čtvrtek 9. května 2019

Anexe Krymu a „lustrování“ Rusů v ostravském hotelu: Pokus o (abstraktní) obhajobu výroku nálezu II. ÚS 3212/18

Disclaimer: Působím na čtvrtinový úvazek jako asistent Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje komentovaného nálezu.  O věci jsme v „našem“ týmu v obecné rovině dosti intenzivně diskutovali už od samého počátku. Přiznávám, že jsem se mírně klonil k doporučení stížnost zamítnout. Soudce zpravodaj sám ovšem připravil koncept vyhovujícího nálezu (včetně odůvodnění), který jsem stejně jako ostatní asistenti kriticky písemně i ústně okomentoval. Konečná verze nálezu se od konceptu lišila pouze v jednotlivostech.  
---
Na úvod si dovolím osvětlit motivaci k sepsání tohoto příspěvku. K nálezu se již vyjádřila tak půlka republiky. Všem kolem rozhodování věci se motajícím osobám byla po celou dobu zřejmá její ožehavost. Naplňuje se mnou po přečtení konceptu obávaná hrozba, že „tetička z Hulína“ si ze zkratkovitých zpráv sdělovacích prostředků (či ještě hůře výkřiků na sociálních sítích) o nálezu odnese mylnou informaci, že Ústavní soud umožnil podnikatelům libovolně kastovat zákazníky. Mým cílem ale není ovlivnit širší veřejnost, rád bych reagoval zejména na četné příspěvky z právnické obce. Popravdě jsem snad až na Karla Šimku neviděl vyjádření právníka, který by se za nález postavil. Tuto menšinu se vším respektem ke svému nadřízenému bohužel nerozšířím. Odůvodnění nálezu považuji velmi eufemisticky řečeno za nepřesvědčivé, v podstatě se až na pár maličkostí ztotožňuji s pádnými námitkami vyjádřenými v článku Štěpána Paulíka, Kamily Abbasi a Svatavy Veverkové. Jak jsem naznačil, osobně bych podpořil i odlišný výrok. To ale neznamená, že by výrok nálezu měl být a priori neobhajitelný. Následující řádky tedy nebudou apologetikou diskutovaného rozhodnutí, ale pokusí se strukturovat možné přístupy k problematice v něm řešené a hledat mezi nimi cestu podporující závěry z nálezu plynoucí. 

Celý příspěvek

čtvrtek 21. března 2019

O prevenci škodlivého jednání, přesnosti práva a předvídatelnosti práva

Dnes se zamyslíme nad tím, jakou roli hraje v prevenčním působení práva jeho přesnost a předvídatelnost. Ačkoli se použité příklady budou vztahovat k právu hospodářské soutěže, nabízené úvahy najdou uplatnění i v mnoha jiných právních odvětvích.
Celý příspěvek

pondělí 18. března 2019

Sníte o práci v oblasti práva EU? MZV ČR otevírá dvě pozice!

Státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR vyhlásil v uplynulých dnech dvě výběrová řízení.
Celý příspěvek

pátek 1. března 2019

MEDIACE V TEORII A PRAXI aneb jak učit mimosoudní řešení sporů ve 21. století?

Katedra podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze zve zájemce z řad veřejnosti na prezentaci online platformy pro výuku mediace, která vznikla na základě projektu strategického partnerství šesti evropských univerzit Erasmus+.

Kdy a kde: ve čtvrtek 21. března 2019 od 16.30 hod, zasedací místnost Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze

Keynote speaker: doc. Lenka Holá (Univerzita Palackého, Olomouc)

Vzhledem k omezenému počtu míst je třeba si předem rezerovat místo u Mgr. Ing. Kláry Vítkové na emailu: xvitk10@vse.cz

Více informací zde.
Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV: Brexit jako zrcadlo Evropy

Milí jinoprávníci, milé jinoprávničky,

jménem České společnosti pro evropské a srovnávací právo Vás srdečně zvu na výroční konferenci, kterou tradičně pořádáme s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošním tématem je “Brexit jako zrcadlo Evropy” a konference se uskuteční v pátek 5. dubna v Černínském paláci v Praze.

Těšit se můžete na řečníky a řečnice z diplomacie, státní správy, advokátní sféry, evropských institucí, akademických kruhů i justice; věříme tedy, že nás čeká opravdu zajímavá diskuse o extrémně aktuálním tématu. (Konferenci organizujeme pouze týden po plánovaném datu tvrdého brexitu, o němž nevíme, zda vůbec nastane.)
Celý příspěvek

pondělí 18. února 2019

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Katedra národního hospodářství PF UK ve spolupráci s Common Law Society pořádá

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Kdy: pátek 12. dubna 2019, 13:00 až 19:00 (přihlášky příspěvků do 11. března)
Kde: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, místnost 38
Celý příspěvek

pondělí 11. února 2019

Mezinárodní konference "Nezávislost soudní moci v zemích Visegrádu na křižovatce?"

Dovolte mi, abych Vás jménem Právnické fakulty MU a Ústavního soudu co nejsrdečněji pozval na konferenci věnovanou zdá se stále aktuálnějšímu tématu.  Jestliže chcete vidět a slyšet (namátkou) P. Rychetského,  A. Rzeplinského, K. Šimáčkovou, E. Wagnerovou, M. Bendu, E. Taberyho, D. Kochenova a řadu dalších skvělých zahraničních a českých hostů, přijďte se podívat. Akce proběhne ve středu 27. února v prostorách Právnické fakulty MU, program a veškeré další potřebné údaje včetně registrace jsou dostupné na http://concourts.law.muni.cz/content/cs/. 


Disclaimer: Nedávné odhalení aktivit hradního kancléře nebylo guerillovou marketingovou akcí organizátorů konference...

Celý příspěvek

čtvrtek 24. ledna 2019

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce. 
Celý příspěvek

pondělí 7. ledna 2019

Na přísedících nezáleží (alespoň ve Francii)

Laici mají v řadě zemí důležitou roli v soudním řízení, zejména v trestních věcech. Má ale jejich přítomnost nějaký vliv na výsledky trestního řízení? Tuto otázku by si měly zodpovědět všechny země, kde se přísedící či porotci využívají – tedy i Česko. Přítomnost přísedících něco stojí – čas samotných přísedící, ale i čas soudců, kteří musí vysvětlovat věc laikům, případně stráví více času hledáním shody a hlasováním ve větším počtu lidí.

Velice zajímavý vhled přináší studie Philippa Arnauda z Toulouse Does introducing lay people in criminal courts affect judicial decisions? Evidence from French reform". Ve Francii totiž před pár lety proběhl zajímavý experiment. V celkem devíti prvoinstančních soudech (zhruba analogickým našim okresním) spadajícími pod odvolací soudy v Dijonu a Toulouse (zhruba analogickým našim krajským) zavedli v letech 2012 a 2013 přísedící jako nový prvek: Namísto třech profesionálních soudců byli členy senátu navíc i dva laičtí přísedící. Experiment se týkal pouze násilných a majetkových trestních případů s trestní sazbou nad pět let ale pod deset let. Tedy trestných činů vysoké (ale ne nejvyšší) závažnosti. Experiment byl uzákoněn národní legislativou jakožto pilotní projekt; k rozšíření přísedících na celou Francii potom ale nedošlo.

Arnaud má k dispozici databázi všech soudních verdiktů v trestních věcech ve Francii. Statisticky porovnává, zda se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily ve srovnání s případy vysoké závažnosti v ostatních regionech. Eventuelně srovnává, jak se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily relativně vůči méně závažných případům v týchž regionech.

Výsledek? Nula. Přítomnost přísedících neměla vliv na to, v jaké míře soudy vynáší osvobozující verdikt. Neměla vliv na to, zda soudy udělí nepodmíněný trest. Neměla vliv na délku trestu. Neměla vliv ani na variabilitu trestů v rámci jednoho soudu. Výsledek je překvapivý přinejmenším proto, že politickou motivací k zavedení přísedících bylo přesvědčení, že profesionální soudci jsou příliš mírní a přísedící více sladí verdikty s „vůlí lidu“ (který dle průzkumů je, alespoň v obecné rovině, více punitivní).

Proč vlastně přísedící existují? Pokud je jejich účel čistě instrumentální, tj. aby soudy v důsledku jejich přítomnosti rozhodovaly jinak, jsou výsledky této francouzské studie dosti skličující. Přísedící jen stojí čas a peníze a na verdikty soudů nemají vliv. (Zde nutno zdůraznit, že nulový efekt může záviset i na konkrétní úpravě. Např. ve Francii byli přísedící v menšině, takže jejich vliv mohl být nižší než např. v Česku, kde mohou teoreticky soudce přehlasovat.) Samozřejmě ale mohou být i jiné důvody pro existenci přísedících – zvýšení povědomí o právním systému a zvýšení legitimity soudních rozhodnutí u veřejnosti. Zda se toto přísedícím skutečně daří je už ovšem téma na jiný výzkum.
Celý příspěvek

neděle 6. ledna 2019

Počet vězňů v ČR a špatné statistiky Rady Evropy: Odvolávám, co jsem odvolal

Před několika dny jsem na Jiném Právu psal o tom, že data o počtu vězňů, kteří vstupují do českých věznic, která použil ve svém článku prof. Dünkel, jsou chybná, jelikož nejsou v souladu s daty vydanými Radou Evropy; měla být posunutá o jednu zemi (např. data pro Dánsko byla použitá pro Českou republiku). Na tomto stavu se nic nezměnilo - data použitá prof. Dünkelem jsou skutečně v rozporu s tím, co uvádí data od Rady Evropy. V minulém příspěvku jsem však automaticky předpokládal, že data od Rady Evropy jsou ta správná. Chyba.
Celý příspěvek

středa 2. ledna 2019

Co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice: Chyby v datech

V květnu jsem zde psal o tom, co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice na základě článku německého profesora Dünkela, který ukazoval, že v České republice posíláme do vězení velmi málo osob – ale zato na velmi dlouho. Prof. Dünkel používal data z průzkumu Rady Evropy SPACE I. (str. 101-102); bohužel špatně převzal data pro osm zemí, když citoval data pro zemi následující v abecedním pořadí po konkrétní zemi. České republice tak byly přiřazeny údaje za Dánsko, Dánsku za Estonsko apod. Pro Českou republiku to znamená zásadní změnu: Neposíláme do vězení málo osob, ale v porovnání s ostatními státy jich do vězení posíláme mnoho a na dlouhou dobu. 

Celý příspěvek