tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post1805777914339339190..comments2023-06-07T14:38:32.044+02:00Comments on JINÉ PRÁVO: Zadržení zloděje v samoobsluze podle nového občanského zákoníkuZuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger48125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-60292259822171662172019-01-22T19:39:46.819+01:002019-01-22T19:39:46.819+01:00jak můžete soudit co je TC a co přestupek, když sm...jak můžete soudit co je TC a co přestupek, když směrodatné není jen částka způsobené škody, ale také trestní rejstřík dané osoby, kam bez PČR nemáte přístup? i když ukradne rohlík, může to být TČ..Lukáš Rejneknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-85488550967397675542015-02-18T20:14:06.548+01:002015-02-18T20:14:06.548+01:00Je to jednoduché,pokud ochranka v supermarketu zas...Je to jednoduché,pokud ochranka v supermarketu zastaví člověka s ukradenou věcí nesmí ho zadrřet pokud tato věc nemá hodnotu 5000 kč ale stačí ho upozornit že odchází z nezaplacenou věcí a trochu se mu namotat do cesty v tom momentu se stává z krádeže loupež a ta je trestným činem sama o sobě bez ohledu na cenu zcizeného zbiží a pak ho zadrží zcela oprávněně.Pavelnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-7645647252024481702014-02-26T10:07:42.733+01:002014-02-26T10:07:42.733+01:00Já samozřejmě souhlasím s tím, že osobní svoboda j...Já samozřejmě souhlasím s tím, že osobní svoboda je těžká váha, ale jak je vidět, tak ti co by mohli vyřešit zadržení v přestupkovém zákoně o to nemají zájem. Pak vyznívá debata o osobní svobodě do prázdna, neboť jak je zřejmé není na prvním místě u těch, kteří zákony tvoří. Proto si myslím,že moje argumentace je asi tak jediná, která by prošla v případě, že by došlo k prošetřování přiměřenosti či zákonnosti zadržení. Ono je smutné když si osoby, kterých se toto přímo dotýká, musejí vytvářet svoje konstrukce k tomu, aby bylo zákonu učiněno zadost. Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68975594781125666902014-02-24T19:00:41.555+01:002014-02-24T19:00:41.555+01:00K poslednímu komentáři: "Pokud bude v § 205 s...K poslednímu komentáři: "Pokud bude v § 205 stále platit, že pokud byl někdo v posledních třech letech potrestán, nemusí si ten který zadržuje, lámat hlavu s hodnotou věci. On totiž nemůže vědět, zda osoba, která cokoliv odcizila byla či nebyla již potrestána. Proto může zadržovat podle § 76/2 tr.ř."<br /><br />Tak jsem také kdysi uvažoval, ale pro jistotu jsem se byl zeptat doc. Kuchty na brněnských právech. Zastává názor, že to, že u zadržovaného samozřejmě nemusí být vědomost o okolnostech činu na té úrovni, na které je při vynášení odsuzujícího rozsudku, že postačí nějaké důvodné podezření. Ale i toto důvodné podezření musí plynout z nějakých konkrétních skutečností, nemůže to být pouhý dohad zadržující osoby. Pokud prostě nemá zadržující náhled do rejstříku trestů, což samozřejmě nemá, nebo alespoň osobní znalost zadržovaného jako recidivisty, nemůže jít jeho nevědomost k tíži zadržovaného. Pořád se tu bavíme o lidské svobodě, což je přeci jen stále ještě mezi lidskými právy těžká váha. Zásahy do něj, které připouští právní řád, musejí být vykládány restriktivně. Dosud všechny možnosti zadržení přestupce, které se tu nabízejí, jsou založeny na extenzivních výkladech zákonných ustanovení.<br /><br />Abych nebyl nesprávně pochopen. Nejsem z principu proti možnosti občanského zadržení u přestupku (jako policajt bych byl sám proti sobě). Ale pokud je tu právní stát, měli bychom se podle toho chovat a průlomy do základních lidských práv stanovovat zákonem. Takový zákon by jistě prošel testem racionality, takže by v tom nebyl sebemenší problém. Ale stavět možnost takového průlomu na sporných výkladech (a že sporné jsou, dokazuje i tato diskuze, a to ji vedou, alespoň předpokládám, lidé problematiky znalí, jak se v tom má vyznat laik)dosavadních ustanovení, mi nepřijde správné. Vždyť i autoři trestněprocesních předpisů či přestupkové úpravy z řad vysokoškolských pedagogů, kteří spolupracují se zákonodárci na tvorbě zákonů, o tom vědí. Přestupkový zákon je novelizován každou chvilku. Nebyl by snad žádný velký problém při příležitosti tvorby některé z dalších, vložit tam i jednoduché ustanovení o občanském zadržení. Všechny výkladové problémy by tím naprosto odpadly a hlavně bylo by to jasné i laikovi, popř. lidem na správních orgánech, o kterých mám pochybnost, že jsou dnes obeznámení s nějakou judikaturou NSS v tomto směru.<br /><br />Vít Klapal Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-56151241287367037262014-02-20T14:41:57.487+01:002014-02-20T14:41:57.487+01:00Pokud bude v § 205 stále platit, že pokud byl někd...Pokud bude v § 205 stále platit, že pokud byl někdo v posledních třech letech potrestán, nemusí si ten který zadržuje, lámat hlavu s hodnotou věci. On totiž nemůže vědět, zda osoba, která cokoliv odcizila byla či nebyla již potrestána. Proto může zadržovat podle § 76/2 r.ř. O tom zda půjde o přečin, nebo přestupek rozhodne přivolaná policie. Zadržení svépomocí bude patrně přicházet v úvahu, pokud někdo vnikne na cizí pozemek, nemá u sebe nic co by zde odcizil a je třeba zjistit jeho totožnost. Pak může asistovat i městská policie. Myslím si že tyto instituty jsou praktické a je třeba je vysvětlit jak se říká polopatě. Teoretizování je u těchto institutů zcela zbytečné.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-44562585944730494172013-06-20T20:41:02.362+02:002013-06-20T20:41:02.362+02:00Ad Patrik Šebesta:
Patrik Šebesta řekl: "Žij...Ad Patrik Šebesta:<br /><br />Patrik Šebesta řekl: "Žijeme snad v materiálním a nikoliv ve formálním státě... opravdu na skutkovou podstatu přestupku nemá vliv to, zda se nachází v kapitole pod nadpisem "x" nebo kapitole pod nadpisem "y". Od toho se odvíjela i hranice škody mezi přestupkem <-> přečinem <-> trestným činem, vlastně fakticky shodně jako dnes."<br /><br />Trochu jsem čekal, že se z celého mého příspěvku chopíte právě tohoto. A přiznávám bylo to jen malé rýpnutí. Ale podstata mého sdělení je jinde, totiž že "přestupek" (nebo jak tomu chcete říkat), na který odkazujete, nedopadá na drobné krádeže v samoobsluhách a že tyto drobné krádeže v samoobsluhách byly na konci minulého režimu kvalifikovány jako přečiny, a proto na ně dopadala úprava § 76 odst. 2 TŘ. Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-1144547459573990732013-06-13T12:23:14.796+02:002013-06-13T12:23:14.796+02:00Souhlasím. Ačkoliv si většina lidí myslí, že u toh...Souhlasím. Ačkoliv si většina lidí myslí, že u tohoto jenání jde o ochranu proti demenci potomků, je trestný i styk, u kterého početí nehrozí (soulož dvou bratrů, anální styk a orální styk s opačným pohlavím, neplodný sourozenec atp.). Šámalovo zdůvodnění je jednak nepodložené (morální zdůvodnění opravdu vyplývá ze starého zákona, nikoliv ze zkušenosti a praxe předků, zvlášť těch vládnouích, kdy naopak v některých dobách, např. antica nebo star. egypta to byla běžná praxe), jednak je nepravdivé (mentální postižení je statisticky v normě) a jednak je za hranicí eugenického šovinismu a vkusu.<br /><br />Michal PeteraAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-51735399920456086582013-06-13T07:34:45.297+02:002013-06-13T07:34:45.297+02:00ad C Kraus : Dovolil bych si nesouhlasit. Zmíněná ...ad C Kraus : Dovolil bych si nesouhlasit. Zmíněná morální zásada má kořeny v bibli a nikoliv v empirickém zjištění nebezpečnosti příbuzenství v případě potomků. Proto se nakonec týká i osvojených, což je z textace naprosto jasné. Proto Vás před trestností nezachrání ani užití např. HA nebo naopak to, že se vám narodí zdravý potomek.<br /><br />Napovím. Chráněný zájem dovodíte nikoliv podle hlavy, ve které trestný čin je, ale podle hlavy, ve které není :-)<br /><br />Radim HalíkAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-2468411717344629212013-06-13T07:28:18.056+02:002013-06-13T07:28:18.056+02:00Ohledně výkladu vám napovím, že kdyby tato skuktov...Ohledně výkladu vám napovím, že kdyby tato skuktová podstata chránila zdraví potomku, byla by uvedena v kapitolce proti zdraví/ ohrožující zdraví. <br /><br />Chcete říci, že trestní zákon rozlišuje pokrevní a nepokrevní příbuzenství? Ale no tak. Zákon mluví jasné o příbuzenství a sourozencích, tedy o právním příbuzenství. Tak to bylo i ve starém trestu. Šámal nerespektuje judikaturu, resp. ji ani nečetl a myslí si to, co většina lidí, když si to poprvé přečte. Pokud by šlo o degeneraci potomků, které mimochodem nejsou vůbec statisticky průkazné, tak by užití antikoncepce zabránilo trestnosti. <br /><br /><br />Mimochodem pokud by blízké příbuzenství generevalo degenerace, pak by lidstvo neplatil jeden ze zákonů evoluce, protože první dva svého druhu (tedy v podstatě naprosto identické entity,, např. tzv. Adam a Eva) by museli mít jen "blbečky" a žádný nový druh by se neudržel. <br /><br />Jiří KaprAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-110745862753255772013-06-12T20:57:43.892+02:002013-06-12T20:57:43.892+02:00V tom případě nechápu, z jakého důvodu je soulož m...V tom případě nechápu, z jakého důvodu je soulož mezi příbuznými v kapitole TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI V SEXUÁLNÍ OBLASTI, když je daná soulož oboustranně dobrovolná :-) a objektem trestného činu je <i>morální zásada nedovolující pohlavní styky mezi nejbližšími příbuznými. Tato zásada je založena na zkušenosti, že potomstvo z blízkého příbuzenství bývá ohroženo degenerací</i> (viz Šámal)<br />Mimochodem musí jít o pokrevní příbuzenství... btw. a to ještě nerozebíráme zrušitelné osvojení (adopci) - viz § 73 zákona o rodině.<br />C.KrausAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-16270803742880316062013-06-11T16:16:37.852+02:002013-06-11T16:16:37.852+02:00ad Sebesta : Rozlišování na materiální a formální ...ad Sebesta : Rozlišování na materiální a formální je nesmysl. Jinak než přes formy se matérie nezjevuje (Platona nechám stranou) ani nevyjadřuje. Nadpis kapitoly má samozřejmě velký a rozhodující smysl pri intepretaci. Klacické to bylo např. u TČ soulože mezi příbuznými, kde se z textu nedalo dovodit, zda se chrání rodina (pak není trestná sloulož s biologických příbuzným, který není příbuzným v právním slova smyslu, např. matce odňatá a jinou osobou adoptovaná setra podezřelého) nebo zdraví potomka (a pak není jako důsledek trestná soulož s kondomem). <br /><br />Jiří Kapr<br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-19880617018360559332013-06-11T11:19:32.155+02:002013-06-11T11:19:32.155+02:00Vít Klapal:
Žijeme snad v materiálním a nikoliv v...Vít Klapal: <br />Žijeme snad v materiálním a nikoliv ve formálním státě... opravdu na skutkovou podstatu přestupku nemá vliv to, zda se nachází v kapitole pod nadpisem "x" nebo kapitole pod nadpisem "y". Od toho se odvíjela i hranice škody mezi přestupkem <-> přečinem <-> trestným činem, vlastně fakticky shodně jako dnes.<br /><br />Patrik ŠebestaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-22459342038131796012013-06-09T17:35:10.050+02:002013-06-09T17:35:10.050+02:00Ad Patrik Šebesta, který napsal:
"Musím Vás ...Ad Patrik Šebesta, který napsal:<br /><br />"Musím Vás pane kolego zklamat - § 19 zákona 60/1961 Sb., tedy nejméně materiálně tento přestupek existoval, ačkoli formálně to byl přestupek proti proti socialistickému soužití.<br /><br />Přestupku proti socialistickému soužití se dopustí, kdo drobným výtržnictvím, rušením nočního klidu, překročením uzavírací hodiny nebo drobným poškozováním majetku v socialistickém nebo osobním vlastnictví anebo jiným nepřístojným jednáním narušuje v menším rozsahu socialistické soužití. <br /><br />A tento zákon byl zrušen zákonem 200/1990 Sb., o přestupcích s účinností k 1.7.1990."<br /><br />Nevím, proč byste mě měl zklamat, pokud máte na mysli tento specifický přestupek, který by odpovídal jen části skutkové podstaty dnešního § 50 odst. 1 písm. a) PZ, (úmyslně způsobí škodu na cizím majetku ... zničením či poškozením věci z takového majetku) tak máte samozřejmě pravdu. Ale příspěvek se týká zadržení zloděje v samoobsluze, a pokud se bavíme o drobných krádežích za minulého režimu, tak tam byl historický vývoj právní úpravy tak, jak jsem ho popsal výše. Nic takového, co by se jmenovalo přestupek proti majetku prostě na konci r. 1989 neexistovalo.<br /><br />Vít Klapal<br />Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-40272742466303688692013-06-07T11:05:37.745+02:002013-06-07T11:05:37.745+02:00To: Vít Klapal
Musím Vás pane kolego zklamat - § ...To: Vít Klapal<br /><br />Musím Vás pane kolego zklamat - § 19 zákona 60/1961 Sb., tedy nejméně materiálně tento přestupek existoval, ačkoli formálně to byl přestupek proti proti socialistickému soužití.<br /><br /><i>Přestupku proti socialistickému soužití se dopustí, kdo drobným výtržnictvím, rušením nočního klidu, překročením uzavírací hodiny nebo <b>drobným poškozováním majetku v socialistickém nebo osobním vlastnictví</b> anebo jiným nepřístojným jednáním narušuje v menším rozsahu socialistické soužití. </i><br /><br />A tento zákon byl zrušen zákonem 200/1990 Sb., o přestupcích s účinností k 1.7.1990.<br /><br />To: P.K. <br /><br />Pokud to jde u trestných činů, a to i tzv. bagatelních... proč by to nemohlo jít u přestupků? Zejména u těch, kde je ohroženo zdraví či majetek a pachatel z místa se snaží uniknout. Příkladů je mnoho - nějaký "čtverák" mi úmyslně rozbije světlo u auta a já ho u toho chytím (§ 50/1a)... či někdo poškodí byť neúmyslně elektrický kabel vedoucí u silnice a potom se snaží utéci (§ 47/1h nebo 41/1 podle situace)... někdo mi vyklopí před vrata nějaký humus (§ 47/1d nebo h nebo i podle situace) a potom se snaží ujet... případně mi nějaký "šprýmař" stojí u dveří garáže autem (před garáží je zákaz zastavení namalovanými čárami na silnici), kdy přijde před příjezdem přivolané policie a ještě je drzý - mě mj. tím, že jsme nemohl vyjet vznikla nějaká škoda na neuskutečněném kšeftu... rozleje mi na louce olej, který mu vytekl z auta a snaží se ujet (§ 35/1b nebo c podle situace)<br />klasický § 30 (alkohol).. § 29 (zdravotnické přestupky - některé jsou opravdu na pomezí trestných činů, jako ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody... za účelem získání dárce tkáně nebo orgánu pro transplantaci nabídne finanční odměnu nebo jinou výhodu... poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných... či lahůdka - poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění...<br />(jen stručné připomenutí věcí, které jsem nějak pracovně řešil).... <br /><br />Patrik Šebesta<br /><br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-13012813602553534302013-05-26T20:32:34.619+02:002013-05-26T20:32:34.619+02:00Vít Klapal
ad Patrik Šebesta: "I před rokem ...Vít Klapal<br /><br />ad Patrik Šebesta: "I před rokem 1990 existovaly přestupky proti majetku - viz např. zákon 60/1961 Sb., a projednávaly je MNV."<br /><br />Hovořil jsem o stavu ke konci komunismu a v době přijímání současného přestupkového zákona. To žádné přestupky proti majetku neexistovaly. Dnešním přestupkům proti majetku odpovídaly přečiny podle § 3 z. č. 150/1969 Sb., o přečinech. Vámi zmiňovaný zákon č.60/1961 Sb. upravoval problematiku drobných deliktů proti majetku pouze do roku 1969, kdy byla tato úprava ze zmíněného zákona vypuštěna a nahrazena právě úpravou v z. o přečinech. Záměrně hovořím o tom, že zákon 60/1961 S. upravoval problematiku drobných deliktů proti majetku, a nikoli přestupků proti majetku, protože tyto delikty nebyly ve zmiňovaném zákoně označeny jako přestupky, ale jako provinění, přičemž se ještě rozlišovalo provinění proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 35 a provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 37. To jen pro upřesnění. Jak to bylo s možností občanského zadržení pro tato provinění ovšem netuším, tak dalece jsem to nestudoval. Ale u přečinů se použil jako procesní předpis TŘ, takže šlo pro tyto přečiny zadržovat jako pro TČ. Tak tomu bylo od roku 1969.Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-69156933263255578832013-05-26T11:45:09.855+02:002013-05-26T11:45:09.855+02:00For P.Šebesta - neříkám, že by s tím nebyly problé...For P.Šebesta - neříkám, že by s tím nebyly problémy, téma přestupků je složité, ale co tedy navrhujete Vy - že by se mohlo "občansky" zadržovat u všech typů přestupků? Tam cítí také určitá nebezpečí... (pakliže jste to už někde psal tak se Vám omlouvám za nepozornost).<br /><br />P.K.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-8480962377937230602013-05-25T23:58:18.493+02:002013-05-25T23:58:18.493+02:00For: Vít Klapal.
Opravdu podnětné k zamyšlení. Je...For: Vít Klapal.<br /><br />Opravdu podnětné k zamyšlení. Je zde několik praktických háčků. <br /><br />I před rokem 1990 existovaly přestupky proti majetku - viz např. zákon 60/1961 Sb., a projednávaly je MNV.<br /><br />Soudy neberou jako pokračující útok, pokud se věc dostala ze sféry byť elementárního vlivu okradeného. Klasický případ s těmi zastřelenými, kteří něco odcizili a odjížděli autem. Vlastník odcizené věci je zastřelil na odjezdu a soud mj. sdělil, že věc byla mimo jeho vliv, tedy byla krádež dokonána, tedy nebyla nutná obrana přípustná (a zde nerozebírám případný exces, ale pouze podstatu). také se mi to nelíbí, ale co s tím naděláme.<br /><br />Ius privatum jako ius generali a ius publikum jako ius specialis je vcelku logickým důsledkem jednotnosti právního řádu. Vždyť mnohé veřejnoprávní normy se subsidiárně použijí soukromé právo, anebo dokonce na ně přímo odkazují (viz např. § 170 správního řádu). V tom není problém. Naopak, si mnozí neuvědomují, že občané mají v mnohých věcech vyšší oprávnění než úřední osoby (policisté). Příkladem budiž skutečnost, že policista může osobu spoutat pouze pouty, které jsou ověřeny ČSN a shodou výrobku. Soukromá osoba může osobu svázat kusem drátu nebo třeba tkaničkami. Je to vidět např. na poslední novele zákona o policii, kdy se muselo dát policii oprávnění k použití prostředku k zamezení prostorové orientace, což není nic jiného než neprůhledná kukla nebo brýle. U soukromé osoby se nikdo nebude divit, když se zadrženému přes hlavu přetáhne jeho bunda. Úřední osobu (policistu, strážníka...) omezuje zákon, ale soukromou osobu v daném případě pouze Ústava, tedy jako soukromá osoba mohu někoho zadržet i tím, že ho zavřu v nějaké místnosti. To policista nesmí, pokud nejsou dány podmínky pro zajištění osoby. A třeba strážník má smůlu úplně.<br /><br />V praxi se to dá udělat tak, že ochranka "si myslí", že ho již chytila v minulosti a byl proti němu svědčit u soudu a odsoudili ho, tedy i drobnou kráeží spáchal trestný čin (... v posledních letech byl odsouzen nebo potrestán...) a jednal v režimu § 76/2 TŘ. Je někde judikováno, že toto platí i pokud bylo pouhé důvodné podezření, které se následně nepotvrdilo. sekuriťáci chodí k soudům jako svědci vcelku často a tak se může splést. Nebo stačí si myslet, že věc si chce člověk ponechat násilím, protože, když na něj sáhnul, tak se mu vyškubl a chtěl utíkat, a opět jsme v § 76/2 TŘ atd. Ale to jsme hodně na ostrém břitu práva.<br /><br />Patrik ŠebestaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-8939913426094259662013-05-24T21:22:33.293+02:002013-05-24T21:22:33.293+02:00Vít Klapal
Už jsem se tady k tomu kdysi vyjadřova...Vít Klapal<br /><br />Už jsem se tady k tomu kdysi vyjadřoval, takže to zopakuju. Snad je to nějak podnětné:<br /> <br />Jako policista jsem se tím už zabýval. Trochu jsem bádal, kdy občasné zadržení u přestupku vypadlo z veřejnoprávních předpisů. Souvisí to s tím, že za minulého režimu byly některé dnešní přestupky např. právě majetkové, o kterých tu nejčastěji uvažujeme, přečiny. I na přečiny se pak procesně vztahoval trestní řád, čili i § 76 odst. 2, tedy i u nich šlo použít tzv. občanské zadržení. S tím, jak se dotyčné delikty staly s účinnosti zákona č. 200/1990, o přestupcích pouhými přestupky, odpadla u nich i možnost takového zadržení. Je otázka, jestli to byl záměr, nebo kouzlo nechtěného. Co se týče současného stavu, rozlišil bych dvě situace.<br />1. Pachatel se pokusí s ukradenou věcí prchnout, pak je situace poměrně jednoduchá. Jde nepochybně o trvající útok na zájem chráněný zákonem, proti kterému je přípustná i nutná obrana. Nutná obrana je totiž samozřejmě přípustná i proti jednání, které má znaky přestupku (§ 2 odst. 2 PZ). Pakliže po dostižení věc dobrovolně vrátí, nastává situace č. 2. Jestli se pasivně brání (např. odmítá ukázat tašku) je možné zavolat policii a do jejího příjezdu ho omezovat na osobní svobodě, což bude pořád pokryto nutnou obranou. Jestliže se brání aktivně, jde už o trestný čin (§ 205 odst. 1 písm. c) TZ) a krom nutné obrany lze využít i omezení osobní svobody podle § 76 odst. 2 TŘ.<br />2. Pachatel nám věc dobrovolně vydá, usměje se a sdělí, že už to víckrát neudělá, a popřeje hezký den. Pak je situace poněkud složitější. I renomovaní právníci (např. jsem se o tom bavil i s profesorem Šámalem a s Fr. Novotným z PA) se kloní k tomu, že i v těchto případech lze postupovat v rámci svépomoci dle § 6 OZ a z tohoto titulu podezřelého i omezovat na osobní svobodě. K tomuto postupu mám ovšem vážné výhrady. Pominu teď to, že je mi proti srsti, že se procesněprávní otázka veřejného práva řeší pomocí hmotněprávního předpisu civilního práva. Daleko závažnější pochybnosti mám o ústavnosti takového postupu. § 6 0Z stanoví: „Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.“ Je však ten, kdo v tomto případě podezřelého omezuje na osobní svobodě tím, komu hrozí zásah do jeho práv? Domnívám se, že sotva. Jeho práva (tj. vlastnické právo) už byla „vyřešena“ tím, že mu pachatel věc vrátil. Pokud pak podezřelého omezuje na osobní svobodě, aby mohl být tento postižen pro přestupek, nehájí už svá práva, ale právo státu na postihu pachatele. Jinými slovy osoba omezující podezřelého na osobní svobodě už vykonává státní moc, a tu lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy a obdobně čl. 2 odst. 3 Listiny). Takovým zákonem, který by upravoval výkon státní moci, jistě není OZ ve svém § 6. Možná by někdo mohl namítnout, že osoba takto omezující podezřelého ze spáchání přestupku na osobní svobodě tím, že hájí zájem státu na postihu pachatele, hájí zprostředkovaně i zájmy své. Myslím si však, že taková „chytristika“ je ošidná. Ztotožňovat zájmy jednotlivce a státu (potažmo veřejný zájem) může vést k podivným závěrům. Tak např. bychom mohli říci vyvlastňovanému, že jelikož je vyvlastnění ve veřejném zájmu, je i v jeho vlastním zájmu. Nebo svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodičům, protože ti jsou politicky nespolehlivý, tedy je takové svěření v zájmu státu, a tím i dítěte. Koneckonců by se dalo tvrdit, že zadržení osoby je i v nejlepším zájmu zadržované osoby, neboť je v zájmu státu. Atd.Unknownhttps://www.blogger.com/profile/00343522247126622314noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-73244219696910973942013-05-24T20:56:39.209+02:002013-05-24T20:56:39.209+02:00For: P. Kolman.
V tom je ten problém - "upyt...For: P. Kolman.<br /><br />V tom je ten problém - "upytlačení ryby" není přestupek proti majetku, ale speciální skutková podstata v rámci rybářského zákona.<br />A takových přestupků je velké množství. Občas mám dojem, že se vytváří skutková podstata jenom pro skutkovou podstatu samotnou, protože nějaký úředník neumí vyložit zákon samotný. Z jakého důvodu existuje např. skutková podstata přestupku "neoprávněně" chytá ryby, když jde o zcela prostou krádež, kterou lze řešit dle § 50/1A PřZ. Kupodivu např. krádež elektřiny není speciální skutková podstat v energetickém zákoně, ale jde o § 50/1a PřZ... ale ryba není.<br />A to je jeden příklad z mnoha. <br /><br />Otázka zní, které vybrat jako evidované a které nikoliv, a hlavně jak to udělat, aby se na nic nezapomělo, ergo taxtativní výčet je hodně složitý.<br /><br /><br />Patrik ŠebestaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-17108557696285437992013-05-22T10:49:34.108+02:002013-05-22T10:49:34.108+02:00odpoved pro Patrika Šebestu:
Už v tom textu v Ep...odpoved pro Patrika Šebestu: <br /><br />Už v tom textu v Epravu jsem jasně psal - cit.: <br /><br />Mám za to, že to je určitě skupina přestupků proti majetku, pak přestupky proti veřejnému pořádku a přestupky proti občanskému soužití .<br /><br />Toť můj návrh - nijak dogmatický, další diskuzi jsem otevřen. <br /><br />Zdravím všechny diskutující<br /><br />P.Kolman Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-67147151132921550662013-05-21T14:56:14.162+02:002013-05-21T14:56:14.162+02:00ad TP, 21.05.13, 12:56
Nesmyslnost vidím v tomto:...ad TP, 21.05.13, 12:56<br /><br />Nesmyslnost vidím v tomto: Problém zadržování občanů nelze v českém právu řešit, neboť stojí na tom, zda občan smí být zadržen, páchá-li čin, za který může být trestán, aniž by takový čin byl TRESTNÝ ČIN (crime). Vidím, že se o řešení hodně lidí pokouší, ale nikam to nepovede.<br /><br />K dotazu pana Peciny:<br /><br />Krádeží obchodník nepřichází o marži, ale o peníze, které vynaložil na to, aby věc dostal do prodeje - tedy o pořizovací hodnotu věci (není-li plátcem DPH, pak pořizovací hodnota může obsahovat i DPH, kterou by zaplatil a kterou nedostane zpět). <br /><br />Zloděj naopak si přilepší do míry, kterou by za zboží musel zaplatit.<br /><br />Zůstane-li věc obchodníkovi, nebyla-li tedy ukradena, může ji prodat. Obyčejně obchodník pořizovací hodnotu navýší o marži, aby si na věci něco vydělal. Jaksi nerozumím otázkám.<br /><br />Mirek VorlickýFORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-57086851630358913922013-05-21T12:56:44.014+02:002013-05-21T12:56:44.014+02:00Tím chcete naznačit, že krádeží věci přichází obch...Tím chcete naznačit, že krádeží věci přichází obchodník pouze o marži? To jako že mu ta věc zůstane, ale prodat už ji může pouze bez zisku?<br /><br />Trochu uvažujte, prosím!Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43569566056124193552013-05-21T08:41:32.438+02:002013-05-21T08:41:32.438+02:00To, co píše pan Pecina, 20.05.13, 8:28 jen dokládá...To, co píše pan Pecina, 20.05.13, 8:28 jen dokládá nesmyslnost věci.<br /><br />1<br />Zdá se divné, že ano, že 10,-Kč by mělo rozhodnout, zda zadržení je zákonné či nezákonné (4995,-/5005,-)?!<br /><br />2<br />Tím, že někdo ukradne zboží v hodnotě 6000,-Kč nespáchá majiteli škodu 6000,-Kč, ale cca 3300,-Kč (6000 - DPH, - obchodní marže). Je na výpočet marže vyhláška, nebo si ji ochodník SMÍ spočítat sám pro účely soudního řízení?!<br /><br />3<br />Rozlišuje se, k jaké hodnotě si domnělý pachatel přišel, nebo jakou škodu způsobil?, atd.atd.<br /><br />Mirek VorlickýFORTUNAhttps://www.blogger.com/profile/12420457771331316583noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-34317318496420470532013-05-20T08:28:47.168+02:002013-05-20T08:28:47.168+02:00Nikdo z diskutujících není patrně nadšen z předsta...Nikdo z diskutujících není patrně nadšen z představy, že zloděj v Tesku ukradne, před očima ochranky, zboží za 4 500 Kč, a poté s ním v klidu odkráčí, protože policie nebude v dosahu a nikdo jiný není oprávněn ho zadržet.<br /><br />Nicméně příjemný není ani opačný extrem, tedy že každý smí zadržet kohokoli na základě svého subjektivního dojmu, že bylo nějakým způsobem zasaženo do jeho práva, a držet ho kdesi v chlívku až do příjezdu policie (na "venkově" klidně i dvě hodiny), nebo že takto zadržovány a kamsi odvlékány budou i malé děti, které jedou v tramvaji ze školy domů.<br /><br />Myslím si, že judikatorní vymezení podmínek zadržení nepostačuje, a podobně jako ve velké části států USA bychom měli mít tyto podmínky upraveny zákonem (v ostatních státech se vychází z institutu <i>common law</i> zvaného <i>shopkeeper's privilege</i>, ale i ten je poměrně přesně definován).<br /><br />Do té doby pokládám zadržení v situaci, kdy není dáno podezření ze spáchání TČ, za nezákonné, a obranu proti němu, není-li vedena zjevně nepřiměřenými prostředky, za nutnou.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-2191127738333446012013-05-19T23:32:07.227+02:002013-05-19T23:32:07.227+02:00Děkuji za post Doc. Kühnovi. Tato interpretace nap...Děkuji za post Doc. Kühnovi. Tato interpretace naprosto odpovídá soudobé praxi soukromých bezpečnostních služeb i obchodníků samotných. Osobně předkládám komisi v těchto případech vždy "kauzu revizoři" a navrhuji odložení dle § 66/3a PřZ. Komise dosud vždy jednohlasně přijímá:-) - problém ovšem nastává při kontrolách shora.<br />Na okraj - názor ohledně svémpomoci u daných situací jsem měl již dříve, než Vážený NS a NSS v diskusích s "intelektuály" na BL http://www.blisty.cz/art/18732.html a bylo pro mne opravdu příjemným zjištěním, že je taková aplikace v souladu se zákonem.<br /><br />Ještě poznámka k postu:<br /><i>Soukromé zadržení podle § 14 odst. 2 věta druhá je založeno na podmínce přiměřenosti. Pro účely tohoto typu svépomoci by mělo především platit, že zadržení osoby musí být provedeno jen vskutku na dobu nezbytně nutnou. Pokud nebude orgán veřejné moci s to provést ztotožnění či jiné úkony bez zbytečného odkladu, zásadně by mělo platit, že zadržená osoba musí být propuštěna. Rozhodně nelze akceptovat stav, že by například ochranka supermarketu mohla zadržovat delikventa dlouhé hodiny bez jakéhokoliv vyústění intervencí policejního orgánu.</i><br /><br />Prakticky týž postup předjímá § 76 odst. 2 trestního řádu<br /><i>… smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.</i><br /><br />Dle mého je zde na místě využít vcelku analogii zákona a postupovat u takové osoby obdobně jako u osoby omezené na osobní svobodě dle TŘ - provést omezení na osobní svobodě (zpravidla zavřít v kanceláři apod.) a nahlásit policii. Většinou v praxi dorazí městská policie, a to v řádu méně než 10 minut. Pokud bude takto ochranka postupovat, tak by se neměla mít čeho obávat.<br />V dané situaci opravdu mnohdy nelze rozlišit, zda daný úkon je v režimu § 76/2 TŘ nebo ObčZ, či jde o nutnou obranu dle PřZ či TZ. To se rozplétá až ex post u OČTŘ nebo přestupkových komisí (podle posouzení daného skutku).<br /><br /><b>For: David Schmidt</b><br /><br /><i>Navíc pokud hostinskému pomůže odvrátit majetkovou škodu jiný host, evidentně se nejedná o svépomoc.</i> <br /><br />S tímto nelze souhlasit. § 22 současného OZ zastoupení na základě plné moci. Takto fungují běžné soukromé bezpečnostní služby. Nadto i NS to již řešil (Odon 28/1995)<br /><br />Nadto si dovedu představit situaci, že "majitel obchůdku" jedná proti útočníkovi v režimu svépomoci a další zákazník, je-li majitel při této svémpomoci napadán útočníkem mu přijde na pomoc v nutné obraně. Zejména je to zřejmé při vývoji situace zloděj odcizil zboží >>> svépomoc proti krádeži >>> napadení zlodějem toho, kdo uplatňuje svépomoc >>> pomoc další osoby v režimu nutné obrany proti napadení zlodějem... potom to chce jenom strávit jednu noc v knihách od Zd. Náchodského:-) - U něj mám ovšem aplikační výhodu, že byl mým učitelem a mám státní maturitní zkoušku ze sebeobrany a boje z blízka:-)<br /><br /><b>For: Filip Šudák</b><br /><br />Váš poslední odstavec příspěvku je pozitivistický textualismus nejhrubšího zrna. <br /><br /><br />For: <b>Petr Kolman</b><br /><br /><i>...stále pleduji za to, aby došlo k úpravě i v rámci přestupkového (veřejného) práva, aby u vybraných přestupků - občan (svědek, poškozený) mohl legálně zadržet pachatele přestupku...</i><br /><br />Jak budeme takové přestupky vybírat? <br />Je to obdobně polovičaté řešení jako příprava rejstříku přestupků, kdy se podle všeho budou zapisovat pouze "vybrané" přestupky, což má za následek to, že když rybu upytlačím z rybníka, tak nebudu mít zápis, a když jí odcizím u rybníka při výlovu z kádě, tak jej mít budu. <br /><br /><br />Patrik ŠebestaAnonymousnoreply@blogger.com