pondělí 26. září 2016

Ústavní soud nesouhlasí s NS ve věci souběhu funkcí

Ústavní soud nedávno vydal pro obchodní korporátní praxi potenciálně značně významný nález ve věci sp.zn. I. ÚS 190/15. V tomto rozhodnutí nesouhlasil s dřívější judikatorní praxí vycházející z některých rozhodnutí Nejvyššího soudu a zakazující tzv. souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance společnosti (např. předsedy představenstva a generálního ředitele). Je třeba říci, že praxe si s limity danými judikaturou NS zvládala poradit a při náležité přípravě interních dokumentů dotčené společnosti a souvisejících smluv s příslušným členem orgánu / zaměstnancem, byl takový souběh s relativně přijatelným rizikem možný. Přesto je vhodné si daný nález ÚS přečíst.

Pro ty, co mají méně času, je možno odkázat na tiskovou zprávu ÚS k vydání daného nálezu, která příslušné závěry shrnuje. Osobně si nicméně myslím, že argumentační postup ÚS stojí za přečtení ve větší míře detailu (zejm. body 20-55 nálezu). Zmíněná argumentace je totiž názornou ukázkou ústavně-právního (lidsko-právního) pohledu na korporátní právo nezatíženou diskursem, se kterým zpravidla pracují korporátní právníci, a tak například neřeší některé otázky, které by se nabízely (např. jak to tedy má být při "nerozlišeném" souběhu s odpovědností za škodu člena orgánu / zaměstnance - půjde o přísnější a v zásadě neomezenou odpovědnost korporátní, anebo omezenou odpovědnost pracovněprávní?), a namísto toho zmiňuje jako relevantní úvahy, které zřejmě naprostou většinu korporátních praktiků ani nenapadnou (zejm. např. v závěru bodu 55. zmíněná potenciální nepřímá diskriminace žen).

Nemám ambici podat zde bližší rozbor daného judikátu. Opravdu stojí za to si ho přečíst a utvořit si názor sám. Případně je možno poukázat na některé již k tomu publikované věci, např. tento článek na epravo.cz.

Závěrem jen podotýkám, že je však také otázkou, jak moc tento judikát nakonec civilní soudy do své praxe převezmou, jelikož ÚS v podstatě umožňuje civilním soudům setrvat na svých dosavadních závěrech, avšak jen v případě, kdy předloží "dostatečně pádné argumenty ve prospěch svého právního názoru" (srov. bod 54). Je tedy také možné, že zmíněný judikát ÚS bude spíše jen "bouří ve sklenici vody" a na praxi civilních soudů (potažmo související korporátní praxi) se nic zásadního nezmění. Proto i mnou shora zvýrazněná "jen" potenciální významnost zmiňovaného nálezu.

Žádné komentáře: