tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post3110625985160252062..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Návrh na zrušení zákona o vázaném mandátu – další horký brambor na Ústavním souděZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger17125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-90944511713772305632009-09-24T12:24:46.791+02:002009-09-24T12:24:46.791+02:00ÚS si v nálezu o Lisabonské smlouvě vyhradil právo...ÚS si v nálezu o Lisabonské smlouvě vyhradil právo rozhodovat jinak, pokud by byly opět napadnutá stejná ustanovení napadnuté. Rozhodnutí záleží na přesvedčivost navrhovatele.<br /><br />Ústavní soud je soudní orgán. Navrhovatele zatěžuje břemeno tvrzení. Viz bod 78 níže v nálezu Pl.ÚS 19/08 (dále body 74-77). <br /><br />Bod 78: <i>"Prima vista lze tedy usuzovat, že eventuální nový návrh na přezkum této identické Lisabonské smlouvy by zřejmě byl ve vztahu k dnes napadeným ustanovením blokován překážkou rei iudicatae. To však musí posoudit Ústavní soud teprve tehdy, jestliže bude nový návrh skutečně podán; lze předeslat, že otázku rei iudicatae je pro takový případ namístě interpretovat restriktivně. <br />Bude-li však podán návrh na přezkum nového (jiného) smluvního dokumentu (byť obsahově zcela či zčásti totožného s Lisabonskou smlouvou), pak již nepůjde (či nemusí jít) o identitu věci, ale o identitu problému. <b>Obsahově stejná ustanovení takového nového smluvního dokumentu se však mohou v novém textu ocitnout i v jiných funkčních vazbách apod., než je tomu nyní. Posouzení takové situace, zejména z hlediska možné překážky rei iudicatae – se zřetelem na nález Ústavního soudu přijatý v tomto řízení nyní – bude věcí Ústavního soudu v budoucnu</b>, jestliže bude návrh na přezkoumání ústavnosti nového (jiného) smluvního dokumentu skutečně podán."</i><br /><br />Petr Bříza uz to vše poměrně pěkně shrnul v kapitole "I. Přezkoumávat LS celou nebo jen ta ustanovení, proti kterým návrh směřuje?" ve článku <a href="http://jinepravo.blogspot.com/2008/12/nlez-ve-vci-lisabonsk-smlouvy-i-obecn.html" rel="nofollow"> Nález ve věci Lisabonské smlouvy I. – obecné otázky </a>.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-71122414900923054042009-09-18T16:41:54.165+02:002009-09-18T16:41:54.165+02:00ad TS:
Vtipné:)
Jinak ad: "V ústavní demokr...ad TS:<br /><br />Vtipné:)<br /><br />Jinak ad: "V ústavní demokracii se hledá nová rovnováha mezi principem vlády většiny a principem ochrany menšiny."<br /><br />Základní tezí Hirschla je "hegemony-thesis" = většina, která ztrácí půdu pod nohama (tj. hrozí jí, že se stane menšinou), vytvoří základní práva a ÚS (ten samozřejmě napakuje svými lidmi), zakotví judicial review. Tím se původní většina zakope do svých pozic a snaží se je co nejdéle udržet i poté, co přestane být většinou...David Kosařhttps://www.blogger.com/profile/04216461673027305597noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-28044406236528349052009-09-18T08:51:08.997+02:002009-09-18T08:51:08.997+02:00Ad DK
V ústavní demokracii se hledá nová rovnováh...Ad DK<br /><br />V ústavní demokracii se hledá nová rovnováha mezi principem vlády většiny a principem ochrany menšiny. Důsledek toho je trend, kdy se posilují pravomoci soudů jako orgánů ochrany ústavnosti na úkor legislativy. Tento trend Hirschl označuje "juristocracy".<br /><br />Termín "juristocracy" bych přeložil jako expanze ochranářů. :)Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-63838414313745580232009-09-18T06:44:49.396+02:002009-09-18T06:44:49.396+02:00Ad ZK (12:01)
Zrovna čtu Hirschla (Towards Jurist...Ad ZK (12:01)<br /><br />Zrovna čtu Hirschla (Towards Juristocracy) a mám trošku problém s převažující (alespoň v ČR díky recenzi Jana Kysely) interpretací jeho pojmu “juristocracy” jako “vlády právníků”, a nikoliv jako “vlády soudců”. Přijde mi, že jeho kniha je PRIMÁRNĚ o “vládě soudců” a pouze sekundárně o “vládě právníků”. Každopádně za pár měsíců bych měl mít s Hirschlem jeden předmět, tak se ho na to zeptám – abychom měli autentický výklad:)<br /><br />Jinak DELEGACE politických otázek na ÚS je samozřejmě jednou z největších hrozeb (pokud ne vůbec největší hrozba) pro ÚS. Jak podotýká Petr Bříza, ÚS k tomu ale svou rozhodovací činností výrazně přispívá – čímž roztáčí (podle mě) zbytečnou spirálu. Pokud by nechal zákonodárce v některých otázkách poněkud více experimentovat a neskákal na každou návnadu jak malé děcko (viz kauza Mělčák), tak by podle mě udělal lépe.<br /><br />Ad ZK (17:08)<br /><br />Promiň Zdeňku, to co říkáš, je klasický rétorický trik. Podobně jako u Tvého principu „v případě pochybností ve prospěch voleného orgánu“ se Ti Tvůj komparativní argument v této věci nehodí, tak ho modifikuješ. Podle mě je to krajně nepřesvědčivé.<br /><br />Je jasné, že český ÚS nebude měnit svou judikaturu podle toho, jak rozhodne Karlsruhe a že judikatura SÚS závazná v ČR není. Stejně tak ale nevidím žádný důvod, proč by měl ÚS nastavit svou judikaturu podle Karlsruhe (zvlášť když se znění českého ústavního předpisu liší od toho německého). Tvoje dělení tedy považuji za umělé.<br /><br />Souhlasím s Janem Kyselou a jsem rád, že to konečně někdo řekl – že „vždy přece vykládáme naši Ústavu“. <br /><br />Nemělo by tedy hrát roli, zda daný soudce studoval v Německu nebo v USA (ostatně právě proto by měl být obzvlášť opatrný, když zformuje příliš podobné stanovisko odpovídající judikatuře v dané zemi a počítat se svým „bias“). „Seriózní“ komparatistika (které je v ČR schopno jen málo lidí) může vést pouze k tomu, abychom PŘEDBĚŽNĚ určili „co je možné“ – tj. rozsah akceptovatelných řešení (resp. PŘEDBĚŽNĚ vyloučili to, co je neakceptovatelné). Slovo „předběžně“ uvádím záměrně, neboť to, že nějaké specifikum existuje pouze v jednom státě (např. v ČR), ještě AUTOMATICKY neznamená, že se jedná o nezákonné/protiústavní řešení. Nic více, nic méně.David Kosařhttps://www.blogger.com/profile/04216461673027305597noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77037165622049349822009-09-17T21:10:57.251+02:002009-09-17T21:10:57.251+02:00Mně to skoro přijde jako návrh kompromisu - ti sen...Mně to skoro přijde jako návrh kompromisu - ti senátoři, alespoň zatím, opravdu nechtějí nic víc, než co dostali Němci. proč je problém jim to dát?<br /><br />Jak já to čtu, chtějí zhruba toto:<br /><br />1) Aby se o všech passerelách v Parlamentu hlasovalo ústavní většinou a explicitně, aby neplatilo "kdo mlčí, souhlasí".<br /><br />2) Nelíbí se jim to omezení na 17 senátorů a 41 poslanců, a to ve fázi ještě před vlastním jednáním v Parlamentu; nechápu dotčenost kolegy Kysely, zejména ne jeho "nepřesvědčíte-li ani několik kolegů, nepřesvědčíte tím spíše většinu komory". Co to zkusit aplikovat na návrhy zákonů?<br /><br />3) Chtějí vázaný mandát - schvalovaný prostou většinou - všude tam, kde by mohli být obcházeni cestou EU. Vadí jim, že to, co by neprošlo národním parlamentem, se prostě schválí na evropské úrovni a národní parlament to pak "musí schválit". Takže senátoři zřejmě chtějí slyšet, že český zástupce v Radě musí být vybaven mandátem schváleným stejným způsobem, jaký by byl nezbytný pro schválení příslušného předpisu, pokud by se o něm hlasovalo na půdě českého Parlamentu. Pokud by toto platilo, byl by u nás vyřešen problém s demokratickým deficitem, beze zbytku.<br /><br />4) Usoudili, že český komisař a soudce ESD jsou natolik významné persony, že by měly podléhat podobnému výběru, jako jim odpovídající české protějšky. Úvahu v tom vidím tuto:<br />- soudce ÚS musí před jmenováním projít "grilováním" v Senátu (o tom, že to není úplná formalita, se osobně přesvědčili pánové Pavlíček a Balaš; pravda, proti grilování kandidátů na soudce NS USA v Kongresu je to procházka růžovým sadem);<br />- ESD je zhruba stejná "váha" (a podle mínění ESD ještě daleko větší), jako ÚS;<br />- ergo by kandidát na soudce ESD tady měl projít stejnou procedurou, jako kandidát na soudce ESD.<br />A tvrdím, že každý kandidát by tomu měl být rád a měl by takovou proceduru sám požadovat, protože jemu samému pak dává autoritu. Bránili by se kandidáti grilování, dali by tím předem najevo, že jsou slabí kandidáti jdoucí cestou nejmenšího odporu, chtějící kandidaturu zadarmo.<br />Dtto vazba komisař - člen vlády. Senátoři asi chtějí, aby Brusel a Lucemburk nebyly až takové zašívárny.<br /><br />5) Senátoři chtějí, aby se ÚS pochlapil a jasně se vymezil k ESD. Aby jasně řekl, do čeho všeho si od ESD nenechá kecat. Zřejmě to, co už ÚS naznačil, senátorům přišlo málo smělé, a poté, co si přečetli ty Němce, si řekli, že se třeba i Češi odváží zajít dál.<br /><br />Ještě poznámka: Jistě, ÚS se může od Němců distancovat. Ale pokud tak vehementně a nahlas oslavoval, že SÚS mu dal za pravdu, ba dokonce ho i citoval, znělo by to - velmi, ale opravdu velmi diplomaticky řečeno - velmi divně. <br /><br />Já v tom návrhu vidím ještě jeden, nevyslovený dotaz: <br /><br />Ústavní soude, jak hluboko až jsi schopen klesnout, abys obhájil neobhajitelné?<br /><br />Ne, nevěřím, že by ta žaloba měla šanci na úspěch. Žádná žaloba nemá šanci na úspěch, protože Ústavní soud Lisabon prostě chce.<br /><br />Pavel HasenkopfAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-50255302714627861162009-09-17T16:35:35.645+02:002009-09-17T16:35:35.645+02:00Zdeňku,
já to líbí/nelíbí myslel spíš na ten forma...Zdeňku,<br />já to líbí/nelíbí myslel spíš na ten formalismus, který, se mi zdá, slouží jako fajn záminka na obě strany podle toho, jak se to zrovna hodí.<br /><br />Jinak máš určitě pravdu, že to není situace totožná, ale přesně jak píšeš - vypořádat by se s tím měli a v tomto směru asi nestačí říct "smůla, už jsme to rozhodli mezitím rozhodli sami jinak." Navíc myslím, že český Lisabonský nález je v inkriminovaných pasážích psán tak gumově, že dává dost široký interpretační prostor...<br /><br />Btw., vím, že je to spekulace, ale jak myslíš, že by český ÚS rozhodl, kdyby o Lisabonu poprvé rozhodoval až po Karlsruhe?Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73800280130104599642009-09-17T16:13:56.629+02:002009-09-17T16:13:56.629+02:00Stran účelu užívání zahraniční judikatury souhlasí...Stran účelu užívání zahraniční judikatury souhlasím se Zdeňkem, vždy přece vykládáme naši Ústavu.<br /><br />To, že se Ústavní soud v odůvodnění nálezů pouští do úvah de lege ferenda není totéž, jako založit "petit" v řízení o kontrole norem na požadavcích typu, řekněte, že je to takto. To už totiž zřejmě nejsou ani úvahy de lege ferenda, tj. návody pro zákonodárce, nýbrž jeho nahrazování, případně abstraktní výklad Ústavy. <br /><br />Pojetí ÚS stran smluv podle čl. 10a považuji za resktriktivní, pro hodnocení zmocňovacích klauzulí však má význam i to, že delegační normy tohoto typu obecně slouží k obcházení jinak stanovené procedury (parlament deleguje část své pravomoci vládě nebo hlavě státu za účelem vydávání nařízení s mocí zákona, kterými se mění zákony, aniž by ale šlo o zákony; obdobně si nejsem úplně jistý, že třeba akty přijaté na základě klauzule flexibility jsou součástí primárního práva). Pokud by tomu tak nebylo, jsou zbytečné. <br />Je-li tudíž zmocňovací klauzule přípustná, jak tvrdí ÚS, tj. může-li se Parlament oslabit ve své kompetenci (přichází o možnost dávat souhlas k ratifikaci dílčích změn smluv), je víceméně na jeho úvaze, aby své oslabení nějak kompenzoval. Kompenzace má u nás podobu úpravy zákonné, nikoliv ústavní, při jejím vytváření se musí zvažovat, že kvalifikovaná většina je naroubována jen na "přenos pravomocí". ÚS tvrdí, že k němu nedochází a mj. proto je LS v souladu s Ústavou. Můžeme samozřejmě přemýšlet o rozsáhlejším "evropském oddílu" v Ústavě, bez něj ale pochybuji o dostatečnosti ústavního základu pro nějakou parlamentní expanzi. <br /><br />Poměřovat akty EU měřítky mezinárodního práva nepovažuji za příliš smysluplné. Ve svém bodu 8b jsem skutečně myslel, že JŘ zajišťuje to, čeho se domáhají. Velikost iniciačních skupin nepovažuji za diskriminační - nepřesvědčíte-li ani několik kolegů, nepřesvědčíte tím spíše většinu komory. Rozhodně nemá jít o výsadu velkých stran, agenda kontroly subsidiarity snad nemá stranickopolitické konotace (?).<br /><br />Jan KyselaJan Kyselahttps://www.blogger.com/profile/15333657433759049154noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68654421589955850342009-09-17T15:08:53.607+02:002009-09-17T15:08:53.607+02:00Petře, podle mne zaměňuješ inspiraci zahraničím v ...Petře, podle mne zaměňuješ inspiraci zahraničím v situaci, kdy v Česku není doposud relevantní judikatura (což je naposledy příklad toho "protiústavního ústavního zákona"), a naproti tomu situaci, kdy je judikatura ÚS prostě jiná, což je příklad LS. Argumentačně poctivé by jistě bylo se vypořádat s tím, proč judikaturu SÚS nepovažuje ÚS za přesvědčivou, ale závazné účinky pro ÚS srovnatelné se závazností vlastních nálezů prostě judikatura SÚS nemá. Takže toto není v kategorii líbí / nelíbí, protože ÚS přece nebude měnit svou judikaturu podle toho, jak rozhodne Karlsruhe.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-48603557886566642052009-09-17T14:17:17.915+02:002009-09-17T14:17:17.915+02:00Pokračování odpovědi Janu Kyselovi:
Bod 6:
Ano, ú...Pokračování odpovědi Janu Kyselovi:<br /><br />Bod 6:<br />Ano, úprava německá je odlišná, ale podle mne určitě ne natolik, aby bez dalšího odůvodňovala rozdílný postoj. Navíc (aniž bych tady onu věc chtěl znovu otevírat) ÚS ukázal, že je ochoten analogicky aplikovat německou úpravu a přístup SÚS i tam, kde úprava není stejná... Jediné, co se po něm v tomto ohledu tedy chce, je, aby byl konzistentní.<br /><br />Bod 7: viz výše k bodu 5<br /><br />Bod 8 a)<br /> <br />Nakolik je to protiústavní, to uvidíme, ale že je to každopádně nesmyslné, to se mi zdá nepochybné. Proč by muselo být třeba 17ti senátorů, aby se podání žaloby mohlo vůbec diskutovat? Že to senátoři nekoncipují jako právo menšiny, je jejich chyba, ale tohle je dokonce ještě horší, takže pochybnosti o opodstatněnosti jejich návrhu v tomto bodě nesdílím.<br /><br />Bod 8 b)<br /><br />Senátorům jde tady o to, aby se to schvalovalo stejně jako mezinárodní smlouva (to souvisí s jejich teorií vyjádřenou bodě 39). Ale tady se přiznám, že si nejsem jist, zda jsem správně pochopil, co senátorům vyčítáte – žádají podle Vás o něco, co už jim zákon zajišťuje?<br /><br />Bod 9<br />To souvisí výše s bodem 4<br /><br />Bod 10<br /><br />Souhlas, pasáž o demokratickém deficitu valného užitku nemá, ale v návrhu není určitě klíčová.<br /><br /><br />Celkově bych řekl, že pokud se ÚS oprostí formalismu ve stejné míře jako v jiných případech a bude podobně nekriticky komparačně navázaný na SÚS, není návrh senátorů určitě odsouzen ani k odmítnutí ani k zamítnutí. Pokud se tak však stane, pak bude na místě otázka, zda se opravdu měří všem stejně, popř. zda se na ÚS nerozhoduje pouze v kategoriích „líbí/nelíbí.“<br /><br />Jinak celkově by tento návrh senátorů byl určitě na podrobnější debatu, než umožňuje tato blogová zkratka.<br /><br />Konečně, naprosto souhlasím s poznámkou Zdeňka o juridifikaci společnosti, ale tady senátoři jen využívají něčeho, co dělali (dělají) i jiní a k čemu jim ÚS svým občasným aktivismem dává příležitost. Ale abychom byli spravedliví - tohle je trend v celé západní společnosti, otázkou je jen míra.Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38821808647193293602009-09-17T14:16:33.356+02:002009-09-17T14:16:33.356+02:00Ad J. Kysela
Body 1, 2:
ano, souhlasím, to jsme ...Ad J. Kysela<br /><br />Body 1, 2: <br />ano, souhlasím, to jsme částečně zmiňovali i výše, ale toto není relevantní pro otázku odmítnutí/zamítnutí<br /><br />Bod 3: <br />ano, to též nepopírám, zmiňuji již v postu, že se senátoři někde vlamují do otevřených dveří, i samotný výčet toho, co se má deklarovat je problematický, ale všichni víme, že by to nebylo poprvé, kdy by ÚS naznačoval, jak by ústavně konformní řešení mělo vypadat, takže tady bych se z jejich strany přílišného formalismu nebál – naopak, kdyby se k němu uchýlili, bylo by možno opět namítat, že s formalismem zacházejí, jak se jim to hodí. <br /><br />Jinak souhlasím, že s rozsahem a podrobností, v jaké chtějí, aby ÚS deklaroval „co je potřeba udělat“ jdou nad únosnou mez, to ale neznamená, že určité minimum ÚS deklarovat nemůže (respektive, že by si myslel, že „nemůže“).<br /> <br />Bod 4:<br /><br />To je zajímavá otázka, ale její odpověď záleží na tom, jak interpretujeme „Lisabonský nález,“ zejména jeho body 165-167 a obdobné prohlášení k doložce flexibility, kde ÚS v bodě 153 říká:<br /><br />„Bude však na českém zákonodárci, aby v případě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost přijal v tomto směru v souladu s ústavním pořádkem příslušnou právní úpravu (srov. též kapitola XV., bod 165–167).“<br /><br />Mohu být formalista a interpretovat to tak, že mohu klidně ratifikovat LS bez přijetí příslušné právní úpravy a až potom, co LS vstoupí v platnost, napadat neústavnost uvedeného zákona/takového řešení, nebo to mohu intepretovat tak, že zákonodárce je povinen učinit opatření k zajištění souladu s ústavním pořádkem již v předstihu tak, aby byla účinná k okamžiku vstupu LS v platnost (a až pak může ratifikovat). Jestliže se český zákonodárce tváří, že tuto úpravu již přijal a další opatření nechystá, tak se mi nezdá na hlavu postavené, když proti tomu senátoři brojí, pokud jsou přesvědčeni, že neodpovídá požadavkům „souladu s ústavním pořádkem,“ jak jej interpretuje ÚS ve výše uvedených bodech Lisabonského nálezu.<br /><br />Bod 5:<br />Argumentace mezinárodním právem ve vztahu k passerelám je založena na interpretaci Lisabonského nálezu, která vychází z toho, že ÚS sám na jedné straně zdůrazňuje, že primární právo mohou měnit jen členské státy a na druhé přiznává, že passerely jsou změnou primárního práva (i když ne přenosem kompetencí). V tomto směru je vývod senátorů, že pokud to mohou dělat jen státy a ne EU, pak passarelly musí být mezinárodněprávním aktem poměrně logický.<br /><br />Samozřejmě, ten Lisabonský nález se dá interpretovat i jinak, což ostatně říkám i v tom postu a v tomto ohledu Váš bod 7 je s mým názorem v souladu.Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-91252755999726204522009-09-17T12:55:34.843+02:002009-09-17T12:55:34.843+02:00Jsem toho názoru, že by mělo být uspořádáno refere...Jsem toho názoru, že by mělo být uspořádáno referendum. Právníci nemohou docenit všechny aspekty přesunu suverenity.<br /><br />Teď když víme, že proti prezidentovi nelze zakročit ad hoc ústavním zákonem a ani ústavním zákonem, který by byl "retroaktivní" (jak <a href="http://www.cssd.cz/media/projevy-a-clanky/projev-predsedy-cssd-z-15-9-2009" rel="nofollow">Parlamentní institut</a> rozhodl o volbách), myslím, že odmítnout ratifikovat s odvoláním se na referendum by bylo i udržitelné. <br /><br />Jestliže Ústava dává na výběr mezi souhlasem Parlamentu a souhlasem v referendu (čl. 10a), nikde není řečeno, že výběr mezi těmito prostředky přísluší pouze Parlamentu a nemůže být důsledkem neshody mezi politickými aktéry. Naopak, pokud Parlament "zradí" zájmy občanů, prezident může jako pojistka demokracie zasáhnout.<br /><br />"Však ona se Unie nezboří, když bude Lisabon třeba až" za dva roky. :)David Schmidthttps://www.blogger.com/profile/06657240972693592414noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43852912925357826732009-09-17T12:01:15.234+02:002009-09-17T12:01:15.234+02:00Souhlasím s Janem Kyselou, že mnohé věci, které ta...Souhlasím s Janem Kyselou, že mnohé věci, které tam navrhovatelé mají, jsou mimo pravomoc ÚS, jsou to úvahy de constitutione ferenda. Návrh v řadě věcí chce, aby se něco obecně řeklo, něco obecně deklarovalo. Třebas úvahy kolem Benešových dekretů jsou nesmyslné, a v této části je to navíc evidentně na odmítnutí pro res judicata, protože k otázce lidských práv a Charty vůbec se již ÚS vyjádřil. Často se tam objevují tvrzení, aby ÚS řekl, co by bylo "kdyby". <br /><br />Obecně je celá tato věc jen ukázkou toho, že někdy tzv. "soudcokracie" vadí, ale jindy je otevřeně a nepokrytě využívána pro politické účely (stejně ona upovídanost návrhu). I proto si myslím, že pojem "soudcokracie" je nesmysl, mnohem spíše sedí pojem "juristokracie", protože nejde o nějakou imaginární vládu soudců, ale spíše o nadměrnou juridifikaci celé společnosti, ze které benefitují právníci jako celek. Může to být dobré, má to ale své stinné stránky.Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73422905341053754562009-09-17T11:21:21.575+02:002009-09-17T11:21:21.575+02:00Nevím, zda jsme každý nečetli jiný návrh. Nemohu s...Nevím, zda jsme každý nečetli jiný návrh. Nemohu se k němu vyjadřovat příliš obšírně či expresivně, každopádně za slabiny považuji<br />1. rozvláčnost (sáhodlouhé citace německého ÚS, zdaleka ne vždy funkční); <br />2. dílčí rozpornost (zřejmě více autorů - různý styl psaní o konventu; domáhání se novely ZÚS versus spokojení se s prohlášením JŘ rozhodnutí podle čl. 48/6 za mezinárodní smlouvu, která tím pádem podléhá fakultativnímu přezkumu); <br />3. přinejmenším sporný petit (výčet toho, co má ÚS deklarovat, nikoliv rušit; mnohé přitom již ÚS vyjevil v předchozích nálezech);<br />4. domáhání se něčeho, co snad může být relevantní po ratifikaci LS, které materiálně promění ústavní pořádek, nikoliv však bez ní - co ve stávajícím ústavním pořádku představuje referenční normu, s čím má být novela JŘ konfrontována?; <br />5. úplné popření specifické povahy EU a evropského práva, výlučnou argumentaci mezinárodním právem, včetně závěrů o nutnosti zvláštních plných mocí pro jednání Rady o zmocňovacích klauzulích;<br />6. nedocenění odlišné ústavní úpravy v SRN, která SÚS nabízí konkrétnější vodítka pro rozhodování;<br />7. ignorování závěrů ÚS o povaze zmocňovacích klauzulí;<br />8. občasná zkreslení, jež se stanou patrnými zvláště při přečtení důvodové zprávy - <br />a) skupiny poslanců a senátorů k podání žaloby zde nejsou kvůli mechanickému překopírování ZÚS, ale kvůli požadavku kvalifikovaného zájmu, tj. jako filtr - 17 senátorů je nadto skupina operující v celé senátní evropské agendě jako iniciátor rozhodnutí - možná to není dobře, ale je to protiústavní? (jistě bychom mohli po německém vzoru za žalobce považovat menšinu, která pod hlavičkou Parlamentu podá žalobu, ale o to navrhovatelům nejde),<br />b)nepochopení kombinovaného režimu evropského veta a vnitrostátního souhlasu u obecné passarelly a její dílčí podoby v rodinném právu - i když se nevetuje, trvá požadavek souhlasu;<br />9. domáhání se sistace už tak stojícího ratifikačního procesu pod záminkou analogie (ani nepřijetí implementačního zákona by formálně nebránilo přijetí LS, Parlament by se jen zařadil do skupiny parlamentů pasivních, evropské děni jen pozorujících);<br />10. rozbor demokratického deficitu, jenž údajně vede k nezbytnosti obecného zakotvení vázaného mandátu - jistě se můžeme bavit o novele Ústavy, ale těžko to tam najdeme už dnes, opět to souvisí s přesvědčením o EU jako o běžné mezinárodní organizaci, která na své straně (EP) s demokratickým deficitem nic udělat nemůže a snad ani nemá.<br /><br />Zkrátka, na rozdíl od předchozích autorů bych váhal mezi odmítnutím a zamítnutím.<br /><br />Jan KyselaJan Kyselahttps://www.blogger.com/profile/15333657433759049154noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-76617845851438895822009-09-17T09:02:58.374+02:002009-09-17T09:02:58.374+02:00Ad Zdeněk Kühn
Souhlasím Zdeňku, zejména to podle...Ad Zdeněk Kühn<br /><br />Souhlasím Zdeňku, zejména to podle mne platí o druhé části návrhu (od bodu 80 dál), kde jsou někdy zbytečně dlouhé popisné pasáže či přespříliš obsáhlé citace z nálezu německého ÚS. Předpokládám, že se senátoři drželu hesla, že lepší je napsat toho více, než nějaký argument opomenout, ale zde to místy přesáhlo vhodnou míru.<br /><br />Ad keff<br /><br />Já jsem vycházel z toho, že polský prezident bude ratifikovat ve chvíli, kdy to Irsko schválí v referendu (aspoň v tomto směru se mediálně vyjadřoval). <br /><br />Přiznám se, že o Velké Británii a zejména Finsku jsem nevěděl.<br /><br />A ratifikováno nemá samozřejmě ještě Německo, kde teď pilně přijímají opatření vyžádaná jejich ÚS, ale tam to předpokládám půjde rychle. <br /><br />Ad David Kosař<br /><br />:-) Kdo bude psát expertní posudky tentokrát, to netuším, ale doufám, že ÚS ve svém nálezu aspoň uvede, které analýzy měl k dispozici, v lepším případě je i zveřejní. Bylo by to transparentní a vyhli bychom se zbytečným spekulacím.Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-87926759199373314362009-09-17T04:00:12.316+02:002009-09-17T04:00:12.316+02:00Taktéž souhlasím a těším se na to, jak s tím ÚS na...Taktéž souhlasím a těším se na to, jak s tím ÚS naloží.<br /><br />A ještě jedna kacířská otázka: kdo bude psát expertní posudky tentokrát...? :)David Kosařhttps://www.blogger.com/profile/04216461673027305597noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38946201449877192252009-09-17T03:48:12.208+02:002009-09-17T03:48:12.208+02:00Já bych rád napadnul větu "bude ČR pod neuvěř...Já bych rád napadnul větu "bude ČR pod neuvěřitelným tlakem ze strany EU, jakožto poslední země, která dosud neratifikovala" - ratifikace totiž znamená uložení ratifikačních listin u italské vlády (do té doby ratifikováno není), a momentálně jí neratifikovalo:<br /><br />Polsko - prezident nepodepsal ratifikační listinu<br /><br />Velká Británie - královna neodeslala ratifikační listiny (a pravděpodobně si je ponechá minimálně do (předčasných) voleb)<br /><br />Finsko - Neratifikováno, proti jsou Alandské ostrovy, autonomní součást Finska, kterým vadí, že zavedením Lisabonské smlouvy by byla anulována jejich autonomie – EU by vůči nim získala práva, která neměla ani Finská vláda<br /><br />a samozřejmě Irsko.<br /><br />Proevropská média se ale snaží každé z uvedených zemí vštípit, že "oni jsou ti poslední" a dostat je a jejich občany pod mediální tlak. Nenechme se sebou takto manipulovat.keffhttps://www.blogger.com/profile/12082312457124195996noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-25838020623169912612009-09-17T00:05:02.743+02:002009-09-17T00:05:02.743+02:00Souhlasím Petře, asi bych jen doplnil, že text náv...Souhlasím Petře, asi bych jen doplnil, že text návrhu je nesmyslně dlouhý, a působí neuvěřitelně "užvaněným" dojmem. V tomto smyslu utekl tento návrh k opačnému extrému než ten návrh minulý. Myslím si, že kdyby to bylo kratší o polovinu, nebylo by to vůbec na úkor právní argumentace - takto to spíše navrhovatele poškozuje (právní argumentace má obecně jít k věci, a ne se jen tak vypovídávat).Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.com