tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post4324663199331758751..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Protiprávní uplatnění svépomoci a náhrada takto vzniklé škodyZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger52125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-79302956691625087962014-03-02T12:46:24.767+01:002014-03-02T12:46:24.767+01:00Přečetl jsem si komentáře a nestačil jsem se divit...Přečetl jsem si komentáře a nestačil jsem se divit, jak se od náhrady za protiprávní svépomoc, diskutující dostali k akademickému řešení rvaček, napadení, dokonce použití střelné zbraně. Přátelé věnujte se tomu v čem jste dobří a nepouštějte se do věcí kterým nerozumíte. Viz. komentování míst zásahu na lidském těle. Ještě že tam diskutující napsal " prý" takže to má asi z doslechu. Nebudu uvádět jak jsem získal znalosti a zkušenosti v tomto oboru, ale vím z praxe naprosto jistě, že když na někoho vystřelím, tak jeho reakce bude taková že se bude snažit skrýt, schoulit nebo si lehne na zem. To není akční film, kdy hrdina jde proti tomu co po něm střílí. Nakonec si to můžete vyzkoušet. Požádejte někoho kdo má zbraň a slepé náboje, aby na vás vystřelil v době, kdy to nebudete čekat. Tedy že on si zvolí čas a místo. Svojí reakcí budete velmi překvapeni. To za prvé. Za druhé bránit se aktivně zadržení je nesmysl, je to extrém. Pokud jsem nic neudělal a nic jsem neodcizil, tak nemám důvod proč bych ochrance nevyhověl a neukázal jim tašku apod. Také by tu měl někdo uvést co to je náhrada za protiprávní svépomoc. Pokud jde o ukázání tašky tak je v řádu vteřin, pokud by snad měla být přivolána policie, tak minut. Takže co je obsahem takové náhrady? Ušlý zisk ? Ochrana osobnosti ? Jsem přesvědčen že je to tak malicherná záležitost, že bych ani neuvažoval o tom se o nějakou náhradu soudit. Osobní svoboda má úplně jiný rozměr a je nutno jí chránit, ale chápu že proti některým autoritám to jde velmi těžko, tak se někteří zaměřují na snadnějšího soupeře. Jinak přátelé, pokud to neumíte neperte se. Dopadnete špatně. Karel ProuzaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-64277173624298457792013-06-05T20:50:37.198+02:002013-06-05T20:50:37.198+02:00"Pefi nechte se zvolit do PSP a udělejte nám ...<i>"Pefi nechte se zvolit do PSP a udělejte nám lepší zákony, tady na tom foru to nevytrhnete :)"</i><br /><br />Není třeba hned měnit zákony. Raději se podržíme základních zásad, na kterých stojí trestní právo. Zatím tu byly nastíněny - <i>rubrika bere</i>, <i>rvačka hospodská jako nejvyšší hodnota</i> a <i>zákaz úniku trestu</i>.<br /><br />PS: Zoufale doufám, že to se tu jen studenti podepisují jmény svých neoblíbených pedagogů.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43686945286289939222013-06-05T15:13:02.606+02:002013-06-05T15:13:02.606+02:00Pefi nechte se zvolit do PSP a udělejte nám lepší ...Pefi nechte se zvolit do PSP a udělejte nám lepší zákony, tady na tom foru to nevytrhnete :)<br /><br />Bulínský Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-90252048560397711162013-06-03T11:51:40.922+02:002013-06-03T11:51:40.922+02:00Ad Michal Hezina:
Jiný argument, než Straw Man, b...Ad Michal Hezina:<br /><br />Jiný argument, než Straw Man, byste neměl ?<br /><br />S literou našeho zákona jsem spokojen, zkuste mi ukázat, kde tvrdím opak. <br /><br />Chápu, že se některým lidem nelíbí mé vidění světa, když tvrdím, že by rozsudky neměly odporovat zdravému rozumu, fyzikálním zákonům a odborné literatuře. A toto svoje vidění světa hodlám svému okolí vnucovat i nadále, protože bych se jednou nerad dočkal toho, že když se někde já nebo někdo mi blízký nenechá útočníkem zabít nebo zmrzačit, tak bude odsouzen.<br /><br />Své názory a „chápání“ jsem schopen odzdrojovat k uznávaným kapacitám v oboru (prof. Hirt, Doc. Komenda, Doc. Reguli, JUDr. Náchodský) a pokud s Náchodským v něčem nesouhlasím (účinnost pepřového spreje a představy o tom, že i laik se instinktivně kryje), jsem schopen buď doložit poměrně kvalitními zahraničními podklady, nebo videem z přepadení, které vyvrací Náchodského zkreslenou představu o takticky správné obraně netrénovaným jedincem. O tom, že netrénovaný obráce bývá útokem paralyzován, psal v některém ze svých textů i Z. Reguli a já jsem si paralýzu prakticky sám na sobě ověřil na tréninku a ztrátu jemné motoriky jsem si ověřil i v pouliční praxi.<br /><br />Své názory na průběh konfliktu a možností reálné sebeobrany jsem získával na ulici, kdy jsem byl v dětství a mládí asi 5x oloupen pod pohrůžkou použití nože, opakovaně jsem čelil majetové trestné činnosti, několikrát jsem se vyhnul konfliktu způsobem, který byl v danou chvíli přiměřeny, což zahrnuje jak extrémní submisivitu a rezignaci na svá práva, tak okamžitý přechod k zdánlivě nepřiměřenému verbálně-agresivnímu chování a hrozbu použití (v danou chvíli neexistující)zbraně. Osobně jsem zadržel a předal PČR tři zloděje, po jejich zadržení jsem si dal závazek, že s "holýma rukama" už na svou zahradu nevkročím. <br /><br />Policii jsem pod návalem adrenalinu zkoušel přivolat několikrát, takže mám slušnou představu jaké jsou možnosti oběti v případě extrémního stresu a jak oběť reaguje v situaci, kdy cítí totální bezmoc. Opakované, policií příliš neřešené "přestupky" ze strany sběračů kovů, momentálně napravuji nákladem téměř 100 000 Kč. Proto mám pochopení jak pro pana Baštu (střelba z brokovnice), tak pro pana Šebestu (střelba kuší). Tito lidé měli jedinou jistotu - že se zloději vrátí, přijedou krást jindy a policie opět pachatele nevypátrá. Tolik praktické pouliční zkušenosti. <br /><br />Co se týče „teoretických znalostí“, tak kromě studia domácí i zahraniční odborné „literatury“ jsem v pozdějším věku chodil na tréninky vedené kvalitními instruktory, jeden z těch nejlepších je momentálně ve funkci instruktor instruktorů odborné přípravy policistů. Mezi onu odbornou zahraniční "literaturu" zahrnuji dokumenty s afiliací autorů FBI, instruktážní příručky pro americké policisty, hasiče a záchranáře, armádní příručky, texty autorů jako je Massad Ayoob a Mark MacYoung, ale také literaturu v oblasti zvládání a prevenci rizik technických a přírodních systémů. <br /><br />A jakou kvalifikaci, kromě případného titulu z právnické fakulty, máte vy ?Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-36416817455256802922013-06-02T12:14:16.023+02:002013-06-02T12:14:16.023+02:00ad Pefi : vláda zákona není předmět totalitarismu....ad Pefi : vláda zákona není předmět totalitarismu. Můžete klidně zákon změnit, pak se pojede po vašem, ale nevnucujte opakovaně své názory a chápání všem okolo. <br /><br />Michal HezinaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-84281111944192124052013-05-31T11:32:22.320+02:002013-05-31T11:32:22.320+02:00Názor "Nutná obrana by měla být vyhrazena pro...Názor "Nutná obrana by měla být vyhrazena pro případy, kdy je skutečně nutná", vyžaduje výklad toho, kdy je tedy obrana skutečně nutná. A není problém dojít k závěru, že z celospolečenského hlediska sebeobrana jednotlivce vlastně není nutná nikdy - je principiálně nepřípustné, aby jednotlivec bral právo "do svých rukou" a sebeobrana není nic jiného, než vymáhání práv a to smí vymáhat pouze orgán k tomu zákonem zmocněné. <br /> <br />Tento pohled na věc je příznakem totalitního myšlení a v našich krajích možná i pozůstatkem dob minulých, kdy byl jedinec chápán jako státní majetek. Stát si uzurpoval monopol na vymáhání práva, na všechny formy násilí a také na Orwellovskou kontrolu nad osudem jedince. <br /><br />Zjištění, že se někdo takto lehce nechá oklamat názvem paragrafu "Nutná obrana" a nedočte text daného paragrafu do konce, je mimořádně smutné. Je to podobně nesmyslné, jako prohlásit, že se TČ Opilství (§ 360) nelze dopustit jinak, než pitím alkoholu na základě toho, že <br />slovo "Opilost" je odvozeno od slova <b>pít</b> a lékaři opilost definují jako stav vznikající působením <b>alkoholu</b> na CNS. Přitom dle litery se TČ Opilství lze dopustit i čicháním toluenu, což nesouvisí ani s pitím, ani s alkoholem.<br /><br /><br /> <br />Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-3074410367426999512013-05-31T10:37:25.221+02:002013-05-31T10:37:25.221+02:00Zdravím, podporuji tvrzení p.Klapala - subsidiarit...Zdravím, podporuji tvrzení p.Klapala - subsidiarita u NO není potřeba. Pokud se postupuje standardně, tak se opravdu nevyžaduje..a myslím, že se to tak majoritně učí i na policej.školách a práv. fakultách v ČR i jinde v EU. <br /><br />Jak píše i beckovský Šámalův komentář - Pro jednání v nutné obraně není podstatná tzv. subsidiarita, tj. nevyžaduje se, aby se obránce snažil vyhnout hrozícímu nebo již probíhajícímu útoku nebo aby použil nejdříve mírnější způsoby obrany a jejich intenzitu případně stupňoval až podle způsobu útoku. Proto intenzivní exces z mezí nutné obrany nelze spatřovat jen v tom, že napadená osoba se útoku nevyhnula útěkem, i když byl útěk možný, anebo že nezvolila mírnější možnou obranu, pokud použitou (intenzivnější) obranu ještě nelze považovat za zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku (srov. R 20/2008; shodně TR NS 35/2007-T 984.)...etc.<br /><br />Zdravím JP crew :)<br /><br /><br />P.Kolman, Brno <br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-54873010157559166822013-05-30T20:46:02.240+02:002013-05-30T20:46:02.240+02:00Ad Pefi. Jak píšu, nedokázal bych se s čistým svěd...Ad Pefi. Jak píšu, nedokázal bych se s čistým svědomím přiklonit na něčí stranu. Je to prostě tvrzení proti tvrzení, posudky, které jdou dost proti sobě. Znalci, o jejichž závěrech se dá pochybovat. Jeden svědek kámoš obžalovaného, svědkyně, která je nevlastní dcerou poškozeného a radši jako nic neviděla (prý mlha z pepřáku, snad aby ji nikdo nemohl nařknout z křivé výpovědi nebo obvinění) a že by ji otčím neovlivňoval, tomu se také těžko věří. <br /><br />Ale nechtěl bych se zaseknout na nějakém jednom sporném rozsudku, tvrdím, že konstantně judikatura kam až paměť sahá, docela důsledně zastává stanovisko, že se subsidiarita nevyžaduje, dnes jsem se na ty rozsudky zase díval. Ale pokud jsou i na tomto prestižním právnickém serveru mnozí přesvědčeni, že se subsidiarita u NO vyžaduje, tak se nedivím, že v tomto bludu setrvává i spousta soudců nižších soudů (tam mi to leckdy přijde spíš jako pravidlo).<br /><br />Jak už jsem napsal, jako jednu z hlavních příčin (samozřejmě ne jedinou) vidím nešťastné pojmenování tohoto institutu, které tu subsidiaritu přímo evokuje (viz i v předchozích komentářích některých zde diskutujících poznámky o tom, že "nutná obrana musí být prostě nutná"). Možná by bylo vhodné ten název nahradit jiným, např. oprávněná obrana, důvodná obrana apod.<br /><br />Vít KlapalUnknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53721999122885875932013-05-30T15:05:12.319+02:002013-05-30T15:05:12.319+02:00Ad Vít Klapal:
V podstatě nejsme ve sporu, až na ...Ad Vít Klapal:<br /><br />V podstatě nejsme ve sporu, až na to, že soudem akceptovaná verze obžalovaného vyžaduje, aby střela ve vzduchu kličkovala. Akceptujeme-li verzi obhajoby, která (na rozdíl od verze obžaloby)nevyžaduje porušování fyzikálních zákonů, tak musíme připustit, že zakleknutím a bušením pěstmi do někoho, kdo leží na zemi, nelze dosáhnout toho, aby ležící osoba opustila pozemek. Nutná obrana ze strany majitele pozemku nesměřovala ani k obnovení právního stavu, anik zadržení pachatele, ale směřovala k ublížení na zdraví.<br /><br />Co se týče přifouknutého ega, tak o přifouknutém egu pomocí pistole psal i Karel Čapek, jenomže to se týkalo první vycházky po ulici s pistolí v kapse. A i Karel Čapek zjišťuje, že přifouknuté ego končí s koncem první vycházky:<br /><br />"... A tu vy, muž se zbraní, docházíte domů poněkud zklamán: svět se nezměnil přes heroické možnosti, které máte v kapse; nestal se černým lesem, v němž číhají šelmy a bandité; je k vám stejně mírný a všední, jak býval k muži beze zbraně.<br />Načež teprve shledáte, že jste si zapomněl koupit patrony." <br /><br />Pokud zbraň měl čtyři roky, tak přifouknutému egu příliš váhu nedávám - přifouknuté ego vám vydrží nanejvýš do okamžiku, kdy zjistíte, že zbraň je krám, který vám zavazí a přemýšlíte, zda má smysl ho s sebou tahat.<br />-----<br />Celá Čapkova povídka je zde:<br />http://magazin.strelectvi.cz/karel-capek-o-cloveku-ozbrojenem/Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-59662928020939716532013-05-29T15:16:53.641+02:002013-05-29T15:16:53.641+02:00Ad Petr Sibere:
Výše uvedené, dle mého soudu, nen...Ad Petr Sibere:<br /><br />Výše uvedené, dle mého soudu, není diskuse ad lege ferenda, neboť litera zákona i mnohé judikáty jsou formulovány mimořádně dobře. <br /><br />Ad "Trestní právo není obecným návodem, jak někoho zabít, jak někomu utéci a jak se někomu bránit."<br /><br />Z principů "důvěra v právo" a "předvídatelnost právní jistoty" by mělo plynout, že trestní právo nastaví takové manitnely, aby obránce mohl z každé situace, kterou nevyvolal, vyváznout se "zdravou kůží", s čistým trestním rejstříkem, a to aniž by musel závažným způsobem rezignovat na svá práva. <br /><br />Trestní právo skutečně návodem není - návodem je odborná literatura z oblasti sindefendologie, kriminologie, balistiky, biomechaniky, traumatologie, ...<br /><br />Problém je v tom, že výklad trestního práva se dostává do rozporu s touto odbornou literaturou, protože se do výkladů promítají jednak mýty z holywoodské produkce, jednak intuitivní riziková analýza prováděná osobami s nulovou kvalifikací k jejímu provedení.<br /><br />K otázce, zda je lepší při každé obraně útočníka zastřelit (varianta A), nebo utéct (varianta B): <br />Pokud otázku (model) postavíte takto binárně, tak výsledkem modelu A je společnost, kde na sebe lidé neútočí, zatímco výsledkem modelu B je společnost, kde je pomalejší běžec vždy kořistí. <br /><br />Právo je nástrojem regulace společnosti a když už jsme u toho "ad lege ferenda", tak já si přeji společnost dle modelu A. Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72282316655033013942013-05-29T15:02:31.159+02:002013-05-29T15:02:31.159+02:00ad Pefi:
Tak jsem ten spis taky četl je to volně ...ad Pefi:<br /><br />Tak jsem ten spis taky četl je to volně dostupné na http://www.mujglock.com/strelba-v-krusnych-horach-spis.<br /><br />A přiznám se, že z toho pořád nejsem moudrý. <br /><br />Na jedné straně to na mě dělá dojem, že spíš než o své zdraví a svůj život, trpěl klučina obavami o své poněkud přifouklé mladistvé ego. Je sice hezké, že ho na zahradu pozvala holka, ale ta má jen odvozené užívací právo, pokud tak pak příjde někdo s primárním užívacím právem a nechce mě tam, tak prostě vypadnu. Má dcera si také domů může pozvat kamarády, to není nic protiprávní, ale pokud se vrátím já a řeknu jim, aby už odešli, tak musí.<br /><br />S tím skutkovým omylem. <br /><br />Pokud jdu na zahradu ke své holce a přijde tam starší chlapík, který mě začne vyhazovat, tak by ani podprůměrně inteligentní jedinec nepředpokládal, že je to jen nějaký podivín, který se baví tím, že chodí do cizích zahrad vyhazovat návštěvy. Jasně obžalovaný spolu s kamarádem tvrdí, že jim holka řekla, že je to jen opilý strých, ale to tvrdí jen oni a vsadil bych se, že je to šikovná rada obhájce.<br /><br />Na druhou stranu to, že nedošlo k zajištění saka poškozeného, to, že měl poškozený vysoké skóre lhavosti a to, že se odmítl podrobit paměťovému testu také pěkně smrdí. Navíc ten tzv. znalec z oboru sebeobrany a ty jeho motaniny typu co kdo měl udělat.<br /><br />Takže jak už jsem napsal měl bych dost pochbnosti. A v pochybnostech...<br /><br />Vít KlapalUnknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-33943598906530216482013-05-28T17:41:22.417+02:002013-05-28T17:41:22.417+02:00Ad Vít Klapal a 4T 134/2007:
Ano případ byl zamot...Ad Vít Klapal a 4T 134/2007:<br /><br />Ano případ byl zamotaný, ale spis jsem četl poměrně pečlivě. Jelikož postřelený připustil, že obžalovaného z pozemku "vykazoval údery pěstí", tak se obávám, že je zcela jasné kdo jako první přistoupil k násilí, aniž by toto násilí bylo v danou chvíli legitimní. <br /><br />Obžalovaný byl na pozemek pozván dcerou majitele, postřelený neinformoval obžalovaného, že je majitel pozemku. Obžalovaný se, co se týče jeho legality pobytu na pozemku, byl ve stavu skutkového omylu. Ve spisu jsem nikde nenašel kolik času asi uplynulo mezi výzvou k opuštění pozemku a zahájením násilí, ale získal jsem pocit, že postřelenému se zdálo, že obžalovaný pozemek neopouští dost rychle. <br /><br />K násilí došlo pouze z vůle postřeleného, který od počátku zvolil k zajištěný svých vlastnických práv formu, která byla zcela zjevně neadekvátní.<br /><br />Postřelený sice možná jednal v nutné obraně, když bránil svůj pozemek, ale údery pěstí v daném případě byly zcela zjevně nepřiměřené vzhledem k hrozbě a formě útoku na zájem chráněný zákonem. <br /><br />Přeci když někoho najdu u sebe na pozemku, tak jej nemohu jen tak začít tlouct pěstmi, ale jako první se jej zeptám co a proč tam dělá a nejsem-li spokojen s odpovědí, tak jej vyzvu k odchodu. <br />A když se jej pokusím vyvést, tak jej nezačnu hned tlouct pěstmi! <br /><br />Jádro pudla je v tom, že se údery pěstí bagatelizují jako něco běžného, z čeho neplyne významné riziko, které by obránci zakládalo reálný nárok na obranu života nebo zdraví. <br /><br />Fatální v tomto případu je rovněž neprovedení rekonstrukce, která by prokázala nesmyslnost soudem akceptované verze (střely ve vzduchu opravdu nekličkují). Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-23490327654042950442013-05-28T16:34:44.351+02:002013-05-28T16:34:44.351+02:00Diskuse o nutné obraně de lege ferenda je možná, a...Diskuse o nutné obraně de lege ferenda je možná, ale je poněkud naivní ve svých příkladech, zavání opravdu druhákem na právech. Trestní právo není obecným návodem, jak někoho zabít, jak někomu utéci a jak se někomu bránit. Prostě zde máme situaci, že někdo v sebeobraně někoho zabil a stejně jako v případě vraždy musíme vycházet z reálných důkazů (které samozřejmě nepopisují celou realitu nebo ji přímo zkreslují) a tyto důkazy nějak smysluplně hodnotit. Nutné obrana není nic jiného než fatální útok, byť vyprovokovaný a hodnitit je tak přikče jako to zde dělají někteří blogeři, mi připomíná hlášky z posilovny na Větrníku.<br /><br />Konkrétní situace je nerelevantní, protože je vždy odlišná od jiné ale právo musí platit obecně. Jestli je lepší při každé obraně útočníka zastřelit nebo je lepší utíkat, nevím. <br /><br />Petr SibereAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-29745532440828521072013-05-28T14:10:52.104+02:002013-05-28T14:10:52.104+02:00Jako dost závažný problém vidím přesně to, o čem m...Jako dost závažný problém vidím přesně to, o čem mluví Pefi: otočit se zády k útočníkovi znamená (pro tu chvíli) rezignovat na obranu. Pokusit se odejít znamená, že obětuji příležitost se bránit (často v podstatně výhodnějších podmínkách, než jaké budu mít, pokusí-li se mne útočník na odchodu zastavit). <br /><br />Proč bych k tomu měl být povinen, pokud jsem v pozici obránce? Proč mám mít povinnost dát útočníkovi šanci na mne zaútočit?<br /><br />Ta logika mi přijde do jisté míry podobná tomu, že bychom oběti přepadení řekli, že mohla útok zastavit tím, že by vydala své cennosti, jak po ní útočník chtěl... Obětuji jedno právo (ať již právo bránit se bezprávnému útoku nebo právo majetkové), abych se pokusil nevytvořit situaci, kdy bych mohl být nucen útočníkovi ublížit.Fairehttps://www.blogger.com/profile/16671129757270931847noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-42869796157446817532013-05-28T13:53:34.023+02:002013-05-28T13:53:34.023+02:00Ještě k tomu, že soudy subsidiaritu vyžadují. Není...Ještě k tomu, že soudy subsidiaritu vyžadují. Není to zas tak hrozné. Stačí si třeba v ASPI zadat do vyhledavače "nutná obrana subsidiarita" a vyjede dost rozsudků a stanovisek svědčících o opaku. Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-52416578862471053652013-05-28T12:10:06.464+02:002013-05-28T12:10:06.464+02:00Ad Jana Kováčová:
"Obecně je asi lepší utéci ...Ad Jana Kováčová:<br />"Obecně je asi lepší utéci a pak to řešit, ..."<br /><br />Tomuto se říká appeacement a kdy v historii vedl k něčemu dobrému ? <br /><br />Zda budete utíkat, nebo se bránit, je jen na vás. Podle mě byste měla mít obě možnosti. Měla byste počítat s tím, že ústup bude často interpretován jako slabost a vy můžete být vyhodnocena jako kořist. <br /><br />Mohu se zeptat, kolikrát už vás napadli, přepadli, nebo zkusili na ulici okrást ? Mluví z vás reálná životní zkušenost, nebo jen knihy ?<br /><br />Mé sestře na nádraží zloděj sebral kufřík se studijními materiály (hromada bezcenných papírů a k tomu obtížně sehnatelní skripta v nákupní ceně cca 1500 Kč). Kdyby ho nechala utéct, neudělala by zkoušky ve škole - v lepším případě by opakovala ročník (ekonomická škoda formou nákladů příležitosti přepočtená na dnešní dobu cca 200 000 Kč), v horším případě by ji ze školy vyhodili. <br /><br />Moje sestra zloděje dostihla, přemohla ho za použití zcela minimálního násilí (poměrně jemná sebeobranná technika), sebrala mu kufřík a pokusila se odejít zpět. Dosáhla pouze toho, že ji zloděj znovu napadl a ona se musela opět bránit.<br /><br />Kdyby zloděje nechala utéct, moc by si nepomohla. Neúspěšná krádež se následně změnila v loupež - zloděj si nedostatek násilí z její strany vyložil jako slabost a napadl ji. <br /><br />Formálně to policii hlášeno nebylo - popis útočníka nebyl k dispozici, svědci nebyli, škoda nebyla a místně příslušná nádražní policie, když byla tehdy kontaktována, dala jasně najevo, že je obtěžujeme. <br /><br />Moje zkušenost je podobná - má slušnost a nekonfliktnost byla vždy útočníkem/agresorem interpretována jako slabost a agrese se vždy jen stupňovala. <br /><br />Naopak pomohlo, že jsem se naučil přejít rychle ze stavu "slušný a nekonfliktní" do stavu "nehrejte si se mnou, nemám to v hlavě v pořádku, jsem ozbrojený a nebezpečný". Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-78875484935919272012013-05-28T11:26:48.285+02:002013-05-28T11:26:48.285+02:00Ad Michal Hradílek a Jana Kováčová:
Aby společnos...Ad Michal Hradílek a Jana Kováčová:<br /><br />Aby společnost mohla rozumně fungovat, tak jedinec musí mít právo bránit nejen svůj život a zdraví, ale také své svobody, práva a majetek. Nutná obrana se týká tedy musí týkat i majetku a dalších práv a svobod. Paradoxně pokud by tomu tak nebylo, tak by ve společnosti do značné míry platilo "právo silnějšího" - policajt nemůže být na každém rohu a kde by nebyl policajt, tam by např. zloději mohli krást naprosto nerušeně, beztrestně a vlastník by mohl jen přihlížet. <br /><br />V celé řadě lokalit v ČR je reálný dojezdový čas policie přes 15 minut, tento čas se dále prodlužuje, protože oběť často není schopna policii nasměrovat na správnou "adresu" - adresa není zjevná, nebo nenexistuje, nebo s danou formou adresy policie neumí pracovat. Prakticky jsem si bohužel ověřil, že parcelní číslo v katastrální mapě je při volání na tísňovou linku naprosto k ničemu a jiná adresa v lokalitě není. Dle hlídky PMJ PČR byl jejich teoretický dojezdový čas 5 minut, reálně jsem je tam donavigoval za 30 minut - tři zadržení zloději se přitom motali kolem mě, bylo to mimořádně nepříjemné, protože jsem nikdy nevěděl kdy mě a mého nemocného otce napadnou.<br />V takových situacích je bez možnosti svépomoci vymahatelnost práva nulová - pachatel neznámý, šetření odloženo. Vymahatelnost práv a svobod si v mnoha případech musí zařídit občan svépomocí, policie v reálném světě většinou pouze dokumentuje. Objasněnost TČ uváděná oficiálními statistikami je platná tak možná u vražd a těžkých případů ublížení na zdraví. Celá řada méně významné TČ se do statistik vůbec nedostává, protože občané ví, že je zbytečné ji hlásit a policie si nechce kazit statistiky. <br /><br />Zkušenost ze zemí, kde z nějakého důvodu došlo k zhoršení bezpečnostní situace (např. po živelných katastrofách, politických bouřích, nebo i běžnou pomalou degradací bezpečnostní situace v důsledku ekonomického nebo policitkého vývoje) ukazuje, že tamní policie k mnoha oznámením už vůbec nevyjíždí. V kontextu ČR v případě "nutné obrany ve vašem pojetí" např. v době rozsáhlách povodní budou mít sociálně nepřispůobiví občané zcela volné ruce. <br /><br />Jak by se vám líbilo, kdybych v noci vykopl dveře vašeho bytu, zahnal vás třeba do koupelny, zamkl vás tam, vyválel se ve vaší posteli, hezky si prohlédl co kde máte a odnesl bych co by se mi líbilo. Přesně toto je "Duty to retreat" dotažené do úspěšného konce. Anglosasských zemích, kde "Duty to Retreat" mají, je to v případě zhoršené bezpečnostní situace (např. z důvodu přistěhovalectví nebo ekonomické krize) poměrně slušné fiasko. V mnoha státech USA, kde měli nebo mají "Duty to Retreat" napřed zavedli nějakou formu "Castle Doctrine" pro ochranu obydlí, protože se ukazuje, že to nestačí, tak jsou tam tendence k zavedení "Stand Your Ground", tedy práva na aktivní obranu svých práv i na veřejném místě (tak jak to umožňuja např. naše legislativa a judikatura).<br /><br />Duty to Retreat je z hlediska bezpečnosi mimořádně kontraproduktivní opatření, které vede ke zvyšování majetkové i násilné kriminality, je to princip, který škodí slušným lidem a ze kterého benefitují pouze zločinci a agresivní lidé. <br /><br />Ve státech a zemích, kde se oběti nesmí příliš bránit, je počet vloupání do obydlí v době, kdy jsou obyvatelé doma, násobně vyšší, než v těch státech, kde obyvatelé mají zbraně a mohou je legálně použít. Právo aktivně bránit svůj majetek a práva má značný význam v oblasti prevence všech druhů kriminality.Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-88131758166076850772013-05-28T09:35:25.153+02:002013-05-28T09:35:25.153+02:00Vít Klapal
ad Michal Hradílek a Jana Kovářová:
K...Vít Klapal<br /><br />ad Michal Hradílek a Jana Kovářová:<br /><br />K subsidiaritě jako podmínce NO. Tak já už fakt nevím, jak to vysvětlit. Ta subsidiarita prostě nemá oporu v zákoně. Lze se dočíst ve všech komentářích. Ocituji tedy z černého Beckova komentáře. Snad už mi dáte za pravdu. Jestli máte nějakou odbornější autoritu, sem s ní. Takže: "Podmínkou § 29, o nutné obraně, není skutečnost, že útok nebylo možno odvrátit jinak. U nutné obrany není tedy podmínkou její subsidiarita. Obranu proti útoku přímo hrozícímu nebo trvajícímu nelze tudíž považovat za nepřiměřenou jenom proto, že napadený se útoku nevyhnul útěkem, i když byl útěk možný (srov. R 19/1958). Jednání v nutné obraně je právem občana a je na něm, zda se rozhodne pro obranu nebo pro jiné východisko (např. přivolání policie, přivolání pomoci dalších osob – srov. k tomu R 25/1976). Okolnost, že obránce přestal před útočníky utíkat, zůstal stát a začal se trvajícímu útoku bránit, nevylučuje možnost splnění všech podmínek nutné obrany (srov. R 8/1988).<br /><br />Obránce není povinen ustupovat před neoprávněným, přímo hrozícím nebo trvajícím útokem na zájem chráněný trestním zákonem (R 47/1995). Obrana se proto nemusí omezovat na tzv. pasivní obranu (odrážení ran, ustupování apod.), nýbrž může být i aktivní; nepřekročí-li obránce meze nutné obrany, nestává se tím z něho útočník. O tom, kdo je obráncem a kdo útočníkem, rozhoduje zásadně iniciativa na počátku střetnutí, nikoli jeho další průběh."<br />Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, s. 408.<br /><br />Ad Pefi: "Subsidiarita není vyžadována v učebnicích, ale v rozsudcích. Jen si ty rozsudky přečtěte a požadavek na subsidiaritu uvidíte občas buď přímo, nebo (a to mnohem častěji) "mezi řádky"."<br /> <br />To máte naprostou pravdu, bohužel to tak je. Ale já tady píšu jak by to mělo být správně, ne jak se to dělá blbě. K Vámi uváděné věci spis. zn. 4T 134/2007 bych uvedl, že toto je zrovna hodně zamotaný případ a pokud se soud přiklonil k tomu skutkovému stavu, k jakému se přiklonil, tak bych se sám přikláněl k tomu, že o nutnou obranu nešlo, i když to zdůvodnění subsidiaritou bylo nepřípadné a Nejvyšší soud to měl nižším instancím v rámci rozhodování o dovolání vytknout alespoň v nějakém obiter dictum. Tuším, že ve věci rozhodoval i ÚS a ústavní stížnost zamítl, ale nečetl jsem to, takže nevím, jak ten se s tím vypořádal. Jsem rád, že jsem v dané věci nemusel být v kůži soudce, sám bych ale váhal mít skutkový stav za jednoznačně prokázaný a asi bych se přiklonil k in dubio pro reo. Je to takový typický příklad, kdy ani jedna ze stran konfliktu není zcela bez viny. Jak už tady někdo psal, tak takových je asi většina posuzovaných případů NO. Málokdy je to tak, že hodná babička střelí po lupiči, který na ni skočí zpoza popelnic, ale často je to konflikt darebáka s ještě větším darebákem.<br />Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-59756875111028310442013-05-28T09:35:19.025+02:002013-05-28T09:35:19.025+02:00Vít Klapal
ad Michal Hradílek a Jana Kovářová:
K...Vít Klapal<br /><br />ad Michal Hradílek a Jana Kovářová:<br /><br />K subsidiaritě jako podmínce NO. Tak já už fakt nevím, jak to vysvětlit. Ta subsidiarita prostě nemá oporu v zákoně. Lze se dočíst ve všech komentářích. Ocituji tedy z černého Beckova komentáře. Snad už mi dáte za pravdu. Jestli máte nějakou odbornější autoritu, sem s ní. Takže: "Podmínkou § 29, o nutné obraně, není skutečnost, že útok nebylo možno odvrátit jinak. U nutné obrany není tedy podmínkou její subsidiarita. Obranu proti útoku přímo hrozícímu nebo trvajícímu nelze tudíž považovat za nepřiměřenou jenom proto, že napadený se útoku nevyhnul útěkem, i když byl útěk možný (srov. R 19/1958). Jednání v nutné obraně je právem občana a je na něm, zda se rozhodne pro obranu nebo pro jiné východisko (např. přivolání policie, přivolání pomoci dalších osob – srov. k tomu R 25/1976). Okolnost, že obránce přestal před útočníky utíkat, zůstal stát a začal se trvajícímu útoku bránit, nevylučuje možnost splnění všech podmínek nutné obrany (srov. R 8/1988).<br /><br />Obránce není povinen ustupovat před neoprávněným, přímo hrozícím nebo trvajícím útokem na zájem chráněný trestním zákonem (R 47/1995). Obrana se proto nemusí omezovat na tzv. pasivní obranu (odrážení ran, ustupování apod.), nýbrž může být i aktivní; nepřekročí-li obránce meze nutné obrany, nestává se tím z něho útočník. O tom, kdo je obráncem a kdo útočníkem, rozhoduje zásadně iniciativa na počátku střetnutí, nikoli jeho další průběh."<br />Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, s. 408.<br /><br />Ad Pefi: "Subsidiarita není vyžadována v učebnicích, ale v rozsudcích. Jen si ty rozsudky přečtěte a požadavek na subsidiaritu uvidíte občas buď přímo, nebo (a to mnohem častěji) "mezi řádky"."<br /> <br />To máte naprostou pravdu, bohužel to tak je. Ale já tady píšu jak by to mělo být správně, ne jak se to dělá blbě. K Vámi uváděné věci spis. zn. 4T 134/2007 bych uvedl, že toto je zrovna hodně zamotaný případ a pokud se soud přiklonil k tomu skutkovému stavu, k jakému se přiklonil, tak bych se sám přikláněl k tomu, že o nutnou obranu nešlo, i když to zdůvodnění subsidiaritou bylo nepřípadné a Nejvyšší soud to měl nižším instancím v rámci rozhodování o dovolání vytknout alespoň v nějakém obiter dictum. Tuším, že ve věci rozhodoval i ÚS a ústavní stížnost zamítl, ale nečetl jsem to, takže nevím, jak ten se s tím vypořádal. Jsem rád, že jsem v dané věci nemusel být v kůži soudce, sám bych ale váhal mít skutkový stav za jednoznačně prokázaný a asi bych se přiklonil k in dubio pro reo. Je to takový typický příklad, kdy ani jedna ze stran konfliktu není zcela bez viny. Jak už tady někdo psal, tak takových je asi většina posuzovaných případů NO. Málokdy je to tak, že hodná babička střelí po lupiči, který na ni skočí zpoza popelnic, ale často je to konflikt darebáka s ještě větším darebákem.<br />Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-30606965621909973722013-05-28T07:14:05.309+02:002013-05-28T07:14:05.309+02:00Obecně je asi lepší utéci a pak to řešit, než se p...Obecně je asi lepší utéci a pak to řešit, než se postřílet a neřešit nic. Nutná obrana nastupuje, až když utéci nemohu, a proto mi nic jiného nezbývá než se NUTNĚ bránit, např. když je útočníku více, takže by mě obklíčili nebo dostihli, nebo jsem v uzavřeném prostoru. Mně to smysl dává. <br /><br /><br />Jana KováčováAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14159006998737775082013-05-27T12:32:49.130+02:002013-05-27T12:32:49.130+02:00Ad Vít Klapal:
Subsidiarita není vyžadována v uče...Ad Vít Klapal:<br /><br />Subsidiarita není vyžadována v učebnicích, ale v rozsudcích. Jen si ty rozsudky přečtěte a požadavek na subsidiaritu uvidíte občas buď přímo, nebo (a to mnohem častěji) "mezi řádky". <br /><br />Např. v jedné z mnou výše uváděnách kauz, viz spis. zn. 4T 134/2007, str. 15 se dočtete zhruba toto:<br /> <br />"Obžalovaný mohl a měl v každém případě pozemek opustit, nadto při vědomí, že je ozbrojen se měl z právního i lidského hlediska vystříhat jakéhokoliv incidentu".<br /><br />Uvedený výrok v rozsudku interpretuji tak, že když mám u sebe zbraň, tak podle soudkyně nemám právo trvat na svých případných právech, protože jakožto ozbrojená osoba mám apriorní povinnost ustupovat. <br /><br />V kontextu rozsudku mám povinnost ustupovat všem a všude, kde si nejsem jistý, kdo je majitelem pozemku - tedy podle rozsudku platí subsidiarita na cca 99,999% území ČR. <br /><br />Nebo 28T 13/2009, str. 18, kde obránce použil nůž, je zdůvodnění proč byla obrana zjevně nepřiměřená uvedeno zhruba toto:<br /><br />"Obžalovaný si musel být vědom, že jejich šance ve rvačce jsou vyrovnané, tedy za předpokladu, že někdo z nich neužije zbraně, ... Obžalovaný věděl, že je napaden údery pěstí, nikoliv nějakým předmětem, nožem nebo zbraní." <br /><br />Soud si je sice vědom, že subsidiarita není vyžadována, ale i tak požaduje, aby obrana byla pouze přiměřená a to nejen v možných důsledcích, ale dokonce i v použitých prostředcích.Pefihttps://www.blogger.com/profile/12171686066824291684noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-84841812120929078052013-05-27T09:25:20.361+02:002013-05-27T09:25:20.361+02:00Držel bych se slovních výkladu, pokud je vyžadován...Držel bych se slovních výkladu, pokud je vyžadována NUTNÁ, tak musí být nutná :-) a pokud mohu odejít nebo utéci, pak taková obrana nutná není.<br /><br />Ohledně krádeže vlastní věci je zjevné, že jen poškodila cizí právo držby, tj. trestně poškození cizích práv a civilně náhrada ušlého zisku (marže) plus nějakých 5 mil za morálnmí újmu spojenou s uchopením prstenu a násilným záchvěvem v ruce, jak je dnes obvyklé .... <br /><br />Michal Hradílek Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-2240508611907155442013-05-26T19:33:55.363+02:002013-05-26T19:33:55.363+02:00Ale chtěl jsem o něčem jiném. Ve své policejní pra...Ale chtěl jsem o něčem jiném. Ve své policejní praxi jsem se setkal s případy, kdy jde sice o nedovolenou svépomoc (vlastně to už pak není svépomoc, ale svémoc), ale nejde o trestný čin ani jiný veřejnoprávní delikt. Abych to uvedl na příkladu. Vykutálený synáček nakukal své matce, že pro svou přítelkyni potřebuje půjčit prsten, neboť prý chce, aby působila dostatečně reprezentativně na nějaké oslavě. Matinka mu tedy prsten půjčila a synáček ho šel samozřejmě prodat do nejbližšího bazaru. Matka se nakonec vše domákla a šla do bazaru, kde řekla, ať jí prsten ukáží, když se tak stalo, vytrhla ho bazarníkovi z ruky a utekla. O trestný čin ani přestupek jít nemůže, neboť se nezmocnila cizí věci (nemo plus iuris atd.). Současně ale nelze říci, že by její jednání bylo v souladu s právem (podmínkám svépomoci to zjevně nevyhovuje). Je matka vůbec nějak postižitelná? Nebo jiný případ. Člověk odjede na delší dobu do zahraničí ve svém bytě zanechá svou družku. Až se vrátí, zjistí, že ohledně bytu došlo k nějakým čachrům a že mu tam už bydlí někdo jiný. Vše je ovšem právně velmi složité a případ se vleče. Ten člověk násilím do bytu vnikne, když tam nikdo není, vymění zámky a už tam vykutálence nechce pustit (jejich věci jim vrátí). Po letech civilních sporů se ukáže, že byt byl po celou dobu opravdu jeho. Šlo tedy o oprávněnou svépomoc (nemyslím si to)? Pokud ne, je nějak postižitelný (porušování domovní svobody se dopustit nemohl, ti lidé tam byli neoprávněně). Vím jen, že byl kárně postižen advokát, který své klientce něco takového poradil, protože ji nabádal k něčemu, co není v souladu s právem. Klientka sama však postižena nebyla. A další otázka, jak má v dané věci postupovat policista obvodního oddělení, kterého si k celé věci zavolají. To, co se u civilních soudů vleče léta, má on náhle řešit jako předběžnou otázku (pokud nejde o věci osobního stavu - nejsou policisté vázáni rozsudkem civilního soudu, nejsou dokonce ani vázáni výší výživného určenou civilním soudem). Když něco udělá - špatně. Když nic neudělá taky - špatně. Něco podobného proběhlo nedávno na Primě. Rodinu nějací podvodníci připravili o dům. Ten vzápětí přeprodali Vietnamcům. Soudy nakonec daly za pravdu podvedeným a nařídili Vietnamcům dům vyklidit. Ti se k tomu nemají. Čeká se až proběhne exekuce. Ale už s právní mocí rozsudku oprávnění žádali policii, ať zakročí proti Vietnamcům, kteří se neoprávněně zdržují v domě. Na Primě se rozčilovali, jak je Policie k ničenu, když nedokáže pomoci.Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-10963169063644184552013-05-26T16:01:30.051+02:002013-05-26T16:01:30.051+02:00Vít Klapal
ad Michal Hradílek
"nemáte pravdu...Vít Klapal<br /><br />ad Michal Hradílek<br />"nemáte pravdu. proporcionalita i subsudiarita je vyžadována. Samožřejmě můžete použít silnější obranu než je útok (ono to ani nejde moc meřit) , jinak byste skončil a ustanovení nemá smysl, ale pokud můžete přivolat policii, máte tam další nestranné lidi atp., tak se ozvat musíte."<br /><br />Uznávám, že s proporcionalitou je to možná problém definice, a ne zrovna šťastně jsem to napsal. Jistě se i v rámci posuzování podmínek nutné obrany porovnává i následek hrozící z útoku a následek, který nastal z nutné obrany, ale je to jen jedno z mnoha hledisek a jak se už napsal platí pouze, že nesmí být dán hrubý nepoměr (usmrcení zloděje při krádeži jízdního kola). Rozhodně se ale nevyžaduje proporcionalita v tom smyslu, jak je chápána u krajní nouze. <br />Zcela jistě se však nevyžaduje subsidiarita. Doma mám sice jen vydání učebnice z roku 1995, ale není mi známo, že by se od té doby něco změnilo, klidně to mohu ověřit zítra v práci. Ocituju: "Podmínkou nutné obrany není ta okolnost, že nebylo možno vyhnout se útoku jinak, např. útěkem nebo přivoláním policie. Nežádá se tu tedy tzv. subsidiarita". Novotný, Dolenský, Jelínek, Vanduchová: Trestní právo hmotné, I. Obecná část 2. přepracované vydání. Codex, Praha 1995 (tzv. pražská učebnice trestního práva, studoval jsem v Brně takže vím, že zrovna v tomto se neliší ani brněnská). Čili zajímalo by mne, z jaké učebnice čerpáte opačný názor. Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-74700152894253106872013-05-26T08:23:21.108+02:002013-05-26T08:23:21.108+02:00ad Klapal : nemáte pravdu. proporcionalita i subsu...ad Klapal : nemáte pravdu. proporcionalita i subsudiarita je vyžadována. Samožřejmě můžete použít silnější obranu než je útok (ono to ani nejde moc meřit) , jinak byste skončil a ustanovení nemá smysl, ale pokud můžete přivolat policii, máte tam další nestranné lidi atp., tak se ozvat musíte. Pokud můžete z místnosti odejít, utéct atp. do bezpečných prostor, tak to platí podobně. Stejně tak přiměřenost je jen odrazem cizého výrazu proporcionalita. Možná si nerozumíte v kontextu. Ta obrana musí být prostě NUTNÁ, jinak by obranou byla každá rvačka.<br /><br />Nebudu bránit krajské a vrchní soudce, protože někteří z nich by opravdu neměli soudit dávno, běžně přijímají úplatky, byli vzati do justice v divokých 90.letech, kdy stačilo uplatit psychologa nebo úředníka na ministerstvu a pak to vysedět na soudě, dnes jejich práci nikdo efektivně nekontroluje ani je nestíhá pro úplatnost, ale představa že někoho zabijete bnez svědků a neprojde to soudem je myslím stejné zvěrstvo. Na účelových znaleckých posudcích se shodneme, nakonec jejich pluralita s rozdílními závěry dokazuje jejich nehodnověrnost, ale ti jen slouží soudu a vina leží na neschopných a hloupých sudích.<br /><br />Michal HradílekAnonymousnoreply@blogger.com