.David Schmidtnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-34926540281743558052014-12-30T16:01:20.753+01:002014-12-30T16:01:20.753+01:00Opravdu nevím, zda by se extrémy měly řešit obecno...Opravdu nevím, zda by se extrémy měly řešit obecnou úpravou (tj. zda kvůli několika extrémům stojí za to zpomalit celý proces zakládání společností). Pokud někdo založí společnost podvodně, měl by za to nést odpovědnost (náklady) sám, nikoli celá společnost. Nota bene, pokud je bezpečnostní role notářského zápisu (oproti ověřenému podpisu) zcela iluzorní.Robisnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52708393902353357182014-12-29T19:05:23.354+01:002014-12-29T19:05:23.354+01:00Byly doby, kdy si lidé stěžovali na nedostatek ban...Byly doby, kdy si lidé stěžovali na nedostatek banánů, dnes si stěžují, že jsme banánová republika.Tomáš Sobeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-78513012392722995012014-12-29T08:47:22.486+01:002014-12-29T08:47:22.486+01:00Klasické římské právo bylo založeno na tom, že se ...Klasické římské právo bylo založeno na tom, že se soudce odchyloval od špatných zákonů. Zcela utilitaristicky: mám-li tupého zákonodárce, pak proč nedat možnost moudrému soudci? Jádro pudla, zdá se, tkví v otázce, zda si - s ohledem na stav naší justice - můžeme takovou benevolenci dovolit?Paul Saharanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-57545894394572218592014-12-23T23:57:22.509+01:002014-12-23T23:57:22.509+01:00Ale my jsme - měřeno výkony brněnské tzv. vrcholov...Ale my jsme - měřeno výkony brněnské tzv. vrcholové justice - banánová republika. David Schmidtnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-48453899346445035642014-12-23T10:15:51.662+01:002014-12-23T10:15:51.662+01:00A co když je smyslem a účelem zákona veřejný pořád...A co když je smyslem a účelem zákona veřejný pořádek ve věcech osobního stavu právnických osob, transparentnost a co nejvyšší míra spolehlivosti obsahu sbírky listin veřejného rejstříku? Pak by se veřejné listiny spíše hodily, nežli ne?Ivo Telecnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-75166977903656221772014-12-23T10:13:31.582+01:002014-12-23T10:13:31.582+01:00Ne nevzhlížím se v ničem. Jen kladu otázky. Vaše d...Ne nevzhlížím se v ničem. Jen kladu otázky. Vaše důvody ve veřejném pořádku a veřejném zájmu jsou silné. Neznamená to ale, že si nemůžeme klást otázky, zda a kdy (zda vždy) potřebujeme zpřísněnou formu listiny. Např. v dřívějším obchodním zákoníku se to or roku 1991 hodně "točilo", jednou tak, pak zase jinak. Právní hysterie kolem notářských zápisů o plných mocech ale nebyla vedena žádným veřejným zájmem (tím není podle všeho vedeno ani ministerstvo), nýbrž "nenechat se (nebo klienty) obtěžovat". Pochopitelně, že to naráží na veřejný pořádek ve věcech osobního stavu právnických osob. Některé veřejné listiny budily jen povrchní zdání veřejné listiny, když plné moci k nim byly soukromou listinou. Právě zde a v tom byl (a možná ještě stále je) problém. Řešit jej al emůžeme jen chladnou a rozumnou úvahou. Těžko výkřiky na webu ministerstva spravedlnosti nebo "ode zdi ke zdi" populistických návrhem na upuštění od veřejných listin u plných mocí. Ale to už je trochu nad rámec JP.Ivo Telecnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73100922796863753232014-12-23T09:04:05.126+01:002014-12-23T09:04:05.126+01:00K čemu vlastně potřebujeme veřejné listiny? Inu, v...K čemu vlastně potřebujeme veřejné listiny? Inu, vzpomeňte na všechny podvody, které zažíváme v oblasti věcných práv k nemovitým věcem. Chcete tuto oblast právní nejistoty rozšiřovat i na obchodní korporace? Právní jistota v těchto vztazích přece není jen otázkou zájmu zúčastněných osob (mnohdy tomu přece bývá právě naopak), ale v prvé řadě otázkou veřejného pořádku a veřejného zájmu. Na jednu stranu je hezké, když člověk může v Anglii založit LTD během pěti minut - má to jistě mnohé výhody, na druhou stranu to sebou přináší i mnohé nevýhody. I pokud se v jejich systému vzhlížíte, jste si jistý, že je česká společnost na něco takového připravená?Šimon Kleinnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-75393111976011189202014-12-22T21:53:53.132+01:002014-12-22T21:53:53.132+01:00Většinu rozhodnutí a podání vytvoří specificky čes...Většinu rozhodnutí a podání vytvoří specificky česká "kreatura" sama se označujicí na západ od Aše komickým JUDr. Mgr. PhD LLM. Nevím, že by to ta rozhodnutí nebo podání vyzdvihovalo do nějaké vyšší kategorie.Michal Zacharnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68847410201117046552014-12-22T21:53:25.990+01:002014-12-22T21:53:25.990+01:00Jsem pro právní bulvár, ale s obrázky!Jsem pro právní bulvár, ale s obrázky!Tomáš Sobeknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-39146200156032592252014-12-22T20:55:22.706+01:002014-12-22T20:55:22.706+01:00Není problém v tom, že tiskovou zprávu NS psal &qu...Není problém v tom, že tiskovou zprávu NS psal "inženýr"? Proti inženýrům jinak nic nemám. Docela často je potřebuji, když nefunguje topení. Je v silách vedení NS, aby tiskové zprávy odpovídaly obsahu rozhodnutí? Anebo mají spíše sledovat právní bulvár?Ivo Telecnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-42732907262981496102014-12-22T20:45:44.639+01:002014-12-22T20:45:44.639+01:00Rozhodnutí, kdo je nezná, je zde: http://www.nsoud...Rozhodnutí, kdo je nezná, je zde: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=[spzn1] %3D 29 AND [spzn2]%3Dcdo AND [spzn3]%3D3919 AND [spzn4]%3D2014&SearchM<br />Řekl bych, že reakce 1. náměstka ministryně spravedlnosti Pelikána na toto rozhodnutí je, mírně řečeno, poněkud nadnesená.<br />Viz zde: <br />http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=339889<br />O "prolomení občanského zákoníku", jak vadně říká ministerstvo, není ani řeči. (Netvrdím ovšem, že by s rozhodnutím NS nebylo možno polemizovat. Nakonec se jedná o ojedinělé rozhodnutí, které není judikaturou NS, protože tou je pouze to, co bylo po připomíjkovém řízení vybrána do úřední Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (tzv. zelená sbírka). Pouze to je judikaturou NS (ovšem i jiných soudů, menšinově.)<br />Na druhou stranu: za revizi by stálo, zda a kdy (hlavně k čemu?) skutečně potřebujeme veřejné listiny ve věcech osobního stavu právnických osob. Zajímavě o tom psala doc. Ronovská v předposledním Bulletinu advokacie, zásadně s ní souhlasím. To by ale bylo na analýzu provádění nových předpisů, jak říká programové prohlášení vlády z února letošního roku, což ale ministerstvo, podle všeho, sabotuje, protože programové prohlášení vlády, zásadně rozumné a normální v tomto směru, odmítlo splnit. Nahrazení analýzy pouhým dotazem resortům, není možné, snad ani ve veřejné správě veřejných věcí. Chápu důvody, které je k tomu vedly: nedostatek kvalifikovaného personálu po personálním zemětřesení na ministerstvu po příchodu býv. první nám. Marvanové. Ovšem, to je chyba ministerstva. Ne snad vlády a vládní koalice. Náměstek ministryně není nad vládou a nad vládním programovým prohlášením. <br />P.S. Pokud jde o formu právních jednání, doporučuji komentář v Leges, díl III, Melzer, Tégl a spol., partii psal Melzer.Ivo Telecnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-82082714080501861192014-12-22T19:10:19.248+01:002014-12-22T19:10:19.248+01:00Strany jsou hloupé, musí si najmout úředníka, aby ...Strany jsou hloupé, musí si najmout úředníka, aby to napsal za ně a zaplatit za to nehoráznou nesmluvní částku :-) opravdu to myslíte vážně ?Jan Navrátilnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-34703714808029478572014-12-22T12:26:49.273+01:002014-12-22T12:26:49.273+01:00Už je to publikované. Za zásadní považuji tyto dvě...Už je to publikované. Za zásadní považuji tyto dvě pasáže:<br /><br />"Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel<br />zákona (§ 580 odst. 1 OZ). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků<br />nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 OZ). Jinými<br />slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto<br />důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona."<br /><br />"Obecně tudíž platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné,<br />kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve<br />formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které<br />musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu (důsledky případné<br />neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu plné moci řeší ustanovení § 553 OZ)."Lukáš Maryškonoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-50491119014056728492014-12-22T11:30:02.006+01:002014-12-22T11:30:02.006+01:00Osobně považuji za podstatně větší problém, pokud ...Osobně považuji za podstatně větší problém, pokud Ministerstvo vydá tiskovou zprávu s titulkem "NS rozhodl v rozporu se zákonem". Myslel jsem si, že něco takového se může stát leda v nějaké banánové republice...Libor Piknanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-46375330653843532252014-12-22T08:19:54.207+01:002014-12-22T08:19:54.207+01:00Já pořád jen slýchám, jak je požadavek plné moci v...Já pořád jen slýchám, jak je požadavek plné moci ve formě notářského zákoníku šikanózní a v praxi nepoužitelný, přitom ale obdobný požadavek platí třeba také v Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Francii, Itálii, Litvě, Německu (i když jen ve věcech, které se zapisují do veřejných rejstříků), Polsku, Portugalsku, Rumunsku i Španělsku. V praxi spíše myslím fatálně selhalo ministerstvo spravedlnosti, které nebylo připraveno zprostředkovávat informace o příslušných ustanoveních právních řádů cizích zemí a také české konzuláty, které nebyly připraveny sepisovat konzulární notářské zápisy, ač by je podle mezinárodního práva sepisovat mohly.Šimon kleinnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77733290547725262662014-12-21T21:42:11.170+01:002014-12-21T21:42:11.170+01:00Mimochodem celý způsob ověřování je byrokratický n...Mimochodem celý způsob ověřování je byrokratický nesmysl. V USA stačí dva svědci, u nás za velký peníze notář zkontroluje "doklad totožnosti" a podle fotky osobu "ztotožní" a v horším případě pak ještě napíše podle vzoru nějaký blábolický zápis. Přitom osobu skutečně nezná a za zfalšovanou občanku neodpovídá. K čemu to v podstatě je, když ne kvůli bezpracnému výdělku ?Michal Zacharnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-86955993676894073962014-12-21T21:34:47.031+01:002014-12-21T21:34:47.031+01:00Na celé věci je potěšující, že nejvyšší soud pokra...Na celé věci je potěšující, že nejvyšší soud pokračuje v tradici od poloviny 90.let a nerespektuje znění zákona. Smutné je, že lze předpokládat, že příští rozhodnutí NS nebude respektovat ani svou předchozí judikaturu. Mimochodem v Praze byl(y) minimálně 3 notáři ( z toho dvě ženy) , kteří na to znění kašlaly od začátku a měly tolik odvahy to na sebe vzít. OR to následně neřeil (tajemnice zaujaly svůj klasický alibistický postoj a pokud možno ani několik měsíců nebraly na Městském soudě ani jeden z telefonů:-)Petr Blatnýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-1795649315498454602014-12-20T21:51:52.666+01:002014-12-20T21:51:52.666+01:00"Plakat nad špatným zákonem." se neuchyt..."Plakat nad špatným zákonem." se neuchytí jako idiom, už kvůli své dvojznačnosti.Tomáš Sobeknoreply@blogger.com