sobota 3. prosince 2016

Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3. vydání.

Jak jsem to již učinil několikrát v minulosti, dovolím si využít blogu k drobné (sebe)reklamě mířené primárně na zájemce o soutěžní právo. V nakladatelství C.H. Beck mi totiž právě vyšlo 3. vydání Komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže.

Komentář má 864 stran. Z toho však cca 300 stran představuje text souvisejících předpisů, seznam literatury, index atp. Stručné info o dané publikaci jsou k dispozici na stránkách nakladatelství zde. Níže pro informaci uvádím předmluvu k tomuto třetímu vydání:

"Čtenářům předkládám třetí vydání komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Nejvýznamnější změnou oproti poslednímu vydání je skutečnost, že jsem při práci na tomto komentáři zůstal osamocen, jelikož JUDr. Munková nás 4. května 2010 bohužel opustila. Přesto zůstává její původní originální vliv na podobu komentáře zachován. Množství jí dříve napsaných pasáží jsem sice nahradil vlastním textem, avšak v nezanedbatelném množství případů jsem její původní text (z různých důvodů, včetně časových) zachoval a případně jen drobně aktualizoval a uzpůsobil novému formátu publikace (v takových případech je JUDr. Munková i nadále uváděna jako autorka). V případech, kdy byly zásahy do textu JUDr. Munkové z mé strany výraznější, avšak základní podoba vychází tak jako tak významně z pera JUDr. Munkové, označil jsem příslušné pasáže jako spoluautorované. Věřím, že JUDr. Munková by s tím takto souhlasila. 


Co se týče vlastního obsahu předkládaného komentáře, lze uvést, že od předchozího vydání z roku 2009 uplynula již poměrně dlouhá doba. Textu zákona se od té doby významněji dotkly zejména dvě novely, a sice zákon č. 360/2012 Sb. a zákon č. 293/2016 Sb. Zákon č. 360/2012 Sb. provedl mnohá technická zlepšení, ale současně přinesl některé nové instituty, ať již nové zcela (např. nový delikt v podobě narušení soutěže orgány veřejné správy), anebo jen nově legislativně zakotvené (srov. např. zákonný podklad pro program shovívavosti a proceduru narovnání). Zákon č. 293/2016 Sb. lze pak označit za určitou technickou novelu, když zejména přizpůsoboval zákonný text terminologii nové kodifikace soukromého práva, opravoval legislativně-technické nedostatky, zastaralé poznámky pod čarou a další nedůslednosti. Taktéž však také změnil vymezení skutkové podstaty deliktu narušení soutěže orgány veřejné správy. Nový text komentáře samozřejmě na tyto změny reaguje. Nicméně změny, k nimž došlo od předchozího vydání, jsou mnohem rozsáhlejší, než by naznačovala jen prostá změna zákonného textu. Takové změny plynou z vývoje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, související judikatury soudů (zejm. Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu), ale také z vývoje na unijní úrovni. Unijní soutěžní právo, ač sice pracuje s prakticky stále stejným textem základních norem (zejm. čl. 101 a 102 SFEU), zaznamenalo od posledního vydání značný vývoj, byť spíše evoluční než revoluční. K takovému vývoji došlo v rovině sekundární legislativy (srov. zejm. novou, samostatně komentovanou blokovou výjimku pro vertikální dohody – nařízení Komise č. 330/2010), soft-law, rozhodovací praxe Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU. I na tento vývoj v rovině unijního soutěžního práva je v textu komentáře reagováno, když obdobně jako v předchozích vydáních užíváme prameny českého a unijního soutěžního práva při výkladu vedle sebe.


V předkládaném textu komentáře se v určité míře vychází z mých dříve publikovaných prací [zejm. Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012)], avšak i oproti nim bylo nezanedbatelné množství témat mnou autorováno zcela nově (např. komentář k pojmu relevantního trhu, k problematice deliktu orgánů veřejné správy, k některým procesním ustanovením atd.).


Z technického hlediska na tomto místě uvádím, že z hlediska struktury výkladu držím principy nového formátu C.H. Beck šedých komentářů snad s výjimkou širšího využití poznámkového aparátu. V sekci „z literatury“ jsme nicméně zpravidla neuváděli knižní publikace s obecněji či komplexněji pojatým obsahem (ať již české či unijní provenience), a to zejm. z toho důvodu, že bychom je museli opakovaně uvádět prakticky u každého komentovaného ustanovení. Dané publikace jsou samozřejmě uvedeny v závěru v sekci bibliografie, popř. je na ně odkazováno v rámci komentovaného textu. Zejména se v tomto směru jednalo o již zmiňovanou publikaci Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012), dále Petr M. a kol. (2010) a Raus, D., Oršulová, A. (2014); a na unijní úrovni pak zejména Roth, P., Rose, V. (eds.) (2008), Rose, V., Bailey, D. (eds.) (2013), Faull, J., Nikpay, A. (eds.) (2014), Whish, R., Bailey, D. (2015) nebo Jones, A. a Sufrin, B. (2014); obdobně to pak platí např. ve vztahu k procesním aspektům k publikacím Khan, N. (2012) a Ortiz Blanco, L. (ed) (2013), k problematice vertikálních dohod ke Kindl, J. (2009b), Korah, V., O’Sullivan, D. (2002) a Wijckmans, F., Tuytschaever, F. (2011) či u problematiky zneužití dominantního postavení O'Donoghue, R., Padilla, J. (2013).


Závěrem se opětovně hlásím k tomu, že byl při výkladu zachován kritický přístup a postup obdobně jako v předchozích vydáních komentáře. Vlastní text tedy někdy překračuje rámec prostého de lege lata výkladu, ale i tak (anebo právě proto) věřím, že daný komentář splní svou ambici být stále dobrou pomůckou pro praxi a současně dílem přispívajícím k diskusi a tříbení názorů v této stále se vyvíjející oblasti práva."

Žádné komentáře: