tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post4052509406518361356..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Správné odpovědi při výuce právaZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger39125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-8307968787780809442008-03-30T12:36:00.000+02:002008-03-30T12:36:00.000+02:00Ad Lukáš Křístek a přijímačky.A jak by tedy přijím...Ad Lukáš Křístek a přijímačky.<BR/>A jak by tedy přijímačky měly vypadat? Ve chvíli, kdy by se v nich objevily např. eseje apod., by hodnocení bylo subjektivní a nepochybuju o tom, že by se v novinách v souvislosti s právnickou fakultou začalo objevovat ono moderní slovo "korupce".<BR/><BR/>Pozn. při samotné výuce se obvykle setkávám s pedagogy, kteří když už sami nevyzývají studenty k diskusi a konfrontaci různých názorů, v případě, kdy nějaký student začne sám, se vyučující rozhodně nebrání a většinou to jen vítá.<BR/>Klauzuru mám za sebou jedinou a v jednom příkladu se v ní akceptoval i jiný názor. Pravda, nebývá to asi často...Hanka Vítováhttps://www.blogger.com/profile/04609844261334127448noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-90940647524790215272008-03-30T11:03:00.000+02:002008-03-30T11:03:00.000+02:00Zpátky k postu. Jak se může někdo divit, že studen...Zpátky k postu. Jak se může někdo divit, že student předpokládá, že existují jediné správné odpovědi? A že se tak píšou klauzury?<BR/><BR/>Problém začíná u přijímaček na fakultu. Pokud u přijímaček existují "jediné správné odpovědi", pak nemůžete od studentů - od těch, kteří se nejlépe naučili jediné správné odpovědi - očekávat nic jiného, než dožadování otázek, aby odpovědi byly jediné správné. <BR/><BR/>A ono je to nejpohodlnější i pro zkoušející. <BR/><BR/>Pokud by někdo chtěl měnit způsob výuky na PrF, musí začít u přijímaček. <BR/><BR/>Lukáš KřístekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-3510162138503851802008-03-29T12:49:00.000+01:002008-03-29T12:49:00.000+01:00Předvídatelnost práva určitého právního řádu se ne...Předvídatelnost práva určitého právního řádu se nedá hodnotit pouze z kauz, které se dostanou k soudu, ale mělo by se brát v potaz spíše to penzum právních jednání a úkonů, jejichž posouzení či přezkum se (Gott sei Dank) k soudu nikdy nedostane.<BR/><BR/>Z povahy věci myslím plyne, že se často soudí především strany, které mají každá svůj úhel pohledu, podpořený zpravidla i určitými právními normami nebo aspoň principy, no a na soudu záleží, kterému z obou úhlů dá přednost. Jindy se soudí lidé, kteří jsou emočně proti sobě zaujati, a jejichž advokátům se podaří nalézt "jiný možný úhel pohledu" (často na náhradní záležitosti), který pak strany briskně zaujmou.<BR/><BR/>Mark H. McCormack, agent špičkových sportovců, mj. i právník, v knížce "Strašná pravda o právnících" tvrdí, že úspěšnost amerického advokáta je cca 50% a že si již zvykl, že asi polovička soudních pří jeho firmy se vyhraje a druhá prohraje.Huckhttps://www.blogger.com/profile/09895498105859219295noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51450432283258094182008-03-27T19:32:00.000+01:002008-03-27T19:32:00.000+01:00OK, to plně chápu.OK, to plně chápu.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-4765343268956079512008-03-26T16:56:00.000+01:002008-03-26T16:56:00.000+01:00V.J.C. to Petr Urban:chtěl jsem něco říci, ale zji...V.J.C. to Petr Urban:<BR/><BR/>chtěl jsem něco říci, ale zjistil jsem, že nemohu, protože jsem se najednou ocitl v zakázané oblasti. Takže až po 12.5.2008, případně později.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-66791067878472048532008-03-26T15:50:00.000+01:002008-03-26T15:50:00.000+01:00Myslím, že je nezbytné lišit mezi urputnou stranou...Myslím, že je nezbytné lišit mezi urputnou stranou a journalistou. To, že jsme na Vás měli společně p. Petrovem tak negativní názor, nebylo způsobeno urputnou stranou (ta koneckonců spáchala sebevraždu, takže tak urputná nebyla), nýbrž nekvalitní novinářkou.<BR/><BR/>Osobně považuji aktivity spolku Šalamoun nebo K 213 za záslužné. Příběh Adélky Vražednice je totální selhání české justice.<BR/><BR/>Kajínek zřejmě nevinný není, nicméně česká justice tento případ neskutečným způsobem zatemnila.<BR/><BR/>O tom, že Hučín byl obětí dnešního establishmentu, nemám pochyb žádných.<BR/><BR/>Dovolím si uzavřít, že české trestní právo processní je ještě mnohem zaostalejší než české občanské právo processní, protože vychází ze sovětského modelu. Co však mohlo stačit na stalinské "porušování socialistické zákonnosti", nemůže stačit dnes.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-63860888289038050132008-03-26T14:08:00.000+01:002008-03-26T14:08:00.000+01:00Ad VJC:Mediální obraz práva, to je skutečně v 90 %...Ad VJC:<BR/><BR/>Mediální obraz práva, to je skutečně v 90 % případů "Hamlet převyprávěný šestiletým dítětem" – tomu bych vůbec nevěnoval pozornost. A je to chyba, protože např. diskurs ohledně toho, že zatímco Čech má právo na majetkové restituce tehdy, pokud se mu neprokáže aktivní kolaborace s nacisty, zatímco Němec musí prokázat, že proti nacistům aktivně bojoval (což byla v té době prakticky vždy varianta, jak by řekl lékař, neslučitelná se životem), by neměl zůstávat na rovině debaty v plénu Ústavního soudu.<BR/><BR/>Jak už správně naznačil H. Baňouch, hodnotový postoj je "přidanou hodnotou" k výsledku sporu, adresátem nevyžádanou a často vysloveně nežádoucí. Hezkým příkladem je dnešní <A HREF="http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=304061" REL="nofollow">zpráva ČTK</A> o prohraném sporu novináře Breziny s ekology: kromě zamítavého rozsudku se Brezinovi dostalo hodnotového soudu, že pokud se o ekolozích roky vyjadřuje tak, jak se vyjadřuje, nemá se co domáhat ochrany osobnostních práv, neboť na hrubý pytel se obvykle šije hrubá záplata ("equity must come with clean hands", ocitoval by mu možná anglosaský soudce jednu z maxim equity).Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-37111957378996398532008-03-26T14:05:00.000+01:002008-03-26T14:05:00.000+01:00V.J.C. ad H.B.:"sudič proháč nebude spokojen nikdy...V.J.C. ad H.B.:<BR/><BR/>"sudič proháč nebude spokojen nikdy, ale dobré odůvodnění učiní jeho stesky planými v očích druhých. Autorita justice jako celku se tím posílí."<BR/><BR/>No, kéž by. Urputný účastník u nás ovládá velmi vysoké procento tisku a veřejné debaty; neodpustím si zmínit spolek Šalamoun nebo K 213; zavaluje všechny svými názory, a protistrana se nijak nebrání, protože je ráda, jak to dopadlo a že to má za sebou. Soudce na to taky obvykle nemá čas; navíc hádat se ex post s účastníkem vážně není košer, protože to není rovná debata.<BR/><BR/>Mimochodem, pánové Urban a Petrov předvedli nechtěně excelentní ukázku v předchozích debatách, jak silná ve skutečnosti mediální pozice "urputného účastníka" může být. <BR/><BR/>Výsledný dojem laiků podle mne je, že Kajínek je nevinný a Hučín je ukázka strašlivého selhání zlé justice. Jak to je doopravdy, to zajímá málokoho.<BR/><BR/>Tady lze vyslat jen němý apel na novináře; mějte rozum, proboha...!<BR/><BR/>to Jan Petrov:<BR/><BR/>otázku porovnání zkoumání skutkového stavu v trestu a v civilu je nesnadno porovnávat; občas se mi to děje v případech dopravních nehod, které jsou podivnou shodou okolností považovány trestňáky za bagatelní věc a civilisty naopak za jednu z nejtěžších věcí (zrovna skutkově). <BR/><BR/>Takže tam se občas děje, že soud je sice vázán rozhodnutím o vině, ale ježto má podobu neodůvodněného trestního příkazu, nezbývá, než se pustit do mnoha otázek znova, protože strany to namítají. <BR/><BR/>Ale předpokládám, že je to asi výjimka z pravidla; trestňáci jsou obecně asi důkladnější, soudě podle množství papíru.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-11878477993942758892008-03-26T13:54:00.000+01:002008-03-26T13:54:00.000+01:00Co k pojmu reasonable doubt říká logik John Woods?...Co k pojmu reasonable doubt říká logik John Woods?<BR/><BR/>http://www.phaenex.uwindsor.ca/ojs/leddy/index.php/informal_logic/article/view/514/477<BR/><BR/>Tomáš SobekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53622860217676709162008-03-26T13:40:00.000+01:002008-03-26T13:40:00.000+01:00Ad JP: "praktická jistota" vím jak to myslíš; prob...Ad JP: "praktická jistota" vím jak to myslíš; problém ale bude v uchopení slova "praktický" (podobně je tomu se slovem zřejmě, které se pohybuje na škále od možná-téměř jistě).<BR/><BR/>V trestním právu se "praktická jistota" nepletu-li se používá pro zmírnění nároků na "materiálná pravdu", kterou procesualistická doktrína stále hájí, navzdory všem vědeckým i zkušenostně zjevným poznatkům. <BR/>Prakticky zde, pokud tomu dobře rozumím, znamená v praxi dosažitelný stupeň jistoty. Tímto adjektivem se tak řeší esencialistický požadavek na zjištění "pravdy".<BR/><BR/>Obsah pojmu praktická jistota interpretuje např.<BR/> O. Weinberger, Logické a metodologické základy důkazu v oboru práva. Stát a právo, č. 13, 1967, s. 202.Hynek Baňouchhttps://www.blogger.com/profile/05022481513075737355noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-81463288681508060062008-03-26T12:56:00.000+01:002008-03-26T12:56:00.000+01:00Ad VJC: sudič proháč nebude spokojen nikdy, ale do...Ad VJC: sudič proháč nebude spokojen nikdy, ale dobré odůvodnění učiní jeho stesky planými v očích druhých. Autorita justice jako celku se tím posílí.<BR/><BR/>Právní jistota: Velmi se mi líbí úvahy všech výše uvedených komentátorů. Jde o kolektivní výtvor, deterministické pojetí je zdrojem nejistoty atd. <BR/>Nedá mi to neocitovat jeden z příspěvků na téma "který typ právní jistoty je třeba chránit"<BR/><BR/>"Pokud vedlejší účastník nepodal odvolání na základě toho, že byl důvěrně obeznámen s tím, jak má být náležitě popsán předmět sporu, jehož vlastnictví se zmocnil a spoléhal na to, že vydané rozhodnutí pravděpodobně nebude reálným titulem pro obnovení vlastnického práva, pak spoléhal, že soud nepoužije všechny dostupné zákonné prostředky k tomu, aby dosáhl promítnutí své pravomocně stvrzené vůle do faktického stavu věcí. Ohrožení tohoto typu právní jistoty vedlejšího účastníka se pak nejeví jako neproporcionální, a to jak v porovnání s legitimním očekáváním stěžovatelky, tak s obecnou důvěrou ve výroky pravomocných soud-ních rozhodnutí. "Hynek Baňouchhttps://www.blogger.com/profile/05022481513075737355noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60359806642748858592008-03-26T12:45:00.000+01:002008-03-26T12:45:00.000+01:00Důkazní břemeno: Také Vás mimořádně potěší, když s...Důkazní břemeno: Také Vás mimořádně potěší, když si v učebnicích civilního procesu přečtete, že k prokázání skutečnosti je třeba dosáhnout praktické jistoty? Praktici, nakolik se stává, že české soudy vyžadují v civilních sporech přísnější míru důkazu než v trestních kauzách?<BR/><BR/>Díky za skvělý koment Janu Převrátilovi; jen si nejsem jistý, zda je ve vztahu ke skutkům, důkaznímu břemeni a notorietám smrtící kultura "jediných správných odpovědí", anebo spíše kultura "rychle to nějak zamáznout".Jan Petrovhttps://www.blogger.com/profile/11862441000829587534noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72884343110193967112008-03-26T12:14:00.000+01:002008-03-26T12:14:00.000+01:00Vojtěch J. Cepl to Tomáš Pecina:vidím v pěkné kons...Vojtěch J. Cepl to Tomáš Pecina:<BR/><BR/>vidím v pěkné konstrukci dva zádrhele. <BR/><BR/>Jeden je pozitivní; i u nás je řada soudců, které bych bral jako "nositele ideje" a jejich rozhodnutí si vždycky rád přečtu; třeba nebudu souhlasit, ale mohu se dost spolehnout, že to nebude mravně zvrhlé, nýbrž přinejmenším rozumné. <BR/>Odvrácenou stránkou je, že o tomhle se moc nemluví; zábavnější je psát o pokrývači, který spadl ze střechy, a ne o tom, co na ní zůstal. <BR/><BR/>Druhý problém je, že velká část naší veřejnosti - a zejména účastníků - nechce žádné ideje; chce vyhrát; protože "má pravdu má pravdu má pravdu". A pokud nevyhraje, je to nějaká lumpárna. Jsou špatní advokáti, podplacení soudci a kdovíco ještě (stačí si všimnout, že to je vysoké a měřitelné procento komentářů k libovolné právní debatě na libovolných novinách; "jo, jsou to svině, protože jsem nevyhrál." <BR/><BR/>Což je jakýsi psychoproblém odněkud ze školní výchovy nebo kdovíjakých hlubin, ještě dávno před právnickou fakultou. <BR/><BR/>Jan Převrátil:<BR/><BR/>Tohle mohu taky jen podepsat...Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-81537225980991897402008-03-26T11:56:00.000+01:002008-03-26T11:56:00.000+01:00ad Jan Petrov. Naprosto podepisuji. Sám také dělám...ad Jan Petrov. Naprosto podepisuji. Sám také dělám mnoho chyb. Myslím, že od toho pracujeme v teamech, aby se chyby korrigovaly.<BR/><BR/>Podle mne jsou právní předpisy i notoriety vyvratitelné právní domněnky. Ergo, můžeme se sice spolehnout na ASPI, ale když někdo tvrdí, že má chybu, má mít možnost to dokázat. Stejně když někdo tvrdí, že zná částici rychlejší světla, má mít možnost to dokázat. Naproto tomu jeho protistrana nic dokazovat nemusí, protože je notorietou, že taková částice neexistuje.<BR/><BR/>Cokoliv mimo právního je factum a podléhá dokazování, s výjimkou notoriet. Sporná je morálka a jiné normativní systémy. Tam si s dokazováním nejsem jist.<BR/><BR/>Zkrátka a dobře, v notorietách vůbec problém nevidím.<BR/><BR/>Jinak plně souhlasím s Tomášem Pecinou, že nás nemusejí zajímat excessy typu Berka. Ty jsou všude, cf. Abe Fortas. Podstatný je mainstream. A český soudce je bezhodnotový – nejhorší dědictví kommunismu.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-32693986192826713752008-03-26T11:50:00.000+01:002008-03-26T11:50:00.000+01:00Kultura "správných odpovědí" je smrtící právě ve v...Kultura "správných odpovědí" je smrtící právě ve vztahu ke skutkům, důkaznímu břemeni a notorietám - tedy k Vojtěchem J. Ceplem velmi trefně zmiňovanému ledovci. U otázek typu "které skutky jsou relevantní/které z nich je třeba dokázat/jak je dokázat" se advokát bez přípravy konstrukce, která nebude mít přímou oporu v existujícím textu, obejde málokdy - a soudce zase bude muset verifikovat smysluplnost toho konstruktu. <BR/><BR/>Podobné je to ovšem v některých případech, pokud jde o právní kvalifikaci skutků - i zde často dochází na zmiňované "umění míry", neboť třeba otázka, zda jsou si dvě známky podobné natolik, že vyvolávají nebezpečí záměny, není evidentní, i když jsou relativně jasné jednotlivé "přísady", které se při hodnocení mají použít (ve vztahu ke kvalifikaci nemohu nevzpomenout klauzury z obchodního práva na PF UK, kde bylo jednou z otázek, zda je dvoutýdenní dodatečná lhůta pro dodání x desítek tisíc cihel dostatečná, a její marné uplynutí proto zakládá právo odstoupit. Odpověď zněla "ne". Proč, nevím dodnes - já hlasoval pro "ano".)<BR/><BR/>Pokud jde o ještě "čistěji" právní otázky (z nedávné praxe mne napadá třeba otázka právní zájmu na řešení věci), pak je jistá "mechanická" znalost výhodná, protože zrychluje přemýšlení o problému. Je ovšem zároveň nebezpečná, protože může vést k tomu, že se "automaticky" aplikuje prvek, který se na danou situaci nehodí - mimořádně nebezpečné v tomhle případě je, pokud člověk pracuje na základě dříve na JP rozebíraných právních vět, shrnutí nebo jiných obezliček pomáhajících uchopit existující judikaturu. Velmi snadno se totiž může stát, že právní věta opomene nějaký klíčový detail - třeba to, že cílem pravidla, které obsahuje, je zamezit nežádoucímu výsledku X. Automatický aplikátor pak v první chvíli nalepí pravidlo na případ, kde se o X vůbec nejedná, a když později celou věc rozplete, nestačí se divit...<BR/><BR/>Pokud jde o právní jistotu, po necelých čtyřech letech u soudu jsem podobně skeptický, jako Vojtěch J. Cepl. V konečném důsledku si myslím, že pozornost by se měla přenést od působení na výsledek (sjednocování judikatury, stanoviska etc.) k působení na aktéry. Pokud existuje stav blízký jistotě ohledně toho, že osoby, které budou rozhodovat spor, budou <BR/>(i) naslouchat stranám a snažit se pochopit jejich problém, <BR/>(ii) mít potřebnou integritu pokud jde jednak o nestrannost rozhodování, jednak o jasné formulování názoru a vyjádření se k jednotlivým vzneseným skutečnostem, <BR/>(iii) disponovat dostatečnou profesní erudicí, <BR/>pak podle mého soudu nebude stanovisek potřeba.<BR/><BR/>Poslední bod - nezajímat se o dokazování je myslím dost nebezpečné, neboť to může vést k čelnímu střetu s realitou. Skutečnost, že strana, která je zřejmě v právu, neunese důkazní břemeno, nemusí být nutně problém té strany. Je možné, jak zmíněno výše, že dostatečně pevné důkazy neexistují. Je také možné, že chyba je v nastavení důkazního břemene nebo jeho úrovně (když byla zmiňována psychologie rozhodování, k nastavení "smrtící úrovně" důkazu podle mě dochází třeba v případě, že zásadní otázka sporu je nejasná, tomu, kdo rozhoduje, se ji nechce autoritativně roztínat, a proto rozhodne, že A je v principu možné, ale v konkrétním případě nebylo dokázáno). V každém případě pro stranu je výsledek ve všech případech stejný - a výsledek je pro ni to hlavní.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-45561735288008004712008-03-26T11:17:00.000+01:002008-03-26T11:17:00.000+01:00Ad PU:Ano, (pre-trial) discovery chybí zejména v s...Ad PU:<BR/><BR/>Ano, (pre-trial) discovery chybí zejména v situacích spotřebitelských a podobných sporů (např. u squeeze-outů, což se zdá být český procesní šlágr).Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-48989825126268591462008-03-26T10:40:00.000+01:002008-03-26T10:40:00.000+01:00Ad VJC a právní jistota:Právní jistotu bych neváza...Ad VJC a právní jistota:<BR/><BR/>Právní jistotu bych nevázal úzce na předvídatelnost rozhodování, spíš na stabilitu (a samotnou existenci) hodnotového systému, na kterém je toto rozhodování založeno, a zejména pak na očekávání, že tento systém hodnot bude při rozhodování skutečně aplikován.<BR/><BR/>Začnu zeširoka:<BR/><BR/>V USA, zejména na Jihu, je dodnes obvyklé, že zemře-li předseda okresního ("county") soudu, je jeho rakev vystavena v budově soudu a lidé čekají v dlouhé řadě, aby mu mohli vzdát poslední poctu.<BR/><BR/>Je tomu tak proto, že americký soudce není úředník specialisovaný na rozhodování sporů jako jeho český kolega, ale je <I>nositelem hodnot</I>, na kterých tato společnost stojí a ve které se tam věří.<BR/><BR/>Právní jistota spočívá v tom, že slušný člověk nemusí mít obavy, že od soudu odejde s nepořízenou, a naopak chová-li se někdo jako gauner, nepomůžou mu nejdražší právníci (samozřejmě trochu idealisuji, ale princip je právě tento).<BR/><BR/>V České republice je tomu zcela jinak. Soudce není nositelem žádných hodnot a jeho rozhodování bývá výslednicí náhody kombinované s tím, co fysikové nazývají "principem minimální akce": rozhodnutí není spravedlivé, ale takové, které lze nejjednodušším možným způsobem odůvodnit.<BR/><BR/>Důsledkem je, že mnoho soudců stojí na straně škůdců proti poškozeným – zamítnout žalobu, zvlášť z formálních důvodů, je jednodušší než jí vyhovět – a společnost od justice nedostává ethické (hodnotové) "signály", které by potřebovala. Občasné skandály typu Berka nebo Sovák jsou pak jen pověstnou třešničkou na dortu.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-1097462654438711682008-03-26T09:56:00.000+01:002008-03-26T09:56:00.000+01:00Vojtěch J. Cepl to Petr Urban:No, vtip se skrývá v...Vojtěch J. Cepl to Petr Urban:<BR/><BR/>No, vtip se skrývá v těch "skutečnostech obecně známých." <BR/>V první chvíli si člověk vybaví fakta; materiální stopy; tvrzení, že socha svatého Václava se nachází na Václaváku. <BR/><BR/>Jenže jak je to se zákony a poznatky jiných věd? Což třeba fyzika, fyziologie, kvantová fyzika a pravidla fotbalu? Jsou to fakta ve smyslu dokazování, nebo je to ve skutečnosti pokračování právního systému? <BR/><BR/>Je sice pěkné, že je věc posouzena jakožto případ náhrady škody dle § 420 o.z. - čímž je formálnímu právu učiněno zadost a bestie nakrmena - nicméně je třeba dodat, že konkrétní případ se třeba celý odehrává - v rámci "příčinných souvislostí" - na poli fyziky, lékařské vědy a kdovíčeho ještě. Fakta zjištěna nejsou (to třeba vůbec nejde), nicméně na ně usuzujeme z obecných pravidel chování těles; a soudce to může směle prohlásit za "skutečnost všeobecně známou, neb se to probírá v základní škole."<BR/><BR/>§ 121 je bránou do jiných světů; propojuje dost odvážně "skutkový stav" s "výkladem pravidel", a navíc to zjevně činí naprosto arbitrárně - je na soudci, aby řekl, co je "všeobecně známé" a co ne. <BR/>Možnosti tohoto ustanovení jsou netušené. Je moje oblíbené; ale obávám se, že zastáncům právních jistot by mohlo dělat vrásky na čele.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-18032565898209144122008-03-26T09:54:00.000+01:002008-03-26T09:54:00.000+01:00Ad Tomáš Sobek: Ty máš dneska ale nabroušenou ;). ...Ad Tomáš Sobek: Ty máš dneska ale nabroušenou ;). Ale nepochybuju, že Zdeněk Kühn občas napíše nějakou blbost, tak jako každý.<BR/><BR/>Na druhou stranu, ti, kteří píší jen to, čemu nelze nic vytknout, pravděpodobně nepíší nic zajímavého.<BR/><BR/>Zdá se mi, že za kryptickým stylem některých judikátů stojí strach ve stylu: "jen aby nám nikdo nic nevytkl a nesáhl nám na autoritu a ego". Právo však bude tím předvídatelnější a tím více se rozvíjející, čím analytičtěji a otevřeněji budou judikáty napsány -- tak, aby každý mohl upozornit, kde soudce udělal chybu či vycházel z mylných předpokladů.<BR/><BR/>Jsem pro kulturu, kde se SMÍ dělat chyby, kde má každý odvahu a integritu svou chybu přiznat a kde ti, kteří si chyby povšimnou, na ni taktně, i když zcela otevřeně, upozorní, namísto aby ji chybujícímu otřískali o hlavu.Jan Petrovhttps://www.blogger.com/profile/11862441000829587534noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73788858582350133712008-03-26T09:39:00.000+01:002008-03-26T09:39:00.000+01:00Několik poznámek. Původně jsem si myslel, že odkaz...Několik poznámek. Původně jsem si myslel, že odkaz soudce Cepla na § 121 OSŘ je překlep: "Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky." Když to opakoval i po druhé, tak to asi překlep není. Nicméně ta právní norma mi přijde banální, nechápu její závažnost.<BR/><BR/>Jako člověka tendujícího spíše k akademismu mne dokazování nezajímá. Ano, může být smutné, když strana, která je zřejmě v právu, neunese důkazní břemeno, ale to je její chyba. Na druhou stranu by jí měl soudce pomoci prostřednictvím institutu substancování.<BR/><BR/>Jinak pořád nechápu, co soudci brání straně říci: "Když dokážete to a to, rozhodnu tak a tak."<BR/><BR/>Od materiální pravdy rozhodně pryč a osobně bych přivítal i <I>discovery</I>.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-37035660701749670582008-03-26T09:38:00.000+01:002008-03-26T09:38:00.000+01:00Tento komentář byl odstraněn autorem.Guy Petershttps://www.blogger.com/profile/03461553273067465569noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-30844989851159467452008-03-26T09:20:00.000+01:002008-03-26T09:20:00.000+01:00Vojtěch J. Cepl to Zdeněk Kuhn:vesele překračuji k...Vojtěch J. Cepl to Zdeněk Kuhn:<BR/><BR/>vesele překračuji kráter po předchozím bombardování, a poznamenám ještě jinak k té právní jistotě;<BR/><BR/>vím, že můj názor na právní jistotu je trochu kacířský. Právní jistota je moc pěkná věc. Problém je, že je to jen ideál, který v praxi moc nejde zabezpečit; je to zase jen záležitost určité míry; navíc je požadavek na právní jistotu vlastně kontradiktorní k ideálu spravedlnosti. <BR/>Tvrdit lidu, že mu právo zabezpečí právní jistotu, je klamání sebe i lidu; a možná to je také jeden z těch zdrojů permanentní nasranosti laiků na právníky ("jak to, že jeden soud řekne ano a druhý ne, a třetí zase ano?")<BR/><BR/>Pokud je právo aktivní činnost - nabízí se rovnou: zápas - pak ta právní jistota může být jedině výsledkem určitého intenzivního snažení ode všech zúčastněných stran; a nikdy to není nic jistého.<BR/>Proto také myslím, že je americký extrém méně škodlivý.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-89673636657955847182008-03-26T01:38:00.000+01:002008-03-26T01:38:00.000+01:00Tou hloupostí myslím konkrétně toto: "do sebe uzav...Tou hloupostí myslím konkrétně toto: "do sebe uzavřené a pro právo nic nevypovídající právní logiky" <BR/><BR/>Tzv. právní logika se posledních 15let velmi intenzivně věnuje právě analýze reálných právních argumentů, včetně argumentaci pomocí právních principů. Zdeněk by si měl buď doplnit znalosti nebo se jako ryzí laik k této věci raději vůbec nevyjadřovat.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-75044226193494298832008-03-26T01:22:00.000+01:002008-03-26T01:22:00.000+01:00Ad Jan PetrovTady nejde o výrokovou logiku. Kdyby ...Ad Jan Petrov<BR/><BR/>Tady nejde o výrokovou logiku. Kdyby měl Zdeněk alespoň potuchy o současném vývoji tzv. právní logiky, tak by nepsal hlouposti, které píše.<BR/><BR/>Tomáš SobekAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-20102807350206315542008-03-26T00:46:00.000+01:002008-03-26T00:46:00.000+01:00Myslím si, že ako všade pri vzdelávaní by mohla by...Myslím si, že ako všade pri vzdelávaní by mohla byť kombinácia oboch prístupov najlepším, aj keď určite nie jediným (lebo všetko je spochybniteľné, no nie?) riešením. Hlboké znalosti kreatívnemu človeku pomáhajú, obmedzeného zviažu do brnenia formalizmu. Niekedy to brnenie pomôže prežiť aj tým, ktorí by sa v bezbrehej kreativite utopili. Je to dobre, alebo zle? Neviem...Anonymousnoreply@blogger.com