úterý 30. května 2017

Místo asistenta na NSS

Soudkyně Nejvyššího správního soudu Michaela Bejčková hledá vhodného kandidáta na místo asistenta.
Celý příspěvek

pondělí 29. května 2017

Weyrovy dny právní teorie 2017

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v prvních dvou červnových dnech pořádá konferenci Weyrovy dny právní teorie. Program naleznete zde.

Celý příspěvek

neděle 28. května 2017

Vedoucí oddělení řízení před smluvními orgány OSN odboru Kanceláře vládního zmocněnce

Informace o výběrovém řízení naleznete zde. Přihlášky lze podávat do pátku 9. června 2017.
Celý příspěvek

středa 17. května 2017

Štrasburg v. Luxemburg: ESĽP a sloboda prejavu na internete

Európsky súd pre ľudské práva (ESĽP) ako aj Súdny dvor Európskej únie (SDEÚ) sú čoraz častejšie konfrontované s prípadmi, kde musia rozhodnúť o zákonnosti blokovania nežiadúceho obsahu online. SDEÚ má v tejto oblasti rozsiahlejšiu judikatúru, i keď žiadny z jeho prípadov sa zatiaľ nezaoberal problematikou nenávistných prejavov na internete. Na druhej strane sa však Luxemburský súd jasne vyjadril o zodpovednosti poskytovateľov služieb informačnej spoločnosti za nezákonné informácie, právne upravenej v Smernici o elektronickom obchode (2000/31/ES). Napríklad v rozhodnutiach Scarlet v. SABAM a SABAM v. Netlog súd priamo ustanovil, že nie je možné prikázať poskytovateľom služieb informačnej spoločnosti používať filtrovacie programy bez dostatočných opatrení, ktoré určia na ako dlho a ktorých užívateľov sa filtrovanie bude týkať. Právnej úprave zodpovednosti za nelegálny obsah v EÚ, ako aj jej modelu a dôsledkom sa budem viacej venovať budúci týždeň. V tomto blogu sa zameriam na rozhodnutia ESĽP, ktorý na rozdiel od súdu v Luxemburgu mal možnosť rozhodovať o regulácii nenávistných prejavov už tri krát.
Celý příspěvek

ZNŠOHS - díl II. ... speciální jurisdikce v soutěžních věcech, cui bono?

Již v předchozím příspěvku jsem stručně komentoval v poslanecké sněmovně se projednávaný návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (ZNŠOHS), kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. V tom příspěvku jsem si tak trochu posteskl nad úrovní legislativní debaty. Nyní se zaměřuji na druhé čtení.

A nyní nejde prakticky komentovat úroveň ani obecné ani podrobné rozpravy, protože (až na pár vtipů, jak "někdo dobíhá na poslední chvíli") v podstatě žádná neproběhla (viz stenozáznam). Co se však událo, je pozměňovací návrh podaný poslancem Markem Černochem, kterému svitlo, že projednávaný návrh potřebuje doplnit o výlučnou "specializovanou" věcnou příslušnost Krajského soudu v Brně (oproti věcné jurisdikci krajských soudů bez místního určení). Viz jeho pozměňovací návrh.

V odůvodnění jeho návrhu není ani zmínka o tom, že tato otázka byla předmětem poměrně široké diskuze již v předchozích případech přípravy návrhu daného zákona a byla odmítnuta, pročež se do vládního návrhu zákona (přes požadavek ministerstva spravedlnosti) nedostala. Jak je však z podaného pozměňovacího návrhu zjevné, snaha zavést do českého soudnictví další "specializovaný tribunál" (jiným může být výlučná jurisdikce MS v Praze pro spory z duševního vlastnictví) má své vytrvalé proponenty.

Uvidíme, jak se k tomu postaví legislativci. Já zde nemám záměr rozebírat pro a proti specializovaného soudnictví v soutěžních věcech oproti jejich řešení v obecné jurisdikci (myslím si, že beztak spíše záleží na kvalitě soudců a podpůrného aparátu, který mají, spíše než na tom, zda to rozhoduje jeden nebo více soudů). Za sebe bych měl pro specializované soudnictví určitou slabost/preferenci, a to mj. s ohledem na to, že rád čtu rozhodnutí anglického Competition Appeal Tribunal (byť je třeba přiznat, že rozhodnutí obecného High Court v soutěžních věcech jsou neméně kvalitní, takže UK může sloužit jako příklad oběma směry), ale co příliš nechápu je to, proč by měla být dána daná specializovaná jurisdikce zrovna Krajského soudu v Brně. K tomu lze totiž poznamenat zejména, že důvody uváděné v odůvodnění návrhu pro založení jurisdikce brněnskou soudu jsou liché:

-  Za prvé, spory o náhradu škody (jakožto soukromoprávní spory) by nebyl rozhodovány soudci z úseku správního soudnictví, ale civilním úsekem daného soudu. Nelze tvrdit, že by soudci civilního úseku Krajského soudu v Brně měli nějaké lepší zkušenosti se spory z veřejné větve soutěžního práva než jiné krajské soudy. Rozhodně pak nelze tvrdit, že by byli nějak lépe obeznámeni se soutěžním právem (českým či unijním) než jiní soudci. Spíše je tomu naopak (srov. např. článek Michala Petra a Evy Zorkové v časopise Antitrust č. 2/2016, který mapuje dosavadní zkušenosti se soukromým vymáháním soutěžního práva v ČR). Pochopitelně nejvíce sporů tohoto typu (a souvisejících zkušeností) je dáno u Městského soudu v Praze. Proto by se spíše nabízela (když už) tak výlučná jurisdikce pražského soudu.

-  V této souvislosti je třeba dodat, že výše uvedené lze aplikovat i na Vrchní soud v Olomouci versus Vrchní soud v Praze. Přičemž založením výlučné jurisdikce KS v Brně by se založila i výlučná odvolací jurisdikce VS v Olomouci, co již však odůvodnění pozměňovacího návrhu neřeší.

- Za druhé, současně zde ani není ekonomický či administrativně-technický důvod spočívající v tom, že by měla být dána místní příslušnost brněnského soudu s ohledem na možnou účast ÚOHS, jelikož v daném případě se má jednat o civilní spory, jichž se ÚOHS nebude účastnit s výjimkou případných dílčích úkonů (poskytování dokumentů ze spisu či poskytování stanovisek). K tomu však není třeba, aby byla dána místní příslušnost v Brně. Navíc je (přinejmenším zatím) většina podobných sporů "stand-alone".

- Za třetí, důvodová zpráva k danému zákonu nepředpokládá žádnou "investici" do specializace vybraného soudu (je třeba říci, že to nepředpokládala ani v době, kdy se to navrhovalo v před-parlamentní části legislativní procedury). Hodit za takové situace všechny soutěžní spory "na hrb" nijak nespecializovaným soudcům civilního úseku KS v Brně mi nepřijde nijak přínosné. No snad by pak ta "specializace" přišla formou léčky šokem (což však zřejmě není obecně nejlepší přístup).

- Za čtvrté, asi by bylo vhodné takovou otázku probrat s dotčenými předsedy soudů (KS v Brně a VS v Olomouci). To - jak jsem pochopil v rámci diskuzí v před-parlamentním stádiu legislativní procedury - se nestalo, přičemž z neformálních vyjádření plynulo, že o to ani v Brně ani v Olomouci příslušní soudci nijak zvlášť nestojí. Iniciativa v tomto ohledu tedy nevychází od nich.

Od koho tedy taková iniciativa vychází? A proč? To máme v Brně málo soudů?

Každopádně bych rád znal nějaký věcný důvod, proč by tím vybraným "specializovaným" soudem měl být právě Krajský soud v Brně (proč třeba ne ten v Praze, nebo v Plzni, nebo v Ostravě ...), když - jak výše uvedeno - ten prakticky jediný argument uvedený v odůvodnění pozměňovacího návrhu neplatí (tedy - pokud by soudci z úseku správního soudnictví hromadně nepřešli na civilní úsek; ponechávám přitom stranou, že takoví soudci zase nemají zkušenosti ze spory o náhradu škody a civilním procesem obecně) a tvrzení, že "[z] uvedeného je zřejmé, že není vhodnějšího soudu v České republice, který by měl v prvním stupni rozhodovat v daných věcech i v civilním soudnictví" prostě není nijak doložené (a dle mého názoru je nepravdivé).
 

Celý příspěvek

Kriminálka Oxford: talent, drogy, násilí

Jedním z důvodů, proč na Jiném právu zveřejňuji pouze prachbídný počet postů, je ten startovní příběh, přirovnání anebo jiný literární trik, kterým autor donutí čtenáře dočíst si text až do konce. A taky vlastně drobný detail, že neumím psát o žádných seriozních tématech. Dnes ale prvého nemám zapotřebí, a to druhé snad blog jednou za čas přežije.
Celý příspěvek

úterý 9. května 2017

Jsou policisté schopni odhadnout občanství člověka podle vzhledu (a jak to zkoumat)?

Před rokem Nejvyšší správní soud v jednom svém rozsudku zmínil, že „v současné době globalizace nelze na základě vzhledu dovozovat ani pravděpodobnou informaci o státním občanství“ (10 As 136/2015, bod 27). Stále mi to vrtalo (a vrtá) hlavou; nemám totiž dojem, že by tento výrok byl správný. Po nedávném návratu z Anglie jsem si při pohledu na lidi na eskalátoru říkal, že něco není v pořádku: Pak mi to došlo: Všichni byli bílí! Opravdu v České republice nejde ani pravděpodobně dojít k závěru, zda je určitá osoba českého občanství?
Celý příspěvek

Jubilejní ročník Karlovarských právnických dnů, 8. - 10. června 2017

Již po pětadvacáté se ve dnech 8. – 10. 6. 2017 uskuteční v Karlových Varech (nově v Grandhotelu Ambassador Národní dům) tradiční právnická konference, která i letos nabízí příspěvky na aktuální témata přednesené osobami, které mají ve svých oborech co říci. Celý příspěvek

sobota 6. května 2017

Nenávistné prejavy na Internete: Kto bude mať posledné slovo

Začiatkom minulého mesiaca Facebook zablokoval slovenskú recesistickú stránku Zomri, ktorá sa na Slovensku teší veľkej obľube. Stránka Zomri je v prvom rade o prízemnom humore a nestráni sa vulgarizmom či prvoplánovej irónii. I keď mnohých ich humor uráža a ich obsah je často kontroverzný, to ešte neznamená, že sa automaticky vymyká spod ochrany slobody prejavu, tak ako ju upravuje Ústava Slovenskej Republiky a medzinárodné ľudsko-právne dohovory. Rovnakým spôsobom totiž administrátori stránky útočia na kotlebovcov, členov a prívržencov fašistickej strany Ľudová Strana Naše Slovensko, ktorej sa podarilo v posledných voľbách prebojovať až do Slovenského parlamentu. Vďaka výskumu Denníka N uverejneného vo februári tohto roku je jasné, že práve zmienení kotlebovci ovládajú vyše 139 facebookovýchstránok, ktoré voľne šíria a podporujú rasovú nenávisť a xenofóbiu. To však Facebooku neprekáža, a tak sieť kotlebovských stránok zostáva naďalej aktívna. Pri rozhodovaní, aký obsah by mal či nemal byť zablokovaný, sa Facebook riadi výhradne svojimi vlastnými pravidlami, tzv. Community Standards‘. Facebook a ďalšie sociálne siete sú však len jedným príkladom z mnohých, kde internetové portáli nahrádzajú štátne orgány a súdy, a rozhodujú tak o právach svojich užívateľov. Ich spôsob rozhodovania je často utajovaný širokej verejnosti a chýba mu záruka transparentnosti. Nekonajú tak ale z vlastnej vôle. V mnohých prípadoch sú dotlačené do úlohy policajtov v online priestore štátnymi orgánmi. Toto konanie má ďalekosiahle dôsledky na ochranu ľudských práv, ako aj na vynútiteľnosť práva a princípy právneho poriadku. Väčšina internetových portálov čí prevádzkovateľov sú súkromné spoločnosti. Uvedený príklad stránky Zomri otvára otázku, akú úlohu by mali tieto entity zastávať v oblasti ochrany slobody prejavu a kde by až mala siahať ich zodpovednosť.
Celý příspěvek

pátek 5. května 2017

Cesta na sever - přivítání Elišky Pírkové

Českých a slovenských právníků, kteří se toulají po světě, je - zdá se - pořád dost. Navíc jsou stále ochotni se podělit se s námi o své zážitky, dojmy a názory. Patří k nim i Eliška Pírková, která se uvolila být naší hostkou na měsíc květen.
Celý příspěvek

čtvrtek 4. května 2017

Pozvánka na konferenci "Beyond Compliance" v Brně

Ústav pro otázky soudnictví Masarykovy univerzity si Vás dovoluje pozvat na konferenci organizovanou v rámci projektu GAČR „Beyond Compliance – Implementace rozhodnutí mezinárodních lidskoprávních těles na národní úrovni“, která se uskuteční v pondělí 29. května 2017 v aule Fakulty sociálních studií MU v Brně. Hlavní příspěvek konference prosloví soudce Soudního dvora EU prof. Jiří Malenovský. Mezi další řečníky budou patřit experti z ústavních soudů České republiky a Slovenska a odborníci na obecné soudy a legislativní orgány v obou zemích.
Celý příspěvek

„Idiotská ústavní zvyklost“? Proč vede rezignace premiéra k demisi celé vlády


Zdroj: Týden.
Ocitáme se ve dnech, kdy se osoba se zájmem o organizační ústavní právo může radovat, že se její obor stává součástí mediálního mainstreamu. Jde bohužel o radost trochu hořkou, neboť ji obyčejně přináší koncovka nějaké obzvláště hluboké politické krize. Nechť ať, všechny dnešní semináře ústavního práva byly jaksi živější a ještě mně zbyla chuť napsat tento krátký příspěvek, věnující se otázce, zda rezignaci premiéra je nutné brát jako demisi celé vlády. Objevily se totiž názory, že tomu tak být nemusí. Například z briefingu po jednání ministrů ANO vyplynul požadavek, že by měl odejít pouze předseda vlády Sobotka a zbytek pokračovat s novým premiérem (viz zprávy ve 23h z 2.5.). Stejně tak Zdeněk Koudelka na své blogu ze stejného dne věnuje zdaleka nejvíce prostoru obhajobě varianty, ve které by měl prezident pojmout Sobotkův krok jako individuální demisi. Pokusím se dokázat opak.

Celý příspěvek