tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post1877391695110616704..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Eurozatykač před Soudním dvorem - krátký komentářZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger2125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-34903858710018462272007-05-06T14:47:00.000+02:002007-05-06T14:47:00.000+02:00Zuzko, z Tvého zapojení to debaty mám jen radost, ...Zuzko, z Tvého zapojení to debaty mám jen radost, Ty jsi byla zrovna z těch žen, které jsem měl na mysli, když jsem v diskusi pod Michalovým příspěvkem mluvil o dámách, "jejichž názory by byly mimořádným příspěvkem do diskuse":-)<BR/>K Honzově postu a Tvému výstižnému komentáři jen pár poznámek:<BR/><BR/>U nahrazování EÚV byla situace z hlediska mezinárodního práva jednodušší díky jejímu čl. 28, který výslovně umožňoval smluvním stranám přijetí jednotných předpisů, které by EÚV ve vztazích mezi nimi nahradily. ESD se této obezličky však nechytal, protože jednak efektivita přebije všechno a hlavně věděl, že existují RR nahrazující úmluvy, které nic jako čl. 28 nemají a i ty se mu mohou jednou objevit na stole. Proto to vzal z jedné vody na čisto, aby byl problém jednou provždy zameten pod koberec. <BR/>Příklad s (ne)řešením situace, kdy RR není transponováno však ukazuje, že se mu tato věc dříve nebo později může z pod koberce na ten stůl vrátit a pak se zřejmě bude opravdu muset "zamyslet mimo jiné nad povahou práva třetího pilíře a jeho účinky ve vnitrostátních právních řádech." <BR/>A to bude teprve zajímavé, ač nepochybuji, že efektivita tam bude opět tím hlavním kouzelným slůvkem. <BR/>K samotnému argumentu efektivity - vidím to tak, že se soudci byli jakžtakž schopni shodnout na výsledku, nikoliv však na odůvodnění. Vágní pojem efektivity pak byl asi jediným řešením, jak ze situace vybruslit. <BR/>Kdyby byly na ESD povoleny disenty, dočkali bychom se asi stejného výsledku s mnohem lépe vyargumentovaným odůvodněním, pravděpodobně by však u takového judikátu viselo třeba i 6 disentů (nekontroloval jsem, zda se závěrečné porady účastnili všichni členové velkého senátu, vycházím pro odhad počtu disentů z úvahy, že ano).Petr Břízahttps://www.blogger.com/profile/02874574940546544058noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-5739920665034423522007-05-05T21:18:00.000+02:002007-05-05T21:18:00.000+02:00Díky za reklamu na náš článek v Právních rozhledec...Díky za reklamu na náš článek v Právních rozhledech! Budiž článek i tento komentář důkazem pro Michala Bobka, že i ženy mohou diskutovat o právu :-) (i když u článku jsme spoluautoři s Petrem Břízou). <BR/><BR/>Podotýkám na úvod, že s výsledkem, že rámcové rozhodnutí není v rozporu se Smlouvou o EU, v zásadě souhlasím. Odůvodnění ESD k vztahu RR a mezinárodních smluv mě ale skutečně příliš nenadchlo. <BR/><BR/>Problém má dvě roviny: 1) zda je nahrazení mezinárodní smlouvy rámcovým rozhodnutím v souladu s mezinárodním právem a 2) zda má Rada jako orgán EU pravomoc nahradit mezinárodní smlouvu, kterou sjednaly členské státy. <BR/><BR/>K prvnímu bodu nejprve na připomenutí – RR o EZR nahradilo ve vztazích mezi členskými státy Evropskou úmluvu o vydávání – EÚV. EÚV má mnoho smluvních stran, které nejsou státy EU (vsuvka - tento týden jsem v souvislosti se zatýkáním Krejčíře zjistila, že i Jihoafrickou republiku) a vůči nim se bude i nadále používat. Vídeňská úmluva za takovéto situace umožňuje, aby některé státy mezi sebou přijaly odlišnou úpravu smluvních vztahů, tato však nesmí odporovat účelům původní smlouvy (EÚV). S Petrem Břízou jsme v našem článku argumentovali, že to u eurozatykače ve vztahu k EÚV splněno bylo. Dalším pravidlem mezinárodního práva je, že smlouva má v zásadě být měněna pouze smlouvou. Tato podmínka podle nás byla u RR splněna tím, že RR je závazné prostřednictvím mezinárodní smlouvy - Smlouvy o EU. Oproti tomu ESD nám sděluje, že si takto složitými úvahami nemáme komplikovat život. EU prostě má pravomoc přijímat rámcové rozhodnutí a tu musí vykonávat efektivně. Jak se má přitom má zacházet s předchozími mezinárodními závazky členských států, jsme se nedozvěděli. <BR/><BR/>K druhému problému: ESD se k otázce, zda Rada měla pravomoc smlouvy nahradit, ač ji v čl. 31 RR o EZR evidentně vykonala, nevyslovil výslovně. Avšak z toho, že rámcové rozhodnutí ESD považuje za souladné se Smlouvou o EU, lze dovodit, že odpověď bude ano. Jako odůvodnění ESD v odst. 42 pouze uvedl, že takový výklad, podle kterého by kvůli čl. 31 měl být eurozatykač přijat ve formě mezinárodní smlouvy, by Radě v podstatě znemožnil přijímat rámcová rozhodnutí. Ne že by mi efektivita vadila. Ale nedává vysvětlení na všechny otázky. <BR/><BR/>Dovedla bych pochopit, pokud by ESD řekl, že nahrazení mezinárodních smluv je logickým důsledkem toho, že Rada přijme určité rámcové rozhodnutí a že členské státy toto rozhodnutí provádějí. Pak by ustanovení čl. 31 RR o EZR bylo v podstatě jen pro pořádek. To by se ale ESD musel zamyslet mimo jiné nad povahou práva třetího pilíře a jeho účinky ve vnitrostátních právních řádech. A také nad tím, co se stane, když členský stát RR netransponuje, jak ve svém postu upozorňuje Honza. <BR/><BR/>PS: Příspěvek samozřejmě vyjadřuje jen jako osobní stanovisko.Anonymousnoreply@blogger.com