sobota 23. června 2018

Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

Vláda včera projednala a podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy Sdružení organizací homosexuálních občanů začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně Stejná rodina, za níž stojí spolek PROUD a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého návrhu novely zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán.
Celý příspěvek

pátek 22. června 2018

GDPR – Quo vadis, EU?

G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?
Foto: TheDigitalArtist | Zdroj: Fotobanka Pixabay
Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. General Data Protection Regulation) v roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních) důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu.
GDPR přitom pouze navazuje na původní cíle směrnice 95/46/ES, která sloužila především k harmonizaci úpravy pro účely fungování vnitřního trhu a zajištění volného pohybu údajů mezi členskými státy EU. V zásadě tak nejvýznamnější posun celé koncepce ochrany osobních údajů lze dle mého názoru považovat to, že původní směrnice (tj. pouze harmonizační nástroj) byla nahrazena přímo aplikovatelným, nástrojem – nařízením, které ponechává jen velmi omezený prostor pro odchylnou úpravu ze strany členských států.

Celý příspěvek

úterý 12. června 2018

Lidskoprávní letní školy

Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají.
Celý příspěvek

středa 6. června 2018

Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

Termín „zločin agrese“ v mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu se jednalo dlouhé roky a v prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití v budoucnu reálně očekávat?

Socha před OSN v New Yorku
Z Norimberku do Říma a dále do Kampaly
Zločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce v Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se v roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně s ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.

V roce 2010 byla svolána konference v ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.

Celý příspěvek

neděle 3. června 2018

Jan Vučka: Soudní protokoly porušují zásadu kontradiktornosti řízení

Feministky to mají jednoduché, protože mají slovo „sexistický“. Jak však jednoslovně popsat narušování rovnosti obžaloby a obhajoby před soudem?
Celý příspěvek