pondělí 11. září 2017

Tereza Papoušková: Statistiky o činnosti jednotlivých advokátů u českých vrcholných soudů

V roce 2015 byla zahájena řízení o zhruba 14 tis. dovoláních, kasačních stížnostech a ústavních stížnostech. Jen asi ve 25 % z těchto řízení se ale soudy zabývaly obsahem případu, ve zbytku vydaly konečná rozhodnutí nemeritorní či rozhodnutí o zastavení řízení. To může být vzhledem k nutnosti právního zastoupení navrhovatele v těchto řízeních poněkud překvapivé.

Web cestiadvokati.cz nyní umožňuje zjistit, kteří advokáti se na zatížení tří vrcholných soudů “zbytečnými” případy nejvíce podílejí. Na základě údajů získaných pravidelným stahováním relevantních konečných rozhodnutí ze stránek nsoud.cz, nssoud.cz a nalus.usoud.cz a díky údajům získaným na základě žádostí o informace pravidelně zasílaných Nejvyššímu soudu, Nejvyššímu správnímu soudu a Ústavnímu soudu totiž u každého, kdo kdy byl zapsán v seznamu advokátů vedeném ČAK, zobrazuje počet řízení, v nichž dotyčný zastupoval osobu podávající kasační stížnost, dovolání nebo ústavní stížnost a která skončila vydáním meritorního rozhodnutí, počet těchto řízení ukončených nemeritorním rozhodnutím a počet řízení zastavených. Cílem webu není tyto statistiky dále interpretovat, tedy české advokáty na jejich základě hodnotit. Nelze totiž říci, proč advokáti dovolání, kasační stížnost nebo ústavní stížnost podávají, když se jimi soudy nakonec věcně vůbec nezabývají. Důvody mohou být různé. Od nepoctivého přístupu k práci a společenské roli advokáta, přes snahu co nejvíce vyhovět přání klientů, až po oprávněnou zmatenost způsobenou nejednotnou rozhodovací praxí těchto soudů. Způsob využití zveřejňovaných statistik je tedy zcela v rukou návštěvníků webu.


Projekt cestiadvokati.cz realizuje zapsaný spolek DATOS - data o spravedlnosti (05003997) a podrobnější popis jeho cílů a prostředků použitých k jejich dosažení naleznete zde. V krátkosti lze shrnout, že si jeho realizátoři coby cíl dlouhodobý kladou zdůraznění odpovědnosti advokátů nejen vůči klientům, ale i (především) vůči společnosti jako celku a dále zpřístupnění takových objektivních informací o činnosti advokátů, které mohou posloužit jako podklad pro volbu advokáta klientem (ten dnes může spoléhat v podstatě jen na doporučení). K tomuto dlouhodobému cíli se pak nyní snaží směřovat zpřístupněním z převážné části již veřejných dat (judikatura vrcholných soudů je kompletně dostupná online a jméno advokáta je zpravidla uvedeno v návětí rozhodnutí).

Současná verze webu cestiadvokati.cz je tak jakýmsi prototypem, ukázkou, že data o činnosti advokátů, kteří jsou veřejně činnými a tudíž veřejnosti odpovědnými osobami, již nyní existují, a to minimálně v rozsahu počet určitých konečných rozhodnutí o kasační stížnosti, dovolání či ústavní stížnosti přiřaditelných jednotlivým advokátům. Naneštěstí však nejsou kompletní, a to především proto, že v databázích Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu nefiguruje údaj, na jehož základě by bylo možno zástupce navrhovatele jednoznačně identifikovat (tj. odlišit advokáty stejného jména a příjmení či například rozpoznat, že šlo o advokátku, která se následně vdala). Tento problém lze za stávající situace naneštěstí vyřešit jen ve spolupráci s jím dotčenými advokáty, kteří mají (stejně jako ostatně jakýkoliv jiný návštěvník webu) možnost realizátorům projektu cestiadvokati.cz nahlásit, že jim bylo konečné rozhodnutí přiřazeno mylně či naopak vůbec. Lidé, kteří web cestiadvokati.cz administrují, následně buď na základě návětí konečného rozhodnutí (v němž mohou být IČ nebo jiné unikátní znaky advokáta uvedeny) a/nebo informací poskytnutých “nahlašovatelem” chybné přiřazení konečného rozhodnutí obratem opraví.

Další úskalí, které je však na rozdíl od předchozího jednoduše překonatelné (a již se na něm pracuje), představuje skutečnost, že zatímco NSS po zrušení rozhodnutí o kasační stížnosti Ústavním soudem další řízení vede pod sp. zn. zrušeného rozhodnutí (a například původně nemeritorní rozhodnutí je tak “přemazáno” meritorním), NS a ÚS tuto praxi nesdílí (advokátu je tedy přiřazeno jak nemeritorní, tak meritorní rozhodnutí). Konečně patrně největším nedostatkem dat je jejich nesnadná interpretace v situaci, kdy například Ústavní soud nemeritorní konečná rozhodnutí vydává, zdá se, i v případě, kdy ve věci, která jinak obsahuje ústavněprávní rozměr, nehodlá vyhovět (srov. malé množství zamítavých nálezů). Interpretaci dat se web nicméně snaží ponechat v rukou uživatelů a k případné kritice rozhodovací praxe soudů pošťouchnout ty, pro něž (a pro jejichž klienty) je klíčová.

Závěrem lze ještě krátce přiblížit celkový záměr spolku, který přesahuje projekt cestiadvokati.cz. Tím je zveřejňovat co možná nejvíce dat souvisejících s oblastí justice, a to vhodnou formou, tedy tak, aby byla pro veřejnost snadno dostupná a pochopitelná a případně i dále zpracovatelná. Částečnou inspirací v tomto směru může být například web otvorenesudy.sk.

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer. Já opravdu žasnu. Začalo to tím, že Váš spolek poslal všem advokátům v ČR spam (tedy nevyžádané obchodní sdělení). Skutečnost, že jste vzali data z webu ČAK ještě neznamená, že celý mailing list můžete oslovovat dle libosti. Dále k cílům tohoto pochybného projektu: sama uvádíte, že cílem webu není statistiky hodnotit. A kdo určí "zbytečný případ", Vy? A že advokáti dovolání, kasační stížnost či ústavní stížnost, kterými se soudy meritorně nakonec nezabývají, mohou být různé - "Od nepoctivého přístupu k práci a společenské roli advokáta, přes snahu co nejvíce vyhovět přání klientů" A to není hodnocení? Mně zajímá, jestli na tento projekt jde něco z našich daní, tedy jestli se na tom podílí PF MU, případně jiný veřejný subjekt. Děkuji za odpověď. S pozdravem, Michal Čáp, advokát PS: je pozoruhodné, že email info@cestiadvokati.cz už pro jistotu nefunguje.

Tereza Papoušková řekl(a)...

Děkuji Vám velmi za Váš shrnující komentář. Dovolím si věcně vyjádřit ke dvěma jeho bodům.

Ad video. Jde o mnou přednesenou prezentaci a samozřejmě za ni nesu plnou odpovědnost. Nicméně moc za kolegy z DATOSu prosím, aby nebyla spojována se současnými aktivitami spolku, byť ideově stála na jejich počátku. Připusťme, prosím, že se za dva roky společné práce mohl (nejen mým názorovým vývojem, ale i vlivem hledání kompromisu v rámci spolku) náhled na celou problematiku posunout.

Ad Váš dotaz ke komunikaci s ČAK. Naneštěstí nemohu říci, že by byla jednoduchá. O projektu (jak jeho záměru, tak i obsahu) jsme ČAK informovali v dubnu, reakce nebyla žádná, proto jsme se připomněli dvakráte začátkem června, následně nám bylo telefonicky přislíbeno stanovisko (a současně naznačeno, že možný problém by mohl být snad jen v tom, že neupozorňujeme na to, že nejsme advokáti), koncem června jsme se pak dotázali, kdy jej můžeme očekávat, načež nám bylo sděleno zářijové datum. Je pravdou, že jsme se vzhledem k mnoha důvodům na toto rozhodli již nečekat. Současně se spuštěním webu a o to více nyní nicméně opět usilujeme o přímou komunikaci, zatím bezvýsledně. Možná se nicméně snažíme málo či pro komunikaci, ať už koncem dubna či nyní, nebyla příhodná doba (konec konců komunikovat s kdovíjakými spolky ČAK patrně nemá v popisu práce a jde jen o její dobrou vůli). S nadějí tedy čekáme a doufáme, že se nám podaří nalézt vzájemné porozumění.

Libor Pikna řekl(a)...

Problém celé té statistiky je v dojmu, který implikuje: tedy, že úspěšnost u mimořádných opravných prostředků má vypovídací schopnost o kvalitě práce toho kterého advokáta.

To ale není pravda, a to přinejmenším ze tří důvodů:
1) především statistika zcela pomíjí, že advokát pracuje dle pokynů klienta, nikoliv podle svého rozmaru. Velmi často se stává, že klient na podání zjevně bezúspěšného mimořádného opravného prostředku i po poučení zkrátka trvá. V takovém případě jej advokát musí ("musí") podat, ačkoliv ví, že je to předem odsouzeno k nezdaru. Důvodem může být např. u ústavní stížnosti absence ústavněprávního rozměru. Specifikem pak může být i to, že často je advokát pro podání mimořádného opravného prostředku přímo ustanoven/Komorou určen. To pak už nenadělá vůbec nic.
2) statistika a priori vychází z toho, že existuje něco jako "zjevně nepřípustné" dovolání/kasačka/ústavní stížnost per se. Jaksi se pomíjí ohromná volatilita rozhodovací praxe i nejvyšších soudu. Z mé zkušenosti není žádný argument dostatečně beznadějný, aby např. u Nejvyššího soudu nemohl alespoň teoreticky uspět. Poměrně často se pak stává, že např. NS vyhoví zjevně zcela nesmyslnému dovolání. Např. proto, že k tomu má mimoprávní důvody (srov. 21 Cdo 1032/2010, kde Drápal postavil na hlavu celou judikaturu o dražbách, protože bylo zrovna třeba napravit škody napáchané Berkou).
3) dále statistika vychází z toho, že rozhodnutí nejvyšších soudů o nepřípustnosti opravného prostředku jsou vždy správná. Přiznejme si, že přinejmenším na ÚS to tak není ani náhodou. Nejčastějším důvodem odmítnutí ústavní stížnosti je formálně absence ústavněprávního rozměru. Ve skutečnosti se to velmi často děje proto, že příslušný asistent by nepoznal ústavněprávní otázku, ani kdyby z té stížnosti vyskočila a kousla ho do nosu. Takto např. namítáte, že určité ustanovení "jednoduchého práva" je v rozporu s Listinou (nebo více opatrně to, že v rozporu s Listinou je způsob, jakým bylo "formalisticky" vyloženo). Nu a v odmítacím usnesení se dočtete, že je všechno v pořádku, protože to ustanovení jednoduchého práva se na věc přece vztahuje...

Ve skutečnosti je pak statistika odrazem toho, co na jedné straně diktují rozmary klientů a na druhé straně nefunkční justice. DATOS pak výsledek tohoto marasmu vezme a na internetu prohlásí za měřítko kvality práce toho kterého advokáta. Těžko se divit, že to advokátům vadí.

AK Červená Krejčí řekl(a)...

Já bych k justici jako celku zase tak příkrá nebyla. Většina soudců mi přijde naprosto normálních a nemám s nimi problémy. Takže označovat justici jako celek za nefunkční mi přijde trochu moc silné. Ba naopak, pokud mohu srovnávat, tak za posledních 20 let udělala obrovský pokrok. Ale to, že jsou v ní špatní jedinci je fakt, ale to je i mezi advokáty. Já leckdy ale také určitě napíšu něco, nad čím ostatní zakroutí očima. Ale to neznamená, že to odhalí takhle zpracovaná statistika, když zvláště ty tabulky na začátku považuji za něco, co je pro mne naprosto neakceptovatelné a myslím, že jsou zbytečné a až trochu arogantní, neboť vynášejí nad těmi kolegy ve své podstatě odsudek, který se ovšem nezakládá na relevantních údajích a znalosti problematiky. A to je to co mi na tom asi nejvíce vadí, protože si nemyslím, že by k tomu měl někdo právo. Pavla Krejčí

Lubo Majerčík řekl(a)...

V Nalusu se dá už dnes třídit podle soudce zpravodaje či soudce s odlišným stanoviskem a exportovat do excelu.

Libor Dusek řekl(a)...

To jsou pěkně poskládaná veřejná data. Plánujete někdy úplně stejná data poskládat na úrovni soudců (tj. člověk bude moci vidět případy a statistiky každého soudce, taky s proklikem na usnesení).

Tomáš Pavelka řekl(a)...

Nenechte se komorou zastrašit, ta hysterie snad brzy odpadne.

Tomáš Pavelka řekl(a)...

@ Christabel: Díky za odkaz, toto video jsem neviděl. Z prezentace je jasný úmysl poskytnout srovnávací nástroj mezi advokáty, potom současná podoba webu není nejšťastnější.

@ Tereza Papoušková: je mi jasné, že se s Vámi představenstvo svou reakci nijak nekonzultovalo, ale nabízí se otázka i z druhé strany - jak moc jste se snažili s Komorou komunikovat? Na vaši informaci z dubna 2017 ČAK nijak nereagoval?

@ Jirka: určitý prvek principu a certiorari obsahuje i současná úprava přípustnosti dovolání - míra odchylky od předchozí judikatury, anebo míra, do jaké konkrétní právní otázka ještě nebyla vyřešena, jsou kategorie velmi fluidní, a v hard-cases mají soudci jen obtížně přezkoumatelnou diskreci. Vzhledem ke statistikám mi proto přijde fér sankcionovat advokáty, kteří sepíšou zjevně neopodstatněnou stížnost stejně jako ty co sepíšou nepřípustné dovolání.

Mimochodem k odmítačkám se zde velmi hodí citovat soudkyni Janů z jejího disentu k Pl.ÚS 29/11 z 21. 2. 2012 http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-29-11_1 (bod 8): "Pokud se týká struktury neúspěšných stěžovatelů v řízení o ústavní stížnosti, tak dále uvádím, že v rozhodném období končilo průměrně 65 % veškerého nápadu odmítnutím pro tzv. zjevnou neopodstatněnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu (průměr 64,97 %, medián 66,83 %; v judikatorně uzavřených ročnících pak průměr 58,9 %, medián 58,7 %). Pokud odečteme usnesení, kterými byla ústavní stížnost odmítnuta z formálních důvodů (§ 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), dospíváme ke zjištění, že v rozhodném období bylo pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuto přibližně 78 % "z formálně bezvadně podaných" ústavních stížností [průměr 78,3 %, medián 78,46 %; v judikatorně uzavřených ročnících pak průměr 73,27 %, medián 73,33 %]. Z uvedeného plyne, že tři čtvrtiny stěžovatelů zastoupených kvalifikovaným advokátem byly neúspěšných při formulaci ústavní stížnosti již jen v tom, aby z ní nebylo na první pohled patrno, že neobsahuje žádný ústavněprávní základ." Disent obsahuje další zajímavá čísla i k dovolání (podle staré úpravy).

Z diskuze zde mi vyplývá, že web dráždí hlavně agregováním všech mimořádných opravných prostředků. Po úvaze bych se klonil ke zvýraznění neúspěšnosti u jednotlivých soudů (což web už nabízí, jen méně výrazně).

@ Pavla Krejčí: s Vaším názorem na odlišování agend zcela nesouhlasím, resp. pro kvalitní vypovídající hodnotu není nutně nezbytné. Pokud někdo neumí kasačku, ať ji proboha nepíše. To samé platí o specializovaných agendách. Nedostatek zkušeností a/nebo speciálních znalostí je přece obligatorním důvodem pro odmítnutí poskytnutí právních služeb (čl. 8(3) etického kodexu).

Obecně co se týče podstaty jednání DATOSu, po určitém přemýšlení mám názor tento:

- nejde o porušení zákona na ochranu osobních údajů;
- je možné, že doménové jméno může být klamavé;
- je možné, že DATOS se svou aktivitou postavil do soutěžního vztahu k advokátům a pokud je databáze způsobilá přivodit újmu, pak se odpovědnost z nekalé soutěže nedá vyloučit.

Cílem by ale nemělo být DATOS a jeho aktivity zdrtit a web stáhnout, ale spíš hledat, jak data smysluplně využít.